Problém při focení ze stativu s teleobjektivem

U některých tazatelů se objevil problém při focení ze stativu s tzv. „dlouhým ohniskem“, tedy s teleobjektivy. O co jde a na co si dát při focení ze stativu pozor? Na to odpoví dnešní článek.

Pořídila jsem si ke své APS-C zrcadlovce teleobjektiv 75-300 mm. Fotím s tímto objektivem hlavně ze stativu, protože jej v ruce neudržím. Čím blíže jsem k oněm 300 mm, tím spíše je obraz nekvalitní. Problém přetrvává i při focení ze stativu, kdy není výjimka, že jsou snímky rozmazané.

Ke své zrcadlovce Canon EOS 5D Mark IV jsem si pořídil skvělý objektiv. Tím je Canon EF 100-400 mm f/4,5-5,6 L IS II USM. Za pěkného počasí, jsou fotky super. Když ale fotím na dlouhou ohniskovou vzdálenost přes 300 mm, fotky nejsou ideální a mám problém i při focení ze stativu.

Našetřil jsem si na Tamron SP 150-600 mm f/5,0-6,3 Di VC USD G2. Mimochodem skvělý objektiv. Ale málokdy jej udržím na tzv. dlouhé ohnisko v ruce. Tak jsem si k němu pořídil monopod. Bylo to trochu lepší, ale stále to nebylo ono. Šel jsem na to přes stativ. Nicméně problém přetrvával i při focení ze stativu. Mé snímky jsou prostě často neostré, rozmazané. Jak je možné, že mám rozmazané snímky, i když fotím ze stativu? Mačkání spouště fotoaparátu snad fotoaparát nerozhýbe, nebo ano?

Jaký problém při focení ze stativu vás může potkat

Focení ze stativu většině fotografů spíše pomáhá, než že by přineslo nějaký ten problém při focení. Nicméně existují specifické situace, kdy tomu tak být úplně nemusí. Problémy při focení ze stativu může způsobit jak stativ, tak fotograf, prostředí, ale například i stabilizace.

Ve většině případů stativ výrazně pomáhá se stabilitou fotoaparátu i objektivu a tím i s ostrostí obrazu celkově. Pokud se rozhodnete fotografovat za zhoršených světelných podmínek, bude stativ neocenitelným pomocníkem. Ne vždy totiž ruce fotografa, příp. stabilizace v objektivu či senzoru fotoaparátu, dokážou udržet fotoaparát dostatečně stabilně. Čím je fotoaparát s objektivem těžší, tím spíše je stabilita obrazu náročnější. Stejně tak, čím delší ohniskovou vzdálenost použijete, tím spíše nedokážete obraz udržet dostatečně stabilní. Nicméně hezky pěkně popořadě.

Problém při focení ze stativu spolu se stabilizací

Problém při focení se stabilizací se paradoxně nejčastěji projevuje právě při focení ze stativu. Jde o to… do stativu se občas opírá vítr, nebo s fotoaparátem nepatrně pohybuje fotograf. Tyto drobné pohyby se stabilizace pokouší vyrovnat. Obraz pak jakoby ujíždí. Tento jev můžete vidět v optickém TTL hledáčku, ale spíše na velkém LCD displeji fotoaparátu. Více o tomto problému v článku o stabilizaci. Každopádně se proto doporučuje stabilizaci při focení ze stativu vypínat (příp. ponechat v módu 3).

Problém při focení ze stativu způsobený prostředím

Občas se prostě nedaří. Namontujete své drahé vybavení na stativ a začne foukat takový vítr, že fotoaparát stěží drží. V takovém případě pomůže hlavně bytelný stativ, který se nepohne. U některých stativů najdete dokonce jakýsi háček, kterým jej můžete ještě více zatížit. I to pomáhá se stabilizací a ostrostí obrazu. Nicméně stále záleží hlavně na samotném stativu.

Problém při focení ze stativu – vhodný stativ

O stativech, jejich konstrukcích a materiálech jsem psal v samostatném článku (stejně jako o stativových hlavách). Ve zkratce – zmiňuji zde, že velmi dobrou volbou jsou uhlíkové stativy a hořčíkové hlavy. Mají totiž vcelku nízkou hmotnost a velmi dobrou nosnost. Nosnost není radno podceňovat. V tomto ohledu rozhodně doporučuji jistou rezervu. Čím těžší technika a delší ohniskové vzdálenosti objektivů, tím spíše doporučuji větší rezervu.

Nyní zpátky k otázkám v úvodu. Všechny tři mají něco společného a tím jsou objektivy s velkými ohniskovými vzdálenostmi. Při práci s nimi je to podobné, jako když se koukáte kolem sebe s pomocí dalekohledu s velkým zvětšením. Těžko s ním udržíte stabilitu. Dokonce i drobnější pohyb způsobí, že se obraz rozhýbe / rozklepe. Problém někdy nezmizí ani při focení ze stativu. Co s tím?

