Směrné číslo blesku a jak s ním pracovat

Směrné číslo blesku je základním parametrem každého blesku (ať vestavěného, tak externího). Značí se zkratkou GN, z angl. guide number. Směrné číslo blesku představuje maximální možnou sílu záblesku (vzdálenost v metrech), kdy je blesk schopen ještě osvítit scénu. Aby to nebylo jednoduché, tak tato hodnota platí jen za určitých podmínek. A právě proto vznikl tento článek pro objasnění celé věci.

Směrné číslo blesku a maximální dosah blesku

Směrné číslo blesku opravdu značí maximální dosah blesku (v metrech), kdy je blesk schopen scénu ještě osvítit. Konkrétně osvítit tak, aby bylo možné správně exponovat fotografii. Jenže tato vzdálenost platí jen za určitých podmínek. Těmito podmínkami jsou: citlivost ISO 100 a clona objektivu nastavená na f/1. První podmínka je splnitelná vcelku snadno. Ta druhá už bude asi trochu oříšek, že?

Použijete-li vyšší clonu, neprojde objektivem dostatek světla ze scény osvětlené bleskem. Dosah blesku se tak tedy sníží. Použijeme-li však vyšší citlivost ISO, zesilovače na senzoru vybudí více signálu a světla tak zdánlivě projde více. Vyšší citlivost ISO tak může prodloužit maximální dosah blesku.

Trocha matematiky

Pro ještě větší názornost se podívejte na vzoreček níže. Ten určuje maximální dosah blesku při různých podmínkách nastavení expozice.

dosah blesku v metrech = směrné číslo blesku × koeficient citlivosti ISO / použitá clona

Koeficient citlivosti ISO se zvyšuje se zvyšující se citlivostí ISO. Konkrétně o druhou odmocninu ze dvou. Pro názornější příklad uvedu přibližnou hodnotu koeficientů do tabulky.

Citlivost ISO	100	200	400	800	1600	3200	6400	12800	25600
Koeficient citlivosti ISO	1	1,4	2	2,8	4	5,7	8	11,3	16

Dosah blesku podle vzorečku je však pouhá teorie. Existují totiž blesky s tzv. zoomem, které dokážou více koncentrovat světlo do určitého místa. Dále se světlo může odrážet od stěn a stropů. Výsledkem toho se může dosah blesku ještě dodatečně měnit. Pro potřeby článku zůstanu u tzv. blesku na přímo (bez různých odrazů od stěn a stropu).

Několik názorných příkladů dosahu blesku

Příklad: Máme blesk se směrným číslem 60 a fotíme při citlivosti ISO 100 a cloně f/9. Blesk by měl být schopen dosvítit na vzdálenost cca 6 a půl metru. (60 / 9 ≈ 6,7 metrů)

Příklad 2: Stejné podmínky jako v předchozím případě jen se citlivost ISO změnila na ISO 800. Dosah bude lehce přes 18 metrů. (60 × 2,8 / 9 ≈ 18,7 metrů)

Samozřejmě, že v obou případech se dosah blesku ve skutečnosti nemění. Při maximálním výkonu dosvítí stále stejně daleko a osvítí stále stejný prostor. Nastavením fotoaparátu blesk nějak zázračně nezvýší svůj dosah, ale… Dosah světla může měnit nastavení expozice fotoaparátu. Vzdálenost výše je pak vzdálenost, kdy je blesk ještě schopen osvítit scénu, aby došlo ke správné expozici. Pokud senzor fotoaparátu více vybudí příchozí světlo, může se zdát, že blesk dosvítí mnohem dále!

Směrné číslo blesku a ohnisková vzdálenost

Možná jste si u externích blesků všimli ještě jedné věci. U těchto blesků bývá napsáno, že dosahují určitého směrného čísla při určité ohniskové vzdálenosti. Blesky totiž mohou být konstruovány tak, aby svým světlem pokryly pouze určitou ohniskovou vzdálenost objektivu. Pokročilejší blesky mají hlavu typu zoom. Tato pohyblivá hlava dokáže světlo usměrnit tak, že pokryje větší či menší plochu scény. Blesk s touto hlavou dokáže snáze osvítit jak blízké objekty, tak i ty vzdálenější. Proto se u některých blesků uvádí více směrných čísel pro určité ohniskové vzdálenosti. Kupříkladu GN 17 pro 24 mm, GN 56 pro 105 mm a GN 60 pro 200 mm.

