Blesk ve fotoaparátu

Interní blesk ve fotoaparátech

Interní neboli vestavěný blesk (angl. built-in flash) najdete takřka ve všech fotoaparátech. Výjimku tvoří snad jen ty nejlevnější a nejdražší fotoaparáty. U nejlevnějších se šetří na ceně a u těch nejdražších se předpokládá využívání externích blesků. K čemu se blesk používá a co je o něm třeba vědět? Více v dnešním článku.

Kde interní či vestavěný blesk najdeme

Fotoaparát Nikon Coolpix S3300
Vestavěný blesk u fotoaparátu Nikon Coolpix S3300

Jak již bylo v úvodu napsáno – interní blesk najdete takřka ve všech fotoaparátech. Není výjimkou mít „blesk“ v tabletu a mobilním telefonu. Přeci jenom to dává smysl. Výrobci fotografické techniky se snaží, abyste jejich výrobky využívali kdykoliv a kdekoliv. Tak vyšli uživatelům vstříc bleskem, nebo přídavným světlem (nejčastěji vysoce svítivou LED diodou).

V dřívějších dobách se používaly například zábleskové žárovky. Před rokem 1900 dokonce „bleskový“ hořčíkový prášek. Dnes se masově používají elektronicky řízené xenonové výbojky. Nicméně u mobilů a tabletů se často setkáte s tzv. LED bleskem. Jedná se o jednu i více vysoce svítivých LED světel, které se na chvíli rozsvítí. Nejedná se tedy o blesk v pravém slova smyslu.

K čemu je vestavěný (interní) blesk

Blesk se všeobecně používá k dodání určitého množství světla do scény. Je jedno jestli se jedná o blesk vestavěný, nebo externí. Oba dva typy se používají na to samé.

Pokaždé, když se elektronice fotoaparátu nebo vám zdá, že potřebujete světlo, přijde na řadu blesk, nebo jiné zdroje světla. Ne vždy je možné právě ony jiné zdroje světla použít. Pokud má váš fotoaparát vestavěný blesk, máte alespoň částečně vyhráno.

Vestavěný blesk | Externí blesk | bez blesku | moje Tajemno
S laskavým svolením skupiny Erem Movie přináším ukázku několika způsobů, kterak se dá použít blesk. Sice se v tomto případě jedná o externí blesk, nicméně pro názornost to stačí. Více fotografií z klipu této skupiny zde. Pro zvětšení klikněte na fotografii.

Provedení vestavěných blesků

U jednodušších fotoaparátů – kompaktů, je vestavěný blesk umístěn na přední části fotoaparátu. V drtivé většině případů někde v prostoru nad objektivem nebo vedle něj.

Fotoaparát Fujifilm FinePix XP80
Vestavěný blesk u vodotěsného fotoaparátu od Fujifilmu

U složitějších fotoaparátů se obvykle jedná o blesk výklopný, který najdeme výhradně na vrchní straně fotoaparátu. Cožpak o to. Teoreticky by mohl být klidně i na boku, ale focení by pak bylo značně nepohodlné.

Fotoaparát Canon EOS 350D
Stařičký fotoaparát Canon EOS 350D s výklopným bleskem.

U větších fotoaparátů (kde tolik nezáleží na kompaktnosti) se vestavěný blesk umísťuje co nejdále od objektivu. To z toho důvodu, že při použití blesku nedochází tolik k efektu červených očí.

Parametry blesku

Kromě konstrukce blesku jsou neméně důležité i jeho parametry:

  • směrné číslo blesku,
  • vyzařovací úhel blesku,
  • dosah blesku,
  • barevná teplota
  • a doba nabíjení.

Některé fotografy také zajímají další údaje jako:

  • světelný výkon,
  • doba záblesku hlavního blesku,
  • zda blesk umí vysokorychlostní synchronizaci
  • a doplňky i příslušenství blesku.

Nyní krátce rozepíši jednotlivé parametry blesku.

Směrné číslo blesku

Směrné číslo blesku je vzdálenost v metrech, na kterou je blesk schopen osvítit scénu, aby došlo ke správné expozici. Tedy za určitých podmínek. Více o směrném čísle blesku a jeho dosahu v samostatném článku. Ve stručnosti – čím větší směrné číslo, tím větší je dosah blesku.

