Studiová světla

Studiová světla a záblesky

Studiová světla a studiové záblesky jsou velmi výkonné zdroje světla. Zpravidla se nachází na nějakém stativu. S těmito světly se totiž nejlépe pracuje, když nejsou navázané na fotoaparát (jako vestavěný blesk), ale lze s nimi volně hýbat. V ideálním případě je jejich ovládání, resp. odpalování, bezdrátové. Napájení těchto světel obstarává buď elektrická síť, vnitřní akumulátor, nebo externí bateriový zdroj. Ačkoliv se těmto zdrojům světla říká studiová světla, jejich použití není omezeno na ateliér, ale lze s nimi fotit i v exteriéru.

V dnešním článku tedy popisuji studiová světla, resp. soustřeďuji se na záblesková zařízení. Půjde mi o typy jednotlivých světel, způsoby použití, ale i jejich příslušenství.

Studiová světla a jejich rozdělení

Existují dva druhy studiových světel. Prvnímu typu se říká pulzní a druhému konstantní. Přeloženo do srozumitelnější podoby – prvním typem jsou záblesková zařízení a druhým trvalá světla. Různé typy trvalých světel jsem již rozebíral v samostatném článku. Dnes jsou tedy na řadě světla záblesková.

Studiová světla Fomei Digital Pro X - 1200 | moje Tajemno
Studiová světla Fomei mi dělala společnost ve starém ateliéru. Konkrétně několik těchto modelů – Digital Pro X – 1200. Pro případné zvětšení klikněte.

Dále lze studiová světla rozdělit na další dva typy. Na ta, která se napájí z elektrické zásuvky napájecím kabelem a pak jsou tu světla napájená z baterie. Pokročilejší bateriová světla jdou samozřejmě také zapojit do zásuvky v průběhu focení.

Mohlo by se zdát, že bateriová studiová světla jsou vlastně více univerzální. Mohou mít vlastní i síťové napájení a jsou tak snadno použitelná v interiéru i exteriéru. Pravdou je, že taková světla mohou být o něco dražší než nebateriové varianty. Navíc ne vždy dosahují takového výkonu, a pokud ano, nemusí vydržet velké množství záblesků. Už kvůli ceně si musí fotograf rozmyslet, co je pro něj vhodnější. Některé modely mají i externí bateriové zdroje o velikosti větší autobaterie, nicméně pronesou se a také nevydrží neomezeně záblesků.

Studiová světla, jak záblesková zařízení, tak trvalá světla, jsou tzv. umělá světla. Tento pojem hezky vysvětluje Wikipedie.

Jak studiová světla fungují

Pokročilá studiová světla obsahují oba dva typy výše uvedených světel. Jinak řešeno, mají v sobě dvojici žárovek. První z nich je pilotní žárovka. Ta má výkon zpravidla od 50 W výše. Pro některá studiová světla Fomei lze zakoupit pilotní žárovku o výkonu až 1000 W. Tyto žárovky pomáhají fotografovi určit oblasti stínů a pomáhají simulovat zdroj zábleskového světla.

Pilotní žárovka OSRAM o výkonu 1000 W | moje Tajemno
Pilotní žárovka OSRAM o výkonu 1000 W, kterou jsem využíval u svých světel Fomei.

Druhou žárovkou je impulzní žárovka, ale osobně mám radši označení výbojka, příp. záblesková žárovka. Záblesk výbojky trvá krátkou dobu a je velmi silný. Nejsilnější výbojky dokážou do scény dodat značné množství světla. Toto světlo stojí nemálo elektrické energie a není výjimkou aktivní chlazení celého zařízení za pomoci větráčků.

Studiová světla Fomei Digital Pro X v detailu | moje Tajemno
Studiová světla Fomei Digital Pro X v detailu. Uprostřed se nachází pilotní žárovka. Kolem ní je výbojka. Vše zakrývá bezpečnostní sklo s perforací pro lepší odvětrávání tepla. Pro případné zvětšení klikněte.

Studiová světla fungují vcelku jednoduše. Po zapnutí studiového světla se rozsvítí pilotní žárovka. Její intenzitu můžete u pokročilých studiových světel regulovat. S její pomocí nastavíte osvětlení scény tak, aby odpovídalo vašemu záměru. Následně zvolíte ještě sílu záblesku a pak už stačí pořídit snímek. Po domáčknutí spouště fotoaparátu zhasne pilotní žárovka a rozsvítí se výbojka, která vygeneruje silný světelný záblesk.

V případě moderních LED světel je to malinko jinak. U nich zastupuje jak pilotní světlo, tak výbojku, silné LED světlo, příp. skupina LED diod. V dnešní době dosahují tato světla též velmi vysokých výkonů.

Synchronizace mezi fotoaparátem a studiovými světly

O spojení zábleskového světla a fotoaparátu se stará tzv. synchronizátor. Jedná se o malé zařízení, které slouží k synchronizaci fotoaparátu a studiových světel. Funguje podobně, jako řídící jednotka pro dálkové odpalování blesků. Je tedy třeba nějaký vysílač (odpalovač záblesků) a přijímač. V některých případech může být vysílačem i váš vestavěný / externí blesk (viz níže). Nejvýhodnější a nejspolehlivější je však rádiová varianta.

Pokročilá studiová světla mohou mít přijímací část uvnitř svého těla. Nepotřebují tak další externí zařízení – přijímač řídícího signálu, který vyslala jednotka na fotoaparátu, příp. fotoaparát samotný.

rádiový vysílač pro studiová světla Fomei | moje Tajemno
Univerzální rádiový vysílač pro studiová světla Fomei Digital Pro X

Toto spojení mezi fotoaparátem a studiovými záblesky lze realizovat několika způsoby:

  • opticky – záblesk vestavěného / externího blesku (pozor na zapnutý TTL předzáblesk),
  • pomocí synchrokabelu (platí značné omezení díky omezené délce kabelu),
  • infračerveně (má problémy s příjmem signálu v exteriéru za slunečného počasí),
  • rádiově (nejlepší způsob, jak propojit fotoaparát a studiová světla).
Rádiový přijímač studiových světel Fomei | moje Tajemno
Rádiový přijímač studiových světel Fomei Digital Pro X s dosahem až 100 m

Pokud chcete na studiových světlech odpalovat záblesky bezdrátově, přečtěte si informace ze článků o synchronizaci blesku a dálkovém odpalování blesků. Studiová světla se totiž chovají prakticky stejně. Tedy jen s tím rozdílem, že mají mnohem větší výkon a jejich pokročilejší systémy mívají více možností nastavení. Každopádně platí, že při špatném nastavení zařízení nemusíte dosahovat dobrých výsledků ani se studiovými světly.

Jaká studiová světla vybrat

V tomto případě záleží velmi na preferencích, požadavcích, možnostech a financích. V první řadě si rozmyslete, jestli chcete fotit zejména v interiéru, nebo v exteriéru. Tedy jestli využijete bateriová světla, či nikoliv, nebo jestli investujete do externího bateriového napájení. Též není od věci se zamyslet, jestli není výhodnější investovat do LED světel, místo klasické zábleskové techniky.

Záblesková světla jsou pěkná věc, ale zpravidla k nim ještě něco patří. Narážím tím na nějaké to příslušenství v podobě deštníků a softboxů. U deštníků je to jednoduché. Abyste je mohli umístit do studiového světla, potřebujete je nějak přichytit. Tyto otvory se mohou nacházet buď ve světlech, nebo v různých nástavcích, které se montují na stativ pod studiová světla. Se softboxy je to trochu složitější. Ty se v ideálním případě nasazují přímo na záblesková světla. Aby se minimalizovala různá nebezpečí (např. vzplanutí softboxů), vybavují se softboxy i studiová světla bajonetem. Do bajonetu softbox umístíte („zašroubujete“) a krásně zde drží. Díky bajonetu není softbox v blízkosti horké výbojky. Jenže těchto bajonetů je celá řada (viz předchozí odkaz na deštníky a softboxy)! Takže musíte vybrat kompatibilní studiová světla, jejich bajonety a příslušenství. Já např. fungoval s bajonetem a příslušenstvím značky Bowens.

Další možnosti studiových světel

Další dobrou věcí je vysokorychlostní synchronizace záblesků. Díky této funkci může fotoaparát využívat velmi krátkých expozičních časů a ne jen těch synchronizačních a delších. Tato funkce se opět vyskytuje u pokročilejších zařízení. V souvislosti s tím se zaměřte na údaj od výrobce, který udává maximální a minimální délku dobu záblesku. Když jsem u těch rychlostí, tak údaj o rychlosti dobití blesku také stojí za zvážení.

Nesmím samozřejmě zapomenout na TTL režim (viz Wikipedia). Bez něj se někteří fotografové neobejdou. Nicméně ne každé zábleskové světlo jej podporuje.

Některá studiová světla (a fotoaparát) lze též připojit k počítači. V něm lze nastavit výkon těchto světel, příp. další parametry. Pokud je toto vaše priorita, hledejte prodejce studiových světel s těmito možnostmi. S tím však souvisí i způsob synchronizace. V ideálním případě vše probíhá bezdrátově. Jsou ale i světla, která mají pro tyto případy vestavěný synchrokontakt.

Pokud máte v plánu fotit v exteriéru, doporučuji volit lehčí světla. Pokud tedy nefotíte kousek od cesty, kam zajedete pohodlně autem. Například záblesk Fomei Digital Pro X – 1200 váží s cestovním vakem 4 kg. Já cestoval se třemi + softboxy + oblečení + dekorace. To chce hned několik pomocníků…

Jak už jste asi pochopili z obrázků výše, já si oblíbil studiová světla, resp. záblesková zařízení, od společnosti Fomei. Samozřejmě to ale není jediná společnost, která vyrábí studiová světla. Je jich o dost více. Liší se výkonem, funkcemi, vybavením… kupříkladu:

Malé upozornění

Jedno malé upozornění z praxe při používání záblesků od společnosti Fomei. Jejich pilotní žárovky mají barevnou teplotu kolem 3400 K. Výbojka ale vydává světlo o teplotě 5500 K. Při fotografování s tím musíte počítat. V praxi to znamená, že scéna nasvícená pilotní žárovkou vám může připadat krásně barevná. Ale jakmile dojde k záblesku, bude mít úplně jinou barvu.

Vlastně ještě jedno upozornění! Výbojky ideálně chrání sklo. To proto, že při provozu dosahují vysokých teplot. Snadno něco zapálí. O popálení člověka ani nemluvě. Pokud s ní potřebujete po focení manipulovat, počkejte dostatečně dlouho, než se jí dotknete. Při výměně, nebo jakékoliv manipulaci, nikdy nesahejte na sklo výbojek holou nebo vlhkou rukou. Používejte rukavice nebo hadřík. Vlhkost na skle může po spuštění výbojky způsobit její poškození, příp. snížení její životnosti.

Výkon studiových světel

Výkon blesku se udává buď v J (joulech), Ws (wattsekundách), nebo v GN (směrném čísle). Při tom platí, že 1 J = 1 Ws. Na internetu jsem našel převod. Z něj např. vyplývá, že by studiová světla o výkonu 600 Ws měla mít směrné číslo kolem hodnoty 98. To je o 30 více, než mají nejvýkonnější externí blesky.

GN = √(Ws) × 4

Výpočet směrného čísla s pomocí výkonu ve wattsekundách

Ws = (GN / 4)2

Výpočet výkonu ve wattsekundách s pomocí směrného čísla

Pro malý prosvětlený ateliér (bílé stěny včetně stropu) by měl stačit výkon kolem 300 Ws. Velké prostory s vysokými stropy a tmavými zdmi potřebují světla více. Nejvyšší výkony nad 1000 Ws se uplatní v opravdu velkých prostorech. Též se tyto výkony uplatní v temných ateliérech.

Kolik studiových světel je potřeba

Univerzální odpověď bohužel neexistuje. Dá se každopádně tvrdit, že v drtivé většině případů rozhodně neplatí pověstné „čím více, tím lépe“! Začněte jedním studiovým světlem, které osvítí hlavní část scény. Tím myslím třeba fotografovanou osobu, nějaký produkt, zátiší, apod. I takovéto jedno studiové světlo může úplně bohatě stačit. Kouzlo se totiž skrývá v odrazech. Neosvětlenou část scény můžete osvítit například odraženým světlem z odrazné desky nebo klidně bílého papíru. Jen počítejte s tím, že toto odražené světlo nedosahuje takové intenzity. Na druhou stranu tím můžete výrazně ušetřit náklady za další studiová světla.

Nicméně s jedním světlem můžete vytvořit jen omezené množství světelných kombinací. Proto se často prodávají studiová světla ve více kusech. Zpravidla od dvou do čtyř. Druhé studiové světlo se zpravidla využívá místo odrazné desky. První světlo vytváří vhodnou atmosféru – hru světel a stínů. Druhé pak celoplošně (s nižší intenzitou) projasňuje stíny a tím snižuje jejich kontrast vůči osvětleným místům. Pokud jedno světlo (s / bez odrazné desky) bohatě stačí, využívá se druhé k osvětlení pozadí.

Třetí studiové světlo se často využívá ke zvýraznění hran (např. vlasů). Umisťuje se tedy často ze strany či zezadu a osvětluje právě ony vlasy, nebo různé hrany. Takové svícení již vyžaduje jistou zkušenost. Špatně umístěné světlo může vytvářet nechtěná, více prosvětlená místa, stíny, nebo třeba svítit do objektivu. Aby toto světlo směřovalo opravdu tam, kam má, často se na něj umisťuje voština. O té byla již zmínka v příslušenství u trvalých světel.

Se čtvrtým světlem můžete vytvořit přes 80 % různých světelných kombinací. Je-li hlavní část scény dostatečně vzdálená od pozadí, využívá se čtvrté světlo právě k osvětlení pozadí. Díky tomu lze kupříkladu za modelkou vytvářet různé ovály, přechody a jiné světelná „kouzla“.

Kam a jak studiová světla umístit

Nadpisem samozřejmě nemyslím – kde světla uskladnit. Bez ohledu na to, co fotíte, se studiová světla zpravidla umísťují / rozdělují dle použití. Konkrétně na hlavní studiové světlo, vedlejší studiová světla (doplňková) a studiová světla určená k osvětlení pozadí. Umístění studiových světel by mělo být takové, aby naplňovalo váš zamýšlený záměr. Velmi tomu napomáhají pilotní žárovky. Zatímco svítí, stačí nastavit vzdálenost světel od fotografovaného objektu. Dále nastavujete výšku, sklon a vlastně celkové umístění světel. Nesmíte zapomenout ani na vhodné příslušenství, které toto světlo nasměruje tam, kam potřebujete.

Nicméně jednu radu mám. Na stránkách Lighting Diagram existuje sekce, kde jsou k vidění jednotlivé fotografie a k nim odpovídající rozmístění fotografické, osvětlovací a další techniky. Jde jak o portréty, tak i produkty.

Příslušenství studiových světel

Ne všechna studiová světla využijí a podporují veškeré příslušenství. Zajímejte se proto přímo u výrobce – co jaké světlo podporuje a umožňuje. Tak či onak existuje větší množství příslušenství, které lze na studiová světla „navěsit“.

Především to jsou různé druhy reflektorů:

  • standardní reflektor,
  • k deštníku (má zpravidla menší průměr než standardní reflektor),
  • komínkový,
  • určený na pozadí,
  • tzv. Beauty Dish.

K těmto reflektorům se prodává zpravidla další příslušenství, jako např. voština, barevné skleněné filtry, nebo také klapky.

Dalším příslušenství pro studiová světla:

  • již zmiňované deštníky a softboxy,
  • adaptéry pro různé druhy softboxů,
  • různé druhy baterií, resp. akumulátorů,
  • dálkové odpalovače a přijímače studiových světel,
  • synchrokabely,
  • difuzéry,
  • stativy, stojany a jeřábové stativy,
  • různé ochranné kryty světel,
  • tašky a kufry pro přenášení světel.

Jak vidíte, studiová světla mají opravdu mnoho příslušenství. Díky nim můžete snáze dosáhnout požadovaných světelných podmínek. Je to jen a pouze na vašich schopnostech a možnostech, jak bude výsledná scéna nasvícena.

Osobní zkušenost

Studiová světla Fomei jsem používal několik let v libereckém ateliéru. Pokud máte alespoň malou zkušenost s externími blesky, bude práce se studiovými světly velmi intuitivní. Velmi mne překvapil jejich výkon (na vysoký, prostorný a úplně černý ateliér). Stejně tak bych nikdy nevěřil, kolik výkonu dokáže dodat malé pilotní světélko. Tak či onak byla práce s těmito studiovými světly učiněná radost. K dispozici byly celkem tři a loboval jsem za dokoupení čtvrtého, které by pokrylo všechny moje požadavky. Každopádně i se třemi se skvěle pracovalo. K dispozici jsem měl totiž značné množství příslušenství, které mi v realizaci fotografických projektů pomáhalo.

Studiová světla bych doporučil všem těm, kteří potřebují jak velký výkon, tak kvalitnější světlo. Ne, že by externí blesky nedokázaly osvítit scénu, ale ne vždy je práce s nimi tak pohodlná, jako se studiovými světly. Možná za to mohou ony pilotní žárovky na studiových světlech, možná nepohodlné nastavování externích blesků, kdo ví… Pravdou ale je, že se mi se studiovými světly pracuje o dost pohodlněji, než s externími blesky.

Závěrem

Studiová světla jsou opravdu dříči. Dokážou dostat do scény velké množství světla, obsahují různé funkce a mají mnoho příslušenství. Nicméně studiová světla se mění s výrobcem a jednotlivými řadami. Je tedy třeba se zaměřit na jejich funkce, možnost rozšíření, ale hlavně parametry (obzvlášť pokud máte velmi specifické požadavky).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *