JPEG – v jednoduchosti je krása
JPEG formát je nejrozšířenějším grafickým formátem ze všech. Tedy v lednu roku 2016, kdy tento článek vznikal, tomu tak opravdu bylo. Vlastně tomu bylo mnoho let před tím a jistě bude i mnoho let poté. Umí do něj fotit každý fotoaparát. Pracuje s ním každý skener, mobil, internetový prohlížeč i veškeré prohlížeče obrázků. JPEG, resp. JFIF (viz Wikipedia), byl vyvíjen především pro publikování na web. Proto je navržen tak, aby měl co nejmenší velikost. Asi i díky tomu dosáhl neuvěřitelné popularity a dnes s tímto formátem dokáže pracovat snad každé odpovídající zařízení / program.
Dnešní článek se proto bude týkat JPEG formátu + doplním několik informací o RAWu.
Velikost JPEG souboru
V minulosti jsem se již několikrát zmínil, že JPEG používá ztrátovou kompresi dat. Co to je si nyní raději zopakujeme.
Ztrátová komprese znamená, že se originální data nepatrně degradují a tím je docíleno razantní snížení velikosti výsledného souboru.
Naproti tomu bezztrátová komprese značí, že data jsou za použití algoritmů zmenšena. Nejsou ale nikterak degradována a tudíž neztrácí obsažené informace.
Čím více je obraz ztrátově komprimován, tím má menší velikost, ale také tím více ztrácí svojí původní kvalitu, resp. drobné detaily. Není to ale jen komprese uvnitř JPEG souborů, která dnešním fotografiím škodí. Jsou to kupodivu i samotné fotoaparáty. To především díky vnitřní redukci šumu. Není to sice pravidlo u všech modelů fotoaparátů, ale všeobecně platí, že čím vyšší citlivost ISO, tím více fotoaparát odšumuje. To se však týká pouze formátu JPEG. U formátu RAW toto neplatí.
Na druhou stranu poskytuje formát JPEG hned několik výhod:
- je jednoznačně menší než jakýkoliv jiný formát – na kartu / disk se vejde mnohonásobně více JPEGů než RAWů,
- s JPEG fotkou lze ihned pracovat – tisknout z fotoaparátu, publikovat na webu, zobrazit v televizi, mobilu, tabletu…,
- JPEG obrázky lze zobrazit prakticky ve všech prohlížečích.
A to nemluvě o tom, že:
- fotografie vzniká již ve fotoaparátu, není třeba dalších úprav,
- zapisují se na paměťovou kartu rychleji (právě kvůli své velikosti),
- mají výborný poměr kvalita/datový objem.
Vliv kvality JPEG na velikost souboru
JPEG využívá ztrátovou kompresi dat. Díky ní má tento formát souborů výborný poměr kvalita/datový objem. Jak je to ale s tou kompresí fotek?
Na ukázkovém obrázku výše byla nastavena různá kvalita JPEG souboru. 100% (124 kB), 80% (25 kB), 60% (18 kB), 40% (14 kB), 20% (11 kB) a 1% (7 kB). Rozdíl mezi 100% a 80% kvalitou není na první pohled až tak patrný, ale jejich velikost se výrazně liší.
Tak či onak si myslím, že pokud JPEG fotografie archivujete, nemá cenu používat jinou než 100% kvalitu JPEG souboru. Vycházím z dnešní ceny a velikosti pevných disků. Publikujete na internetu, máte stovky tisíc fotografií a trápí vás omezený prostor? Doporučuji nastavit kvalitu souboru někde mezi 70 % až 100 %. Konkrétně v závislosti na typu fotografie / obrázku.
Další rozdíly mezi JPEG a RAW
Datový formát RAW již znáte (a pokud ne, doporučuji uvedený odkaz). Kromě již sepsaného je tu ještě jeden rozdíl.
Formát JPEG dokáže pracovat pouze s 8bitovou hloubkou barev. Sice to celkem dělá cca 16 milionů barev, ale z toho je jen a pouze 256 odstínů šedi. RAW obvykle pracuje s vyšší bitovou hloubkou a zpracovává obraz 12bitově, nebo 14bitově. To podle použitého senzoru a čipu ve fotoaparátu. Rozdíl ve zpracování je pak opravdu markantní. 12bitový obraz teoreticky obsahuje již 68 miliard barev a z toho už 4096 odstínů šedi. U 14bitového souboru je to již 16384 odstínů šedi, o počtu barev snad ani raději psát nebudu. Díky tomu má RAW formát mnohem větší potenciál.
Právě díky větší bitové hloubce je datový formát RAW mnohými považován za svatý grál fotografů. Díky většímu rozsahu barev dokáže mnohdy zachránit fotografii od přepalů, podpalů, nebo od ošklivé posterizace. Ta vzniká například při fotografování úplně modré oblohy. Toto všechno formát RAW dokáže bez znatelné ztráty kvality.
Počet barev
Možná vás napadlo: „Proč jsem o dva odstavce výše zmiňoval počet černobílých odstínů?“ Odpověď je jednoduchá – abych poukázal na to, jak malý rozsah barev má 8bitový JPEG oproti 14bitovému RAWu. Vezměte si, že modrá obloha také není jen čistě jeden barevný flek. A co třeba krásná pleť nalíčené modelky? Pokud nebudete mít dostatečný rozsah barev a budete chtít fotografii dále upravovat, zjistíte, že už to nebude možné. Na jemných barevných přechodech se budou tvořit barevné fleky a vše se bude tak nějak slévat v různě velké skvrny stejných barev. To vše ale neznamená, že není možné pořídit kvalitní fotografii ve formátu JPEG, kterou pak ještě budete chtít dále upravovat.
Kdy fotit do JPEG a kdy do RAW?
Můj názor je v tomto samozřejmě subjektivní a nemusí se slučovat s názory ostatních fotografů. Nicméně si myslím, že nebudu daleko od pravdy.
Používám RAW, když…
- potřebuji maximální obrazovou kvalitu se zachování co nejvíce detailů,
- pořízené snímky chci dále upravovat,
- fotím expozičně náročnou scénu (např. mnoho temných a světlých ploch),
- vím, že se na fotografované místo nejspíše nikdy nepodívám. Nebo fotím neopakovatelnou scénu, kterou bych si rád uchoval v co největší kvalitě.
- Kvůli možnosti neomezených úprav zdrojového souboru (z jednoho RAWu mohu udělat libovolný počet JPEG souborů bez ztráty kvality původního souboru).
Používám JPEG, když…
- fotky již nechci dále upravovat, nebo pouze minimálně,
- fotografie potřebuji co nejdříve odeslat dále (např. do novin),
- fotím nedůležité záběry, ke kterým se již nebudu vracet. Např. nafocené tiskové materiály, dokumentační záběry, fotky z mnohých dovolených, veškeré nepodstatné záběry, aj.
V čem tedy vlastně upravovat fotografie?
Úprava fotografií lze v mnoha desítkách, spíše stovkách, programů pro to určených. Je jich na internetu opravu velmi velké množství.
Mezi ty nejznámější v České republice patří nejspíše tyto:
- Adobe® Lightroom®,
- Affinity Photo,
- GIMP (zdarma),
- PhotoFiltre (zdarma),
- Zoner Photo Studio.
V čem upravovat RAW se opět můžete dočíst v předchozím článku.
Závěrem
Formát JPEG patří mezi stálice na celosvětové síti internet. Měl mnoho předchůdců i potenciálních nástupců (např. formát JPEG 2000). V dnešní době se do popředí derou další formáty jako BPG, HEIF, aj. Ti jsou ve srovnání s formátem JPEG mnohem pokrokovější. Tak či onak s námi JPEG ještě několik let bude. Nicméně věnujte pozornost i jeho nástupcům.
Dobrý den,
můžete mi prosím poradit, v jakém programu jste dělal ukázku JPEG komprese (myslím těch 6 fotek s klesající kvalitou)?
Děkuji, Jitka
Dobrý den,
myslím, že v tu dobu jsem pracoval s programem IrfanView, kde je možnost nastavovat kvalitu JPEG snímku od 1 do 100 %. Článek je několik let starý. Teď už za to ruku do ohně nedám.