Vyzařovací úhel blesku

Jedná se o úhel záběru blesku, který je schopen vestavěný blesk ve fotoaparátu osvítit. Samozřejmě se tento údaj týká i blesku externího. U externích blesků s posuvnou hlavou (typu zoom) se uvádí rozpětí spojené s ohniskovou vzdáleností objektivu. Dozvíte se například, že blesk je schopen osvítit scénu odpovídající objektivu o ohniskové vzdálenosti 18 až 100 mm. Při ohniskové vzdálenosti nižší by byly na fotografii černé okraje. Při delší ohniskové vzdálenosti objektivu samozřejmě černé rohy nevzniknou. Takový uvedený blesk by totiž osvítil o dost více, než zachytí objektiv 150 mm, nebo dokonce 200 mm.

Barevná teplota blesku

Tzv. teplota chromatičnosti světla blesku (barevná teplota) se obvykle pohybuje kolem 5500 K (Kelvinů). Pro změnu této teploty se používají kreativní filtry, které se vkládají před hlavní zábleskovou hlavu. V případě interního blesku se takové filtry v podstatě nedělají. V případě „divných barev“ doporučuji fotit do datového formátu RAW. V tom lze potom teplotu barev přeci jen lépe upravit, než v případě focení do JPEG souborů.

Doba nabíjení blesku

Velice důležitý údaj pro řadu fotografů rychle se měnících akcí, popř. při práci v ateliéru. Jedná se o dobu od posledního odpálení blesku, za kterou je blesk znovu schopen fungovat. Obvykle se tyto doby pohybují od 2 sekund do klidně 10 sekund. Hodně to ovlivňuje kvalita a kapacita zdroje elektrické energie (obvykle akumulátor fotoaparátu, nebo baterie). Samozřejmě záleží také na síle záblesku. Čím silnější, tím déle je třeba nabíjet.

Světelný výkon blesku

Tento údaj většinou není u blesků příliš uváděn. Lze z něj sice odvodit směrné číslo a dosah blesku, ale výrobci dnes většinou uvádějí jednoduše směrné číslo. Proto se tím nyní nebudu zabývat.

Doba záblesku hlavního blesku

Blesky (tedy ty externí) ne vždy mívají jen jeden blesk. Nicméně většinou se udává pouze doba záblesku hlavního (největšího) blesku. Obvykle se pohybuje kolem 1/1000 sekundy. Studiové záblesky dokážou dosáhnout klidně i kratších časů a přitom dodat stejné množství světla do scény. Také docela výrazně topí a někdy je třeba aktivní chlazení. To se naštěstí vestavěných blesků netýká.

Synchronizace blesku

Vestavěné, ale i externí blesky mají jeden neduh a tím je tzv. synchronizační čas mezi fotoaparátem a bleskem. Tento čas udává, jaký nejrychlejší čas můžeme použít při focení s bleskem. U Canon EOS 7D Mark II je tento čas stanoven na 1/250 sekundy. U jiných fotoaparátů to může být čas kratší, ale i delší.

Zkusili jste někdy vyfotit snímek zrcadlovkou s bleskem při expozičním čase např. 1/2000 sekundy? Dopadlo to nejspíše tak, že značná část fotografie byla tmavá a někde v ní byl osvětlený pruh, že? Za to může pohyb lamel závěrky. Aby takové fotografie nevznikaly, pokročilejší blesky podporují tzv. vysokorychlostní synchronizaci HSS.

Nicméně více o synchronizaci blesku společně s podrobnějším výkladem této funkce najdete v odkaze na článek níže.

Vysokorychlostní synchronizace blesku

Informace o vysokorychlostní synchronizaci blesku, stejně jako o synchronizaci na 1. či 2. lamelu, jsou obsaženy v samostatném článku.

Doplňky blesků

Doplňky a příslušenstvím k bleskům budu rozebírat zase někdy příště (článek v přípravě). To už by bylo pro tento článek až moc.

Interní vestavěný blesk

Jak jste již asi pochopili, takový interní vestavěný blesk asi nikdy nebude disponovat výkonem blesku externího, nebo dokonce zábleskového zařízení (článek v přípravě). Je to dáno jistým kompromisem. Vestavěné blesky se nabíjí z baterií fotoaparátu. Kdyby byly tyto blesky příliš výkonné, nepořídili byste tolik fotek, nebo by se kvůli bateriím musely kompakty radikálně zvětšit. Nemluvě o velikosti samotného blesku. Větší svítivá plocha blesku = větší rozměry kompaktu, příp. zrcadlovky.

Olympus XZ-2 a jeho blesk
Kompakt Olympus XZ-2 a jeho vysouvací blesk

Směrné číslo vestavěných blesků se pohybuje obvykle kolem hodnoty 12 ± pár bodíků. Již z toho mimo jiné plyne, že při použití objektivů s nízkou světelností bude dosah blesku minimální. Na většinu obvyklých snímků to ale běžnému fotografovi stačí.

