RAW formát

RAW formát

RAW, tři tajuplná písmena, která mnohým fotografům snadno vytvoří nejednu vrásku na čele. Majitelé zrcadlovek a pokročilých kompaktů si písmen RAW již jistě všimli. Zejména v menu fotoaparátu, když otevřete výběr kvality fotografií, nebo při výběru formátu fotografií. Co to ale ten RAW vlastně je?

Co je to RAW?
Co je to ten RAW?

Co je to RAW?

RAW je datový formát, nebo chcete-li datový soubor. Ve svém nitru obsahuje v podstatě surová data přímo z čipu fotoaparátu. Název vychází z anglického raw [ró] (surový, neupravený, hrubý). Název mimo jiné také vyjadřuje, že RAW formát je třeba ze surových dat v počítači také „vyvolat“. Podobně jak tomu bylo dříve u klasických filmů.

Základní rozdíl mezi RAWem a JPEGem

Rozdíl oproti klasickým obrázkům formátu JPEG je především v tom, že RAW neprochází výpočty upravující výsledný obraz. Výpočet obrazu je totiž na uživateli, resp. na jeho počítači. Obrázky s příponou JPG oproti RAWu procházejí přímo ve fotoaparátu dodatečnou úpravou obrazu. Tím myslím nastavení kontrastu, sytosti barev, ostrosti, vyvážení bílé a někdy i odšumováním či změnou rozlišení. To všechno se může (ale nemusí) negativně projevit na kvalitě výsledného obrazu.

JPEG vs RAW | krmítko
Všimněte si nízkého dynamického rozsahu u JPEGu (sníh je již „přepálená bílá“ a v krmítku pouze černá). RAW formát však tímto neduhem na této fotografii netrpí a ještě má rezervy. Pro zvětšení klikněte.

Co mohu v RAWu upravovat

Jak jsem již psal v úvodu – RAW je potřeba před zveřejněním nejprve „vyvolat“. Pokud již tedy máte k dispozici surový soubor v RAWu, jedná se pouze o údaje ze snímače. Ty jsou zesíleny (citlivost ISO) a A/D převodníkem převedeny na digitální data. U RAWu pak můžete použít de facto všechny úpravy, které fotoaparát provádí s JPEG soubory a to:

Velikost TIFFu, JPEGu a RAWu

Velikost souboru souvisí s použitým formátem souboru, rozlišenímbarevnou hloubkou fotografie. Barevná hloubka, resp. hloubka barev, je hodnota určující kolik úrovní světla dokáže senzor rozpoznat.

64 GB paměťová SD kamera Sandisk
Kolik fotek se vám vejde na tuto 64 GB paměťovou kartu?

Uvedu malý příklad. Vezmeme si plnohodnotný TIFF soubor, do kterého lze v některých fotoaparátech fotit. Řekněme, že budeme pořizovat barevnou fotografii o rozlišení 3000×2000 pixelů = 6 Mpix. Protože je fotografie barevná – skládá se ze tří barevných složek – červená, zelená, modrá. Předchozí číslo (6 miliónů) musíme vynásobit číslem 3. Výsledná velikost je tedy 18 MB v případě formátu TIFF (který není zkomprimován).

V případě formátu JPEG je situace trochu jiná. Především v tom, že tento obrazový formát používá tzv. ztrátovou kompresi. Vezmeme 6 Mpix soubor z předchozího příkladu. Po uložení do formátu JPG by na disku zabíral asi něco mezi 2-4 MB.

U RAWu je to ale úplně jinak. Tento datový soubor je ukládán tzv. „bez barev“. Tedy na každý pixel by měl stačit jeden byte. Když to převedu do předchozích příkladů, tak 6 Mpix fotografie by tedy měla na kartě zabírat rovněž 6 MB. RAWy sice často používají bezeztrátovou kompresi dat, ale ukládají další dodatečné informace o nastavení fotoaparátu včetně náhledového obrázku vyfoceného snímku. Mnohdy v plné velikosti. Krom toho dnešní fotoaparáty pracují s větší hloubkou barev. Konkrétně klidně 12 bitů a více na barvu místo 8 bitů na barvu (u JPEG souborů). To je právě ten důvod, proč bude výsledný soubor veliký přibližně 8-12 MB.

Ztrátová komprese znamená, že se originální data ze senzoru nepatrně degradují přímo ve fotoaparátu a tím je docíleno razantní snížení velikosti. Naproti tomu bezztrátová komprese značí, že data jsou sice za použití algoritmů zmenšena. Nejsou ale degradována a tudíž zpětně neztrácí obsažené informace.