Malý příklad z praxe

Máme blesk, který je uzpůsoben pouze pro 50mm objektiv. Chceme s ním v malém ateliéru blikat na scénu fotografovanou právě 50mm objektivem. V tomto případě bude všechno v naprostém pořádku. Blesk osvítí dostatečný prostor a objektiv s fotoaparátem tento prostor zachytí.

Teď místo 50mm objektivu použijete objektiv s ohniskovou vzdáleností 100 mm. Stále při tom fotografujeme ze stejného místa a stejnou scénu. Kromě trochu jiného pohledu na scénu se ale vlastně nic nemění. Blesk v tomto případě osvětluje jen zbytečně velkou plochu okolo. Ve výsledku to nevadí. Scéna bude stále dobře osvětlená. Jen světlo bude i mimo záběr objektivu.

Pokud bychom však použili objektiv s ohniskovou vzdáleností 35 mm, už je tu jistý problém. Blesk konstruovaný pro 50mm objektivy nedokáže dodat pro 35mm objektiv dostatek světla. Výsledkem bude to, že rohy fotografie pořízené 35mm objektivem budou tmavé.

Z reklamních důvodů výrobci externích blesků uvádí směrné číslo blesku pro nejdelší ohniskové vzdálenosti. Zde jsou hodnoty totiž nejvyšší. Při kratší ohniskové vzdálenosti musí blesk svítit pod větším úhlem. To znamená, že musí osvětlit větší plochu. Proto směrné číslo blesku klesá a tudíž i jeho dosah.

Jaké může být směrné číslo blesku

Směrné číslo blesku může nabývat různých hodnot. Kompaktní fotoaparáty mají směrné číslo blesku někde mezi hodnotami 5 až 10. Tyto fotoaparáty mají obvykle objektivy s minimální clonou mezi f/2,8 a f/4. Dosah jejich vestavěných blesků je tak kolem 2 až 4 metrů.

U zrcadlovek je situace o něco málo lepší. Tedy za předpokladu, že je zrcadlovka vybavena bleskem. Minimálně ty dražší zrcadlovky vestavěný blesk nemají vůbec a musíte u nich použít blesk externí. Každopádně, pokud už vestavěný blesk mají, směrné číslo se pohybuje kolem čísla 10 až 15. Některé fotoaparáty mají směrné číslo vestavěného blesku dokonce 20. Více vám prozradí výrobce vaší fotografické techniky.

Externí blesky jsou na tom z pohledu směrného čísla nejlépe. Směrné číslo externích blesků se pohybuje v rozmezí cca 20 až 60. Najdou se i extrémně silné externí blesky se směrným číslem 76.

Vyšších hodnot se dosahuje za pomoci zábleskových zařízení. Ty mohou být jak studiové, tak přenosné. Přenosné jsou vybaveny velkými bateriemi, které poskytují dostatek výkonu pro desítky i stovky záblesků. Pro příklad se můžete podívat na bateriové blesky od společnosti Fomei (se kterou dlouhodobě spolupracuji). Jejich bateriové blesky mají výkon klidně i 600 Ws. To dělá směrné číslo blesku něco málo přes hodnotu 95. Platí pro standardní parabolický reflektor se světlem rozptýleným pro objektiv s ohniskovou vzdáleností 35 mm s fotoaparátem s full-frame senzorem.

Cvičení pro vás

Směrné číslo blesku si můžete ověřit vlastním pokusem. Pro svůj test budete potřebovat hned několik věcí (v ideálním případě):

• vhodné osvětlení místa (nejlépe úplnou tmu),
• stativ pro stabilní umístění fotoaparátu,
• objektiv typu zoom,
• neutrálně šedou tabulku,
• a hlavně vestavěný, nebo externí blesk.

Umístěte fotoaparát na stativ a vysuňte, popř. nasaďte blesk. Přepněte fotoaparát do manuálního expozičního režimu. Nastavte expozici takto: expoziční čas 1/160 sekundy, citlivost ISO 100. Rovněž nastavte kompenzaci zábleskové expozice na 0. Blesk nastavte na automatiku. Vezměte šedou tabulku a umístěte ji do vzdálenosti 2 metry od fotoaparátu, resp. blesku. Následně nasaďte objektiv a zazoomujte tak, aby šedá tabulka zabírala celou plochu v hledáčku.

Pohled na scénu

Celková situace bude vypadat přibližně tak, jako na fotografii níže.

Podle objektivu nastavte vhodnou clonu. Předpokládám, že nebudete vlastnit nejsvětelnější objektiv, tak nastavte hodnotu třeba na f/4. Následně exponujte snímek.

Opět trocha matematiky

Podíváte-li se na vzoreček výše, zjistíte, že pro správné exponování scény bude potřeba směrné číslo blesku o hodnotě 8. To zvládne většina vestavěných blesků. Že bylo exponováno správně, pak zjistíte při pohledu na histogram. Měl by vypadat přibližně takhle.

Co dál?

Nyní postupně zvyšujte clonu objektivu a samozřejmě exponujte snímky. Automatika blesku se bude snažit nastavit správnou expozici na středně šedou tabulku umístěnou před fotoaparátem. V jednu chvíli však narazí na své limity a nebude moci do scény dodat potřebné světlo. Poznáte to tak, že snímky najednou budou tmavší, popř. při pohledu na histogram. Jakmile se tak stane, podívejte se znovu na vzoreček a vypočtěte směrné číslo blesku. Pokud se vám nechce počítat, věřte, že s nastavením expozice výše se směrné číslo blesku bude rovnat cloně × 2. Velice snadné.

Je třeba ještě zdůraznit, že tento test je pouze orientační.

Co když je obraz stále stejný i při maximální cloně

Stane-li se, že se expozice nepohnula, i když už jste nastavili maximální clonu, je řešení snadné. Stačí umístit šedou tabulku do větší vzdálenosti, např. 4 metry. Poté test opakujte. Směrné číslo blesku bude mít poté hodnotu clony × 4. Samozřejmě je třeba mít i odpovídající objektiv s větší ohniskovou vzdáleností.

Samozřejmě je možné provést test i při jiné hodnotě citlivosti ISO. V tom případě je třeba počítat s koeficientem citlivosti ISO ve vzorečku. Počítání pak může být trochu náročnější.

Směrné číslo blesku a expoziční čas

Možná jste si všimli, že do teď jsem nenapsal nic o expozičním čase. Důvod je prostý. Je třeba si uvědomit, že záblesk je velice rychlý děj. Běžně trvá klidně i tisíciny sekundy.

Představte si, že jste v úplné tmě a fotíte za použití externího blesku. Nastavíte-li čas expozice 1/160 sekundy, bude výsledek stejný, jako s nastavením 10 sekund. Maximálně bude obraz rozostřený, pokus byste takto fotografovali z ruky. Nicméně pokud byste chtěli zkracovat expoziční čas, nejspíše brzy narazíte na problém.

Tím problémem je synchronizační čas. Ten bývá u každého fotoaparátu různý. Obvykle se jedná o čas kolem 1/200 sekundy. Při základním nastavení blesku není možné exponovat s časem kratším než je synchronizační čas. Tedy ono to možné je, ale díky mechanické závěrce zrcadlovek budou přes snímek viditelné černé pruhy. Ty odstraňuje vysokorychlostní synchronizace blesku. Touto funkcí však nedisponují všechny blesky. Navíc tato funkce výrazně omezuje výkon takového blesku. Ale o tom jindy.

Osobní zkušenost

Má zkušenost s blesky je prostá. Pokud mám fotit s použitím blesků, zajímá mě, kde budu fotit, resp. za jakých okolností. Následně podle toho vybírám vhodný blesk (ano, mám jich k dispozici více). Vybírám především podle jejich výkonu, tedy směrného čísla blesku.

V některých případech si sebou beru i více blesků, které pak odpaluji dálkově. To už je ale trochu jiné povídání. Každopádně výkonnějším bleskem nic nezkazíte.

S výkonnými externími blesky mám ještě jednu zkušenost. Konkrétně se jedná o rychlost nabíjení. Řekněme, že budu vlastnit dvojici blesků. Jeden bude mít maximální směrné číslo 20 a druhý 60. Po tom slabším budu chtít, aby vždy blikal jen s maximální intenzitou. Po každém jeho záblesku bude trvat jistou dobu, než se nebije a bude tak moci znovu „blesknout“. A teď vezmu výkonnější blesk a nastavím mu menší intenzitu záblesku srovnatelnou se směrným číslem 20. Zpravidla pak bude trvat o dost kratší čas, než bude moci znovu „zablesknout“. Tedy kratší čas než v případě onoho slabšího blesku. Proto mám radši výkonnější blesky.

Názorný pokus s blesky

Ještě bych si dovolil jednu věc a tou je jeden názorný pokus s různými blesky. Vyrazil jsem pro tento pokus do podzemních prostor. Jen zde mám jistotu, že je kolem mě opravdu tma. Navíc je tu klid (prakticky sem nevkročí ani noha).

Technické informace

Fotografie pořízeny bleskem mají stejné nastavení expozice:

• citlivost ISO 100,
• použitá clona f/4,
• expoziční čas 1 sekunda,
• ohnisková vzdálenost 28 mm,
• kompenzace zábleskové expozice 0,
• vzdálenost „stěny“ přibližně 5 metrů.

Fotografie pořízeny různým druhem LED světel se liší v tom, že expozice je nastavena na 30 sekund. Při použití původní 1 sekundy byly fotografie prakticky černé. Ostatní parametry se však nezměnily.

Jednotlivé příklady

První fotografie je pořízena fotoaparátem Canon EOS 7D Mark II a osvětlena jeho interním bleskem. Prostředí je vesměs černé a tak se blesky snaží ze všech sil, aby scénu osvítily.

Druhá fotografie je pořízena externím bleskem Metz se směrným číslem blesku 36. Záblesková hlava byla nastavena na maximální rozptyl světla (nejširší ohnisko).

Třetí fotografii osvětluje externí blesk Canon s maximálním směrným číslem 55. Záblesková hlava byla nastavena na co nejširší rozptyl světla. Rovněž byla využita i rozptylná destička.

Poslední fotografie za pomoci externího blesku je rovněž vyfotografovaná předchozím bleskem od Canonu. Nicméně záblesková hlava byla nastavena na ohniskovou vzdálenost 105 mm.

Osvětlené LED světly

Pro zajímavost dodávám ještě dvě fotografie pořízené LED svítilnami. První z nich má viditelný barevný posun k modrému světlu. Scéna vznikla tak, že v průběhu expozice bylo světelným kuželem pohybováno po scéně.

Druhou fotografii osvítilo opět LED světlo. Tentokrát však s mnohem větším výkonem a s barevným posunem do červené. Obě dvě světla jsou z nějakého pochybného zahraničního internetového obchodu. Ale za ty peníze, nekupte to, že?

Z testu se může zdát, že LED světla dokážou externí blesky dostatečně zastoupit. Není tomu tak! Je třeba si uvědomit rozdíly v expozici při pořizování těchto snímků. Na druhou stranu tato LED světla / svítilny dokážou více než dostatečně osvětlit téměř jakýkoliv prostor kolem vás. Díky nim si tak připravíte scénu a „cestu“ pro výkonné externí blesky.

Závěrem

Článek vznikl na popud mého kamaráda. Koupil si výkonný blesk, ale jeho noční fotografie byly stále nějaké tmavé. Nikdy předtím se nijak extra nezajímal o expozici, ohniskovou vzdálenost a podobné věci. Prostě a jednoduše navštívil e-shop a koupil si externí blesk, u kterého psali, že má směrné číslo 56. V recenzi totiž psali, že je tento blesk použitelný i přes 20 metrů. Jaké pak bylo jeho překvapení, když na 10 metrů byly večerní fotky tmavé. Nyní již exponuje fotky správně. Ví, kde je limit jeho blesku a vcelku snadno dokáže upravit expozici tak, aby měl dosah blesku takový, jaký potřebuje.

Proto všem, kteří tápou v tom „jak je to s jejich bleskem“, doporučuji udělat si malé cvičení výše. Můžete si v něm nasimulovat podmínky, ve kterých obvykle fotografujete. Následně zjistíte, jaké jsou limity vašeho blesku a jakou expozici můžete beztrestně používat.