Jak fotografovat krajiny

Jak fotografovat krajiny

Fotografování krajin se vždy řadilo mezi nejpopulárnější fotografické žánry a to jak mezi profesionálními fotografy, tak i těmi amatérskými. Krajiny jsou totiž vcelku vhodným tématem i pro úplné začátečníky, kteří s focením teprve začínají.

Nějaké ty krajinky jsou všude kolem nás (tedy pokud nebydlíte uprostřed nevzhledné betonové džungle). Fotografování krajin vás může naučit kompozici, vnímání okolního světla, co to znamená expozice, hloubka ostrosti a další pojmy i dovednosti.

V dnešním článku shrnu několik nejdůležitějších pravidel, které vám pomohou s fotografováním krajin. Rovněž přidám několik doporučení na fotografické filtry a vhodné příslušenství, které se pro fotografování krajin hodí.

Pár slov o krajinách všeobecně

Krajiny mají mnoho podob. Mění se podle ročního období, počasí, povětrnostních a dalších vlivů, ale též podle času fotografování. Mnoho lidí si myslí, že fotografování krajin je jen o dobrém vybavení a správném nastavení fotografické techniky. Pravdou však je, že je to také dost o trpělivosti a celkovém stráveném čase.

Vybrat vhodné místo na fotografování nějakou dobu trvá. Není to ale nic proti tomu, když čekáte „na to správné světlo“. Na co narážím? Na odstavec výše. Krajiny se v průběhu dne velmi mění. Zatímco některé je možné fotografovat pouze při východu slunce, jiné vyžadují západ slunce. Existují místa, která jsou překrásná v jakoukoliv dobu, včetně svitu měsíce. Je tedy chyba si myslet, že existuje nějaký univerzální návod na fotografování krajin. Nicméně existuje několik doporučení, která vám s focením krajin velmi pomohou.

Čím fotografovat krajiny

Na focení krajin nepotřebujete nějaké extra super vybavení. Vystačíte si s dnešním pokročilejším fotoaparátem (je jedno zdali to bude zrcadlovka či bezzrcadlovka). U fotoaparátu byste každopádně měli mít možnost ovládat expozici tak, aby vše nenastavovala automatika. To z toho důvodu, že automatika může nastavit prakticky cokoliv a ne vše, co si vymyslí, se vám bude líbit.

Fotografování krajin | kaplička v polích | Milan Vurm | moje Tajemno
Česká republika je plná krásných krajin a zákoutí. Pro případné zvětšení klikněte. Autor: Milan Vurm

K fotoaparátu samozřejmě potřebujete i vhodný objektiv. Je třeba si uvědomit, že právě objektivy jsou tím hlavním, co na senzoru fotoaparátu vykreslí fotografovanou scénu. Zde se prostě nevyplatí šetřit… Jaký objektiv ale zvolit? Základem krajinářské fotografie je širokoúhlý objektiv. Proč právě ten? Protože díky němu se můžete pomyslně rozhlédnout po snímku tak, jako byste to udělali po krajině. Na druhou stranu neuděláte chybu ani s teleobjektivem. S ním to ale nebude o velkých krajinných celcích, jako spíše o jakýchsi „výřezech krajiny“, resp. o krajinných detailech. I ty však do fotografování krajin patří.

Teleobjektiv na focení krajiny | Milan Vurm | moje Tajemno
I s teleobjektivem lze vytvořit krásnou fotografii krajiny. Pro případné zvětšení klikněte. Autor: Milan Vurm

Fotoaparáty pro fotografování krajin

Opravdu na fotografování okolní krajiny stačí jakýkoliv dnešní fotoaparát? S ohledem na počet megapixelů senzoru určitě. Je tu však jisté ale. Patříte-li mezi fotografy, kteří si nechávají tisknout fotografie o max. velikosti A3, pak text výše platí. Pokud jsou vaším cílem fotografie větší, které chcete ukazovat světu, nemusí obyčejný fotoaparát stačit.

Článek s názvem velikost fotografií vysvětluje, proč tomu tak je. V článku se dozvíte, jak je to s DPI a kvalitou vytištěné fotografie. Zjistíte v něm, že na fotografii o velikost A2 vám klidně stačí fotoaparát se senzorem o rozlišení 9 Mpix. Pokud byste však chtěli obdivovat úžasné detaily takto velké fotografie pěkně z blízka, budete potřebovat už 36 Mpix senzor.

Panorama krajiny | Milan Vurm | moje Tajemno
Někdy jedna „obyčejná“ fotografie krajiny nestačí. Pro zachycení větších krajinných celků se skvěle hodí panoramatická fotografie. Pro případné zvětšení klikněte. Autor: Milan Vurm

Nemá-li váš fotoaparát senzor s velkým rozlišením, nezoufejte. Díky skládání fotografií (podobně jako při tvorbě panorama) může vzniknout opravdu obrovská fotografie. Stačí jen pořídit několik navazujících fotografií, které se poté složí do jedné velké.

Jak je to se senzory, citlivostí ISO a dalšími věcmi

Co se velikosti senzoru týče, nebojím se tvrdit, že při fotografování krajiny plně využijete full-frame senzory. Ty oproti menším senzorům dosahují obvykle vyššího dynamického rozsahu, který se zde hodí. Vlastně se hodí po každé, když fotíte za přímého slunce, ale třeba i v protisvětle při západu slunce. Tyto plnohodnotné senzory o velikosti kinofilmového políčka také lépe využijí potenciál objektivů. O objektivech ale až za chvíli…

Samozřejmě se můžete dostat do situace, kdy ani nejlepší senzor fotoaparátu nedokáže zachytit plný dynamický rozsah scény. V tu chvíli přichází na řadu HDR fotografie. Pomocí tohoto triku lze vysoký dynamický rozsah scény „vměstnat“ do „obyčejné fotky“. Vyžaduje to však pořízení vícero snímků, které budou následně skládány do jednoho.

Zvýšit kvalitu a možnosti výsledné fotografie lze i snímáním do datového formátu RAW a následným „vyvoláním“ fotografií v počítači. Jde o to, že obrazový formát JPEG nemusí pojmout všechny ty vyfocené barvy a detaily. JPEG má oproti RAW řekněme trochu menší možnosti. Poznat se to například dá při fotografování krajiny za silného slunce. Může se třeba stát, že v JPEG fotografii jsou mraky „vyžraně“ bílé bez detailů. V RAW lze obvykle situaci ještě zachránit (alespoň částečně). Konkrétně tak, že omezíte světla v editoru fotografií a detaily jsou na světě… Jisté rozdíly lze též vidět při snímání s velkým podílem modré oblohy. U JPEG snímků se může častěji vyskytovat posterizace. Formát RAW ale není vše spásný a není dobré na něj neustále spoléhat.

Citlivost ISO je při fotografování krajiny též nemálo důležitá. Jak byste se asi tvářili na fotografii krásné krajiny, kde by většinu z ní tvořil barevný šum. No, nebylo by to pěkné… Proto se krajináři snaží dostat šum spojený s citlivostí ISO, na co nejnižší hodnoty. Pokud to situace a fotoaparát dovolí, držte tedy citlivost ISO kolem hodnoty 100.

Objektivy pro fotografování krajin

Jak již bylo psáno výše – určitě neprohloupíte, když při fotografování krajiny začnete s širokoúhlým objektivem. Jaký ale vybrat a jaká ohnisková vzdálenost je ta pravá? 14, 20, 35, nebo snad 40 mm? Na tuto otázku se velmi špatně odpovídá. Jednoduše proto, že každá krajina je unikátní a vždy záleží jak na popředí, hlavním motivu, tak i na pozadí.

Při fotografování krajiny nám nejčastěji jde především o celkovou ostrost snímku. Nejde ale jen o ostrost hlavního motivu. Ideální je, když je ostrá celá scéna a to včetně rohů snímku. Jak někteří vědí, základní objektivy trápí některé neduhy, jako například ztráta kontrastu a ostrosti v rozích snímku. Není neobvyklá i zvýšená vinětace (viz Wikipedia). To celé je už každopádně něco, z čeho se můžeme při výběru objektivu tzv. odpíchnout. Hledáme tedy širokoúhlý objektiv, který je ostrý v celém rozsahu snímku a zároveň netrpí dalšími neduhy.

Kvalitní objektiv pro fotografování krajiny | moje Tajemno
Kvalitní objektivy jsou pro krásné krajinky zásadní. Pro případné zvětšení klikněte. Autor: Milan Vurm

Není příliš objektivů, které se mohou pochlubit vlastnostmi výše. Pokud už nějaký takový existuje, obvykle stojí nemalé peníze. Nicméně jeden objektiv bych rád zmínil a tím je Sigma 35mm f/1,4 DG HSM Art. Na nejnižší clonu má k okrajům trochu sníženou ostrost, ale od clony f/2 výše je vše úžasně ostré. Počínaje f/4 mizí i veškeré známky vinětace. Vzhledem k tomu, že u snímání krajiny budete pravděpodobně využívat clony vyšší, jedná se o dobrou volbu.

Tímto doporučuji stránky DxOMark, kde se můžete dozvědět mnohé o ostrosti a dalších vlastnostech objektivů. Jsou zde testovány objektivy na konkrétních fotoaparátech a dle toho vytvářeny statistiky. Mimochodem všimněte si, že neexistuje mnoho objektivů typu zoom, které by měly vysoké hodnocení a ostrost. Jde-li vám opravdu o objektiv s dobrými vlastnostmi bez různých neduhů, soustřeďte se právě na ty monofokální.

Teleobjektiv pro fotografování krajiny

Jak jsem psal v úvodu – i teleobjektivy mají své místo při fotografování krajiny. Je pravda, že ne vždy mají své uplatnění, ale existuje mnoho námětů, kdy je tomu právě naopak. Například fotografie vzdušné páry nad lesem se s teleobjektivem dá krásně přiblížit a nafotit. V textu výše jsem zmiňoval ostrost a výhodu monofokálních objektivů před objektivy typu zoom. Při pohledu na stránky DxOMark pak opět snadno zjistíte, že s teleobjektivy a ostrostí to není zase tak špatné. Dokonce jsou zde (v té „lepší části“) častěji zastoupeny objektivy typu zoom. To je velmi dobrá zpráva!

S širokoúhlým objektivem se můžete a často budete hodně pohybovat, abyste dosáhli správné kompozice. Jenže s monofokálním super-teleobjektivem si obvykle nemůžete říci: „Teď půjdu 400 metrů sem a zkusím to nafotit znovu.“ Ono někdy prostě nemáte jinou možnost, než scénu nafotit z místa, kde právě stojíte. Zde se spíše hodí objektivy s možností přibližování a oddalování scény, tedy typu zoom.

Focení krajiny | Milan Vurm | moje Tajemno
Ne vše musí být za každou cenu ostré. Pro zvětšení klikněte. Autor: Milan Vurm

Jaký rozsah ohniskových vzdáleností u teleobjektivů je pro fotografování krajiny ideální? Za mě se pohybuje přibližně v rozmezí mezi 70 – 400 mm. Zde to hodně záleží na způsobu fotografování a osobním pocitu. Značná část mých snímků vzniká mezi ohnisky 200 – 300 mm. Nicméně vím, že stačí změnit lokalitu fotografování a celé se to může změnit.

Kdy fotografovat krajiny

Jak je psáno v úvodu – záleží na tom, jakou krajinu se rozhodnete fotografovat. Některým sluší jakékoliv roční období, jiným jen určité světlo. Účelem fotografa krajináře je „vypátrat“ právě ono ideální světlo, které je pro danou scénu nejlepší.

Většinou neprohloupíte, když se na vámi vysněné místo vydáte před svítáním, nebo před západem slunce. Znáte pojem zlatá hodina? Jedná se přibližně o první a poslední hodinu denního slunečního svitu. V tuto dobu svítí velmi zajímavé měkké světlo v teplých barvách a vytváří opravdu dlouhé stíny, které dokreslují celou scénu. Důležité je proto místo, resp. směr focení, odkud budete v tuto dobu krajiny fotit. Velmi povedené jsou snímky v protisvětle, příp. se sluncem na straně.

Západ slunce na Klíči | moje Tajemno
Zápas slunce pozorovaný z hory Klíč na Novoborsku. Pro případné zvětšení klikněte.

Možná by vás mohl též zajímat pojem modrá hodina. Jde zhruba o hodinu po západu slunce, nebo hodinu před východem slunce. V té době neosvětluje scénu klasické denní světlo, ale ani není úplná tma. V tu dobu je obloha krásně tmavě modrá. Navíc v tu dobu světla pouličního osvětlení už / ještě svítí. Tyto fotografie mívají velmi zajímavé barvy. Přiznávám, že se tento čas obvykle nevyužívá na focení krajiny, ale spíše při focení architektury. Na druhou stranu nic vám nebrání v tuto dobu krajiny fotografovat. Možná budete příjemně překvapeni.

