Expoziční čas

Expoziční čas

Expoziční čas, rychlost závěrky nebo doba expozice jsou stejné výrazy. Je to doba, po kterou je závěrka fotoaparátu otevřena a umožňuje tak světlu dopadat na obrazový senzor ve fotoaparátu. Rovněž se jedná o jeden z parametrů pro nastavení správné expozice.

Čím delší čas, tím více světla se na snímač dostane, fotografie bude tedy světlejší.

Nejčastěji se používají expoziční časy: …, 1, 1/2, 1/4, 1/8, 1/15, 1/30, 1/60, 1/125, 1/250, … sekundy. Obvykle od dlouhých 30 sekund po kratičkou 1/8000 sekundy.

Co a kde je ten expoziční čas?

Jak jsem již psal, expoziční čas je doba, kterou světlo dopadá na senzor. Ne v každém fotoaparátu lze expoziční čas jednoduše nastavit. Zejména levnější přístroje si expoziční čas nastavují sami dle vnitřní automatiky. Většina fotoaparátů ale informaci o době expozice snímku někde zobrazuje.

Fotografie výše zobrazují expoziční čas u zrcadlovky značky Canon a u kompaktu od Nikonu. Zrcadlovky disponují nepřeberným množství nastavení, kde můžete měnit čas, ISO, clonu a mnoho dalšího. U kompaktu jsem byl omezen pouze na nastavení citlivosti ISO (a místa zaostření). Zbylé parametry si automatika nastavovala sama.

Krátké vs dlouhé časy

Krátké expoziční časy se nejčastěji používají pro „zastavení pohybu“. Jsou také označovány za časy „bezpečné“ (více o tom v sekci níže). Zatímco dlouhé expoziční časy se využívají k dramatickému zachycení scény.

Možná si nyní říkáte: „A jaký je tedy vlastně rozdíl mezi fotkami s expozičním časem 1/500 a např. 1/30 sekundy?“ Inu to záleží na tom, co zrovna fotíte. Když s těmito časy vyfotíte spícího domácího mazlíčka, tak rozdíl nepoznáte. Zkuste si ale s těmito časy vyfotografovat jedoucí auto. To již dopadne úplně jinak.

Dlouhý expoziční čas | moje Tajemno
Canon EOS 350D, EF-S 18-55mm, f/14, 1/50 sekundy, ISO 100. Pro zvětšení klikněte.

Problémový čas

Ve dne, kdy svítí slunce a časy se obvykle pohybují kolem 1/125 sekundy a méně, se v podstatě nic neděje. Problém nastává s nedostatkem světla dopadajícího na senzor. Tedy především ve večerních hodinách. Za šera se můžou tyto časy lehce prodloužit na několik sekund a večer klidně i na několik minut. Snímky jsou pak v lepším případě lehce rozmazané, často ale úplně nepoužitelné.

Tzv. „bezpečný čas expozice“ zjistíme pomocí vzorečku:

bezpečný čas [s] = 1 / použitá ohnisková vzdálenost objektivu × crop faktor

Ve vzorečku lze narazit na dva pojmy, které nemusí být každému jasné. Prvním z nich je aktuální použitá ohnisková vzdálenost objektivu, druhým pojmem je crop faktor. Oba dva pojmy jsou velmi dobře vysvětleny v samostatných článcích.

Po jistých zkušenostech s různými ohniskovými vzdálenostmi a hlavně s některými fotografy bych vzoreček změnil na: bezpečný čas [s] = 1 / (2 × ohnisková vzdálenost objektivu × crop faktor)Crop faktor je u APS-C zrcadlovek (tedy mimo full-frame): 1,5 u Nikonu a 1,6 u Canonu.

Problematikou dlouhých časů se více zabývám v článku Jak fotit za špatných světelných podmínek.

Osobní zkušenost

Dostal se mi do ruky krásný fotoaparát Canon EOS 600D spolu s objektivem o ohniskové vzdálenosti 200 mm. Protože se nejedná o tzv. full-frame zrcadlovku vím, že k výpočtu bezpečného času musím použít koeficient 1,6. V hlavě, či na papíře, si pak dosadím do výše uvedeného upraveného vzorečku vzorečku: 1 / (2 × 200 × 1,6) = 1/640 sekundy. Výsledkem je tzv. „bezpečný čas“, který bych měl být schopen snadno udržet v ruce a při tom pořizovat stále ostré snímky. Při následném pohledu do hledáčku fotoaparátu jsem viděl rychlost závěrky 1/1000 což byl dokonce čas ještě rychlejší, než doporučený. Pokud bych ale takové štěstí neměl, stačilo by zvýšit ISO, snížit clonu, nebo použít stabilizaci či stativ.