Nevýhody vestavěného blesku

O tom, že použití vestavěného blesku „vysává“ energii z baterií již víte. Stejně tak, že blesk samotný má vcelku mizerné směrné číslo a tedy i výkon. Je tu ještě jedna nevýhoda… vlastně dvě. Jednou z nich je problém červených očí.

Interní blesk - problém červených očí u zvířat | moje Tajemno
Problém červených očí u zvířat

Tento jev je výraznější o to více, čím blíže je zdroj světla objektivu. Vzniká tak, že se světlo blesku odrazí od vnitřní části oka člověka /zvířete a vrátí se zpět do senzoru.

Červené oči vlivem vestavěného blesku
Takové červené oči dokázal vykouzlit vestavěný blesk v mobilu. Pro případné zvětšení klikněte.

Proti tomuto jevu se dá bojovat dvěma způsoby. Umístěním blesku co nejdále od objektivu (proto jsou některé blesky tak vysoko). Druhou variantou je pak předblesk před samotným focením. Tím se oko „stáhne“ a efekt červených očí se eliminuje (někdy úplně odstraní).

Asi již poslední nevýhodou vestavěného blesku je problém se sluneční clonou. Některé objektivy jsou rozměrnější, nebo mají větší sluneční clonu. Ta pak překáží světlu a vestavěný blesk může mít problém.

Interní blesk - problém se sluneční clonou | moje Tajemno
Ukázka problému se sluneční clonou objektivu při použití vestavěného blesku. Pro zvětšení klikněte.

Bezpečnost a interní blesk

S vysouvacím či výklopným bleskem přichází i důležitá otázka bezpečnosti. Nechci vás zdržovat různými příběhy a strašit, co všechno se vám může stát. Jen si při vyklopeném blesku dávejte pozor. Jak na samotný blesk, tak na oči, fotoaparát a samozřejmě i na sebe.

Osobní zkušenost

Interní blesk ve fotoaparátu samozřejmě používám. Zejména pak v kompaktních fotoaparátech. Na zrcadlovce Canon EOS 7D Mark II již příliš ne. Důvodem je to, že obvykle používaný objektiv Canon EF-S 17-55mm f/2,8 IS USM má relativně velkou sluneční clonu. Ta při použití blesku obvykle dost cloní a na fotografii pak vzniká v dolní části snímku tmavé místo.

Myslím si, že malý vestavěný blesk (tím myslím i populární „LED blesky“) má v dnešních fotoaparátech svoje místo. Ačkoliv přední výrobci fotografické techniky dnes stále pracují na lepších objektivech. Zkouší nové optické konstrukce, zpřesňují výrobu a testují nové materiály… Většině lidí je to fuk. I kdyby se vyráběly objektivy pro zrcadlovky se světelností pod f/1, stále tu budou malé kompakty, levné zrcadlovky a nyní hlavně foto-mobily. Právě ty levné zrcadlovky, mobily a tablety s levnými plastovými čočkami a ne moc dobrou světelností. Už kvůli nim si myslím, že vestavěný blesk zůstane zachován.

Rozhodně se nemusíte bát vestavěný interní blesk používat. Je pravda, že někdy blesk scéně zrovna nepomůže, nicméně to není důvod se ho vzdávat úplně. Jak správně používat blesk povím příště (článek v přípravě).

Závěrem

Dnešní fotoaparáty disponují ohromnou hodnotou citlivosti ISO. Příkladem např. bezzrcadlovka Sony α7S III. Ta zvládá především natáčet s citlivostí ISO 409600. Solidní hodnota, že? A to nemluvím fotoaparátu Nikon D5 s citlivostí přes 3 milióny. Kamera Canon ME20F-SHN má maximální citlivost ISO dokonce přes 4 miliony.

I tak je někdy vhodné, či dokonce nutné, si fotografovanou scénu přisvítit. Ať již s pomocí interního blesku, externího blesku, či zábleskového zařízení. Ať si vyberete jakékoliv zařízení na dodání světla, počítejte s tím, že vestavěný blesk bude mít prakticky vždycky menší výkon. Osvítí tak jen malou plochu před vámi a ještě relativně blízko.

Pokud chcete vestavěný blesk používat a zatím se tak neděje, protože vám přijde, že blesk vám fotografie „kazí“, počkejte si na připravovaný článek. Bude o tom, jak používat blesk (článek v přípravě).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *