Expoziční čas

Expoziční čas, rychlost závěrky nebo doba expozice jsou stejné výrazy pro jednu věc. Je to doba, po kterou je závěrka fotoaparátu otevřená a umožňuje tak světlu dopadat na obrazový senzor ve fotoaparátu. Rovněž se jedná o jeden z parametrů pro nastavení správné expozice.

Čím delší čas, tím více světla se na snímač dostane, fotografie bude tedy světlejší.

Nejčastěji se používají expoziční časy: …, 1, ¹/₂, ¹/₄, ¹/₈, ¹/₁₅, ¹/₃₀, ¹/₆₀, ¹/₁₂₅, ¹/₂₅₀, … sekundy. Obvykle od dlouhých 30 sekund po kratičkou ¹/₈₀₀₀ sekundy.

Expoziční čas – co to je a kde ho najdete?

Jak jsem napsal výše, expoziční čas je doba, po kterou světlo dopadá na senzor. Ne v každém fotoaparátu lze expoziční čas jednoduše nastavit. Zejména levné přístroje si expoziční čas nastavují sami dle vnitřní automatiky. Většina fotoaparátů ale informaci o době expozice snímku někde zobrazuje.

Fotografie výše zobrazují expoziční čas u zrcadlovky značky Canon a u kompaktu od Nikonu. Zrcadlovky, ale samozřejmě i moderní pokročilé bezzrcadlovky, disponují nepřeberným množství nastavení, kde můžete měnit čas, ISO, clonu a mnoho dalšího. U kompaktu jsem byl omezen pouze nastavením citlivosti ISO (a místem ostření). Zbylé parametry si automatika nastavovala sama. Samozřejmě existují i pokročilé kompakty, kde si též nastavíte vše potřebné.

Krátké vs dlouhé časy

Krátké expoziční časy se nejčastěji používají pro „zastavení pohybu“. Též se jim říká časy bezpečné (více o tom dále v textu). Zatímco dlouhé expoziční časy se využívají k dramatickému zachycení scény.

Možná si nyní říkáte: „A jaký je tedy vlastně rozdíl mezi fotkami s expozičním časem ¹/₅₀₀ a např. ¹/₃₀ sekundy?“ Inu, to záleží na tom, co zrovna fotíte. Když s těmito časy vyfotíte spícího domácího mazlíčka, tak rozdíl nepoznáte. Zkuste si ale s těmito časy vyfotografovat jedoucí auto. To již dopadne úplně jinak.

Problémový čas

Ve dne, když svítí slunce se časy obvykle pohybují kolem ¹/₁₂₅ sekundy a méně, se v podstatě nic dramatického při focení neděje. Problém nastává s nedostatkem světla dopadajícího na senzor. Tedy především ve večerních hodinách a v neprosvětlených budovách. Za šera se můžou tyto časy prodloužit klidně na několik sekund a večer klidně i na několik minut. Snímky jsou pak v lepším případě lehce rozmazané, často ale úplně nepoužitelné.

Tzv. „bezpečný čas expozice“ zjistíme pomocí vzorečku:

bezpečný čas [s] = 1 / (použitá ohnisková vzdálenost objektivu × crop faktor)

Ve vzorečku jsou dva pojmy, které nemusí být každému jasné. Prvním z nich je aktuální použitá ohnisková vzdálenost objektivu, druhým pojmem je crop faktor. Více o těchto pojmech se dozvíte po kliknutí na přiložené odkazy.

Po jistých zkušenostech s různými ohniskovými vzdálenostmi a hlavně s některými fotografy bych vzoreček změnil na: bezpečný čas [s] = 1 / (2 × ohnisková vzdálenost objektivu × crop faktor). Crop faktor je u APS-C zrcadlovek (tedy mimo full-frame): 1,5 u Nikonu a 1,6 u Canonu.

Každopádně pár slov k příkladům níže. Smyslem vzorečku není přesná hodnota v sekundách. Tedy například 0,003125 sekundy. Takovou hodnotu vám stejně fotoaparát neukáže. Jde pouze o dosazení si do vzorečku a následné nastavení obdobné hodnoty expozičního času na fotoaparátu. Při ohniskové vzdálenosti objektivu 200 mm by tedy vzoreček mohl vypadat takto:

• 1/200 sekundy (pro full-frame senzor),
• 1/(200 × 1,6) = 1/320 sekundy (pro APS-C senzor od Canonu),
• 1/(2 × 200) = 1/400 sekundy (jistější čas pro full-frame senzor),
• 1/(2 × 200 × 1,6) = 1/640 sekundy (jistější čas pro APS-C od Canonu).

Problematikou dlouhých časů se více zabývám v článku Jak fotit za špatných světelných podmínek.

Osobní zkušenost

Dostal se mi do ruky krásný fotoaparát Canon EOS 600D spolu s úžasným objektivem o ohniskové vzdálenosti 300 mm. Protože se nejedná o tzv. full-frame zrcadlovku, vím, že k výpočtu bezpečného času musím použít koeficient 1,6. V hlavě, či na papíře, si pak dosadím do výše uvedeného upraveného vzorečku: 1 / (2 × 300 × 1,6) = 1/960 sekundy. Výsledkem je tzv. „bezpečný čas“, který bych měl být schopný snadno udržet v ruce a při tom pořizovat stále ostré snímky. Při následném pohledu do hledáčku fotoaparátu jsem nastavil rychlost závěrky na nejbližší číslo. V tomto případě to bylo 1/1000 sekundy. Což je vlastně čas ještě rychlejší, resp. kratší, než čas doporučený. Pokud bych ale takové štěstí neměl a tomuto číslu bych se nemohl přiblížit, musel bych to zkusit přes zvýšení ISO, snížení clony, nebo použít stabilizaci či stativ.

Ještě krátkou vsuvku ke stabilizaci fotografované scény. Ať už se jedná o stabilizaci v objektivu, příp. stabilizaci senzoru fotoaparátu, výrobce zpravidla uvádí, o kolik lze díky stabilizaci tento bezpečný čas prodloužit. Tato hodnota se uvádí v EV jednotkách (viz Wikipedie). Při uvedeném čase 1/1000 sekundy a se stabilizací 3 EV, je bezpečný čas už jen 1/125 sekundy.

Proč jsem vlastně upravil léta zažitý vzoreček výše? Po zkušenostech s některými fotografy. Jde o to, že když je člověk nachystaný, připravený a fotí ne moc rychlé děje, není s původním vzorečkem problém. Ale tak to vždy není. Často fotograf něco vidí, musí rychle jednat, fotí daný okamžik na poslední chvíli a nemusí být tak soustředěný. Mohou se mu více klepat ruce, může být v nějakém neobvyklém pohybu a 2× tak krátký čas je v drtivé většině dostačující na zachycení scény s dostatečnou ostrostí.

Cvičení pro vás

Tentokrát mám pro vás rovnou dvě cvičení. První ukáže rozdíl mezi dlouhým a krátkým časem. Druhé cvičení pak procvičí vaše nervy.

Krátce či dlouze?

Udělejte si jeden den volno a vyjděte se svým fotografickým vybavením ven do přírody. Najděte si zajímavé místo s tekoucí vodou, které by stálo za vyfotografování. Nastavte si vyšší clonu (např. f/9) a pokud možno co nejnižší hodnotu ISO. Tím docílíte toho, že expoziční čas se značně prodlouží. Vyfotografujte místo. Následně zvyšte hodnotu ISO o několik stupňů, popř. použijte nižší hodnotu clony a vyfotografujte stejné místo znovu. Rozdíly by měly být patrné i na malém displeji fotoaparátu.

Při focení s velkou clonou a nízkou hodnotou ISO se nejspíše nevyhnete použití stativu, aby obraz nebyl úplně rozmazaný. Pokud stativ nemáte, použijte nějakou pevnou podložku fotoaparátu (kámen, kořen, skálu). Foťte nejlépe se samospouští nastavenou na 10 sekund.

Pokud i s vysokou hodnotou clony a s nízkým ISO dosahujete krátkých časů mám tak také radu. Umístěte před objektiv silnější ND filtr, který scénu ztmaví a tím prodlouží čas expozice.

Jaký čas ještě udržím v ruce?

Vezměte foťák a připevněte k němu svůj oblíbený objektiv. Například základní 18-55mm. Nastavte ZOOM na největší přiblížení, tedy na 55 mm, zaměřte se na nějaký objekt, který vám padne do cesty. Nezkoušejte to moc na lidech, nemají to příliš rádi. Nastavte si, dle vzorečku, bezpečný expoziční čas a vyfotografujte předmět. Bezpečný expoziční čas se v tomto případě pohybuje kolem hodnot 1/125 a 1/250 sekundy. Fotografujte samozřejmě z ruky. Následně čas prodlužujte a zkuste stejný předmět vyfotografovat např. s časem 1/60 sekundy a klidně i 1/30 či déle. To vše při vypnuté stabilizaci. Následně se doma při přiblížení 1:1 podívejte, jak se mění ostrost fotografií při různých časech. To samé pak můžete zkusit se zapnutou stabilizací.

Při prodlužování času bude zapotřebí měnit clonu, nebo ISO. To proto, abyste nedostali stále světlejší a světlejší snímky. Čím delší čas, tím menší bude citlivost ISO / tím větší bude clona. Můžete fotoaparát klidně nechat, ať vše dělá za vás. Tento režim se jmenuje priorita času. Pro tentokrát je jedno, zda se mění clona, nebo citlivost ISO, nejdůležitější je expoziční čas a celková ostrost snímku.

Stejný postup si rovněž vyzkoušejte na stejném objektivu při maximálním oddálení. V našem případě při ohniskové vzdálenosti 18 mm a uvidíte, co se stane.

Připomínám upravený vzoreček (crop 1,5 u APS-C zrcadlovek od Nikonu a 1,6 u Canonu):

čas [s] = 1 / (2 × ohnisková vzdálenost × crop faktor)

Bezpečný čas na fotografování z ruky

Kratičký dovětek k vzorečkům

Výše jste se dočetli, že se obvykle používá vzoreček „čas [s] = 1 / (ohnisková vzdálenost × crop faktor)“. Tento vzoreček doporučuje i řada fotografů. Svojí zkušenost jsem k tomu přiložil, ale možná bych to mohl ještě krátce rozvést. Má zkušenost je však taková, že u objektivů s větší ohniskovou vzdáleností toto prostě nestačí (proto ten upravený vzoreček). Pokud v tom tápete, ideálním způsobem je to prostě zkoušet a zjišťovat, co vám lépe sedne a třeba zjistíte, že s vaším vybavením si vystačíte jen s jedním ze vzorečků.

Závěrem

Čím delší ohniskovou vzdálenost objektivu zvolíte, tím kratší čas budete potřebovat, aby byla fotka z ruky ještě ostrá. Pokud toužíte po ostrých fotkách, pracujte s krátkými hodnotami expozičního času. Chcete-li se kreativně odlišit, používejte delší čas. Ale pozor, aby fotografie nebyly pouze rozmazané.