Jak poznat RAW soubor

Surové RAWy se nejčastěji poznají podle své přípony. Aby to nebylo tak snadné, je jich opět celá řada. Každý výrobce fotoaparátů zpravidla používá své značení RAW souborů. To proto, že se výrobci nebyli schopni spolu dohodnout na jednotném názvu. Jedinou výjimkou byla společnost Adobe. Ta nabídla velkým hráčům na poli digitálních fotoaparátů otevřený a standardní formát DNG (Digital Negativ). V tabulce se můžete podívat na nejčastější přípony RAWů.

.DNGAdobe® (otevřený standard)
.ARW, .SRF, .SR2Sony
.CR2, .CR3, .CRWCanon
.NEFNikon
.ORFOlympus
.PEF, .PTXPentax
.RAFFuji
.RAWLeica, Panasonic
Přípony RAW souborů různých společností

Mýty kolem RAWů

Zpracování RAWů je časově náročné a složité.

Zkusili jste si otevřít po nějakém focení větší množství JPEG obrázků najednou? Také Vám to tak příšerně zasekalo i novější počítač? A teď to zkuste s RAWy – nic závažného se nestalo, že? Navíc i RAWy podporují synchronizaci úprav. Není třeba upravovat každý soubor zvlášť.

Ovšem souhlasím s tím, že s JPEG soubory můžete pracovat takřka okamžitě po stáhnutí do počítače. Zatímco u RAWů je třeba nejprve soubory „vyvolat“.

RAW soubory je obtížné skladovat.

Ale notak… Při dnešních kapacitách a cenách disků to opravdu považujete za tak obrovský problém? To snad ne.

Z RAW souboru lze zachránit cokoliv.

Popravdě ani RAW není všemocný a ne vždy je možné z něj vytáhnout hluboké stíny nebo mraky v přepálené obloze. Nicméně je mnohem expozičně pružnější než formát JPEG. To jsme si koneckonců dokázali na fotografii krmítka výše.

Při focení do RAWu se výrazně zpomalí rychlost snímání.

Samozřejmě záleží na konkrétním modelu fotoaparátu. V dnešní době i toto tvrzení neplatí. Nicméně stále platí, že díky většímu objemu dat u RAWů není možné uložit na kartu tolik snímků. Zejména pak za sebou v jedné sérii, jako při ukládání JPEG souborů.

Pohled z Liberecké výšiny do krajiny | Canon EOS 350D
Pohled z Liberecké výšiny do krajiny | Canon EOS 350D | tentokrát foceno do JPEGu. Pro případné zvětšení klikněte.

V čem upravovat soubory RAW

V dnešní době existuje větší množství programů, které dokáží pracovat s formátem RAW. Uvedu proto jen hrstku nejčastějších. Podrobnější popis programů pro úpravu surových RAW souborů bych rád nechal na další článek.

Osobní zkušenost

Dlouhou dobu jsem fotil pouze do JPEG. Především kvůli úspoře místa na kartě a také kvůli mé tehdejší nedostatečné znalosti anglického jazyka. Neexistoval totiž jediný program, který by pracoval s RAW soubory a byl kompletně počeštěn.

Po nějaké době jsem zkusil nafotit několik snímků RAW + JPG a byl jsem překvapen rozdílností obou dvou formátů. Soubory RAW se jevily tmavé a spíše takové mdlé. Jinak řešeno byl pro mě pojem RAW tak trochu „španělská vesnice“. Později, jak jsem začal více experimentovat, bylo mé nadšení z tohoto formátu stále větší a větší. To především z možnosti dalších úprav souboru, ale také výslednou kvalitou po převodu RAW → JPG ve srovnání s původním JPG souborem. RAW byl a je v tomto ohledu úplně jiný. Zvládne mnohem více úprav bez výrazné degradace obrazu.

Každopádně pokud jste nikdy předtím s RAWem nepracovali, ale chcete začít, doporučuji nejprve fotit v režimu RAW + JPG. Následně zkusit možnosti a funkce výše zmiňovaných programů na úpravu fotografií. Ujasníte si tím, jestli je tento formát pro vás vhodný či nikoliv.

Závěrem

Ačkoliv se může zdát, že je práce s RAW soubory složitá a problematická, nemusí tomu tak být. Samozřejmě, pokud vám jde o co nejrychlejší odesílání / zveřejňování na focených snímků, tak budou RAWy spíše přítěží. Ale pokud chcete mít nad fotografiemi kontrolu, máte čas i možnosti věnovat se každé vyfocené fotografii zvlášť, zvažte RAW formát.

Mimochodem vyšel článek o vhodnosti formátu RAW – aneb kdy do něj fotit a kdy spíše ne. Podívejte se.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *