Zálohování dat – fotografií, videa

Zálohování dat je něco, co se neuvěřitelným způsobem podceňuje. Své o tom ví všichni ti, kterým se již něco rozbilo a díky tomu o svá data nenávratně přišli. Alespoň základní zálohování dat přitom není žádná velká věda. Zálohování dat by mělo patřit k základním činnostem každého, komu na těchto datech záleží.

Dnešní článek upozorní na některé problémy dnešní doby spojené s daty. Následně se dozvíte něco o základním i pokročilém zálohování dat. Závěrem poodhalím, jakým způsobem ukládám nafocená data pro další práci.

Problémy při práci s daty

Od vzniku těchto stránek se osobně i virtuálně poznávám s větším množstvím lidí. Tito lidé přistupují k problému zálohování často dost svérázně. Většina osob v mém okolí však nezálohuje své fotografie vůbec a to je velká škoda. Ztráta dat (na kartě, disku, v mobilu…) je něco, co se dle internetových dotazů děje neustále. Nestává se to sice každý týden, ale ke ztrátě dat dochází častěji, než si mnozí z nás připouští. Jak taková ztracená či poškozená data obnovit se dozvíte v samostatném článku.

Jak to tedy obvykle chodí? Fotograf pořizuje snímky na jednu kartu. Když se tato paměťová karta zaplní, vloží do fotoaparátu další kartu a pokračuje ve focení. Na konci focení pak asi přijde domů, nahraje fotky do počítače a s těmito fotkami dále pracuje v nějakém editoru. Tím jsou původní nafocení fotografie (na disku počítače – v obrazovém formátu JPEG) obvykle přepsány těmi upravenými. Posléze tyto snímky putují na nějakou tu sociální síť, a nebo zůstávají uschované na disku. V případě zaplnění disku v počítači se koupí disk externí a fotografie se do něj „ládují“ dál. Když je externí disk zaplněn, udělá se čistka, nebo se koupí disk další, atd., atd. atd.

Někteří z vás jistě již tuší, že tento způsob uchovávání dat není příliš ideální. Obdobně to má i jeden můj kolega. Ten si pro změnu na každé velké focení koupí novou paměťovou kartu. Tyto karty pak poctivě popisuje a kupí různě po bytě.

V čem je tedy problém?

Výše popsané jednání je vlastně docela risk. V žádném případě se nejedná o nějaké zálohování dat. Jde pouze o uložení fotografií / videa na nějaký disk nebo jiný nosič.

Své o tom ví kamarád, který před měsícem přišel s prosbou o pomoc. V ruce třímal externí pevný disk Seagate o velikosti 4 TB (4000 GB). Tento disk byl prakticky úplně zaplněný fotografiemi. Jenže v jednu chvíli, dle jeho slov, to v disku začalo nějak „škvrklat“ a od té doby se disk nenačítá. Disk posléze putoval do servisu, kde byla obnova dat naceněna částkou přesahující 25 tisíc korun za obnovu většiny souborů. Původní cena disku byla kolem 3500,- Kč. Kamarád se nakonec smířil s tím, že o tisíce fotografií přišel.

Takto jednoduše můžete přijít o svá data. Dva roky vše fungovalo a najednou divný zvuk a data jsou pryč. Toto se samozřejmě nemusí stát jen externím diskům. Může to postihnout jakékoliv úložiště (pevný disk, SSD, paměťovou kartu, flešku).

Možností, jak přijít o svá data je více než dost:

• zkrat,
• blízký výboj blesku, nebo jiný elektrický výboj,
• přepětí v rozvodné síti,
• hraní si se silným magnetem,
• pád na tvrdou podložku, příp. různé otřesy,
• chemikálie, naleptání a obdobné zničení kontaktů,
• požár, nějaký druh potopy,
• přehřátí zařízení,
• chyba ve výrobě,
• opotřebení výrobku,
• a možná by se ještě něco našlo.

Abyste o své fotky nepřišly, je vhodné provádět pravidelné zálohování dat.

Zálohování dat

K zálohování dat můžete přistupovat několika způsoby. Můžete využít nějaký druh jednoduché zálohy, pokročilejší techniky, nebo zálohovat „ve velkém stylu“.

Základní zálohování dat

Základní záloha dat spočívá především ve dvojitém ukládání dat. V podstatě to znamená, že svá data ukládáte na dvě různá zařízení. Kupříkladu si pořídíte dvojici externích disků, na které budete ukládat stejná data. V případě poruchy jednoho bude k dispozici druhý disk.

Alternativou přímo v počítači může být zapnutí tzv. zrcadlení disků (diskové pole RAID 1, angl. mirroring). Nahrávaná data se v tomto případě nahrávají na tyto dva totožné disky (zařazené do pole RAID 1). V případě výpadku jednoho disku se automaticky pracuje s diskem druhým. Je však více než vhodné posléze vadný disk vyměnit novým, fungujícím. V případě tohoto RAID pole se jedná o interní disky v počítači. Nejedná se o ty externí mimo počítač.

Pokročilá zařízení NAS mohou ve svých útrobách propojit jen jeden, ale klidně i vícero disků. Ty pak mohou být uspořádány do různých diskových polí (klidně RAID 1 či RAID 6). Jedná se totiž o takové malé počítače. Více o NAS a RAID v odkazech za chvíli.

V případě zrcadlení disků dochází ke správnému kopírování dat automaticky za pomoci řadiče v počítači, příp. operačního systému. V případě využití klasických externích disků musíte data rozkopírovat svépomocí. Samozřejmě i zde lze toto kopírování / zálohování dat automatizovat pomocí různých programů (více dále v textu).

Nevýhodou uvedených řešení je, že tento způsob zálohování dat nemusí být tak úplně ideální, kupříkladu:

• dva identické disky ze stejné série obvykle „odpadnou“ přibližně ve stejnou dobu,
• v případě rozdílných velikostí disků vzniká problém s přebytečným prostorem, který často nelze dále využít (u diskových polí RAID 1),
• takovéto disky musíte mít někde poblíž sebe,
  • v případě nějaké katastrofy (např. požár), přijdete pravděpodobně o oba.

Pokročilé zálohování dat

Pokročilé zálohování dat spočívá především v pokročilejších technikách ukládání těchto dat. Příkladem budiž např. RAID pole s označením RAID 5 / RAID 6. Tato disková pole se mohou nacházet jak v klasických počítačích, ale i v pokročilých NAS. Dále je možné pro zálohování dat využít tzv. cloudové služby od Microsoftu, Google, Dropboxu a dalších. Ty však v případě účtů zdarma nedisponují velkými kapacitami. Hodí se proto především pro ta data, o která opravdu nechcete přijít a není jich mnoho.

V čem je tento typ zálohování dat lepší, než předchozí způsob? Co se RAID pole týče, tak zde se jedná o jistou odolnost proti výpadku disku. Jednoduše – když budete ukládat fotografie pouze na jeden externí disk a ten vám „odejde“, o data jste pravděpodobně přišli. V případě ukládání do RAID 5 pole a rozbití jednoho disku, můžete nerušeně pracovat dál. U RAID 6 diskového pole mohou najednou odejít dokonce 2 disky a stále se nic hrozného neděje. Nevýhodou RAID polí je to, že nemůžete využít plnou kapacitu všech disků dohromady. RAID 5 pole si „ukousne“ jeden disk, RAID 6 dokonce dva disky (z celého diskového pole). Více však v odkazu na RAID pole výše.

V případě cloudových služeb je situace taková, že pravděpodobně o svá data nepřijdete. Společnosti, které nabízejí nějaký úložný prostor obvykle mají své disky několikanásobně zálohované. Ukládání to tzv. „cloudu“ má však tu nevýhodu, že svá data v podstatě „propůjčujete“ úplně cizím lidem. Navíc čím více dat potřebujete uložit, tím více vás to bude stát. Existují samozřejmě „balíčky zdarma“, ty však nejsou příliš velké (řádově desítky GB). Poslední nevýhodou je nutnost rychlé internetové linky (jinak může trvat zálohování dat věky).

Zálohujte data jako profesionál

Sebelepší RAID pole, které budete mít doma, bude mít jednu velkou nevýhodu. Dojde-li k nečekané události, i o tohle RAID pole můžete „lehko“ přijít. Povodeň, požár, zásah blesku…, může se stát cokoliv. Profesionální záloha dat by proto měla vypadat tak, že tato data budou zálohována rovnou na několika místech současně. Ideálně úplně v jiných městech mimo váš kraj, příp. i jiných státech. Obsah mezi všemi zařízeními by se měl pravidelně synchronizovat. Vše by mělo být nastaveno tak, že při výpadku jednoho zařízení, dojde k okamžitému načtení jiného.

Jak toho všeho dosáhnout? To už otázka přímo pro nějakého IT technika, který by navrhl konkrétní řešení pro konkrétní případy. Tímto se zdejší stránky pravděpodobně nikdy nebudou plnohodnotně zabývat. Nicméně si myslím, že si doma bohatě vystačíte s vícero externími disky, RAID polem, nebo s NAS. Jakmile se fotografováním / natáčením budete chtít věnovat více, zvažte kvalitnější zálohování.

Online služby určené k zálohování dat

Služeb pro zálohování dat je samozřejmě více. Zmíním zde ty nejznámější. Rád bych zobrazil i velikost prostoru zdarma, ale v průběhu let se tyto hodnoty často mění.

• OneDrive,
• Disk Google,
• Dropbox,
• Mega,
• Sync,
• pCloud,
• Degoo Cloud,
• Yandex Disk,
• Box.

V souvislosti hackery je též dobré pamatovat na bezpečnost dat nahrávaných do tzv. cloudu (tedy na internet). Není od věci svá data před odesláním šifrovat. To však také nepatří do konceptu těchto stránek, které cílí na začínající fotografy. Mimochodem máte své flešky šifrované a nebo spoléháte na to, že se k nim nikdo nikdy nedostane?

Programy pro zálohování dat

I zde existuje hned několik variant. Některé programy jsou rychlejší, další mají jiné funkce a nebo jich mají prostě více. Některé aplikace zabírají v paměti více místa, jiné si poradí s ukládáním do cloudu. Možností je opravdu velké množství. Zde několik programů pro zálohování dat:

• EaseUS,
• Cobian Backup,
• Acronis,
• PureSync,
• a mnoho, mnoho, mnoho dalších.

Než se pro nějaký z těchto (či jiných) programů pro zálohování dat rozhodnete, doporučuji si na internetu vyhledat recenze. Mnoho těchto programů má zkušební verzi zdarma na vyzkoušení (což také není k zahození). Mimochodem některé pokročilejší NAS mají dokonce vlastní aplikace pro zálohování dat. Proto prostě nelze napsat: „Pořiďte si tento program, je ze všech nejlepší.“

Osobní zkušenost

Do „křemíkového nebe“ se mi odporoučela řada disků. Od pevných disků Seagate a Western Digital, přes SSD disk Intel, až po flešky od Kingstonu a Verbatimu. Po ztracených gigabajtech dat mi došlo, že se bez kvalitního zálohování dat neobejdu.

Jak probíhá práce s daty a celkové zálohování dat u nás doma? Prakticky ihned po příchodu domů svá data nahrávám do NAS a na pevný disk svého počítače. Jedná se zpravidla o surová data ve formátu RAW, příp. neupravená videa.

V počítači tyto soubory různě upravuji, stříhám, exportuji, apod. Jakmile dokončím tuto práci, nakopíruji výsledek rovněž do NAS do předem definovaného místa. Resp. mám zde extra složku na surová neupravená data a složku na výsledky svých úprav. Se surovými daty v NAS dále již nepracuji (pokud se nerozbije disk v počítači). Již upravené, nahrané či odevzdané výsledky mé práce po několika týdnech z NAS obvykle mažu. To vše v závislosti na tom, jak odhaduji, že budou tyto soubory v budoucnu potřeba.

Když je práce hotová, obvykle uvolním místo na disku v počítači nově příchozím. V podstatě to znamená, že soubory prostě a jednoduše vymažu. Jsou přeci zálohované… Nebo ne?

Teď to nejdůležitější na konec. Kolega má příšerně velké diskové pole (řádově stovky TB), navíc ještě dvakrát zálohované. Za malou úplatu (v podobě občasného fotografování) jsme se dohodli, že mohu svá data ukládat na jeho disky. Jednou za čas se můj NAS Synology připojí k jeho a obsah vybraných složek zkopíruje na jeho disky. I kdyby mi byt se všemi daty vyletěl do povětří, stále bude možné má data někde dohledat.

CD / DVD / Blu-ray a další

Možná, že si někdo z vás vzpomene na uvedené kulaté nosiče, které mohou také sloužit k zálohování dat. Lze tyto (dnes již staré) nosiče k zálohování dat vůbec použít? Samozřejmě, proč by to nešlo. Je však třeba si uvědomit některé věci. Kupříkladu:

• na obyčejné CD se svými „směšnými“ 700 MB dat toho opravdu moc nenakopírujete,
• záznamová vrstva těchto médií je náchylná na hrubé zacházení,
• kulaté nosiče jsou rovněž náchylné na přímé sluneční světlo,
• byly zaznamenány i problémy s plísní v prostředí s vysokou vlhkostí.
• Přes to všechno vlastním přes 100 těchto médií (jako poslední zálohu) a stále fungují
  • (jsou umístěna ve tmě a při relativně stálé teplotě, jak to jen komora dokáže).

Závěrem

Myslím, že se shodneme na tom, že zálohování dat je třeba. Otázkou však zbývá, jakým způsobem se do zálohování dat pustit. Když svá data uložíte alespoň na dvě úložiště, rozhodně tím nic nezkazíte. Jestli se bude jednat o interní disky, externí, NAS, nebo cloud, nehraje tak velkou roli. Důležité je, že jsou data alespoň základním způsobem zálohovaná.