Především výběrem vhodného stativu. Nosnost není vše. Jak jsem již několikrát zmiňoval, důležitá je i torzní tuhost (torzní úhel). Co to znamená? Představte si, že máte objektiv připojený k fotoaparátu. Tento fotoaparát poté s pomocí stativové destičky spojíte se stativem. Všechno náležitě upevníte a zaaretujete. No a teď lehce „dloubněte“ z boku to objektivu. Když se obraz v hledáčku výrazně pohne, je torzní úhel vysoký a obraz se častěji rozostří i při focení ze stativu. Pokud se ale scéna ani po lehkém šťouchnutí nehne, je to ideální stav. Vysoký torzní úhel stativu právě většinou může za onen „problém při focení ze stativu“. Jak z toho ven? Například tak, že si stativ před koupí náležitě vyzkoušíte. Navíc existuje mnoho různých odborných i laických fór, kde najdete mnoho informací a doporučení. Nebo můžete věřit výrobcům a jejich „tabulkám“.

Jednu takovou tabulku najdete v nedávném článku na téma stativ na cesty. Píši zde o jednotlivých sériích stativů společnosti Gitzo a o odpovídajících sériích stativových hlav.

Problém při focení způsobený spouští

Ve třetím dotazu se tazatel ptá, zdali může být problém v mačkání spouště fotoaparátu. Rád bych řekl, že určitě ne, ale často tomu tak není. Spousta fotografů si toto vůbec neuvědomuje, ale problém při focení ze stativu může způsobit jak mačkání spouště, tak i dotýkání se fotoaparátu, stativu, objektivu, atd. Věc se má ve zkratce tak, že jakýkoliv dotek může stativ s fotoaparátem a objektivem rozhýbat. Proto taky řada fotografů používá kabelovou spoušť, dálkovou spoušť, nebo samospoušť. Samozřejmě to musí situace dovolit. Tyto 3 druhy spouští samozřejmě nebudete používat při reportážní fotografii, když se budete nacházet v centru dění.

Každopádně věřte, že nejenom nechtěné doteky dokážou při focení potrápit. Některá zrcátka zrcadlovek mají takovou sílu, že dokážou též rozhýbat obraz. Mnoho krajinářů to ví a proto používají funkci předsklopení zrcátka. Tuto funkci zpravidla kombinují se samospouští. Funguje to jednoduše tak, že nejprve zaostříte a nastavíte vhodnou expozici. Poté domáčknete spoušť, čímž se zrcátko na zrcadlovce zvedne a spustí se odpočet samospouště. Jakmile odpočet skončí, provede se samotné focení.

Ještě jedna vsuvka. Kabelová spoušť je sice super, ale pokud fouká dostatečně silný vítr, tak bude za kabel spouště neustále „tahat“. To může ovlivnit stabilitu. Nicméně pokročilé kabelové spouště mají funkci jako timelapse. To se může hodit ve chvíli, kdy chcete tuto funkci používat a fotoaparát to jednoduše neumí.

Osobní zkušenost

Osobně vlastním letitý hliníkový stativ Manfrotto z dob, kdy ještě žádné uhlíkové stativy neexistovaly. Práce s ním bohužel není vhodná pro silnější teleobjektivy. Kolem ohniskové vzdálenosti 200 mm už začíná být obraz dost nestabilní – rozklepaný, neostrý. Nicméně už několikrát jsem si vyzkoušel uhlíkové stativy Gitzo různých sérií. Světe div se, výše zmíněná tabulka u nich vcelku dobře sedí.

Znamená to tedy, že by tazatelce v samotném úvodu mohl stačit stativ Gitzo série 3. Nicméně s ohledem na crop faktor APS-C senzoru fotoaparátu by bylo jistější použití série 4. Obdobnou volbu bych doporučil i druhému tazateli v úvodu. Série 3 a 4 mají velmi solidní nosnost (kolem 20 kg až 25 kg) a velmi dobrou torzní tuhost. Velmi dobře poslouží i dražší těžké technice a silným teleobjektivům.

Poslední tazatel s objektivem o ohniskové vzdálenosti 150-600 mm by si teoreticky též mohl vystačit se 4. sérií stativů Gitzo. Pokud by k objektivu používal fotoaparát s menším senzorem, mohl by uvažovat o nejvyšší sérii 5. To proto, že menší APC-S senzor má jistý crop faktor -obvykle 1,5× (Pentax, Sony, Nikon, aj.) a 1,6× (Canon). Když se na takový senzor nasadí uvedený objektiv, vypadá to, že je uvedená ohnisková vzdálenost objektivu větší. Konkrétně 225-900 mm u Nikonu (a několika dalších), resp. 240-960 mm u Canonu. Z takového objektivu už je pak pořádný „dalekohled“.

Chci tím hlavně říci, že i na stativu dost záleží a je škoda tuto část vybavení podcenit. Já vím, je to další „krám“, který zabírá místo a také něco váží. Ale pokud fotíte silnými teleobjektivy a potřebujete dobrou stabilitu, tak se bez kvalitního stativu neobejdete.

Závěrem

Problém při focení s teleobjektivem ze stativu může rázem zmizet, pokud použijete adekvátní vybavení. Rozhodně si nenechte namluvit, že zrovna nějaký šestisekční plastový stativ bude to nejlepší pro vaší cennou techniku. Ano, možná pro nějaký malý lehký kompakt, nebo na umístění externího blesku, příp. trvalých světel. Nicméně dražší a často též těžší technice (hlavně silným objektivům) rozhodně více vyhovují bytelnější karbonové stativy. Nejsou zase tak těžké a mají skvělou stabilitu. Problém s rozmazaným obrazem při focení rázem zmizí.