Jak fotit za zhoršených světelných podmínek: Průvodce pro ostré fotky i ve tmě

Chcete zachytit kouzlo zapadajícího slunce, atmosféru večerního koncertu nebo tajemství starých zřícenin, ale výsledkem je jen tmavá šmouha? Nejste v tom sami. Focení za zhoršených světelných podmínek patří k největším výzvám každého začínajícího fotografa. V tomto článku vás naučím, jak zkrotit tmu a vytěžit z vaší techniky maximum.

Co jsou to vlastně „zhoršené světelné podmínky“?

Čemu říkám „za zhoršených světelných podmínek“? Mnoho lidí si pod tímto pojmem představí jen noc. V praxi se ale se špatným světlem setkáte mnohem častěji:

• v interiérech: na oslavách, svatbách, plesech nebo koncertech,
• v přírodě: v hustých lesích, jeskyních nebo při východu a západu slunce,
• v urbanismu: v rozbořených ruinách, podzemních komplexech nebo úzkých uličkách,
• při náhlé změně počasí: když se zatáhne obloha černými mraky.

Úskalí focení za horších světelných podmínek

Právě nedostatek světla ve scéně přináší do fotografie hned několik problémů. Některé z nich se dají řešit snáze, jiné hůře a některé jsou prakticky neřešitelné. O jaké problémy se tedy jedná? Především jde o to, že jsou fotografie:

• příliš tmavé,
• rozmazané,
• nekvalitní (zašuměné digitálním šumem),
• kombinace výše uvedeného,
• nebo se nedají pořídit vůbec, protože fotoaparát odmítá ostřit nebo klidně i fotit.

Ano, za to všechno může nedostatek světla. Focení za zhoršených světelných podmínek se ale není třeba zase tak úplně bát. Chce si to uvědomit několik věcí.

Nebaví vás teorie a chcete rovnou přeskočit na způsoby focení za zhoršených světelných podmínek? Klikněte na odkaz.

Proč dochází k problémům u focení za špatných světelných podmínek?

Fotoaparát je vlastně stále jen kus elektroniky s trochou těch optických částí v objektivu. A stejně jako na jiné věci v našem známém vesmíru, i na fotoaparát působí zákony fyziky.

Když fotoaparátu dopřejete dostatek světla, funguje vše většinou bezproblémově. Fotoaparát, resp. objektivy, ostří a na paměťovou kartu se ukládá jedna fotka za druhou. Jenže jakmile se setmí, nebo musíte fotografovat v místě, kde je světla nedostatek, situace se mění.

Za zhoršených světelných podmínek dochází k tomu, že na senzor fotoaparátu nedopadá dostatek světla, které fotoaparát ke své funkci potřebuje. Fotograf a automatika fotoaparátu se tuto situaci pokoušejí řešit změnou expozičních parametrů. Jak to pak obvykle probíhá se dočtete v následujících řádcích.

Tmavé fotografie

Nastavujete-li si expozici sami, s rychlým příchodem špatných světelných podmínek začnete registrovat tmavé fotografie. Vaše podezření snadno a rychle potvrdí i histogram. Ten se stále častěji drží své levé strany označující tmavé části ve scéně (viz obrázek níže).

Tímto to zpravidla nekončí. Jak již jistě dobře víte, stačí trochu prodloužit expoziční časy a světlo se skoro až „kouzelně“ dostaví samo. Jenže s tím přichází další problém.

Rozmazané fotografie

Se stále se prodlužujícím expozičním časem postupně dochází k většímu rozmazání fotografií. Tedy za předpokladu, že fotíte pohyblivé objekty, cokoliv z ruky a nemáte dostatečně účinnou stabilizaci.

Obě fotografie výše jsem vyfotil z ruky za zhoršených světelných podmínek. Očím se zdálo, že je všechno v pořádku a světla je dostatek, ale automatika fotoaparátu byla neúprosná. Nastavený expoziční čas byl již příliš dlouhý na to, aby byl obraz ostrý. Jednoduše jsem fotoaparát neudržel v rukou dostatečně v klidu.

Problémy nicméně pokračují. Ve snaze dosáhnout ostřejších fotografií automatika fotoaparátu, nebo sami fotografové sáhnou po další fintě.

Fotografie se šumem

Dalším logickým krokem pro dosažení správné expozice je zvýšení citlivosti ISO. Citlivost často stoupá až do svých krajních hodnot. Jenže se zvyšující se citlivostí ISO se samozřejmě zvyšuje i barevný šum ve fotografii. Jak to pak vypadá se můžete podívat níže.

Ale ani tím to nekončí a problémy výše se násobí. S příchodem ještě horších světelných podmínek totiž dojde k další nemilé věci.

Fotoaparát neostří

Za opravdu hodně špatných světelných podmínek fotoaparát přestane vidět hrany a je jednoduše „slepý“. Jinak řešeno neví, kam zaostřit. V tuto chvíli se většina fotoaparátů snaží skrze své objektivy všemožně zaostřit. Výsledek je však stejný. Zaostřeno není a fotograf ztratil drahocenný čas čekáním při přeostřování. Mnoho fotoaparátů je rovněž nastaveno tak, že dokud nezaostří, tak nelze fotografovat.

Jak tedy fotit za zhoršených světelných podmínek?

Proč, jak a kdy vznikají problémy při focení za horších světelných podmínek už víme. Existuje několik způsobů, jak se s nedostatkem světla vypořádat. Zde jsou ty nejúčinnější:

Dodejte světlo (aktivní přístup)

Nejjednodušší rada zní – dodejte světlo! K tomu lze využít několik osvědčených metod.

• vestavěný blesk,
• externí blesk: nabízí mnohem přirozenější výsledky než ten vestavěný (zejména pokud blesknete o strop),
• různé žárovky a LED panely: skvělá volba pro portréty nebo detaily v interiéru,
• záblesková zařízení: výkonnější verze žárovek a panelů,
• odrazné desky: umožní nasměrovat světlo tam, kde chybí,
• ruční baterky a jiné zdroje světla: i obyčejná svítilna může posloužit k tzv. malování světlem.

Tyto zdroje světla slouží velice jednoduše. Prostě posvítí na to, co chcete fotografovat. Samozřejmě že baterka vám při focení sportu asi moc nepomůže, ale takový silný blesk pomoci může. Na druhou stranu, když kreslíte světlem obrazce, tak si nejspíše nebudete brát sebou blesk. V tu chvíli totiž raději sáhnete po LED svítilně či klasické ruční baterce.

Když nemůžete použít externí zdroj světla

Co dělat, když fotíte za špatných světelných podmínek a nemůžete si scénu přisvítit? Musíte na senzor dostat světlo trochu jiným způsobem.

Otevřete clonu (využijte světelnost)

Světelnost objektivu je klíčová. Čím nižší clonové číslo (např. f/1,2), tím více světla projde na senzor. Pokud stále bojujete se tmou, zvažte pořízení pevné padesátky (50mm f/1,8). Je to levný objektiv, který v horších světelných podmínkách doslova čaruje. Máte-li opravdu hodně peněz, můžete si koupit i výjimečné objektivy se světelností kolem f/1,0 (např. f/0,95).

Snížení clony může mít i jistá negativna. Nastavením clony má totiž vliv na hloubku ostrosti. Zde tedy záleží na požadavcích každého fotografa, čeho chce dosáhnout a zdali rozmazané popředí a pozadí snímku nebude na škodu.

Nebojte se zvýšit citlivost ISO

Moderní fotoaparáty zvládají vysoké citlivosti ISO mnohem lépe než starší modely. Je lepší mít fotku s trochou šumu, která je ostrá, než fotku bez šumu, která je nepoužitelná kvůli rozmazání.

Pokud máte možnost, sáhněte rovněž po kvalitní (bez)zrcadlovce s full-frame senzorem. Tyto senzory dosahují většího barevného i dynamického rozsahu. Kromě toho také vykazují nižší hodnoty šumu při vyšších hodnotách citlivosti ISO než APS-C senzory (a menší varianty).

Použijte stativ a delší expoziční čas

Pokud fotíte statickou scénu (krajinu, architekturu), stativ je váš nejlepší přítel. Umožní vám nastavit expoziční čas v řádech sekund, díky čemuž na senzor dopadne dostatek světla i o půlnoci.

Například fotografie níže je pořízená kolem půlnoci a je osvětlená pouze měsícem. Přitom není použit žádný drahý objektiv, ale levný setový objektiv Canon EF-S 18-55mm f/3,5-5,6.

I když byl pro fotografii výše použitý základní objektiv s ne moc dobrou kresbou, podařilo se místo zdokumentovat. Kromě týpí osvětleného zevnitř svíčkou nebylo téměř nic vidět. Nebýt hlíny, která pod tíhou stativu a fotoaparátu neustále nepatrně ujížděla, jistě by byla fotografie ostřejší. Nicméně na ukázku toho, že lze fotit i uprostřed noci, to rozhodně stačí. Mimochodem, ta oranžová záře za obzorem vpravo je Česká Lípa.

Když je vše proti vám

Máte malou APS-C zrcadlovku s ne moc světelným objektivem? Vysoká citlivost ISO dělá příšerně zašuměné fotky? Chcete fotit za špatných světelných podmínek a nemůžete si scénu přisvětlit? Nemáte finance na lepší vybavení? Fotoaparát dokáže fotografovat jen 30 sekund a to ani zdaleka nestačí?

V takovém případě vás bohužel zklamu, ale zde žádná rada není. Bohužel, i takové situace se mohou stát a stávají. Praxe: navštívili jsme opuštěné podzemní prostory. Předem jsme se nedohodli ohledně vybavení a tak jsme se na místě sešli s foťákem, stativem a světlem z mobilu. Výsledek? Expozice nastavena na nejdelší čas (30 sekund), nejnižší clonové číslo (na tehdejším objektivu f/4,5), nejvyšší citlivost ISO. I přes veškerou snahu mobilem osvítit prostor vycházely stále neuvěřitelně tmavé snímky bez jakýchkoliv detailů. Bohužel.

A co focení mobilem? (Bonus pro rok 2026)

Dnes už nemusíte vždy nosit těžkou (bez)zrcadlovku. Moderní smartphony využívají tzv. výpočetní fotografii. Jejich noční režimy složí desítky snímků do jednoho, čímž eliminují šum a projasní stíny. Přesto platí, že fyziku neoklamete – pro velkoformátový tisk nebo profesionální práci zůstává kvalitní fotoaparát se světelným objektivem nenahraditelný.

Osobní zkušenost

Jestli jste si mysleli, že ve fotoaparátu existuje něco, co i v naprosté tmě vykouzlí zázračné fotografie, tak vás zklamu. Nic takového neexistuje. Tedy alespoň zatím to nikdo nevymyslel, a pokud ano, tak se to neprodává v dnešních fotoaparátech.

Z vlastní zkušenosti vím, že existují lidé, kteří žijí v trochu bláhových představách. Není jich málo! Vědí, co znamená clona, citlivost ISO i expoziční čas (to je jedině dobře). Jenže tito lidé si také myslí, že profesionální fotografové používají nějaká kouzelná zařízení. Toto zařízení mají dodávat do fotografie tolik potřebné světlo a zvyšovat ostrost snímků. Jakmile se takovým lidem snažíte situaci vysvětlit, většinou odvětí něco jako: „Ale oni na to mají ty speciální věci.“ Myslíte si, že je v zrcadlovce za 10 tisíc a za 100 tisíc nějaký výrazný rozdíl? Že mají drahé zrcadlovky právě tento zázračný nástroj, který ji umožňuje dělat úžasné snímky? Dovolím si menší srovnání.

Canon EOS 100D vs Canon EOS 5Ds

Letmo srovnáme zdánlivě neporovnatelné. Vžijte se do role amatéra, který má před sebou dvě zrcadlovky. Jednu základní Canon EOS 100D a jednu profesionální Canon EOS 5Ds. Tento člověk se rozhodne fotit například fotbalový zápas za horších světelných podmínek. První závěry z tohoto focení oběma fotoaparáty budou pak obvykle takové:

• zrcadlovka Canon EOS 5Ds po dlouhém nošení poněkud ztěžkne v rucece,
• nejkratší rychlost závěrky zde nehraje roli, fotíme za horších světelných podmínek,
• citlivost ISO mají obě dvě zrcadlovky stejné (tudy cesta taky nevede),
• značné rozlišení Canon EOS 5Ds také nehraje roli.
  • Rozmazaná fotka při rozlišení 50 megapixelů je stále rozmazaná fotka.

Amatérský fotograf proto dochází k závěru, že obě zrcadlovky jsou vlastně velmi podobné. Tedy až na to, že z té větší (EOS 5Ds) dříve bolí ruce.

V čem jsou tedy ty přínosy a kde je ten největší rozdíl (mimo ceny)? Že má Canon EOS 5Ds více zaostřovacích bodů? Má takový amatér při focení sportu čas měnit zaostřovací body, nebo jejich zóny? Na to opravdu není moc času. Ovlivňuje snad kvalitu fotografií to, že má Canon EOS 5Ds větší baterii a dokáže vyfotografovat více snímků? To už vůbec ne… Takže v čem to vězí?

Jak je to tedy s těmi zrcadlovkami?

První věcí, ze které profesionální zrcadlovky těží je jejich senzor. Full-frame senzory dosahují oproti menším APS-C senzorům mnohem lepších kvalit. Fotograf pak může vcelku značně navýšit citlivost ISO bez viditelné ztráty kvality. Jenže to amatérský fotograf neví. Obě dvě zrcadlovky mají stejné maximální ISO, tak ho používá stejně.

Detaily v barvách i dynamický rozsah je rovněž to, v čem mají tyto velké senzory navrch. Ve spojení s obvykle větším počtem megapixelů lze s fotografiemi přeci jen trochu více a lépe pracovat. Je však větší senzor právě tím, co dělá tak dobré fotografie? Částečně ano, ale…

Jak je tedy možné, že profesionální fotografové disponují tak krásnými fotografiemi? Kromě fotoaparátu stojí podstatná část také na ostatním vybavení. Takový fotoaparát musí na něčem stát. Kvalitní stativ tlumící vibrace je tedy základ. Ke kvalitnímu fotoaparátu s velkým senzorem pak samozřejmě náleží i kvalitní objektiv. Právě ten dokáže vykouzlit úžasné fotografie. Pokud tento objektiv dokáže rychle a přesně přeostřovat, máte skoro vyhráno. Mimochodem viděli jste někdy na fotbalovém zápase na zrcadlovce za 100 tisíc objektiv za pár korun? Já tedy ne.

Takže tak to tedy je! Full-frame senzor a další kvalitní vybavení! Díky tomu můžete najednou zvýšit citlivost ISO, využít rychlejší časy závěrky a mnohdy i rychlejší sekvenční snímání. Navíc obvykle dostanete o dost více megapixelů. Ty se pak hodí například na větší ořezy fotografií.

Úprava fotografií

Abych byl úplně přesný, tak vše není jen o senzoru, objektivu a kvalitním vybavení. Jste-li zručný grafik, dokážete zázraky. A to dokonce i bez samotné zrcadlovky. Opravdu dobrý grafik dokáže z fotografie ze své „Nokie“ vykouzlit něco, co předčí všechny objektivy světa. Jak je to možné? Pokud člověk umí pracovat s profesionálními grafickými editory, není pro něj nic překážkou. Dokáže v počítači vytvořit přesně takovou „fotografii“ jakou chce. Co na tom, že to vůbec není fotografie zachycující realitu, ale spíše jen pěkný obraz… Dnešní generované obrázky a videa jsou na tom zrovna tak a nepotřebujete k nim žádnou znalost grafických programů.

Dalším bonusem profesionálních fotoaparátů může být zmenšení původních fotografií. Jde o to, že se na internet zpravidla nenahrávají fotografie v plném rozlišení. Výjimkou tvoří fotobanky. Nicméně na osobních stránkách, ani na sociálních sítích prostě fotografie v plném rozlišení zpravidla nenajdete. Pokud máte na svém fotoaparátu dostatek megapixelů, můžete fotografii před nahráním na sociální sítě náležitě zmenšit. Čeho tím dosáhnete? Jisté neduhy fotografií tím potlačíte. Takto se například výrazně potlačí šum na snímku – na zmenšeném snímku jednoduše není vidět…

Praktická ukázka focení za špatných světelných podmínek

Dovolím si ještě jednu takovou ukázku v improvizovaných domácích podmínkách. Jedná se o focení pastelek za ne zrovna slunečného dne. Vše foceno v interiéru za opravdu špatných světelných podmínek.

Práci si trochu usnadním a expoziční režim nastavím na prioritu clony. Nastavím si clonu a citlivost ISO. Expoziční čas nechám dopočítávat fotoaparátem. Pro vás jsou nyní důležité hodnoty expozice a popisky k fotografiím. Je na nich krásně vidět, jak se hodnoty mění v závislosti na nastavení a dodávaném světle.

Samozřejmostí bylo použití stativu. Bez něj by byla fotografie s tímto expozičním časem jedna velká šmouha.

Dodávám světlo

Použití externího blesku (nastaveného na automatiku) dodalo značné množství světla. Expoziční čas se tak zkrátil o téměř polovinu. Změnou nastavení blesku na vyšší výkon by zkrátilo expoziční čas ještě více. Nechtěl jsem však situaci dále komplikovat. Tuhle expozici si prostě vymyslela automatika (díky prioritě clony) a to díky pomalé synchronizaci. Při jiném nastavění blesku by se pohybovala v rozmezí 1/60 až 1/250 sekundy.

Ačkoliv je fotografie světlejší, s vestavěným bleskem nepřišlo zlepšení. Jen automatika vyhodnotila jasy ve scéně trochu jinak než v předchozím případě. Navíc se objevily nepěkné stíny na pozadí. Za ony časy může opět pomalá synchronizace. Bez ní by byly časy v rozmezí 1/60 až 1/250 sekundy. Pastelky jsou totiž dostatečně blízko, aby je i méně silný vestavěný blesk dostatečně osvětlil.

Práce s trvalými světly chce trochu cviku. Nicméně jedno LED světlo s příkonem 20 W dodalo do scény dostatek světla, aby razantně klesl expoziční čas. Z 6 sekund je nyní 1/6 sekundy. Ne, že by toto nedokázal externí blesk. Při maximálním výkonu by byl expoziční čas ještě mnohem kratší. Za časy expozice při focení s bleskem může automatika a nastavení fotoaparátu i blesku.

Úsporné žárovky o příkonu 4 × 85 W dokázaly ještě více zkrátit expoziční čas. Ještě aby ne. Svítily jako blázen a taky pěkně topily. Proto s nimi nedoporučuji fotit portréty v malých nevětraných prostorách.

Jde to i bez přídavného světla

Snížil jsem clonu, co to u objektivu šlo. Ne všechno je sice ostré, ale expoziční čas se rapidně zkrátil. Nicméně změnila se také hloubka ostrosti.

Zvýšil jsem citlivost ISO a nechal sníženou hodnotu clony. Dosáhl jsem času, který by šel klidně udržet v ruce. To všechno bez dalšího osvětlení. Nicméně ve fotografii také stoupl šum (i když to není na této zmenšené fotografii až tak patrné).

Co z tohoto pokusu plyne?

Když to hodně zkrátím a zjednoduším, tak asi tolik že:

• pokud již fotíte za zhoršených světelných podmínek a fotografie jsou rozmazané – dodejte do scény světlo,
• nemáte-li možnost používat záblesky, trvalá světla a odrazné desky, změňte hodnoty expozice (snížit clonu, zvýšit ISO, prodloužit čas),
• nemůžete-li již měnit expozici, využijte stativ nebo nějakou podložku a doufejte, že se vám fotografovaný objekt nebude moc hýbat,
• fotografovaný objekt se po tom všem ještě hýbe? Tak to už vám popřeji jen hodně štěstí při focení.

Focení za zhoršených světelných podmínek prostě není pro „bábovky“.

Závěrem

Fotit za špatných světelných podmínek chce občas hodně velkou kuráž. Problémů, které se skrývají za nedostatkem světla, je celá řada. Pokud zrovna nevlastníte (bez)zrcadlovku, zvládající citlivost stovky tisíc ISO bez viditelného šumu, můžete mít problém. Je tedy více než vhodné zjistit si několik informací. Především:

• co je to světelnost objektivu a jaká je jeho minimální clona,
• jaká je nejvyšší použitelná citlivost ISO vašeho fotoaparátu,
• jaký expoziční čas dokážete pro danou ohniskovou vzdálenost ještě udržet v ruce.
• Kromě toho je také vhodné pročíst si zásady ostření pro ostřejší snímky.

Doufám, že jsem vás tímto neodradil od nočního fotografování. Naopak budu rád, když pro vás bude tento článek alespoň trochu inspirací.