Vyvážení bílé – WB (White Balance)
Vyvážení bílé barvy je pojem, se kterým jsme se již několikrát setkali. Naposledy při testování fotoaparátu Canon EOS 50D. I vy se s ním můžete setkat. To si takhle fotíte a najednou mají vaše fotografie např. modrý nádech. To všechno i přes to, že to takhle před chvílí vážně nevypadalo.
Na fotoaparátech je pojem vyvážení bílé obvykle označen zkratkou WB z anglického „White Balance“. Staré filmové fotoaparáty a kamery vyvážení bílé nemají. Tato funkce přišla až s příchodem digitální techniky. Hodila se nejen fotografům, ale především všem filmařům.
V dobách klasických filmů se funkce vyvážení bílé barvy řešila výměnou filmového materiálu za vhodnější. Dále pak použitím různých filtrů před objektivy. To vše bylo v praxi velice nepohodlné.
Jak vyvážení bílé barvy funguje demonstruje fotografie níže.
Kde vyvážení bílé najdete
Levné i pokročilejší fotoaparáty obvykle funkci vyvážení bílé barvy obsahují. Najdete ji buď na některém tlačítku fotoaparátu, nebo v menu fotoaparátu. V každém případě hledejte zkratku WB.
Vyvážení bílé, WB neboli White Balance – obecně
Začnu tím nejzákladnějším – Slunce. Jeho barva světla totiž závisí na čase, počasí i nadmořské výšce. Ráno je světlo Slunce dopadající na Zemi spíše načervenalé. Jakmile ho zakryjí mraky, je spíše do modra. To může přinést hned několik problémů… Slunce však není jediným zdrojem světla. Setkat se můžete např. s:
- klasickou žárovkou,
- zářivkou,
- LED světlem,
- svíčkou,
- ohněm,
- nebo třeba zábleskovým zařízením v ateliéru.
Každý z těchto světelných zdrojů má i svojí specifickou barvu světla. Třeba taková žárovka má spíše červeno-oranžové světlo. Zářivky jsou často více do modra, nebo do zelena. Jenže ono je to přeci jen trochu složitější.
Lidské oko vcelku obstojně klame. Má totiž schopnost se rychle adaptovat. To nejenom na tmu, ale i na silné světlo, ale také na barvu světla. Běžně se vám pak může stát, že fotíte scénu, kde svítí zářivka. Ta se vašemu oku jeví jako bílá, ale fotografie má pak úplně jiný barevný nádech. Někdy zelený, nebo modrý, jindy spíše červený.
Teplota světla a barva světla
Teplota světla se vyjadřuje v Kelvinech (°C = K – 273). Bylo totiž objeveno, že „spektrum světla, které vyzařuje těleso, je funkcí jeho teploty“. Tak a tímtom s odbornostmi končím. Vlastně si dovolím ještě jednu věc a to ukázkovou tabulku.
Příklady barevných teplot různých světelných zdrojů
Přibližná teplota | Zdroj světla |
---|---|
1200 K | žhavé uhlíky |
1900 K | svíčka |
2700 K | žárovka, nebo Slunce při východu a západu |
3400 K | halogenová žárovka |
4200 K | některé zářivky |
5200 K | obvyklé denní světlo, slunečno |
5500 K | fotografické blesky, výbojky |
6000 K | jasné silné polední světlo |
6500 K | lehce zatažené denní světlo |
8000K | oblačno, zamračená obloha |
14000K | světlo UV trubic v soláriu |
20000K | světlo sterilizační UV-C lampy |
Jak vidíte, ne všechno, co na první pohled vypadá jako bílé, není tak úplně bílé.
Problém s vyvážením bílé barvy ve fotoaparátech
Na rozdíl od vidění člověka fotoaparát neví, jak má bílá barva vypadat. Proto je mu třeba trochu pomoci. Naštěstí existují způsoby, jakým lze vyvážení bílé barvy ve fotoaparátu snadno změnit. V podstatě existuje několik způsobů, jak pohled fotoaparátu na scénu změnit.
Možnosti vyvážení bílé barvy ve fotoaparátech
Pro nastavení správné teploty bílé barvy na fotografii můžete využít několika způsobů:
- Nechat vyvážení bílé barvy na fotoaparátu,
- vybrat z předvolených zdrojů teploty světla ve fotoaparátu,
- ručně nastavit konkrétní barvu okolního světelného zdroje,
- říci fotoaparátu „toto na fotografii je bílá barva“.
1. Automatické vyvážení bílé barvy (AWB)
Automatické nastavení teploty bílé barvy AWB (z angl. Automatic White Balance) je funkce v podstatě všech digitálních fotoaparátů. Po zapnutí této funkce senzory fotoaparátu sami vyhodnotí světlo ve scéně a pokusí se teplotu bílé barvy nějak nastavit.
Tento systém měření funguje kupodivu vcelku spolehlivě u většiny fotografovaných scén. Nicméně ani tento systém není neomylný a za určitých podmínek není úplně vhodný. Bohužel to může být u každého fotoaparátu trochu jinak. Tudíž nelze jednoznačně říci – při této situaci se nelze na automatické vyvážení bílé barvy spoléhat. Nicméně jedna taková situace přeci jen je.
Automatické vyvážení teploty bílé barvy obvykle nefunguje při focení za použití umělých světel. Tedy např. v tělocvičnách, obchodech, nebo při použití externích blesků. V případě externích blesků je dobré vědět barvu záblesku a dle toho nastavit bílou barvu.
2. Předvolené zdroje světla ve fotoaparátu
Ve většině dnešních fotoaparátů si můžete vybrat mezi přednastavenou teplotou světla. Fotograf fotoaparátu řekne, jaké světlo předpokládá a fotoaparát se dle toho zařídí. Obvykle se dá tedy vybrat mezi těmito možnostmi vyvážení teploty barev na:
- slunečno (Sunny and Daylight),
- stín (Shade),
- zataženo (Cloudy),
- halogenová žárovka (Tungsten),
- zářivka (Fluorescent),
- blesk (Flash).
Tento systém je velice vhodný pro mnoho situací, kde má automatika problémy nebo nastavuje rozdílné hodnoty. Nicméně je třeba znát přibližnou teplotu barev při různých nastaveních. V opačném případě se snadno můžete dostat do problémů s teplotou barev na snímku.
3. Ruční nastavení teploty bílé barvy
Pokročilejší fotoaparáty mají krásnou funkci a to přesné nastavení teploty bílé barvy. Pokud znáte teplotu okolního světla, je to ideální funkce právě pro vás. Nastavení je totiž přesné, snadné a rychlé. Jedinou nevýhodou tohoto systému je to, že musíte znát teplotu okolního světla. Tu můžete zjistit pomocí speciálních měřičů. Těm se říká kolorimetry. Tato zařízení se sice často pyšní nízkými rozměry, zato však stojí řádově tisíce korun. Pokročilé kolorimetry vyjdou i na desetitisíce korun.
4. Tak fotoaparáte, toto je bílá barva
Velice populární volba, která je často zabudována i v levnějších modelech fotoaparátů. Pro správnou funkci stačí mít u sebe kus bílého papíru, nebo lépe 18% šedou tabulku. Zamíříte na kus papíru či na šedou tabulku fotoaparát, domáčknete spoušť čímž pořiďte snímek. Pak už stačí jen říci: „Fotoaparáte, na této fotografii je ta správná bílá barva.“ Foťák se následně podle toho zařídí.
Tento systém je velice přesný, snadný a rychlý. Jedinou podmínku je mít u sebe 18% šedou kalibrační tabulku, a nebo alespoň bílý papír.
Možnost vyvážení bílé barvy v počítači
Kromě výše uvedeného tu jsou ještě dvě možnosti, jak nastavit vyvážení bílé barvy, aby obraz odpovídal realitě nebo vašemu záměru:
- Nastavení vyvážení bílé barvy v RAW konvertoru,
- použití funkce vyvážení bílé barvy v editoru JPEG souborů.
1. nastavení vyvážení bílé barvy v konvertoru RAW souborů
Rozdíl mezi datovým formátem RAW a obrazovým formátem JPEG jsem vysvětloval minule. RAW má oproti formátu JPEG mnoho výhod. Jednou z nich je právě možnost pohodlně nastavit teplotu barev dle vašich požadavků a záměrů.
Funguje to v podstatě tak, že v každém RAW konvertoru najdete dva posuvníky. Prvním nastavujete barevnou teplotu, resp. teplotu bílé barvy. Druhým pak barevný odstín. Tento způsob má tu výhodu, že si můžete vyzkoušet více „vzhledů“. Ty pak klidně vyexportejete do JPEG souboru a získáte tak několik verzí původního souboru.
2. vyvážení bílé barvy u JPEG souborů v editoru
Pokud nefotíte do RAWu, nebo tyto datové soubory váš fotoaparát nepodporuje, můžete využít dostupných editorů JPEG souborů. Zde by nám mohla pomoci např. starší verze programu Zoner Photo Studio 17.
Jak vidíte, existují zde tři možnosti. Buď můžete nechat vše na počítači, nebo můžete teplotu bílé barvy nastavit ručně. Jednoduše programu řeknete: „Hele to, na co teď kliknu, je ta správná bílá barva“, nebo můžete zadat barevnou teplotu a odstín manuálně.
Mohlo by se zdát, že se jedná o v podstatě stejné možnosti nastavení jako u konvertoru RAW souborů. Zkušenost mě však přesvědčila o opaku. Někdy jsou výsledky stejné či velice podobné. Nicméně mám pocit, že v tomhle má prostě RAW bezkonkurenčně navrch. Například při focení ve sportovní hale. Zde se mísí venkovní světlo se světlem zářivek. Při úpravách JPEG souborů jsem dostával vcelku dost barevně odlišné snímky, než při vyvážení bílé barvy v RAW konvertoru. Jen malá vsuvka – ano, zapomněl jsem před focením do JPEG říci fotoaparátu – hele, tohle je bílá barva. To proto, že jsem neměl po ruce žádný kus bílého papíru, nebo šedou kalibrační tabulku.
Kdy je potřeba dbát na věrnost barev
Fotografujete-li produkty, tak určitě. Barvy by měly být co možná nejvěrnější. Zde se vám kalibrační tabulka jistě bude hodit. V opačném případě je to především na vašem uvážení.
Závěrem
Ne vždy je nutné mít u sebe 18% šedou kalibrační tabulku. A už vůbec není třeba dbát na 100% barevně shodné snímky. Jsou ale situace, kdy je to vyžadováno!
Tak či onak… Buďte kreativní! Měňte nastavení, experimentujte. Však funkce vyvážení bílé barvy k tomu doslova vybízí. Je to totiž opravdu mocný nástroj, kterým můžete totálně změnit náladu celého snímku několika kliknutím v menu.