Ještě krátkou vsuvku ke stabilizaci fotografované scény. Ať už se jedná o stabilizaci v objektivu, příp. stabilizaci senzoru fotoaparátu, výrobce zpravidla uvádí o kolik lze díky stabilizaci tento bezpečný čas prodloužit. Tato hodnota se uvádí v EV jednotkách (viz Wikipedie). Při výše uvedeném čase 1/640 sekundy a s kvalitní stabilizaci (např. +3 EV), je bezpečný čas už jen 1/80 sekundy.

Cvičení pro vás

Tentokrát mám pro vás rovnou dvě cvičení. První ukáže rozdíl mezi dlouhým a krátkým časem. Druhé cvičení pak procvičí vaše nervy.

Krátce či dlouze?

Udělejte si jeden den volno a vyjděte se svým fotografickým vybavením ven do přírody. Najděte si zajímavé místo s tekoucí vodou, které by stálo za vyfotografování. Nastavte si vyšší clonu (např. f/9) a pokud možno co nejnižší hodnotu ISO. Tím docílíte toho, že expoziční čas se značně prodlouží. Vyfotografujte místo. Následně zvyšte hodnotu ISO o několik stupňů, popř. použijte nižší hodnotu clony a vyfotografujte místo po druhé. Rozdíl by měl být patrný i v malém hledáčku fotoaparátu.

Při focení s velkou clonou a nízkou hodnotou ISO se nejspíše nevyhnete použití stativu, aby obraz nebyl úplně rozmazaný. Pokud stativ nemáte, použijte nějakou pevnou podložku fotoaparátu (kámen, kořen, skálu). Foťte nejlépe s časovou spouští nastavenou na 10 sekund.

Pokud i s vysokou hodnotou clony a s nízkým ISO dosahujete krátkých časů mám tak také radu. Umístěte před objektiv silnější ND filtr, který scénu ztmaví a tím prodlouží čas expozice.

Jaký čas ještě udržím v ruce?

Vezměte foťák a připevněte k němu svůj oblíbený objektiv. Například základní 18-55mm. Nastavte ZOOM na největší přiblížení, tedy na 55 mm, zaměřte se na nějaký objekt, který vám padne do cesty. Nezkoušejte to moc na lidech, nemají to příliš rádi. Nastavte si, dle vzorečku, bezpečný expoziční čas. Ten se v tomto případě bude pohybovat kolem hodnot 1/125 a 1/250 sekundy a vyfotografujte předmět. Fotografujte samozřejmě z ruky. Následně čas prodlužujte a zkuste stejný předmět vyfotografovat např. s časem 1/60 sekundy a klidně i 1/30 či déle. To vše při vypnuté stabilizaci. Následně se doma při přiblížení 1:1 podívejte, jak se bude měnit ostrost fotografie při různých časech.

Při prodlužování času bude zapotřebí měnit použitou clonu, nebo ISO. To proto, abyste nedostali stále světlejší a světlejší snímky. Čím delší čas, tím menší bude citlivost ISO / tím větší bude clona. Můžete fotoaparát klidně nechat, ať vše dělá za vás. Tento režim se jmenuje priorita času. Pro tentokrát je jedno, že se mění – jestli clona / citlivost ISO, nejdůležitější je čas a ostrost snímku.

Stejný postup si rovněž vyzkoušejte na stejném objektivu při maximálním oddálení. V našem případě při ohniskové vzdálenosti 18 mm a uvidíte co se stane.

Připomínám upravený vzoreček (crop 1,5 u APS-C zrcadlovek od Nikonu a 1,6 u Canonu):

čas [s] = 1 / (2 × ohnisková vzdálenost × crop faktor)

V některým ze žlutých čtverečků výše jste si mohli všimnout, že se obvykle používá vzoreček „čas [s] = 1 / (ohnisková vzdálenost × crop faktor)“. Tento vzoreček doporučuje i řada fotografů. Má zkušenost je však taková, že u objektivů s větší ohniskovou vzdáleností toto prostě nestačí. To ani nemluvím o některých svých známých, kterým se prostě klepou více ruce. Pokud se vám můj vzoreček zdá příliš přísný, doporučuji vám alespoň jakékoliv časy mezi oběma vzorečky.

Závěrem

Čím delší ohniskovou vzdálenost objektivu zvolíte, tím kratší čas budete potřebovat, aby byla fotka z ruky ještě ostrá. Pokud toužíte po ostrých fotkách, pracujte s krátkými hodnotami expozičního času. Chcete-li se kreativně odlišit, používejte delší čas. Ale pozor, aby fotografie nebyly pouze rozmazané.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *