Jak a čím fotografovat sport? To jsou otázky, na které se ptal nejeden čtenář těchto stránek. Čtenáře, resp. tazatele, spojuje jedna věc. Jednalo se o začínající fotografy, kteří získali možnost fotografovat nějaký sport. Jednalo se o basketbal, fotbal, ale i ragby a závody aut. Jak tedy správně fotografovat sport? Jednoduchá odpověď neexistuje. Ale existují různé postupy, kterými rozhodně nic nezkazíte.
Pokračování textu Jak fotografovat sportReaguji na četné dotazy, které jste mi zaslali. Dnešní článek bude o tom, jak fotografovat produkty a co je k tomu potřeba. Každopádně mějte na paměti, že produktová fotografie nepatří k nejsnadnějším. Celá produktová fotografie by klidně vydala na solidně obsáhlou publikaci. Ono totiž nejde jen o co nejvěrnější a nejpřesnější vyobrazení daného produktu. Jde také o to, aby snímek působil tak atraktivně, že si onen produkt taky někdo koupí. Dnešní článek proto berte jako takové vstupní okénko do produktové fotografie.
Pokračování textu Jak fotografovat produktyCo je ono maskování vlastně zač a jak funguje? Jde vlastně o prolínání více fotografií do jedné. Možná jste se také již někdy setkali s anglickým pojmem focus stacking. Jde o metodu, která zvyšuje hloubku ostrosti fotografované scény. Spočívá v tom, že vyfotografujete stejnou scénu různě zaostřenou. Tyto fotografie pak s pomocí maskování spojíte dohromady. Maskování též pomáhá ve chvíli, kdy potřebujete ze scény odstranit některé části. Nicméně i naopak – pokud potřebujete do scény dodat něco, co tam vůbec není. Než se pustím do konkrétních příkladů, je třeba trocha teorie.
Pokračování textu Maskování a focus stackingU některých tazatelů se objevil problém při focení ze stativu s tzv. „dlouhým ohniskem“, tedy s teleobjektivy. O co jde a na co si dát při focení ze stativu pozor? Na to odpoví dnešní článek.
Pořídila jsem si ke své APS-C zrcadlovce teleobjektiv 75-300 mm. Fotím s tímto objektivem hlavně ze stativu, protože jej v ruce neudržím. Čím blíže jsem k oněm 300 mm, tím spíše je obraz nekvalitní. Problém přetrvává i při focení ze stativu, kdy není výjimka, že jsou snímky rozmazané.
Ke své zrcadlovce Canon EOS 5D Mark IV jsem si pořídil skvělý objektiv. Tím je Canon EF 100-400 mm f/4,5-5,6 L IS II USM. Za pěkného počasí, jsou fotky super. Když ale fotím na dlouhou ohniskovou vzdálenost přes 300 mm, fotky nejsou ideální a mám problém i při focení ze stativu.
Pokračování textu Problém při focení ze stativuNašetřil jsem si na Tamron SP 150-600 mm f/5,0-6,3 Di VC USD G2. Mimochodem skvělý objektiv. Ale málokdy jej udržím na tzv. dlouhé ohnisko v ruce. Tak jsem si k němu pořídil monopod. Bylo to trochu lepší, ale stále to nebylo ono. Šel jsem na to přes stativ. Nicméně problém přetrvával i při focení ze stativu. Mé snímky jsou prostě často neostré, rozmazané. Jak je možné, že mám rozmazané snímky, i když fotím ze stativu? Mačkání spouště fotoaparátu snad fotoaparát nerozhýbe, nebo ano?
Hledáte malý skladný stativ na cesty, který se vejde se do zavazadlového prostoru letadla? Existuje vůbec nějaký takový, který navíc unese vaše drahé fotografické vybavení? Zkusme prozkoumat nabídku a nějaký takový vybrat.
Chystám se v zimě se svojí zrcadlovkou na cestu do teplejších krajin. Chci si vzít i moji oblíbenou dvojici objektivů. Konkrétně Canon EF 24-70 mm f/2,8 L USM II a Canon EF 100-400 mm f/4,5-5,6L IS II USM. S foťákem to dělá cca 3,5 kg zátěže. Máte nějaký tip na stativ na cesty, který by tolik nevážil a dobře posloužil? Už takhle se to všechno pronese!
Pokračování textu Stativ na cestyVím, že na focení s delším ohniskem je třeba řádně stabilní stativ. Ideálně s méně sekcemi, s dostatečnou nosností a torzní tuhostí. Jenže když mám ještě nosit těžkou fotografickou techniku, někdo k jídlu a pití a třeba i nějaké další příslušenství, tak to prostě neunesu. Doporučíte mi tedy nějaký stativ na cesty, který by byl vhodný i na delší ohniska?
Studiová světla a studiové záblesky jsou velmi výkonné zdroje světla. Zpravidla se nachází na nějakém stativu. S těmito světly se totiž nejlépe pracuje, když nejsou navázané na fotoaparát (jako vestavěný blesk), ale lze s nimi volně hýbat. V ideálním případě je jejich ovládání, resp. odpalování, bezdrátové. Napájení těchto světel obstarává buď elektrická síť, vnitřní akumulátor, nebo externí bateriový zdroj. Ačkoliv se těmto zdrojům světla říká studiová světla, jejich použití není omezeno na ateliér, ale lze s nimi fotit i v exteriéru.
V dnešním článku tedy popisuji studiová světla, resp. soustřeďuji se na záblesková zařízení. Půjde mi o typy jednotlivých světel, způsoby použití, ale i jejich příslušenství.
Pokračování textu Studiová světlaSoftbox i deštník velmi dobře poslouží jako zdroj světla. Využijete je jak při focení lidí, předmětů, ale i k přisvícení scény. Oba dva systémy se využívají s trvalými světly, ale i se zábleskovým zařízením. Jenže, který z nich si vybrat? Je lepší softbox, nebo deštník?
Zeptám se zpříma – mám si pro začátek pořídit softbox, nebo deštník? Co je lepší? Z čeho lezou lepší snímky?
Nemohu se rozhodnout mezi softboxem a deštníkem. Na internetu čtu chválu na oba dva zdroje světla. Takže co mám koupit softbox, nebo deštník?
Na tyto otázky bohužel nejde odpovědět jednoznačně. Softbox i deštník dokážou dodat větší množství světla do scény, příp. na požadované místo. Nicméně s každým z nich se pracuje trochu jinak a není ani vyloučena kombinace obou. Jak si přečtete v textu níže – velmi záleží na způsobu práce se světlem a na tom, co chcete mít vlastně osvětleno.
Pokračování textu Softbox, nebo deštník?