Natáčení videa fotoaparátem

Natáčení videa fotoaparátem

Natáčení videa fotoaparátem je dnes již naprosto běžnou věcí. Doba, kdy video dokázaly natočit pouze videokamery, je dávno pryč. Dnes dokáže natáčet videa prakticky každé zařízení, které je vybaveno nějakým objektivem. V tomto článku se však zaměřím především na běžné zrcadlovky. Zmíním některé jejich výhody, ale i nevýhody. Důvod, proč se nechci věnovat některým „vhodnějším“ bezzrcadlovkám či profesionálním kamerám, je velmi prostý. V mém okolí tato zařízení nejsou běžně k vidění, resp. moji kamarádí a známí vlastní především klasické zrcadlovky.

Natáčení videa fotoaparátem – první přípravy

Prosím tě. Moje zrcadlovka prý umí i natáčet videa. Jak se to natáčení videa zapíná a nastavuje? Jo a jak to prosím tě funguje?“ Asi takto to obvykle začíná. Pokusím se to vzít hezky pěkně popořadě tak, jak to obvykle chodí. Pod kratším úvodem do problematiky najdete poté konkrétní rady. Pokud to s natáčením videa zrcadlovkou myslíte vážně, můžete přeskočit úvod níže a začít rovnou zde. A nebo můžete zjistit, jak takové začátky natáčení videa obvykle začínají a jak to obvykle končí.

Natáčení videa fotoaparátem - zapínání | moje Tajemno
Přepínač pro živý náhled, nebo natáčení videa. Pro spuštění natáčení stačí přepnout na ikonku kamery a stisknout tlačítko START/STOP. Vyobrazený fotoaparát je Canon EOS 7D Mark II. Pro případné zvětšení klikněte.

Zapínání natáčení videa

Bohužel, ne všechny fotoaparáty se zapínají na stejném místě a stejným tlačítkem. Protože na celých těchto stránkách pracuji s výše uvedeným fotoaparátem, demonstroval jsem zapínání na něm. Pokud nemůžete podobné tlačítko / přepínač najít, zkuste manuál. Starší zrcadlovky natáčet video neuměly. Pokud již uměly, nefungoval při natáčení autofokus.

Držení fotoaparátu a práce s ním

Jak se zapíná natáčení videa ve fotoaparátu, víme. Nicméně je tu další takový „malý“ problém. Tím je celkové držení fotoaparátu při natáčení. Je to vlastně stejné, jako když fotíte v režimu živého náhledu Live View. Nic proti tomuto režimu. Osobně se však raději dívám na scénu skrze optický hledáček fotoaparátu. Kromě jednoho opěrného bodu navíc mám i tu výhodu, že je scéna vidět i za silného okolního světla.

První kámen úrazu tedy je tedy horší držení zrcadlovky. Druhým problémem je špatná čitelnost displeje za slunečného dne. Za takového dne není na velkém LCD displeji fotoaparátu prakticky nic vidět. S tím vším jde ruku v ruce i problematické ostření. Koneckonců ostření při natáčení videa či focení skrze živý náhled je kapitola sama o sobě.

Nastavení fotoparátu

Umíme zapnout natáčení videa a už jsme se smířili s horším držením fotoaparátu i problematičtějším ostřením. Jak ale dosáhnout co nejlepší kvality? Zde pomůže menu fotoaparátu a jeho nastavení. Zde se nastavují všechny ty snímky za sekundu a výsledné rozlišení videa. Není to zase tak složité.

Prakticky všechny dnešní fotoaparáty (srpen 2019) umí natáčet v rozlišení FullHD. Toto rozlišení je 1920 × 1080 obrazových bodů v každém snímku. Část fotoaparátů však není tímto rozlišením limitována a zvládá pořizovat videa v rozlišení 4K. To dělá rozlišení přibližně 3840 × 2160. Mimochodem loni přišli vědci z Japonska s prototypem 16K kamery s rozlišení 15360 × 8640 bodů. V tomto obřím rozlišení ~ 132 Mpix snímali obraz rychlostí 240 snímků za sekundu v 12-bit HDR. Tyto hodnoty jsou však pro dnešní fotoaparáty nepředstavitelné.

Pro plynulý obraz si vystačíte s klasickými 25 (příp. 30) snímky za sekundu. Na této hodnotě běží evropské kódování signálu PAL, které máte v televizi. Pro člověka je to naprosto přirozená hodnota. Dokonce i v kině koukáte na filmy se snímkovou frekvencí 24 Hz (přesněji 23,976 Hz). Vyšší hodnoty snímků za sekundu mohou vypadat nepřirozeně.

Mimochodem čím větší rozlišení a snímková frekvence, tím větší datový tok. Jinak řečeno na 4K obraz při 60 snímcích za sekundu už k záznamu nestačí nejlevnější paměťová karta.

Zpomalení obrazu

Proč tedy někteří natáčí vyšší snímkovou rychlostí? Zejména kvůli možnému zpomalení obrazu. Řekněme, že budete promítat obraz rychlostí 30 snímků za sekundu. Když budete chtít obraz zpomalit, můžete stejný obrazový snímek zobrazit vícekrát za sebou. Obraz se tím sice zpomalí, ale není to moc pěkné. Pokud však natáčíte při 60 snímcích za sekundu, můžete obraz zpomalit 2× a stále bude jeho podání přirozené. Při rychlosti 240 snímků za sekundu můžete obraz zpomalit až 8×.

To je vše?

Dalo by se říci, že ano. Kamarádi / kolegové něco nastaví, vyzkouší a většinou to tím skončí. Videa samozřejmě poté již netočí. Je to proto, že natáčení videa fotoaparátem není úplně tak jednoduché, jako klasické focení. Tedy jednoduché to je, ale pokud chcete dosáhnout líbivých výsledků, chce to ještě něco navíc. Jak z toho tedy ven?

Natáčení videa fotoaparátem – jak na to

Buďme k sobě upřímní. Kdo jako první začne číst manuál a knížky o natáčení videa fotoaparátem? Prostě zkusíme zapnout nahrávání a poté až zjišťujeme, co všechno ten fotoaparát vlastně umí. V souvislosti s textem výše začnu obdobně – kontrolou nad videem. Tedy vlastně tím nejdůležitějším – abychom vůbec viděli a věděli, co natáčíme.

Hledáček / externí displej

Existuje více možností, jak dosáhnout toho, abyste i ve slunečném dni viděli na to, co právě natáčíte. Jedna z možností je tento optický hledáček.

Optický hledáček pro natáčení videa fotoaparátem | moje Tajemno
Optický hledáček pro natáčení videa fotoaparátem

Tyto hledáčky se vyrábí v různých velikostech pro různé velikosti displejů fotoaparátů. K fotoaparátu se upevňují pomocí lepivých plošek. Trochu lepší variantou je upevnění k destičce, která se montuje ke stativovému závitu fotoaparátu. Tento systém bohužel často nepočítá s bateriovým gripem.

Druhou variantou pro lepší kontrolu nad natáčeným videem jsou náhledové monitory. Ty se k fotoaparátu připojují pomocí HDMI rozhraní. Jedná se o monitory o velikostech obvykle mezi 5″ a 7″. Slouží k lepšímu zobrazení aktuální scény. Navíc často disponují různými vnitřními funkcemi pro lepší kontrolou nad videem. Mohou kupříkladu zobrazit různé mřížky v obraze, aktuální histogram, přepaly, saturované barvy, apod.

Náhledový monitor | natáčení videa fotoaparátem | moje Tajemno
Náhledový monitor pro lepší natáčení videa fotoaparátem

Tyto monitory obvykle mají velmi široké pozorovací úhly a kvalitní podání barev. Rovněž disponují vysokým jasem a kontrastem. Často se prodávají s příslušenstvím v podobě krytky před slunečním světlem (viz fotografie výše).

Manipulace s fotoaparátem při natáčení videa

Jak už jste pochopili z textu výše, držet fotoaparát při natáčení videa jenom v ruce, není úplně ideální. Proto existuje řada držáků, opěrek i různých stabilizátorů, které vám usnadní práci při natáčení videa. Při jejich správném použití může být obraz stabilizovaný (méně roztřesený), ale i o dost přirozenější a zajímavější.

Asi nejjednodušší způsob, jak mít trochu přirozenější obraz je využití ramenních opěrek. Ty se prodávají formou stavebnice, již hotových produktů, nebo si je lze snadno vyrobit za pomocí PVC trubek. Ty nejzákladnější za pár korun lze sehnat na eBayExterní odkaz, viz obrázek níže.

Opěrka na natáčení videa zrcadlovkou | moje Tajemno
Dvojice opěrek pro natáčení videa zrcadlovkou, pro případné zvětšení klikněte

Opěrky fungují velice jednoduše. Jedno „chapadlo“ si položíte na rameno, další 2 máte v ruce. Ve středovém prostoru je pak uchycena zrcadlovka. Na té můžete přes optický hledáček před LCD displejem kontrolovat scénu. Výhodou tohoto systému je rozhodně cena. Tyto opěrky lze sehnat (či si je vyrobit) za pár stovek. Další výhodou je přirozenější otáčení obrazu (než v případě držení fotoaparátu klasicky v ruce). Nevýhodou však je, že obraz v tomto případě zase tak úplně stabilizovaný nebude. I když je to o něco lepší, než natáčení videa z ruky. Také díky tomu můžete beztrestně využít stabilizaci v těle fotoaparátu či v objektivu.

Glidecam, Flycam, Steadicam a ti další

Pro lepší stabilizovaný obraz při natáčení videa tu kromě stabilizace v objektivu / fotoaparátu existují i další stabilizátory. Těmi jsou systémy uvedené v nadpisu výše. Existuje jich však větší množství a s různými jmény (někdy dosti exotickými). Myslím, že si však bohatě vystačíme s těmito třemi.

Tyto stabilizační systémy dokáží obraz při natáčení videa velice účinně stabilizovat. Obraz je s použitím těchto systému velice plynulý i přes to, že při natáčení např. chodíte po schodech. Rovněž lze s těmito stabilizačními systémy běhat, skákat, nebo se můžete pustit do natáčení videa z auta. Jak takový stabilizátor vypadá? Například takto.

Stabilizace obrazu pro video | moje Tajemno
Mechanická stabilizace obrazu pro video

Do horní části stabilizačního systému se umístí fotoaparát či kamera. Následným posouváním středové tyče a závaží (úplně dole) nastavíte celý stabilizační systém. Po řádném nastavení vám už nic nebrání se pustit do natáčení videa fotoaparátem. Nutno však dodat, že správné vyvážení tohoto systému je opravdu klíčové (bohužel netrvá půl minuty, ale někdy o dost déle).

Výhodou tohoto systému je opravdu kvalitní mechanická stabilizace. Díky ní můžete snímat z různých výšek, při chůzi nerovným terénem, atd. Nevýhodou je ona zmíněná nutnost kvalitní stabilizace (na čem řada netrpělivých lidí pohoří). Je pravda, že tento systém je také znatelně dražší. Kupříkladu u profesionálních modelů s většími nosnostmi přesahuje klidně 20 tisíc korun. Dále je třeba si dávat pozor na použití tohoto systému společně se stabilizací ve fotoaparátu / objektivu. Stabilizační systém výše může ovlivňovat stabilizaci v objektivu či fotoaparátu a výsledkem bude špatný obraz. Bohužel toto nelze předem předpovědět – je třeba to vyzkoušet na konkrétním fotografickém těle a konkrétních objektivech.

Mimochodem pokud jdete do natáčení videa s objektivem, který se při ostření či přibližování vysouvá, budete rovněž nepříjemně překvapeni. Vlivem změny těžiště při vysunutí objektivu je dost pravděpodobné, že se fotoaparát začne převažovat.

Mechanicko-elektronický gimbál

Gimbál je další velice oblíbené zařízení pro stabilizování obrazu při natáčení videa fotoaparátem a nejenom jím. Jedná se opět o mechanickou stabilizaci, která je podpořena motorky, které dokáží velice rychle pohnout i s těžkými kamerami.

Gimbál pro natáčení videa z mobilu | moje Tajemno
Malý gimbál určený pro natáčení videa z mobilu

Gimbál je vlastně tříosá stabilizace obrazu (či víceosá). Některé pokročilejší modely (jako např. model výše) pak mají i několik vylepšení navíc. Kupříkladu se dokáží spojit s fotoaparátem, resp. s mobilem. Díky tomu pak můžete získat značné rozšíření (v závislosti na typu fotoaparátu a gimbálu), například můžete:

  • nabíjet svůj mobilní telefon skrze baterii gimbálu,
  • pořizovat timelapse videa,
  • natáčet timelapse video s předem zadanými body, kterými kamera „projede“,
  • pohodlněji tvořit panorama (článek v přípravě),
  • ovládat přiblížení a oddalování obrazu přímo na rukojeti gimbálu, aj.

Existují samozřejmě i pokročilejší varianty pro zrcadlovky, resp. moderní fotoaparáty. Takovým pokročilým profesionálním gimbálem pro natáčení videa je ten od DJI – Ronin.

Profesionální stabilizace pro natáčení videa | moje Tajemno
Profesionální stabilizace Ronin pro natáčení videa fotoaparátem či kamerou

Co všechno toto „monstrum“ umí, se dozvíte na stránkách výrobce. Každopádně věřte, že by to vydalo na další větší článek. Hledáte-li profesionální stabilizaci, zkuste DJI Ronin.

Statické scény či scény s minimem pohybu

Tyto scény s přehledem zvládnete natočit pomocí stativu s videohlavou. Opět platí to, co pro pořizování fotografie – pokud chcete kvalitní video, chce to kvalitní stativ a kvalitní stativovou hlavu. Což mě přivádí k jedné věci. Dnešní velmi lehké uhlíkové stativy mají úžasnou nosnost. Pokud na něj však umístíte fotoaparát + videohlavu s trochu tužším chodem, pravděpodobně stativ „převrátíte“. Výsledkem toho je, že si poté pravděpodobně pořídíte bytelnější a těžší stativ, příp. stávající lehký stativ nějak zatížíte. Jenže kvůli tomu jste si přeci svůj ultra-lehký stativ nepořizovali. Tím chci naznačit, že je třeba se předem vždy rozmyslet. Je jedno, jestli před koupí fotoaparátu, objektivu, stativu, stativové hlavy…

Chcete se pustit do natáčení videa fotoaparátem, nebo spíše více fotit? Chcete snímat makro (článek v přípravě), nebo raději divoká zvířata v krajině? „Nejhorší“ variantou je, když chcete fotit a natáčet všechno. Protože takové ty „univerzální výrobky“ většinou znamenají hodně kompromisů z různých stran. Pokud si na „všechno“ budete pro změnu pořizovat jen to specializované vybavení, bude to velmi drahé. Ne nadarmo se říká: „Dvakrát měř, jednou řež.“

Nastavení fotoaparátu

Pominu nyní rozlišení, koneckonců ať se každý pustí do natáčení videa v tom rozlišení, které mu vyhovuje, nebo které potřebuje. Jestli to bude FullHD, 4K, 8K, nebo 16K je na něm. Nicméně s ohledem na dobu (rok 2019) bych doporučoval rozlišení alespoň FullHD. Jen si neodpustím ještě jednu větu, aneb opakování je matka moudrosti. Čím větší rozlišení a čím více snímků za sekundu, tím větší datový tok a tím spíše potřebujete rychlejší paměťovou kartu. Nevěřili byste, kolik lidí si pořídí zrcadlovku v akci. Samozřejmě s objektivem, akumulátorem a dosti pomalou paměťovou kartou. Jaké je pak jejich překvapení, když se natáčení videa po pár sekundách zastaví. Ano, je to přesně z toho důvodu, že zápis probíhá na pomalou kartu a ta to jednoduše nestíhá.

Snímková frekvence

Nejčastější snímkové frekvence jsou 24, 25 a 30 sn./s, o tom jsem psal již výše. Mohlo by se zdát, že čím více, tím lépe, ale není tomu vždy tak. Pokud neplánujete točit zpomalený záběr, vyhýbal bych se všem těm snímkovým frekvencím typu 60 sn./s a více. Držte se klasických 25 snímků za sekundu (příp. 24 sn./s pro natáčení filmu). Podání obrazu ve videu o této snímkové frekvenci je pro oko nejpřirozenější.

InformaceTvrzení o plynulosti obrazu samozřejmě tak úplně neplatí při hraní počítačových her. Zde je naopak často příjemnější a žádanější hrát hry s vyšší snímkovou frekvencí. Nicméně myslím, že se shodneme na tom, že hraní her je přeci jenom něco trochu jiného, než sledování filmů.

Čas závěrky a expoziční režim

Velice dobrý přístup budete mít ve chvíli, když se pustíte do natáčení videa v manuálním expozičním režimu. Věc se má tak – čas závěrky by měl být roven 1 / (2 × snímková frekvence). Pro 25 sn./s je to tedy čas 1 / (2 × 25) = 1/50 sekundy.

Množství světla a zároveň hloubku ostrosti nastavíte za pomoci clony. Poradit konkrétní hodnotu clony nelze. Záleží na osvětlení a na zamýšlené hloubce ostrosti (více ve stejnojmenném článku na toto téma). Hodnotu citlivosti ISO přizpůsobte osvětlení. Pokud můžete, využijte nižší hodnoty citlivosti ISO kvůli šumu v obraze. Pokud máte v obraze příliš světla, nechcete měnit clonu a citlivost ISO je na 100, využijte adekvátní ND filtr. Je světla ve scéně nedostatek? Pak musíte do scény nějaké světlo dostat, snížit clonu, využít světelnější objektiv, příp. obojí.

Co se stane, pokud nebudete natáčet do manuálního expozičního režimu, příp. nějakou hodnotu expozice budete mít nastavenou na AUTO? Jednoduše to, že při změně světla ve scéně začne fotoaparát dynamicky měnit hodnoty expozice. To má za následek různé blikání a „škubání obrazu“ v důsledku např. zvýšení clony, prodloužení expozičního času, apod. Obraz bude v jednu chvíli světlý, najednou blik a bude tmavý. A teď si představte natáčení záměrně tmavé scény s automatickou citlivostí ISO. Co se stane? Tmavá scéna náhle nebude tak úplně tmavá a navíc se v ní objeví zvýšené množství šumu. Co s tím? Nastavit manuální expoziční režim, všechny odpovídající hodnoty expozice a pustit se do natáčení videa.

Nastavení ostrosti a barev

Zde už je to trochu složitější. Nastavit správně ostrost, kontrast i barvy chce jistou zkušenost. Někde jsem četl, že ideální nastavení pro Canon EOS 5D je: „0“ ostrost, „-4“ kontrast a  „-2“ barvy. Výsledkem toho je, že obraz je sice plošší, ale i přes to obsahuje dost detailů a vyšší datový tok. Ony zdánlivě utlumené hodnoty lze totiž velmi snadno a pohodlně dodatečně upravit ve video-editoru.

Samozřejmě, že by bylo pro někoho asi lepší, kdyby měl už při pořízení videa vše nastavené na výbornou. Ale je to obdobné jako focení do datového formátu RAW. Obraz v RAWu je bez úprav taky takový nebarevný a plošší, ale po úpravě dokážete vytáhnout spoustu detailů. Rozhodně více, než z klasického obrazového JPEG formátu. Proto se často pro natáčení videa využívají vnitřní „flat profily“ a „firemní logy“. Obraz je díky nim sice značně nebarevný a plochý, ale v postprodukci detaily i barvy rázem ožijí.

Když jsme u těch barev, nezapomínejte na vypnutí automatického nastavení bílé barvy. To samozřejmě ze stejného důvodu jako při nastavení automatické expozice. Mohlo by se vám lehko stát, že začnete natáčet s nějakou barvou obrazu a skončíte s úplně jinou.

Ostření a objektivy

Konečně se dostávám k tomu, co odrazuje fotografy od natáčení videa fotoaparátem. Tím je právě ono „zákeřné“ ostření. Kamery se vyznačují přesným plynulým ostřením a přeostřováním. Jenže fotograf zvyklý na rychlý jednorázový autofokus může být při natáčení videa fotoaparátem značně překvapen.

Možnosti, jak ostřit při natáčení videa, jsou jen dvě. První je ruční ostření, druhou variantou je využití autofokusu. Pokud se pustíte do manuálního ostření, pravděpodobně se setkáte s jistým problémem. Dnešní objektivy mají chod ostřícího kroužku velmi krátký. O to přesnější musíte být, pokud potřebujete zaostřit při malé hloubce ostrosti. Při velmi nízkých clonách objektivu jde klidně o desetiny milimetru. Ostřit ručně při nízkých clonách chce tedy pořádnou dávku praxe a hlavně vše sledovat na vhodné obrazovce.

