Archiv štítku: RAW

Datový formát RAW je surový, nezpracovaný soubor z digitálního senzoru fotoaparátu. RAW není přímo souborový formát, ale spíše třída souborových formátů, protože každý výrobce implementuje jiný formát RAW souborů. Každý z RAW formátů má svoji příponu v názvu souborů, podle které je lze identifikovat. Např. CR2, NEF, ORF, RAF, atd.

Vyvolání RAW

Jak na „vyvolání RAW“

V dnešní době se ve fotoaparátu používají zpravidla dva formáty, do kterých lze ukládat snímky. Jedním z nich je JPEG a druhý RAW. Než je obrazový formát JPEG uložen na paměťovou kartu, projde řadou úprav (dle nastavení fotoaparátu). Úpravy se týkají např. odšumování, nastavení barev, kontrastu, dodatečného zaostření, atd. Jakmile toto všechno proběhne, uloží se snímek na kartu. V případě datových souborů RAW je situace trochu jiná. RAW je na paměťovou kartu ukládán tak, jak ho senzor fotoaparátu zachytil. Tedy bez dalších dodatečných úprav. Z toho však bohužel často plyne, že surový soubor RAW je vlastně takový mdlý nevýrazný soubor. Aby byl zajímavější, je třeba přistoupit k tzv. „vyvolání RAW souborů“.

Proč se v souvislosti s RAW soubory často mluví o jejich „vyvolání“? Je to totiž svým způsobem podobné, jako tomu bylo v případě focení na film. Tehdy bylo třeba nafocený film nejprve vyvolat, aby z něj posléze mohla vzniknout fotografie.

Vyvolání RAW souborů spočívá především v jejich úpravě v grafickém editoru. Po této úpravě se z jinak nevýrazné a mdlé fotografie může stát krásný snímek. Grafických editorů je celá řada. Ačkoliv jich je větší množství, práce s RAW soubory jsou v základu velmi podobné. Dnešní článek se proto věnuje právě těmto editorům a způsobu, jak přistupovat k vyvolání RAW souborů.

Pokračování textu Vyvolání RAW

EXIF metadata

EXIF metadata ve fotografiích

Zkratka EXIF vychází z anglického výrazu Exchangeable Image File Format. Jedná se o tzv. metadata, která fotoaparát vkládá do fotografií. To platí jak pro obrazový formát JPEG, TIFF, tak dnes i pro datový formát RAW.

Metadata jsou data, která poskytují informace o jiných datech. Více o tom, co to jsou metadata a jak vypadají se dozvíte například na Wikipedii (i s příklady).

V některých programech na úpravu fotografií, ale i ve fotoaparátu, si můžete u svých fotografií všimnout dodatečných informací. Typicky jde o použitou citlivost ISO, ohniskovou vzdálenost, expoziční čas, clonu, nebo třeba typ fotoaparátu. Tyto informace programy vyčtou právě z EXIF metadat, které fotoaparát automaticky vkládá do vyfotografovaných snímků.

Pokračování textu EXIF metadata

Vyvážení bílé – white balance

Vyvážení bílé – WB (White Balance)

Vyvážení bílé barvy je pojem, se kterým jsme se již několikrát setkali. Naposledy při testování fotoaparátu Canon EOS 50D. I vy se s ním můžete setkat. To si takhle fotíte a najednou mají vaše fotografie např. modrý nádech. To všechno i přes to, že to takhle před chvílí vážně nevypadalo.

Na fotoaparátech je pojem vyvážení bílé obvykle označen zkratkou WB z anglického „White Balance“. Staré filmové fotoaparáty a kamery vyvážení bílé nemají. Tato funkce přišla až s příchodem digitální techniky. Hodila se nejen fotografům, ale především všem filmařům.

V dobách klasických filmů se funkce vyvážení bílé barvy řešila výměnou filmového materiálu za vhodnější. Dále pak použitím různých filtrů před objektivy. To vše bylo v praxi velice nepohodlné.

Jak vyvážení bílé barvy funguje demonstruje fotografie níže.

vyvážení bílé barvy - White Balance
Vyvážení bílé barvy pro celkem 3 rozdílné fotografie vzniklé z jednoho RAW souboru. Fotografie vznikla náhodou při podzimním výstupu na Bezděz. Pro případné zvětšení klikněte.
Pokračování textu Vyvážení bílé – white balance

Barevná hloubka

Barevná a bitová hloubka

Ve svých starších článcích a jistě i v některých budoucích můžete narazit na termín barevná hloubka. Termín barevná hloubka, hloubka barev či bitová hloubka označuje počet bitů použitých pro uložení barvy.

24bitová hloubka barev s cca 65 tisíci barev | moje Tajemno
Ačkoliv je na obrázku výše použitá 24bitová hloubka barev, je zde zobrazeno jen něco málo přes 65 tisíc barev. Např. zde chybí úplně bílá, černá a odstíny šedi. Musíte však uznat, že 24bitový rozsah (cca 16 miliónů barev) se prostě zobrazuje špatně.
Pokračování textu Barevná hloubka

JPEG – vše o JPEG formátu

JPEG – v jednoduchosti je krása

JPEG formát je nejrozšířenějším grafickým formátem ze všech. Tedy v lednu roku 2016, kdy tento článek vznikal, tomu tak opravdu bylo. Vlastně tomu bylo mnoho let před tím a jistě bude i mnoho let poté. Umí do něj fotit každý fotoaparát. Pracuje s ním každý skener, mobil, internetový prohlížeč i veškeré prohlížeče obrázků. JPEG, resp. JFIF (viz Wikipedia), byl vyvíjen především pro publikování na web. Proto je navržen tak, aby měl co nejmenší velikost. Asi i díky tomu dosáhl neuvěřitelné popularity a dnes s tímto formátem dokáže pracovat snad každé odpovídající zařízení / program.

Dnešní článek se proto bude týkat JPEG formátu + doplním několik informací o RAWu.

Pokračování textu JPEG – vše o JPEG formátu

JPEG, nebo RAW

Je lepší JPEG, nebo RAW?

V minulém článku o datovém formátu RAW jsem nakousl vcelku ožehavé téma. Mnozí z vás se mě teď ptají:

Je lepší používat RAW, nebo fotit do JPEG? Vyplatí se do JPEG vůbec fotit? Jaké výhody datový formát RAW má?

Fotit nebo nefotit do RAWu? Otázka, kterou se zabývá nejeden fotograf. Jedna skupina fotografů na tento datový formát nedá dopustit, druhá jej často označuje za zbytečnost. Pravda je ale někde uprostřed. Tento článek se zaměřuje především na pohled řadového fotografa.

Pokračování textu JPEG, nebo RAW

RAW formát

RAW formát

RAW, tři tajuplná písmena, která mnohým fotografům snadno vytvoří nejednu vrásku na čele. Majitelé zrcadlovek a pokročilých kompaktů si písmen RAW již jistě všimli. Zejména v menu fotoaparátu, když otevřete výběr kvality fotografií, nebo při výběru formátu fotografií. Co to ale ten RAW vlastně je?

Co je to RAW?
Co je to ten RAW?
Pokračování textu RAW formát