Jak pracovat s fotografickým bleskem

Mnoho fotografů v mém okolí s pomocí externího a ani interního blesku příliš nefotí. Důvody jsou různé, ale většinou je to neznalost. Blesk vlastní, zkoušeli s ním něco nafotit, za některých okolností s ním i trochu fotí, ale stále to není ono. Prostě a jednoduše stále tápají v tom, jak s bleskem vlastně pracovat. Dnešní článek nemá za cíl obsáhnout všechny různé aspekty fotografování s bleskem. To by bylo na solidně velkou publikaci (tip na jednu takovou najdete dále v článku). Jde mi o to, abyste se nebáli vestavěný či externí blesk používat. Jak tedy pracovat s fotografickým bleskem?

Úvodní slovo

V první řadě musím uvést, co myslím tím fotografickým bleskem. Pro potřeby dnešního článku jde především o externí blesk umístěný na těle fotoaparátu v tzv. sáňkách, příp. jde o blesk vestavěný. Nejedná se o žádná záblesková zařízení, ani nějaké speciální blesky. Nicméně tím nevylučuji použití takových blesků v některých situacích.

Dále musím zmínit, že to, jak pracovat s bleskem, se naučíte zejména praxí a není to zase tolik o teorii. Na druhou stranu, práce s bleskem a fotografování celkově, nemusí být bez teorie zrovna příjemné. Najdou se například tací, kterým někdo řekl, že nejlepší fotografové fotí jen na manuální expoziční režim. Proto v něm fotí úplně všechno a vše kolem. Bohužel, ani po 2 letech si nejsou jistí, proč jednotlivé hodnoty expozice nastavují tak, jak nastavují. Výsledkem jsou někdy pěkné snímky, často ale příliš tmavé / světlé, rozmazané, zašuměné. Zkouší, testují, ale nechápou souvislosti.

Poslední věcí na úvod jsou dva způsoby použití blesků. První z nich je použití blesku jako pomocné doplňkové světlo. V takovém případě se blesk nachází nasazený na fotoaparátu, nebo poblíž něj (spojený drátově či bezdrátově). Jeho úlohou je zejména jemné projasnění stínů. Druhým způsobem je použití blesku jako hlavní světlo. V takovém případě není výjimkou použití klidně trojice blesků. Jedná se tedy o ne zcela triviální záležitost. Pro potřeby článku se soustředím především na první variantu.

Vlastně ještě jedno upozornění. Tento článek počítá hlavně s manuálním nastavením blesku či blesků. S TTL automatickou a předzáblesky se vše trochu komplikuje a článek by byl tak ještě o dost větší a složitější.

Jak pracovat s bleskem jako doplňkovým světlem

Asi nejjednodušší rada pro začátek, jak pracovat s bleskem jako doplňkovým světlem, je soustředit se nejprve na fotoaparát. Nastavte expozici tak, aby byla fotka pěkná i bez použití blesku. Poté zapněte blesk, nastavte ho v manuálním režimu na nějaký výkon a fotografujte. Když bude světla ve scéně moc, snižte výkon blesku. V opačném případě naopak zvyšte.

Je to jednoduché, účinné a nemusíte nad tím příliš přemýšlet. Brzy sami odhadnete, jaké nastavení bude nejspíše nejlepší. Pokud nefotografujete stále stejné snímky se stejným rozložením světel v ateliéru, pravděpodobně se nevyhnete nějakým prvotním zkušebním snímkům. Je to úplně normální, že nezačnete hned fotografovat „naostro“, ale pořídíte pár zkušebních snímků. Až budete s expozicí spokojení, požádejte fotografovanou osobu, aby zapózovala a vyfoťte výsledný snímek / snímky. Do té doby stačí, když se dotyčná osoba bude prostě jen nacházet v místě, kde chcete fotit. Žádné pózování, ať si klidně pročítá novinky v mobilu.

Doplňkové světlo blesku při fotografování portrétů

Ti, kdo někdy zkusili fotografovat portréty za slunečného dne, si pravděpodobně vyzkoušeli různé způsoby nasvícení modelky či modela. Vezmu to nyní ve zkratce.

Při fotografování se sluncem v zádech je obličej fotografované osoby rovnoměrně nasvícený, ale nejsou v něm žádné stíny a tak postrádá plasticitu. Pokud je slunce výše nad vámi, stíny sice vznikají, ale jsou ostré a nejsou líbivé (kruhy pod očima, stíny pod nosem, bradou…). Případná modelka navíc přivírá oči kvůli silnému protisvětlu. Tento způsob fotografování proto příliš nedoporučuji. Nicméně nepříjemné stíny se dají vyřešit např. odraznou deskou Lastolite Triflector, příp. oním bleskem, ale i tak to není úplně ideální řešení.

Jakmile fotografujete proti světlu, modelka se jistě zaraduje, že jí nesvítí do očí. Horší je však to, když se sluneční paprsky dostanou do záběru. Zde mohou nastat různé situace, se kterými začínající fotograf rozhodně nepočítá. Například fotoaparát v protisvětle nemusí zrovna ochotně ostřit. Pokud ostří, nemusí být dynamický rozsah snímacího senzoru tak velký, aby zachytil vše ve scéně. Výsledkem je pak buď krásná modelka, ale přepálené nebe, nebo ucházející nebe / pozadí, ale z modelky jen černá silueta. Při fotografování krajin by to vyřešila např. HDR fotografie. Ta ale při fotografování portrétů není vždy možná kvůli pohybu modelky. I zde by situace se siluetou mohla řešit odrazná deska, příp. fotografický blesk. Nicméně díky desce je modelka opět oslněná a přivírá oči. Ani řešení s bleskem spíše nedoporučuji z důvodu vyššího nároku na fotografickou výbavu. Je-li slunce v záběru (příp. blízko něho), mohou se v obraze objevovat různé odlesky, apod.

Pokud už fotím se sluncem v zádech, příp. v záběru, je to hlavně při východu a západu slunce, kdy není slunce tak silné. Pokud je to potřeba (při slunci v záběru), nastavuji blesk na nízkou intenzitu a širší záběr. Někdy s použitím oranžového filtru.

Nejlepší varianty s použitím blesku

Ne, že by to nešlo, ale se sluncem v zádech, ale i v záběru jsou jen těžkosti. Mnohem pohodlnější jsou situace, kdy s modelkou stojíte ke slunci z boku. Světlo slunce ji totiž tolik neoslňuje, navíc vytváří zajímavější stíny a slunce nezasahuje do záběru. Aby stíny nebyly tak ostré, lze věc řešit různými způsoby.

Difúzní odrazná deska mezi modelkou a sluncem vytvoří krásné rovnoměrné světlo a značně zjemní stíny. Nicméně pro správné umístění desky potřebujete buď asistenta, nebo stativ + držák na desku + přízeň počasí (aby nefoukalo). I tak ale mohou vzniknout stíny. Ty lehce vyřešíte doplňkovým zábleskem blesku, který nastavíte na nízký výkon.

Odraznou desku můžete využít i tak, aby odrážela světlo slunce na modelku a zjemnila tak stíny v obličeji. Nicméně modelka pak opět přivírá oči, protože je částečně oslněná ne z jedné, ale rovnou ze dvou stran.

Řekněme, že tedy použijete externí blesk. Ten sice také dokáže oslnit, ale na opravdu krátkou dobu a není tak nepříjemný, jako stále svítící odrazná deska. Pokud by světlo blesku bylo až příliš ostré (což se může běžně stát), zkuste použít nějaký difúzní filtr, resp. softbox. Nicméně lze použít i samotnou odraznou desku (nejčastěji bílou / stříbrnou). Stačí blesk namířit tak, aby jeho světlo nemířilo na modelku, ale na odraznou desku. Od ní se světlo blesku rovnoměrně rozptýlí a zjemní stíny v obličeji. Opět ale počítejte s tím, že desku musíte nějak upevnit (stejně jako externí blesk). Z těchto důvodů obvykle nefotím sám a využívám asistenta a další fotografované osoby. Občasně samozřejmě využiji i stativy s různými držáky, ale ne vždy to lze pohodlně pobrat a někam donést. Při focení v přírodě dále od vozidla to je tedy problém.

Jak pracovat s bleskem a správnou expozicí

Opět je tu řeč o fotografování s bleskem jakožto pomocným světlem a to ještě za světla slunce. Přidávám několik konkrétních rad, které by vám mohly pomoci a nasměrovat.

Chcete-li mít nad snímkem opravdu kontrolu, nevyhnete se použití manuálního expozičního režimu. Stejně tak bude lepší, když přepnete blesk také tzv. na manuál a nastavíte mu nějaký nižší výkon záblesku. Každopádně, než začnete s bleskem pracovat, nastavte si expozici na přirozené světlo. Prostě postavte modelku tam, kde by měla stát a nastavte expozici tak, jako kdybyste fotografovali bez použití blesku. Nyní jde o to, aby bylo pozadí za modelkou na fotografii líbivé. Samotná modelka může mít klidně tmavý obličej, protože ten zesvětlíme s pomocí blesku. Samozřejmě se může stát, že při nedostatku světla vychází velmi dlouhý expoziční čas a příšerně vysoká citlivost ISO.

V takovém případě už blesk neslouží jako doplňkové světlo, ale jako světlo hlavní. Holt chce jít fotit trochu dříve, když světlo ještě je… Nicméně expoziční čas zde nemusí hrát zase tak velkou roli, resp. ten ovlivňuje hlavně množství světla v pozadí za modelkou. Ani s hodně dlouhým časem nemusí být problém při statickém pozadí. Za chvíli se dozvíte proč.

Zpět k tomu, jak pracovat s bleskem jako doplňkovým světlem. Když máte nastavenou expozici tak, že je pozadí ve scéně viditelné a příjemné, je čas nastavit blesk. Zde přichází na řadu metoda pokus-omyl. To, kolik světla blesku bude na modelce, ovlivňuje dvojice věcí:

• síla záblesku,
• vzdálenost blesku od modelky.

Teď už je to o jisté zkušenosti. Blesk můžete mít ve fotoaparátu / na fotoaparátu, ale i mimo. Jeho výkon a vzdálenost od modelky pak rozhodne, jak moc bude osvětlená a s ní i okolní popředí scény. Jsou-li v popředí na modelce přepaly, je výkon moc silný / blesk je příliš blízko modelce.

Jistá úskalí takovéto práce s bleskem

Jde o synchronizační čas. Může nastat situace, že ve scéně bude tolik světla, že expoziční čas bude kratší než tzv. synchronizační čas. Když bude takový čas hodně krátký, blesk osvětlí jen část obrazu a zbytek zakryje závěrka fotoaparátu. Věc může vyřešit vysokorychlostní synchronizace (pokud ji blesk umí). Více viz odkaz na synchronizaci blesku.

Další problém nastane, když prvotně nastavený výkon blesku neodpovídá vaší představě o snímku a vy se rozhodnete problém vyřešit přes změnu expozičního času. V tomto případě totiž čas nemá žádný vliv (mimo časy kratší jak synchronizační čas). Samotný záblesk trvá velmi krátce a je tedy jedno, jestli máte expoziční čas nastavený na 1/100 sekundy, nebo 5 sekund.

Expoziční čas ovlivňuje to, jak moc viditelné bude pozadí, tedy okolní světlo. Oproti tomu hodnota clony nejenže ovlivňuje množství okolního světla dopadajícího na senzor fotoaparátu, ale i světla z blesku. Stejně je na tom citlivost ISO, která ovlivňuje jak sílu okolního světla, tak světla blesku. Výkon a vzdálenost blesku naopak ovlivňuje pouze světlo v popředí (na fotografované osobě + v blízkém okolí).

Pak je tu ještě problém s měřením zábleskové expozice pomocí TTL režimu. Tedy, když blesk již není nastavený na manuální výkon, ale výkon řeší automatika formou předzáblesku. V takovém případě již změna clony nemusí úplně znamenat ovlivnění síly světla blesku. Automatika jednoduše přidá výkon, aby popředí odpovídalo tomu, co uzná za vhodné. Clona pak ovlivní pouze sílu okolního světla (tedy světla pozadí). Řešením může být kompenzace zábleskové expozice.

Problematický expoziční čas

Ještě jednou zpět k expozičnímu času. Výše jsem psal, že může nastat situace, kdy je již velká tma a expoziční čas vychází třeba na několik sekund. Je pravda, že záblesk blesku trvá opravdu krátkou dobu. Jenže při dlouhých expozičních časech se klidně stane, že za těch několik sekund někdo / něco osvítí fotografované osoby v popředí. Ty pak vlivem svého pohybu (pohybu fotografa) vytvoří kolem sebe jakési „duchy“, resp. rozmazané čmouhy. Ty budou tak velké, jak moc se osoby a fotograf pohybují a jak moc fotografované osoby někdo / něco osvítí.

Řešení je dvojí. Vzdáte se přirozeného pozadí a nastavíte expoziční čas z několika sekund např. na 1/125 sekund. Díky tomu osvítíte jen popředí, ale pozadí zůstane tmavé, nebo úplně černé.

Druhou variantou je zkrácení expozičního času cca o polovinu. Tedy když vám vychází expoziční čas 4 sekundy, zkraťte ho na 2 sekundy. Pozadí bude sice tmavší, ale úplně o něj nepřijdete. Toto není univerzální rada. S časem můžete přirozeně trochu experimentovat. Je to pouze rychlá poučka, jak pracovat s expozičním časem při focení s bleskem.

Jak pracovat s bleskem při odrazu světla o strop

Odraz světla blesku od stropu je častá technika při fotografování v interiéru. To z toho důvodu, že takto odražené světlo je příjemně rozptýlené a krásně tak osvětluje fotografovanou osobu. V podstatě jde jen o to namířit externí blesk takovým způsobem, aby jeho hlavní světlo mířilo pod určitým úhlem na strop. Jaký to má být úhel? To záleží podle toho, kde stojí fotografovaná osoba a jak moc ji chcete osvítit. Jenže tento styl osvětlování má též své velké nevýhody.

Jak tedy pracovat s bleskem, když chcete odrážet záblesk od stropu? V první řadě si pohlídejte, jak máte strop vlastně vysoký. V malé místnosti nebudete mít problém ani s méně výkonným bleskem. Pokud ale bude strop vysoko, musí světlo z něj urazit dost dalekou cestu a nemusí osobu skoro vůbec osvítit.

Například focení svatebního obřadu. Ne vždy se setkáte s ideální svatební síní, kde jsou bílé zdi a nízké stropy. Takže se lehce stane, že je strop klidně 10 metrů vysoký. Světlo blesku tedy letí 10 metrů vzhůru a pak se rozptýlené vrací zpět. I když se perfektně odrazí bez ztrát, stále je to vzdálenost minimálně 20 metrů. Tedy při použité cloně f/2,8 potřebujete směrné číslo blesku nějakých 60. Tedy díky ztrátám a rozptylu světla vlastně více. Ale takových blesků na trhu mnoho není. Tedy existují, ale jsou dražší. Takže se to řeší buď ještě nižší clonou, nebo zvýšením citlivosti ISO. Jenže to taky nejde do nekonečna.

Další úskalí s tímto spojená

Druhým problémem je barevný strop. Ideální strop je z bílé barvy, která krásně odráží dopadající světlo blesku. Jakmile bleskem osvětlujete např. zelený strop, vrátí se vám nazelenalé světlo. Pokud je strop ze dřeva, mnoho světla se zpět nevrátí a to, které ano, má zpravidla oteplující, načervenalý charakter, který je také špatný.

V takovém případě je tedy lepší odraz světla blesku o strop vůbec nepoužívat. Pokud i přesto toužíte po rozptýleném světle z trochu větší výšky, zkuste zábleskový softbox, odraz od odraznou desku, nebo jiné příslušenství k blesku. Například zajímavé snímky byly z 30 cm velkého kruhového softboxu pro externí blesky od společnosti B.I.G. (cca 600,- Kč). Samozřejmě ale existuje více příslušenství.

Jak pracovat s bleskem jako hlavním světlem

Jak vyplývá z textu výše – s bleskem, jako hlavním světlem, budete pracovat převážně v ateliéru a za sníženého osvětlení v exteriéru. Stylů, jak pracovat s bleskem, je opravdu mnoho. Můžete svítit zpříma, z boku, zezadu, na pozadí… nemusíte se omezovat jen na jedno světlo. Běžné je svícení vícero světly. V tomhle ohledu vám pomůže rozmyslet si, které světlo bude jako hlavní a která pak vedlejší, která scénu jen dokreslují. Běžně tak vznikají různé konfigurace světel, např.:

• hlavní světlo (softbox) zepředu zleva pod úhlem 45°,
• zprava zepředu odrazná deska, která zjemňuje stíny vzniklé od hlavního světla,
• zleva i zprava z boků menší softboxy,
• osvětlení pozadí.

V rozmístění světel se samozřejmě meze nekladou. Někteří fotografové ale dělají tu chybu, že všemožně a často bezmyšlenkovitě rozmisťují světla, aby to vypadalo hezky. Jenže pak se fotografovaná osoba pohne, trochu jinak se natočí a dojem z pěkné scény se takříkajíc „rozbije“. Proto doporučuji začít vždy hlavním světlem a poté případně přidávat vedlejší světla, příp. odraznou desku. Někdy i to jedno světlo stačí. Koneckonců, podívejte se na publikaci Jeden blesk! Skvělé fotografie pomocí jediného světla, ISBN: 978-80-7413-367-1, od nakladatelství Zoner Press.

Jak tedy ze začátku postupovat

Kdybych teď začínal s minimálním rozpočtem, postupoval bych asi takto. Sehnal bych si jeden, nebo dvojici blesků (manuální bez automatiky) s podporou dálkového odpalování. Samozřejmě tedy dálkový odpalovač záblesků, příp. i přijímače, pokud už by nebyl v blesku. Dále obdélníkový softbox, stripbox, příp. kruhový softbox (včetně voštin). Možná i jednu odraznou desku. K tomu bílé a černé papírové fotografické pozadí. K fotoaparátu stativ a vlastně i několik stativů / nosičů pro fotografické pozadí, blesky a odraznou desku.

Dále bych zvažoval, zdali si nepořídit nějakou publikaci na toto téma. Kupříkladu další publikace od Zoner Pressu – Blesk v digitální fotografii, příp. publikaci od Computer Pressu – Externí blesk: Jedno světlo pro všechny typy fotografií. Takovéto knihy jsou dobrým zdrojem inspirace.

Když bych měl vše nakoupené, poprosil bych nějakého známého, aby mi hodinku seděl modelem. Klidně ať si při tom čte v mobilu… Jen ať si sedí a příliš se nepohybuje. Poté bych ho usadil na židli / křeslo před bílé fotografické pozadí a zkusil načtenou teorii otestovat v praxi, nebo sám vyzkoušel, jak bude scéna vypadat s určitým nastavením blesku / blesků. Tedy zprvu jen jednoho blesku. Takže bych zkusil:

• odraz blesku od stropu a různý uhel natočení zábleskové hlavy,
• přímý záblesk na fotografovanou osobou z blesku, který je umístěný na fotoaparátu,
• blesk umístit zepředu pod úhlem cca 45° (mezi osobou, bleskem a fotoaparátem), mírně ze shora,
• zkusil bych i blesk umístit z boku a poprosil o lehké natáčení fotografované osoby,
• klidně bych vyzkoušel i záblesky pouze zezadu,
• na závěr záblesk pouze na pozadí za fotografovanou osobu.

Nyní už samozřejmě zbývá snímky v klidu vyhodnotit (ideálně na větším monitoru). Poté bych už měl dost podkladů, námětů a inspirace na další fotografie. Nakonec bych případně postupně přidával další světla a kombinoval výše uvedená jednoduchá rozestavění světel.

Osobní zkušenost

Trvalo dlouho, než jsem se rozhodl k práci s bleskem. Koneckonců při fotografování urbexu, krajinek a dřeváren blesk jaksi není potřeba. Při fotografování urbexu mi více vyhovují trvalá světla a různé baterky. Krajiny s bleskem, který kolikrát ani nedosvítí na blízké stromy? A kdyby ano, tak rozbít tím krásné světlo slunce? A při dřevárnách, kde za nepříjemný záblesk do obličeje hrozí rána dřevěnou zbraní? Ne, děkuji…

Nicméně jak šel čas, stále častěji byly populární fotografie v protisvětle při západu slunce. No jo, jenže jak jich dosáhnout, když dynamický rozsah senzoru mého staršího fotoaparátu vytvoří z modelky černou siluetu. Zkusil jsem to přes odraznou desku, ale k tomu bylo třeba pomocníka a navíc ne všechny fotografované osoby byly nadšené ze stálého odrazu slunečního světla. No a tak jsem vyzkoušel blesk.

Nejprve na přímo, ale to se nakonec ukázalo jako ne příliš vhodné řešení kvůli občasným červeným očím modelek, ale i „plochému“ obličeji bez stínů. Nakonec vyhrál blesk umístěný z boku, který jsem odpaloval dálkově. Hned byla spokojenější modelka i fotograf.

Jediné co, tak je dobré si rezervovat dostatek času. Někdy ta příprava, vhodné umístění fotografované osoby + umístění blesku, včetně odhadnutí síly záblesku + nastavení expozice, prostě nějakou dobu trvá. Obzvlášť, pokud v tom jste sami.

Také je dobré nezapomenout na synchronizační čas blesku. Pokud jej znatelně překračujete, ale nechcete měnit clonu a citlivost ISO, pomůže ND filtr. Ten scénu celkově ztmaví. Tím se expoziční čas prodlouží na hraniční synchronizační čas, nebo klidně i čas delší. Pozor ale, aby to zase nebyly dlouhé sekundy.

Závěrem

Jak tedy pracovat s fotografickým bleskem? Hlavně začít a nebát se toho. Hezky si dát na čas. Vše si nejprve vyzkoušet, ověřit, nastavit a až poté se pustit do samotného fotografování. Jakmile budete mít vše dostatečně zvládnuté, nic vám nebrání se do focení s bleskem pustit na plno. Podívejte se pak například znovu na článek o synchronizaci blesku a vyzkoušejte si synchronizaci na 1. a 2. lamelu závěrky fotoaparátu (pokud tedy nepoužíváte elektronickou závěrku). Hned díky tomu můžete dosáhnout zase jiných zajímavých efektů při práci s bleskem.