Před západem slunce | jak fotografovat krajiny | moje Tajemno
Těsně před západem sluce (opět pozorováno z Klíče). Pro případné zvětšení klikněte.

Nemáte-li čas / možnost fotit krajiny ve výše uvedených dobách, zkuste to v jakoukoliv jinou dobu. Vždyť fotografii se meze nekladou. Máte-li pocit, že je krajina před vámi úchvatná, bude taková i na fotografii. Nemusíte proto čekat na zlatou či modrou hodinu.

Ostření

Další velmi důležitou částí samotného focení krajiny je ostření. To, jestli je ostrý celý snímek, nebo jen jeho část, značně ovlivňuje celkový dojem snímku. Jsou chvíle, kdy je výhodnější od pozadí „odpíchnout“ nějaký objekt. Může to být kupříkladu nějaký starý hraniční kámen, ale může jít prakticky o cokoliv. V takovou chvíli budete muset pracovat s hloubkou ostrosti.

Při fotografování krajiny se patrně budete častěji dostávat do situace, kdy budete chtít mít celou scénu ostrou. Tedy od popředí, po pozadí. I v tuto chvíli plně využijete poznatků o hloubce ostrosti. Konkrétně vás bude zajímat hyperfokální vzdálenost.

Často slýchám o tom, že fotka krajiny musí být ostrá od nejbližšího popředí, po nejvzdálenější pozadí. V určitém ohledu souhlasím. Může to tak být. Uvědomte si však jednu věc – ani člověk nevidí ostře vše od popředí po pozadí. Některé takové fotky mohou být tedy jaksi nepřirozené. Pokud bych si však měl vybrat, jestli mít „nepodstatné části“ fotografie krajiny spíše rozmazané, nebo spíše zaostřené, vyberu si ostřejší variantu.

Jak postupovat při fotografování krajiny

Znovu opakuji, že není možné přijít s univerzálním návodem „jak fotografovat krajiny“ a tím se bezpodmínečně řídit. Řekněme ale, že existuje způsob, jak krásným fotografiím krajinek jít tak trochu na proti.

Předně předpokládám, že vlastníte vhodný fotoaparát, na kterém lze nastavit manuální expoziční režim. Beru také jako samozřejmost, že svůj fotoaparát bravurně ovládáte. Tedy, že umíte měnit zaostřovací body, poradíte si s měřením a nastavením expozice, její korekcí, s ostřením, aj. Jinak řečeno, že jste obeznámeni s funkcemi vašeho fotoaparátu.

Pro fotografování krajiny potřebujete v první řadě zvolit správné místo. Jaké místo to bude záleží na vašem okolní, celkové scéně a objektivu, který k fotografování můžete použít. Dále velmi doporučuji „vychytat“ správné světlo. Kdy a kde bude slunce a jaké budou stíny zjistíte velmi snadno z různých aplikací pro fotografy pro chytrá zařízení. Když máte správné místo, správný čas a vhodně zvolený objektiv, zbývá již jen krůček.

Umístěte fotoaparát s nasazeným objektivem na stativ. Dle situace namontujte na objektiv vhodný filtr (obvykle se využívá filtru přechodového, polarizačního, příp. ND filtru). Filtry nejen že dokážou vyrovnat velmi rozdílné jasy scény, ale také umí vylepšit kontrast celé scény. S pomocí bublinky ve vodováze vyrovnejte potřebný horizont. Mohlo by se vám totiž lehce stát, že vám fotografie půjde jaksi šejdrem – z kopce. Pokud se chystáte vytvořit panorama, před samotným focením si zkontrolujte celou scénu. To je vhodné proto, abyste věděli, že budete mít v záběru opravdu to, co chcete.

Při fotografování krajiny ze stativu se rovněž přesvědčte, že máte vypnutou stabilizaci obrazu. Proč je to vhodnější, než ji mít zapnout, se dozvíte v odkazovaném článku o stabilizaci.

Když už máte vše výše nastavené a připravené, můžete se pustit do ostření, určování expozice a samotného focení krajiny.

Ostření a hyperfokální vzdálenost – fotografování krajiny

Předpokládám, že při fotografování krajiny budete chtít dosáhnout velmi ostrých snímků. Je tedy třeba správně zaostřit. S tím kam zaostřit, vám pomůže určení hyperfokální vzdálenosti. Při vhodné scéně, objektivu a vzdálenostech snadno zjistíte, že není vůbec třeba využívat vysokou clonu, aby byla scéna všude ostrá. Na druhou stranu můžete také zjistit, že existují scény, kdy by vám k celkové ostrosti nepomohla ani ta nejvyšší clona.

První případ je dobrý. Nižší clona znamená (při zachování celkové ostrosti snímku), že se na senzor fotoaparátu dostane více světla. Můžete tedy využít nižší citlivosti ISO, příp. kratších expozičních časů. Při maximální cloně objektivu můžete narazit na difrakci obrazu (viz Wikipedia), která celkovou ostrost snímku ještě zhoršuje.

Pokud by nastal druhý případ a i přes to byste chtěli celou scénu ostrou, je možné využít několik postupů. První z nich je výměna objektivu za širokoúhlejší. Ne vždy je tato možnost vhodná (kvůli zkreslení, perspektivě, příp. proto, že takový objektiv nevlastníte). Další možností je pořídit několik fotografií s různým zaostřením ve scéně. Zde budete ostřit na nejbližší popředí až po nejvzdálenější pozadí. Následně je třeba tyto fotografie spojit do jedné. Tomuto „triku“ se říká anglicky focus stacking (článek v přípravě) a pomohou vám v něm programy typu Adobe® Photoshop®, příp. Affinity Photo. Poslední variantou je jednoduše dostatečně poodstoupit od nejbližšího objektu ve scéně, který má být ostrý.

Ještě malou poznámku ohledně clon v objektivu. Poučky krajináře říkají, že krajinářské clony jsou obecně f/5,6, f/8 a f/11. Vyšší clony obvykle již nemá cenu používat právě z důvodu vad objektivů. Tím myslím již zmiňovanou difrakci obrazu, ale třeba i chromatickou aberaci (viz Wikipedia). Jak je na tom právě váš objektiv opět můžete zjistit skrze různé testy, např. zde zmiňovaný DxOMark.

Určení expozice – fotografování krajiny

Při fotografování krajiny je neméně důležité určení správné expozice. Můžete se k tomu postavit několika způsoby – dle světelných podmínek ve scéně. Asi „nejhorší“ situace je, když vám scénu osvětluje silné sluneční světlo. V takovém případě často dochází k přepalům v obraze a k různým odleskům. Aby k nimi nedocházelo, využívají se zmíněné přechodové filtry, které utlumí jas kupříkladu oblohy, ale zbylé části krajiny se nedotknou. Polarizační filtry zase účinně bojují s různými odlesky a částečně dokážou potlačit / zvýraznit i různé atmosferické opary / mlhu. Je-li světla v celkové scéně až příliš, pomohou silnější ND filtry, které scénu rovnoměrně ztmaví.

Samozřejmě se obejdete i bez fotografických filtrů. Dokážou ale velmi výrazně pomoci. Každopádně ať již s filtry, nebo bez nich, je třeba určit správnou expozici scény. Zde napoví histogram. Neměl by být namáčknutý příliš vlevo (mnoho stínů) a ani vpravo (mnoho světel). Pokud nefotíte černé uhlí, příp. zasněženou krajinu, měl by být histogram vyrovnaný. Fotografování krajiny není žádné sportovní utkání, máte čas. Nechť každý využívá těch poloautomatických / manuálních expozičních režimů, které ovládá. Při nejhorším je tu ještě velmi rychlá korekce expozice.

I přes všechny filtry se může stát, že scéna bude mít tak velký rozsah světel a stínů, že se nevejde do dynamického rozsahu senzoru. V takových případech pomůže HDR fotografie.

Doporučené příslušenství

V souvislostí s výše uvedeným je jasné, že základním příslušenstvím fotografa při fotografování krajiny, resp. krajin celkově, je stativ. Stativ udrží vaší techniku pevně na místě. Ke stativu patří ještě stativová hlava. Vhodná stativová hlava bude velmi nápomocna při fotografování panorama krajiny. Mezi takové hlavy patří: panoramatické, třícestné, ale i kulové hlavy s možností otočení ve vodorovné ose. Je též vhodné, když je hlava, příp. stativ, opatřen vodováhou. Tu lze nicméně sehnat i do sáněk externího blesku. Velmi pěkné a kvalitní stativy vyrábí firmy Benro, Gitzo a Manfrotto.

Dalším příslušenstvím jsou samozřejmě zmiňované fotografické filtry. Zde se meze téměř nekladou. Volte však takové, které vám nebudou degradovat obraz, viz některé levné filtry. Každopádně využijete různé varianty filtrů: barevné, přechodové, polarizační i ND filtry. Z vlastní zkušenosti doporučuji filtry od značek B+W a VFFOTO.

Další rady pro fotografování krajiny

Rád bych se vrátil ještě k objektivům. Jak již bylo zmíněno – některé objektivy prostě „kreslí“ lépe, než jiné. Nemáte-li štěstí na správný objektiv, který má skvělou ostrost od středu do krajů snímku, můžete si trochu pomoci. Stejně tak si pomůžete, pokud objektiv trpí vinětací v rozích. V obou případech pomůže skládaná fotografie. Je to podobné, jako když fotíte panorama.

Jinak řečeno… Místo jedné fotografie uděláte vícero fotografií téže scény, které se budou částečně krýt. Nemusíte při tom fotit jen v jedné vodorovné řadě, ale můžete mít takových řad více. Při dostatečném překryvu a po správném spojení fotografií, vznikne snímek bez vinětace (Wikipedia). Vinětace sice nezmizí – stále bude na okrajích velkého skládaného snímku, ale tyto kraje jednoduše oříznete. A je to…

Když už se do takovéto skládané fotografie pustíte, pamatujte ještě na dvě věci. V první řadě zapomeňte na automatické a (polo)automatické expoziční režimy. Světla a stíny ve scéně se pravděpodobně budou v průběhu snímání měnit. Ve výsledku byste tedy měli část výsledného snímku tmavou a jinou část světlejší. Je tedy třeba si předem zjistit poměr světel a stínů ve scéně a na základě toho určit správnou expozici. Pokud by rozsahy byly příliš velké, opět pomohou filtry, příp. HDR fotografie.

Další věcí je ostření. Pokud budete pořizovat takto skládané snímky, doporučuji po zaostření vypnout autofokus. Je to podobné, jako v předchozím případě. Mohlo by se stát, že jednou objektiv zaostří blíže a jindy dále. Ve výsledku pak část skládané fotografie krajiny bude ostrá a jiná rozmazaná.

Když už jsem nakousl ostření a ostrost celkově. Nezapomínejte na používání kabelové pouště, dálkové spouště, nebo ještě lépe samospouště. To společně s aktivovaným předsklopením zrcátka. Více o tom v článku 9 tipů pro ostrou fotografii.

Osobní zkušenost

V textu výše se můžete setkat s pojmy, jako je zlatá hodina či modrá hodina. Popravdě nevím, kdo tyto názvy vymyslel, ale reálně se většinou o hodinu nejedná. V našich zeměpisných šířkách trvají tyto události nějakých 20 až 30 minut. Dejte si tedy pozor na dlouhé expozice, které trvají řádově minuty. Může se vám lehce stát, že takové fotografie nafotíte třeba jen 2 až 3 za sebou. Poté již nemusí být dostatek světla, resp. se délka stínů vlivem intenzity světla radikálně změní.

Osobně mám rád jakékoliv krajiny kolem nás a rád tyto krajiny fotím. Na druhou stranu se málo kdy vyskytuji ve správný čas na správných místech. Nedá se nic dělat, občas se také musí chodit do práce a ne čekat na podzimní východ slunce někde na kopci… Každopádně jako občasný turista se rád toulám okolními krajinami, kde tu a tam nějaké ty krajiny fotoaparátem zachytím. Chce to však trpělivost a pro dobrý snímek být i dostatečně připraven.

Závěrem

Jsem si vědom toho, že o fotografování krajiny by se dala napsat klidně i celá kniha. Tento článek rozhodně neslouží jako ucelený návod, jak perfektně vyfotografovat jakoukoliv krajinu. Má vás nasměrovat, abyste pochopili některé souvislosti a nebáli se focení okolní krajiny.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *