Předsklopené zrcátko fotoaparátu

Předsklopené zrcátko fotoaparátu je funkce některých fotoaparátů typu zrcadlovka. Ostatních typů fotoaparátů se tato funkce netýká jednoduše proto, že nemají žádné zrcátko, které by mohlo být sklopeno. Jedná se o sklopení zrcátka a jeho blokování před samotným focením.

V dnešním článku najdete, k čemu je takové předsklopené zrcátko dobré a kdy je jeho použití úplně zbytečné.

Jak obvykle probíhá focení

Většina z vás alespoň trochu ví, jak funguje vnitřní mechanizmus zrcadlovky:

• po stisknutí spouště do poloviny dojde k změření expozice a aktivaci autofokusu,
• následují případné úpravy kompozice, expozice, ostření, apod.,
• pak je spoušť fotoaparátu domáčknuta,
• v tu chvíli se začne v zrcadlovce zvedat zrcátko a otevírat se závěrka,
• po vyfotografování snímku se závěrka fotoaparátu opět uzavře
• a zrcátko fotoaparátu se vrátí zase zpět do své obvyklé polohy.

Přibližně takto to chodí po každé, když se rozhodnete vyfotografovat snímek.

Předsklopené zrcátko

A teď si představte, že chcete při focení využít předsklopené zrcátko. Jak pak pořízení snímku vypadá ve srovnání s předchozím případem?

• opět stisknete spoušť do poloviny (se všemi obvyklými náležitostmi popsanými výše),
• jakmile spoušť domáčknete, opět se zrcátko zvedne,
• závěrka fotoaparátu je však stále zavřená,
• po opětovném stisknutí spouště fotoaparátu je teprve aktivována závěrka
• a dojde k vyfocení snímku.
• Následně se zrcátko vrátí do své běžné polohy a rovněž se závěrka uzavře.

Jinak řečeno to znamená, že spoušť fotoaparátu musíte zmáčknout dvakrát. První zmáčknutí zvedne zrcátko, druhé zmáčknutí teprve vyfotografuje snímek.

Každé zmáčknutí spouště může fotoaparát zbytečně rozhýbat. Místo druhého stisknutí spouště se proto používá dálková spoušť, kabelová spoušť, nebo samospoušť.

K čemu je předsklopené zrcátko dobré

Budu nyní velmi upřímný. Pro běžného fotografa, který fotografuje především za dne a maximálně tak dění kolem sebe, bude předsklopené zrcátko úplně k ničemu. Naopak ho bude funkce předsklopení zrcátka rozčilovat a přitěžovat práci.

Scéna výše byla fotografovaná fotoaparátem Canon EOS 7D Mark II. Expozice: 1/10 s, f/9, ISO 100. Fotografováno „prastarým“ objektivem Canon EF 55-200mm f/4,5-5,6 II USM. Všechny fotografie květin zde níže jsou foceny na ohniskovou vzdálenost 200 mm. Následné zveřejněné fotografie jsou výřezem 1:1 z původních fotografií. A teď zpět k předsklopenému zrcátku.

Trochu jiná situace nastává, pokud se rozhodnete fotografovat při horším osvětlení, nebo toužíte po maximální ostrosti fotografie. Máte-li s focením zkušenosti, víte, že existují expoziční časy, kdy jsou fotografie rozmazané více než obvykle. Nyní mluvím především o focení krajiny na delší ohniskové vzdálenosti kolem 100 mm a více. Při použití širokoúhlých objektivů není rozmazání tolik patrné. Nicméně neberte to jako 100% záležitost. Náraz zrcátka dokáže potrápit jakoukoliv konfiguraci fotoaparátu + objektivu.

Proč dochází k rozmazání fotografií a jak to řeší předsklopené zrcátko

Tzv. dlouhá skla s ohniskovou vzdáleností 100 mm a více se chovají podobně jako např. dalekohled s velkým přiblížením. Jinak řečeno stačí do dalekohledu lehce „cvrnknout“ a obraz je hned úplně jinde.