Aby se vám ostřilo ručně lépe, existují různé způsoby, které vám ostření zpříjemní. Jedním z nich je např. ozubený převod. V podstatě to funguje tak, že na svůj klasický objektiv umístíte kus ozubeného plastového pásku. Na něj poté namontujete ozubený převod a kolečkem poté ostříte za využití jednoho až dvou prstů. Jak takové ostření za pomoci ozubeného převodu vypadá, se můžete podívat např. zdeExterní odkaz. Samozřejmě existují i různé elektronicky řízené motorky, které stejný pohyb dokáží za vás. Existují objektivy, které již toto ozubení mají z výroby (na místě ostření a přibližování / oddalování).

Autofokus

Samozřejmě se můžete zkusit spolehnout na automatiku. Jenže ani ta není stoprocentní. Zejména při horších světelných podmínkách bude ostření značně nejisté. To stejné platí v případě, že se budete pokoušet zaostřit na jednolitou nekontrastní plochu (např. modré nebe). V tu chvíli začne autofokus zmateně ostřit. Konkrétně z jednoho konce rozsahu na druhý, dokud se nebude mít čeho chytit, nebo se nezastaví.

Často je též problém určit, kam má vlastně fotoaparát při natáčení videa ostřit. Při ručním ostření máte nad ostřením kontrolu, ale zde? Výhodu mohou mít v tomto případě ty fotoaparáty, které mají dotykový displej. Jednoduchým ťuknutím na displej se zaostří to, co chcete. Řada fotografů svým neustálým ťukáním takto při natáčení videa nastavuje ostření. Je těžké říci, jestli je to dobrý či špatný způsob. Někdy to funguje, jindy to přináší problémy v podobě drobného přeostřování obrazu. Jindy toto ťukání rozhodí stabilizaci a fotoaparát se začne na flycamu otáčet, kolébat, někdy obojí.

Každopádně nelze říci, že ostřit pomocí autofokusu je špatné. Stejně to stejné nelze říci o manuálním ostření. Je to o tom si to vyzkoušet a naučit se využívat to, co vám je bližší.

Objektivy pro natáčení videa

Do natáčení videa fotoaparátem se můžete pustit prakticky s jakýmkoliv objektivem. Nicméně některé jsou vhodnější více, jiné méně. Asi nejhůře na tom jsou staré objektivy s hlučným a pomalým krokovým motorkem. Sice při ostření a přeostřování hezky bručí a občas i poskakují, ale to asi není to, co byste si přáli.

O něco lépe jsou na tom objektivy s ultrazvukovým ostřením (u Canonu značeny USM). Ty jsou o dost tišší, rychlejší a při ostření přesnější než objektivy se starými krokovými motorky. Momentálně se jedná o nejrozšířenější typ objektivů Canon.

Zajímavou variantou jsou STM objektivy od Canonu. Ty jsou sice také vybaveny krokovým motorkem, nicméně značně inovovaným. Při přeostřování se tyto motorky vyznačují vyšší rychlostí, velmi dobrou přesností, ale hlavně solidní plynulostí pohybu. Rád bych řekl, že pro natáčení videa jsou tyto objektivy nejvhodnější, ale je tu ještě jedna skupina objektivů.

Jsou jimi objektivy přímo určené pro natáčení. U firmy Samyang to jsou CINE objektivy. Canon tyto své objektivy označuje jako CINEMA a i Zeiss má speciální „skla“ určená pro natáčení videa. Tyto objektivy však disponují hlavně manuálním plynulým ostřením i ručním nastavováním případného přiblížení či clony. Počítejte také s tím, že jsou tyto objektivy dost drahé. Na druhou stranu dokáží odvést pořádný kus práce.

V předchozím článku o rušivém pískání při natáčení videa jsem si dovolil první 3 skupiny lehce srovnat v přiloženém videu.

Co je třeba dále pro natáčení videa fotoaparátem?

Dále bych se soustředil na samotný zvuk. Nicméně tuto část si nechám na příště (článek v přípravě). Už tak je toho zde uvedeno až až.

Samozřejmě dále doporučuji plně nabité baterie + případně náhradní akumulátory, příp. dodatečné množství volných paměťových karet.

Osobní zkušenost

Jak jste si už asi všimli, mnoha videi zdejší stránky neoplývají. V mém případě to není ani tak dáno fotografickou technikou, jako spíše počítačem. Natočit vše pro tyto stránky na tzv. první dobrou tak, aby to mohlo jít hned na internet… to chce zkušenosti. Já jednoduše tyto zkušenosti nemám a hlavně nedisponuji dostatečně výkonným počítačem a vhodným monitorem. To však neznamená, že čas od času nepořizuji videa. Jen pro jiné osoby, kteří si vše nastříhají a upraví tak, jak potřebují.

Pokud se jedná o víceméně statické snímky, je situace docela jednoduchá. Umístím fotoaparát na stativ s třícestnou hlavou (pro opravdu statické záběry) či video hlavou. Ostřím většinou ručně, nebo za pomoci motorků nějaké bezejmenné značky. Motorky mám osobně v lásce více. Jejich pohyb je velmi plynulý, rychlost nastavitelná a ovládání intuitivní.

Pro dynamické záběry mám rád jak flycam, tak gimbál. Raději mám však gimbál, protože na něj mohu navěsit trochu více věcí. Kupříkladu větší obrazovku zobrazující aktuální scénu, příp. dvojici LED světel s vlastním napájením. Navíc si gimbál mohu pohodlně pověsit na oblek, který si k tomuto účelu půjčuji. Díky tomu z natáčení videa nebolí tolik ruce.

Závěrem

Stejně jako fotografování je i natáčení videa fotoaparátem zprvu vcelku věda. Pokud se tomu však budete věnovat delší dobu, vcelku rychle pochopíte souvislosti. Najednou budete „přesně“ vědět, jaký objektiv pro natáčení videa je pro vás ten pravý. Budete vědět, jakou stabilizaci obrazu použít a kdy. V případě potřeby vždy existují obchody jako je MegapixelExterní odkaz či FotoŠkodaExterní odkaz, kde si můžete vše osobně vyzkoušet.

2 komentáře u „Natáčení videa fotoaparátem

  1. Dobrý den,

    opětu super článek, díky moc !. Jenom dotaz k životnosti fotoaparátu při využívání videa. Uzávěrka má výrobce uvedený počet cvaků, mám také 7d Mark ii – tady je asi 200 tisíc. Ale jak je to s videem ? Pokud se používá ve větší míře, nezkracuje to životnost světlocitných buněk ? Děkuji moc za odpověď.

    1. Dobrý den,
      děkuji za pochvalu článku. Jsem si vědom toho, že v některých fotografických časopisech i webech se lze dočíst o degradaci fotoaparátu při natáčení videa. Obvykle se v nich nachází věta ve stylu „Natáčení videa degraduje čip fotoaparátu.“ a tím to končí.

      Já mám však názor jiný. Při natáčení videa se závěrka otevře a zůstane otevřená po celou dobu natáčení. V podstatě není velký rozdíl mezi jedním „cvakem“ a jedním videem. K čemu však při natáčení (či při dlouhé expozici) dochází je, že se čip fotoaparátu zahřívá více. Musí totiž neustále zpracovávat příchozí data. Pokud takto vytížený fotoaparát nemá kvalitní chlazení, může dojít k jeho přehřátí.

      Co se světlocitlivých buněk týče, tak jsem nezaznamenal žádnou zmínku o jejich postupné degradaci. Tedy vyjma občasných tzv. vypálených pixelech z různých koncertů či nevhodným focením slunce. Vlastnil jsem stařičký fotoaparát Canon EOS 350D. Sice nenatáčel videa, ale za těch 10 let jsem ho tahal všude a fotil všechno. Jeho výstup byl i po 10 letech stejný, jako nový. Tedy vyjma třech bílých pixelů.

      Mimochodem polovodiče, ze kterého jsou vyrobeny všechny čipy, senzory, procesory, aj., se také neustále degradují. Vadí jim jak vysoké teploty, tak i všudypřítomné kosmické záření. Čím menší spoje v těchto polovodičích jsou, tím spíše jsou náchylnější k poruše. Na druhou stranu počítače fungují léta a to mají mnohem menší spoje (než jsou ve světlocitlivém senzoru fotoaparátu).

      Takže za mě bych se natáčení videa vážně nebál. Resp. dával bych si pozor na lasery na koncertech a diskotékách. Také nedoporučuji mít delší dobu slunce v záběru (nejlépe vůbec). Dejte si také pozor na natáčení moderních autonomních vozidel, která jsou opatřena LIDARem. Údajně i zde došlo při fotografování / natáčení videa k poničení buněk senzoru fotoaparátu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *