Filtry

Filtry pro objektivy

Filtry, tedy fotografické filtry, dokážou fotografovi v mnohém pomoci. O tom jste si konec konců mohli již částečně přečíst v minulém článku. Předchozí článek celou situaci kolem filtrů lehce nakousl a to z pohledu výroby filtrů a materiálů. Dnes to však bude o kapánek zajímavější. Čekají vás konkrétní typy filtrů a kratičké vysvětlení, k čemu jsou tyto filtry dobré. Takže hurá do toho.

K čemu jsou filtry vůbec dobré

Opakování je prý matkou moudrosti. Takže k čemu, že to jsou vlastně dobré všechny ty fotografické filtry? Filtry mohou fotografům pomoci nějakým způsobem upravit realitu. Obvykle se to děje proto, aby byla fotografie líbivější. K tomuto slouží celá řada různých filtrů s mnoha vlastnostmi.

Barevné filtry pro černobílou fotografii

Jedná se o celobarevné filtry v různých barvách. Nejčastěji se však setkáte s těmito variantami filtrů: žlutým, oranžovým, červeným, žlutozeleným, zeleným a modrým.

Barevné filtry pro černobílou fotografii
Barevné filtry pro černobílou fotografii. Autor: Kallemax [Public domain], pomocí Wikimedia Commons
Každá z těchto barev má trochu jiný účinek na výsledný obraz. Některé barvy dokáží potlačovat vzdušnou vlhkost a tím tedy opary. Jiné kupříkladu zvýrazňují modré nebe.

Abyste měli představu, jak takové filtry dokáží ovlivňovat výslednou fotografii, připravil jsem si menší ukázku. Ačkoliv ukázka nevznikla za pomoci těchto filtrů, ale přímo ve fotoaparátu, jistý obrázek si přesto udělat můžete.

Černobílý filtr - test filtrů ve fotoaparátu | moje Tajemno
Test simulace filtrů ve fotoaparátu. Zaměřte se především na ty (jinak) barevné čtverce na panelovém době. Pro zvětšení klikněte.

Pokud potřebujete, podívejte se na výřez z fotografie výše. Fotografie vznikly za pomoci filtru přímo ve fotoaparátu pouze změnou nastavení v menu fotoaparátu. Při použití reálných skleněných barevných filtrů budou fotografie podobné.

Černobílý filtr ve fotoaparátu - test filtru | moje Tajemno
Detail předchozího obrázku. Jedná se o stejné černobílé filtry ve stejném pořadí jako v předchozím případě. Pro případné zvětšení klikněte.

Barevné filtry pro běžnou fotografii

Další skupinou filtrů jsou rovněž barevné filtry, ale pro klasickou (barevnou) fotografii. Prakticky se jedná o výše uvedené alternativy filtrů, jen s často menší intenzitou. Navíc se zde objevují filtry jiných barev, kupříkladu: sépiový či zlatý filtr. Tyto filtry slouží k přidání nějakého barevného nádechu fotografii. Viz ukázka oteplujícího filtru níže.

Test dvou fotografických filtrů | moje Tajemno
Test dvou fotografických filtrů. První je oteplující. Druhý pak přechodový s názvem „západ slunce“. Druhý zmiňovaný je však nasazen obráceně, kdy tak více ovlivňuje trávu níže. Pro zvětšení klikněte.

Ochranné filtry

Ochranné filtry slouží, jak už jejich název napovídá, k ochraně předního členu objektivu. V ideálním případě bude takový filtr vybaven naprosto čistým optickým sklem, navíc zcela barevně neutrálním. V případě ochranných filtrů jde především o ochranu předního členu objektivu před prachem, mastnotou, poškrábáním, apod. Tento filtr by rovněž neměl jakkoliv ovlivňovat obraz. Po nasazení takového filtru na objektiv by měl být obraz úplně stejný jako před tím.

Ochranné filtry B+W 007 XS-PRO DIGITAL MRC nano | moje Tajemno
Ochranné filtry, resp. filtr B+W 007 XS-PRO DIGITAL MRC nano

Aby tomu tak bylo, je třeba filtr vybavit naprosto čistým a kvalitním optickým sklem. Pro zlepšení přenosu světla do objektivu se tyto filtry vybavují hned několika antireflexními a ochrannými vrstvami. Bonusem pro fotografy je pak mosazná či titanová obroučka filtru.

Levné ochranné filtry bohužel často nedisponují žádnými antireflexními vrstvami. V obraze se poté mohou snáze objevovat nechtěné odlesky. Díky absenci dalších ochranných nano vrstev navíc na těchto filtrech ulpívá prach a není problém zanechat otisk prstu. Některé opravdu levné filtry navíc mají tu vlastnost, že zabarvují scénu do nějakého odstínu. V některých případech jsou dokonce používána taková optická skla, která obraz změkčují (rozmazávají). Těmto filtrům bych se být vámi raději vyhnul obloukem. Více ke konci článku.

UV filtry

UV filtry (z angl. ultraviolet) se používají na odfiltrování ultrafialové složky v obraze a to především při fotografování na film. Tato UV složka vytváří nechtěný opar v dálkách, který však snižuje kontrast v obraze. Nejvíce je UV záření patrné u moře, nebo na horách.

V moderní digitální fotografii je však UV složka stejně dobře odfiltrovaná vrstvou na senzoru fotoaparátu. Proto se dnes UV filtry používají především jako tzv. ochranné filtry. Jsou totiž rovněž čiré.

UV filtr B+W
Fotografický UV filtr B+W

Stejně jako v předchozím případě je zde kladen důraz na kvalitu provedení. Kvalitní UV filtr bude vybaven nepřilnavou ochrannou „nano vrstvou“, několika antireflexními vrstvami, špičkovým optickým sklemkvalitní obroučkou. Rovněž je zde kladen důraz na barevné podání fotografie při nasazení UV filtru. V ideálním případě se barva nezmění.

ND filtry

ND filtry (z angl. neutral density) jsou šedé filtry. Slouží k omezení množství světla, které skrze filtr prochází do objektivu fotoaparátu. ND filtry se používají k prodloužení expozičního času. To se může hodit kupříkladu v případě, že chcete fotit portréty s odcloněným objektivem za slunečného dne. Rovněž se prodloužení expozičních časů hodí i v krajinářské fotografii. Kvalitní ND filtr by rovněž neměl mít žádný barevný nádech.

Silný ND filtr HOYA PRO ND×1000
Silný ND filtr HOYA PRO ND×1000

Tzv. „NDčka“ se vyrábí v různých hustotách (mají různou propustnost světla). Na portréty při slunečných dnech doporučuji trojici filtrů: ND 4, ND 8 a ND 16 (podle intenzity okolního světla). Každý z těchto filtrů lehce ubere hodnotu expoziceExterní odkaz o:

  • -2 EV (u filtru s označením ND 4, hustota ND filtru 0,6),
  • -3 EV (pro filtr ND 8, hustota 0,9),
  • -4 EV (pro filtr ND 16, hustota 1,2).

Já osobně bych pro začátek začal zlatou střední cestou.

Se značením u ND filtrů je bohužel tak trochu problém. Někteří výrobci uvádí tzv. ND faktor (ND 2… 4… 8…), jiní hodnotu EVExterní odkaz, nebo hustotu ND filtru. S tím se bohužel nedá nic dělat a je třeba s tím počítat.

Pro jistotu přikládám přehlednou tabulku nejčastěji používaných filtrů.

posun EV ND faktor hustota ND filtru
-1 EV ND 2 0,3
-2 EV ND 4 0,6
-3 EV ND 8 0,9
-4 EV ND 16 1,2
-5 EV ND 32 1,5
-6 EV ND 64 1,8
Silné ND filtry
-10 EV ND 1000 3
-11 EV ND 2000 3,3
Ještě silnější ND filtry
-15 EV ND 32000 4,5
-16,5 EV ND 100000 5,0

Další vlastnosti ND filtrů

Poslední věcí, kterou bych rád zmínil je možný problém s ostřením. Přibližně od filtru s označením ND 16 a výše, mívá autofokus fotoaparátů problémy se zaostřením. Tedy zvláště na krajních zaostřovacích bodech. Pokročilé fotoaparáty samozřejmě dokáží ostřit i s ještě tmavšími filtry.

Přibližně do filtru s označením ND 64 pak ještě relativně pohodlně můžete ostřit manuálně. To za pomoci hledáčku, či skrze živý náhled Live View. Záleží na intenzitě okolního světla, světelnosti objektivu a vašem oku.

Silné ND filtry

Samostatnou skupinou ND filtrů jsou silné ND filtry. Ty mají oproti těm slabším několik odlišností. Kupříkladu se vůbec nehodí k fotografování portrétů. Jsou totiž tak tmavé, že fotografovat portréty skrze ně by byl již problém. Naopak se však hodí pro fotografování krajin. Díky své síle dokáží tyto filtry velmi prodloužit expoziční čas a tudíž například rozmazat plynoucí mraky nebo tekoucí vodu.

Ukázka použití fotografických filtrů | fotografické filtry | moje Tajemno
Fotografické filtry v praxi – ukázka polarizačního a silného ND filtru, pro zvětšení klikněte
Ukázka použití fotografických filtrů | fotografické filtry | moje Tajemno
Opět dvojice filtrů v praxi. Polarizační filtr odstraňuje z ploch některé odlesky a silný ND filtr naopak tvoří „mléčnou vodu“. Pro zvětšení klikněte.

I s filtrem ND 1000 je víceméně možné ještě částečně ostřit manuálně. Pro lepší ostření skrze živý náhled je dobré, nastavit pro dobu ostření korekci expozice co nejvíce do kladných hodnot. Obraz na displeji se poté zesvětlí (je-li to tak nastaveno) a vy můžete pohodlněji manuálně zaostřit. Nesmíte však zapomenout na to, že je třeba korekci expozice před fotografováním zase vrátit do předchozího stavu.

Skrze ještě silnější ND filtry již nelze manuálně ostřit vůbec (jednoduše není nic vidět). Při použití ještě silnějších ND filtrů je třeba nejprve zaostřit bez nich a rovněž si poznamenat expozici. Následně pak našroubovat filtr a nastavit expozici podle síly filtru.

Další rozdíly od slabších ND filtrů

Dalším rozdílem silných filtrů oproti těm slabým je barevné podání fotografie. Často se stává, že silnější ND filtry mají tendenci fotografii oteplovat. Fotíte-li však do datového formátu RAW, není problém následně teplotu barev upravit na požadovanou hodnotu.

Posledním neduhem těchto filtrů je i vinětace v rozích fotografie. Ta se děje ze dvou důvodů. Jak díky obroučce (silné filtry jsou často o něco silnější a tak obroučka může zasahovat do obrazu). Tak díky samotnému filtru. Čím tmavší jsou, tím spíše se u nich projevuje vinětace samotných filtrů v rozích fotografie. Nicméně ji lze vcelku úspěšně odstranit v grafických editorech.

Variabilní ND filtry

Další neméně zajímavou skupinou jsou variabilní ND filtry. Variabilní ND filtr je otočný filtr, kterým můžete plynule nastavovat úbytek světla. Letmým pohledem do nabídky obchodu MegapixelExterní odkaz jsem zjistil běžné rozsahy těchto filtrů. Ty se pohybují v rozmezí ND 2 až ND 400, nebo ND 8 až ND 1000.

Variabilní ND filtry HOYA
Variabilní ND filtr HOYA

Ačkoliv se zdá, že tyto filtry jsou pro fotografy ideálním řešením, nemusí to tak být vždy. Tyto filtry se totiž obvykle vyrábí ze dvou polarizačních filtrů. Natáčením jednoho pak měníte množství světla, které prochází skrze dvojici těchto filtrů. To má však dvě nevýhody. První nevýhoda spočívá v jistém barevném posunu, který se objevuje při natáčení filtru. Druhou nevýhodou je pak závislost na směru a zdroji světla v obraze.

Pro krajináře proto doporučuji variabilní ND filtry spíše nepoužívat a místo toho si pořídit klasická „NDčka“ (o různých intenzitách).

IR filtry

IR filtry (z angl. infrared) jinak též tzv. infračervené filtry. Jedná se již o tzv. kreativní filtry. IR filtr blokuje velkou část námi viditelného světla. Kromě toho však propouští infračervené světlo (některé jsou tak silné, že blokují i menší část IR spektra). IR světlo okem nevidíme, ale některé fotoaparáty však ano. Jestli je váš fotoaparát citlivý na IR spektrum můžete zjistit jednoduchým testem. Vezměte si do ruky dálkový ovladač a měňte například hlasitost. Při tom zepředu vyfotografujte IR diodu na ovladači. Pokud bude mít stále stejnou (průzračnou) barvu, nemáte fotoaparát citlivý na IR světlo.

IR LED na ovladači | moje Tajemno
Infračervená IR LED na ovladači. Fotografováno za tmy. Fotoaparát totiž nemá přílišnou citlivost na IR světlo. Ta modro-zelená část na rukou a části ovladače je způsobena odleskem od monitoru počítače.

IR filtry jsou velmi tmavé. Buď velmi tmavě červené, nebo zcela černé (pro námi viditelné světlo). Ostření skrze takový filtr je tedy pro nás velmi problematické. Proto je vhodné ostřit podobně, jako v případě silných ND filtrů.

IR filtry lze prakticky používat kdykoliv, nicméně největší účinnost mají při velmi slunečných dnech. Různé věci, zvířata i rostliny kolem nás, odráží IR světlo jinak. Kupříkladu zelené rostliny IR světlo odráží často velice dobře. Modrá obloha a klidná vodní hladina IR světlo pohlcuje. Díky tomu mohou vzniknout velice zajímavé fotografie.

IR filtr Cokin | moje Tajemno
IR filtr Cokin ve spojení s Canon EOS 7D Mark II. Ostatní fotoaparáty mohou vykazovat jiné výsledky. Pro případné zvětšení klikněte.

Samotnou kapitolou je pak samotné zpracování snímků. To však dnes nebudu vysvětlovat. Fotografování skrze IR filtr si nechám na samostatný článek (článek v přípravě).

Polarizační filtry

Polarizační filtry jsou velice oblíbené a doporučované v klasické i černobílé fotografii. Používají se na ztmavení příliš světlé oblohy, odstranění odlesků, zvýšení sytosti a živosti barev a potlačení oparu v dálkách. Nicméně efekt polarizačního filtru se nejvíce projeví, pokud je objektiv s filtrem namířen kolmo ke slunci. Pokud byste chtěli fotit ve směru rovnoběžným se slunečním světlem, efekt filtru by se neprojevil (nebo ne tolik). Jak tento filtr funguje v reálu rozhodně doporučuji vyzkoušet třeba před prodejnou fotografické techniky. Alespoň budete mít přehled.

Polarizační filtry HOYA HRT CIR-PL UV
Polarizační filtr HOYA HRT CIR-PL UV

Sluneční světlo za normálních okolností kmitá ve všech směrech. Polarizační filtr však propustí pouze světlo, které kmitá v jednom směru. O tom, jaký je to směr, rozhodnete pootočením filtru (v případě cirkulárního polarizačního filtru). Více o fungování polarizačního filtru najdete na WikipediiExterní odkaz. Nyní několik ukázek fotografií s cirkulárním polarizačním filtrem a bez něj.

Fotografie bez polarizačního filtru | moje Tajemno
Fotografie bez polarizačního filtru, pro případné zvětšení klikněte
Fotografie s polarizačním filtrem | moje Tajemno
Fotografie pořízená s pomocí polarizačního filtru. Všimněte si, jak některé odlesky na vodní hladině úplně zmizely. Pro případné zvětšení klikněte

Ještě malá vsuvka. Existují dvě verze polarizačního filtru:

  • cirkulární polarizační (CPL z angl. cirkular polarizer)
  • a lineární polarizační filtr (PL z angl. polarizer).

Pro fotografování moderní technikou doporučuji určitě první variantu (CPL). Druhý typ filtru je na dnešní dobu spíše rarita a může automatiku fotoaparátu zmást.

Menší nevýhodou polarizačních filtrů pak může být fakt, že díky svým vlastnostem propouští do objektivů méně světla. Je s tím tedy třeba počítat.

Na závěr jsem si přichystal ještě jednu ukázku polarizačního filtru. Tentokrát za pomocí LCD monitoru počítače a poznámkového bloku.

Test polarizačního filtru | moje Tajemno
Test cirkulárního polarizačního filtru na LCD monitoru. Stačí filtrem lehce pootočit a dějí se věci. Kvalitní filtr dokáže na tomto typu monitoru obraz ztmavit natolik, že je filtr prakticky neprůhledný. Pro zvětšení klikněte.

Přechodové filtry

Jedná se o další oblíbené filtry především pro krajinářskou fotografii. Díky těmto filtrům dokážete účinně ztmavit příliš světlé nebe, nebo ho klidně můžete přibarvit třeba do líbivější modré barvy. Jak je to možné? Napoví už samotné obrázky filtrů níže.

Přechodový filtr Cokin P121S | moje Tajemno
Přechodový filtr Cokin P121S – šedý přechodový
Přechodové filtry Cokin P 123 S | moje Tajemno
Samozřejmě neexistují jen šedé přechodové filtry, ale existují i jiné barvy. Zde Přechodový filtr Cokin P123S.

Přechodové filtry se vyskytují jak ve formě skleněných kulatých filtrů, tak i ve formě destiček, které lze dle potřeby posouvat. Osobně doporučuji druhý typ. Při použití šroubovacích kruhových filtrů jste totiž odkázáni na výrobce daného filtru. Jestli výrobce řekne, že zatmavená část začne ve středu filtru, tak nemáte žádnou možnost to změnit. Musíte pak podle toho komponovat záběry. V případě deskových filtrů si však vše nastavíte pohodlně podle sebe. Stačí vám pouze posunout filtr v držáku a je vyhráno.

Ukázka fotografických filtrů | moje Tajemno
Ukázka trojice fotografických filtrů Cokin. Konkrétně pak polarizačního filtru a dvou přechodových (modrý + šedý). Pro zvětšení klikněte.

Ostatní filtry

Existuje celá řada dalších filtrů než výše uvedené. Často se jim říká efektové filtry. Nyní uvedu některé příklady dalších možných filtrů, které jsou běžně k dostání:

  • změkčující filtry (lehce změkčují světlo – obraz bude vypadat lehce rozmazaně);
  • filtr „FOG“ – mlha (snímek vypadá jakoby byl pořízen v mlze);
  • filtr „star“ – hvězdicový filtr (přidává do snímků v místech světelných zdrojů hvězdicový efekt. Obvykle se jedná o 2, 4, 6, 8 nebo 16 paprsků);
  • zvětšovací filtry (zvětšují obraz podobně jako lupa až do mohutnosti 10 dioptrií);
  • duhový filtr (přidává do snímku umělou duhu);
  • středové (střed filtru je obvykle čirý a od středu dále se pak různé efekty zesilují). Může se jednat například o různé barevné filtry nebo změkčující filtry;
  • půlené filtry (či půlené čočky – polovina obrazu je normální, druhá nějakým způsobem změněná – kupříkladu zvětšena);
  • a jistě by se ještě nějaké typy filtrů našly…

Různých efektových filtrů je celá řada. Používaly se v dobách, kdy nebyly rozšířeny programy na úpravu fotografií. V dnešní době není problém efekty některých uvedených filtrů nahradit počítačově. Na druhou stranu, proč některé z nich nezkusit?

Osobní zkušenost

V první řadě mám jedno doporučení. Pokud můžete, tak si filtry před koupí vyzkoušejte. Nejlépe pak na vašem fotoaparátuvašich objektivech. Rychle tak můžete zkontrolovat výsledek a odhalit případné nedokonalosti.

To se vám pak klidně stane, že si takhle koupíte drahý fotografický filtr. Nějakou dobu vám bude ležet na poličce a když se pak vydáte ven fotit zjistíte, že dost silně vinětuje. Konkrétně pak na nejmenší ohniskové vzdálenosti objektivu. Při tom by možná stačilo koupit filtr jiný, který má tenčí obroučku (tzv. slim obroučku).

Tak či onak mám k filtrům velice vřelý vztah. Často využívám trojici filtrů: ochranný, ND a polarizační filtr. V minulosti bych k těmto filtrům mohl přidat „zástup“ filtrů Cokin – viz osobní zkušenost v předchozím článku o filtrech. Nicméně s nimi jsem později již nebyl tak moc spokojen.

Příhoda s ochranným / UV filtrem

Před více než deseti lety jsem řešil ochranu předního členu objektivu. Na nějakém internetovém fóru (již nevím, které to bylo) jsem se dočetl spoustu věcí. Kupříkladu to, že UV filtry jsou děsně přeceňované a že vlastně nejsou vůbec potřeba. Že pokud má takový UV filtr sloužit jako ochrana před poškrábáním, prachem, pylem, apod., stačí si pořídit nějaký za pár stovek. Že je naprosto zbytečné investovat do UV filtru více než 2 stovky, natož pak tisíce korun.

S těmito informacemi jsem si pořídil svůj první UV filtr (jako ochranu). Zabrouzdal jsem po internetu a koupil si takový, který i s dopravou vycházel asi na 200 korun. Tomuto filtru sekundoval základní setový objektiv od Canonu a velmi starý fotoaparát.

Při pořizování snímků v protisvětle mi sice vadil větší počet odlesků, ale přikládal jsem to za vinu obyčejnému objektivu. Jeho kvalita totiž nikdy nebyla nikterak zázračná. Později jsem vystřídal tělo, ale i objektiv. Senzor nového fotoaparátu rapidně zvýšil rozlišení. Ze setového objektivu se stal profesionální objektiv s vysokou světelností. Vzhledem k předchozích zkušeností jsem si pořídil stejný filtr, jen ve větším provedení, aby pasoval na nový objektiv. Filtr stál asi o 50 Kč více, ale 250 Kč za filtr… proč ne, že?

Nebudu to zdržovat. Obraz byl jednoduše neustále jakoby lehce rozmazaný. Navíc se v obraze vyskytovaly divné odlesky (pokud byly ve scéně intenzivnější světelné zdroje). Těchto odlesků tam bylo požehnaně a podle zdroje světla byly i různě velké. Netrvalo dlouho a filtr letěl do koše. Nahradily ho kvalitnější (konkrétně od VFFOTO a B+W). Rozdíl mezi novými a starým filtrem byl nepopsatelný. Odlesky zmizely, obraz byl ostřejší. Prostě nádhera.

Jsou dnes potřeba ještě filtry?

Rád bych se pozastavil ještě nad jednou věcí. Tou je úvaha o tom, zda jsou dnes filtry ještě potřeba. Je pravda, že existuje kupříkladu polarizační filtr, který svými vlastnosti jen opravdu těžko nahradíte něčím v počítači. Na druhou stranu můžete počítačem velice pohodlně nahradit prakticky všechny přechodové filtry.

Je pravda, že takový přechodový šedý filtr dokáže pomoci s přepalem v obloze. Šedé přechodové filtry totiž snadno sníží jas nebe. Nicméně dnes již není problém tento problém vyřešit kupříkladu technikou HDR fotografie. Také můžete exponovat na nebe a vzápětí někam do krajiny a následně fotografie spojit a vymaskovat. I tento způsob bude při kvalitním maskování dostatečně kvalitní a přepaly zmizí.

Existují tedy filtry, které dnes považuji za zbytečné? Z mého pohledu jsou jimi všechny ony oteplující filtry a různé celobarevné filtry. Fotografie dnes není problém obarvit přímo v počítači a žádné filtry nejsou třeba. Navíc toto „obarvování“ skrze počítač, máte více pod kontrolou.

Závěr

Nyní byste měli mít základní přehled o tom, jaké filtry jsou pro vaši tvorbu tzv. „to pravé“. Vřele však doporučuji si ještě jednou (pro jistotu) prostudovat předchozí článek o fotografických filtrech. Dozvíte se zde o obroučkách, rozdílu mezi skleněnými a plastovými filtry, o antireflexních vrstvách apod. Když si tyto informace spojíte s tímto článkem, jistě neuděláte při nákupu nového filtru chybu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.