Věc se má tak, že při fotografování zrcadlovkou vytváří jak samotné zrcátko, tak i závěrka ve fotoaparátu určité rázy. Tyto rázy dokážou rozvibrovat celou soustavu (fotoaparát + objektiv). Výsledkem tohoto rozvibrování mohou být potom neostré fotografie. A to nemluvím o povětrnostních podmínkách, které však jen těžko ovlivníte. Snad jen nějakým závětřím. Jako malý příklad jsem si připravil fotografie níže.

• 

• 

• 

• 

Při fotografování pak můžete vypozorovat, že existují jisté expoziční časy, kdy jsou fotky nejčastěji rozmazané. Bývá to obvykle čas mezi 1/60 sekundy až 1/4 sekundy. Je tomu tak proto, že kratší expoziční časy jsou natolik krátké, že se vibrace nestačí projevit. Stejně tak delší expoziční časy jsou zase tak dlouhé, že jsou úvodní vibrace zanedbatelné.

Vibrace ze zrcátka a závěrky

Nedokážu vám nyní ukázat, jak takové vibrace vypadají a jak moc se projevují na výsledné fotografii. Mohu vás však nasměrovat na stránku, kde se o této problematice můžete dočíst více: https://www.paladix.cz/clanky/vibrace-pri-expozici.html

Jak pomáhá předsklopené zrcátko

Výrobci fotografické techniky jsou si vědomi toho, že zrcátko může v některých případech napáchat neplechu. Proto některé své fotoaparáty vybavili vcelku jednoduchou, ale o to hodnotnější funkcí, které se říká předsklopené zrcátko.

Po sklopení zrcátka totiž vzniknou určité vibrace. Nicméně soustava fotoaparát + objektiv pak má několik sekund čas se „uklidnit“. Po tomto uklidnění a pohlcení vibrací může fotograf již v klidu exponovat zamýšlený snímek. Toto vše díky funkci předsklopení zrcátka. Je to velice jednoduché.

Budete-li fotit ve výše uvedených kritických časech s dlouhým ohniskem, bude vám předsklopené zrcátko více než nápomocné. Důležité je také uvést, že se v tomto případě bavím převážně o fotografování ze stativu. V ruce jen těžko udržíte takové dlouhé expoziční časy navíc s teleobjektivem.

Kdy předsklopené zrcátko nepoužívat

Předsklopené zrcátko sice dokáže v některých případech velice dobře pomoci. Jsou však situace, kdy se naprosto nehodí a jeho použití by jen přitěžovalo fotografovi práci. Zjednodušeně by se dalo říci, že takové situace jsou při fotografování rychlých dějů. Typicky tak třeba:

• reportáže,
• sport,
• panning.

Ve výše uvedených případech chcete skrze hledáček svého fotoaparátu pozorně sledovat scénu. Rozhodně by vám nepomohlo, kdybyste v hledáčku fotoaparátu nic neviděli. Stejně tak byste nechtěli mačkat spoušť několikrát za sebou, abyste pořídili vysněnou fotografii.

Druhý případ, kdy je předsklopené zrcátko spíše zbytečností je, pokud se při focení pohybujete ve velmi krátkých časech. Řekněme 1/100 sekundy a kratší. Zde se vibrace soustavy fotoaparát + objektiv nestihne projevit. Nicméně pro klid duše při fotografování krajin, proč ne. Nic tím nezkazíte.

Třetím případem, kdy dnešní diskutovanou funkci nepoužijete, bude, když budete fotit na delší časy. Těmito časy se rozumí přibližně 1 sekunda a delší. V tomto případě vibrace sice zasahují do fotografie, ale vzhledem k délce času jsou to vibrace zanedbatelné.

Čtvrtým případem, kdy můžete upustit od použití předsklopeného zrcátka může být při použití širokoúhlých objektivů. Nicméně nespoléhejte na to, že když budete používat např. rybí oko, že budete mít všechny fotografie ostré. Obzvlášť pokud se budete pohybovat v kritických časech. Je však pravda, že „krátkým objektivům“ tolik nevadí vibrace. Dlouhé teleobjektivy dokáže rozhodit ledacos – klidně i lehký náraz větru.

Nesmíte rovněž zapomenout na to, že předsklopené zrcátko může sehrát neblahou roli při fotografování za silnějšího slunce. Věc se má tak, že silný zdroj světla a tepla dokáže závěrku fotoaparátu klidně i poškodit. Pokud by bylo zrcátko zvednuto příliš dlouho, slunce by klidně mohlo vypálit do závěrky díru.

Kde funkci předsklopení zrcátka najdu

Předsklopené zrcátko, resp. tuto funkci, najdete nejčastěji v menu fotoaparátu. Ve fotoaparátech Canon hledejte položku blokování zrcadla.

Je však třeba zdůraznit, že funkci předsklopené zrcátko nenajdete v každém fotoaparátu. Podmínkou je, že se musí jednat o zrcadlovku a že je fotoaparát touto funkcí vybaven. Obvykle je pro předsklopené zrcátko rezervována vlastní položka v menu fotoaparátu, nebo je funkce skrytá v custom functions.

Aby toho nebylo málo, tak existují jiné funkce fotoaparátu, které funkci předsklopené zrcátko dokážou deaktivovat. Kupříkladu u Canon EOS 7D Mark II se jedná o funkci snímání bez mihotání. Pokud je aktivována, tak předsklopené zrcátko nelze aktivovat.

Osobní zkušenost

Není to tak dávno, co jsme si s kolegou udělali výlet do okolních krajin. Konkrétně do Pekla, kde se nachází jedna menší vyhlídka s částečným výhledem na Českou Lípu. Kolega chtěl za každou cenu vyzkoušet v krajině jeho nový objektiv. Šlo o velice zajímavý model Canon EF 400mm f/4 DO IS II USM. Oproti jeho světelnějšímu bratříčkovi Canon EF 400mm f/2,8 L IS II USM se jedná o docela mrňouse. Je jak o kus menší, tak skoro 2× tak lehčí (2100 g vs 3900 g). Než jsme však prošli Peklem, nějakou dobu to trvalo. Když pak na sklonku dne byla vyhlídka pokořena, nebylo už světla tolik, kolik bychom si přáli.

Naštěstí se často na foto-výpravách táhnu se záchranou. Té se říká stativ. A když už byla ta příležitost, byla by škoda nezkusit udělat pár snímků za snížené hladiny světla. Protože z vyhlídky je vidět až ke mně domů, nenapadlo nás nic jiného než vyfotit mé otevřené okno do pokoje.

Naše „mocné“ vybavení

Kolega byl vyzbrojen skvělým fotoaparátem Canon EOS 5D Mark IV, já chudším Canon EOS 7D Mark II. Každý z nás udělal několik fotografií dle svého uvážení a poté předal výše uvedený objektiv tomu druhému. Kolega se nakonec snažil nedostatek světla odstranit zvýšenou citlivostí ISO. Já si v souvislosti s tvorbou tohoto článku aktivoval funkci předsklopené zrcátko. Fotoaparát jsem „odpaloval“ přes samospoušť. Fotili jsme na tzv. „plnou díru“, tedy na f/4. Objektiv při této cloně totiž nádherně kreslí a není třeba přiclonit. Navíc jsme nechtěli fotoaparátu ubírat už takhle málo světla.

Jaký byl výsledek? Neporovnatelný! Kolega nejen, že zapomněl na funkci předsklopené zrcátko, ale dopustil se při fotografování ještě několika dalších chyb:

• protože je kolega vyšší, fotil s maximálně vytaženou středovou tyčí stativu,
• po celou dobu focení se fotoaparátu přímo dotýkal a o stativ se občas i opíral,
• na objektivu měl po celou dobu focení zapnutou stabilizaci (ve špatném módu),
• nevyužíval samospoušť, kabelovou spoušť či dálkovou spoušť.

Díky výše uvedeným bodům byl výsledek jeho snažení o dost horší, než asi čekal. Celá věc totiž nečekaně skončila v „klidu domova“ při prohlížení snímků na počítači. Vyfotografované snímky z karty ihned smazal s tím, že „tohle odmítá někde publikovat“. Než jsem stihl něco udělat, karta byla smazaná a kolega odmítal soubory obnovit. Tímto se omlouvám všem těm, kteří čekali přímé srovnání.

Dvě rady na závěr

Na závěr osobní zkušenosti bych už jen uvedl, že předsklopené zrcátko není všemocné. Je třeba dávat pozor i na ostatní věci, které mohou neblahým způsobem ovlivnit výslednou fotografii. Právě ono opírání se o fotoaparát na stativu a celkově nesprávné použití stativu může vše jen pokazit. V tomto případě se to bohužel stalo.

Fotíte-li často rychlé akce typu reportáže, sportovní utkání, závody čehokoliv, tak nezapomeňte předsklopené zrcátko vypnout.

Možná vám věta výše přijde jako hloupost nebo vtip, ale on to vtip není. Předsklopené zrcátko budete nejspíše používat při fotografování krajiny i za horších světelných podmínek. To znamená, na sklonku dne. Budou to zřejmě vaše poslední fotky, než fotoaparát uložíte do brašny či batohu a půjdete domů. Doma pak přístroj vyčistíte, karty promažete a budete se těšit na další focení. Ale ejhle! Po prvé zmáčknete spoušť a … žádná fotka. A pak vám nejspíše dojde, že je funkce předsklopené zrcátko aktivní a že je třeba tuto funkci rychle vypnout. To už však může být pozdě a utekl vám tak jedinečný záběr.

Závěrem

Co si budeme povídat, předsklopené zrcátko je skvělá funkce zejména pro krajináře. A to nejen při horších světelných podmínkách, ale v podstatě téměř kdykoliv (pro jistotu). V klidu si nastavíte kompozici, expozici, zapnete samospoušť, domáčknete spoušť, aktivujete předsklopené zrcátko a už jen čekáte, jak to dopadne. O několik sekund později se na displeji fotoaparátu objeví výsledek. V akční fotografii je však tento způsob fotografování nemyslitelný. To by vám vše podstatné uteklo…

Pro ty, kteří váhají, tímto vzkazuji – předsklopené zrcátko nezavrhujte, nebojte se černého hledáčku. Onen černý hledáček je většinou to, co fotografy tak trochu „vystraší“. Když pak zjistí, že po prvním stisknutí spouště se něco stane, ale dále se neděje vůbec nic, propadají skoro panice. Po jejím druhém stisku už je to lepší, ale vůbec nechápou, k čemu je tahle funkce vůbec dobrá. Nyní už je o snad jasné. Koneckonců na ukázkových fotografiích jsou rozdíly v ostrosti vcelku vidět.

Poslední věc závěrem se bude týkat výsledných fotografií. Jak jste mohli vidět u ukázkových snímků, jedná se o docela velký výřez původní scény. Pokud by mě napadlo udělat si fotografii celkové scény o velikosti 10 × 15 cm, vůbec byste nepoznali rozdíl. Samozřejmě tím myslím onu trojici fotografií ze stativu. Fotografie pořízená z ruky byla viditelně rozmazaná na první pohled. Na druhou stranu, pokud byste vytvářeli velké zvětšeniny, mohl by vzniknout viditelný problém. Stejně tak při ukládání fotografií ve vysokém rozlišení na internet. Toto by samozřejmě platilo i pro výřezy z fotografií.