Expoziční čas

Expoziční čas

Expoziční čas, rychlost závěrky nebo doba expozice jsou stejné výrazy. Je to doba, po kterou je závěrka fotoaparátu otevřena a umožňuje tak světlu dopadat na obrazový senzor ve fotoaparátu. Rovněž se jedná o jeden z parametrů pro nastavení správné expozice.

Čím delší čas, tím více světla se na snímač dostane, fotografie bude tedy světlejší.

Informace Nejčastěji se používají expoziční časy: …, 1, 1/2, 1/4, 1/8, 1/15, 1/30, 1/60, 1/125, 1/250, … sekundy. Obvykle od dlouhých 30 sekund po kratičkou 1/8000 sekundy. Je dáno tím, že lidské oko vnímá světlo nelineárně, ale logaritmicky. Tím se také musely přizpůsobit snímače fotoaparátů.

Kde je ten expoziční čas?

Jak jsem již psal, expoziční čas je doba, kterou světlo dopadá na čip. Ne v každém fotoaparátu lze expoziční čas jednoduše nastavit. Zejména levnější přístroje si expoziční čas nastavují sami dle vnitřní automatiky. Většina fotoaparátů ale informaci o době expozice snímku někde zobrazuje.

Fotografie výše zobrazují expoziční čas u zrcadlovky značky Canon a u kompaktu od Nikonu. Zrcadlovky disponují nepřeberným množství nastavení, kde můžete měnit čas, ISO, clonu a mnoho dalšího. U kompaktu jsem byl omezen pouze na nastavení citlivosti ISO (a místa zaostření). Zbylé parametry si automatika nastavovala sama.

Krátké vs dlouhé časy

Krátké expoziční časy se nejčastěji používají pro „zastavení“ pohybu. Jsou často označovány za časy „bezpečné“ (o problému s časem v odstavci níže). Zatímco dlouhé expoziční časy se využívají k dramatickému zachycení scény.

Možná si nyní říkáte: „A jaký je tedy vlastně rozdíl mezi fotkami s expozičním časem 1/500 a např. 1/30 sekundy?“ Inu to záleží na tom, co zrovna fotíte. Když s těmito časy vyfotíte spícího domácího mazlíčka, tak rozdíl nepoznáte. Zkuste si ale s těmito časy vyfotografovat jedoucí auto. To již dopadne úplně jinak.

Dlouhý expoziční čas | moje Tajemno
Canon EOS 350D, EF-S 18-55 mm, f/14, 1/50 sekundy, ISO 100

Problémový čas

Ve dne, kdy svítí slunce a časy se obvykle pohybují kolem 1/125 sekundy a méně, se v podstatě nic neděje. Problém nastává s nedostatkem světla dopadajícího na čip především ve večerních hodinách. Za šera se můžou tyto časy lehce prodloužit na několik sekund a večer klidně i na několik minut. Snímky jsou pak v lepším případě lehce rozmazané, často ale úplně nepoužitelné. :(

Nápad Tzv. „bezpečný čas expozice“ zjistíme pomocí vzorečku:
bezpečný čas [s] = 1 / ohnisková vzdálenost objektivu × crop faktor. Nicméně po jistých zkušenostech s různými ohniskovými vzdálenostmi a hlavně s některými fotografy bych vzoreček změnil na: bezpečný čas [s] = 1 / 2 × ohnisková vzdálenost objektivu * crop faktorCrop faktor je u zrcadlovek (mimo Full-frame): 1,5 u Nikonu a 1,6 u Canonu.

Problematikou dlouhých časů se více zabývám v článku Jak fotit za špatných světelných podmínek.

Příklad z praxe

Dostal se mi do ruky krásný fotoaparát Canon EOS 600D spolu s objektivem o ohniskové vzdálenosti 200 mm. Protože se nejedná o tzv. Full-frame zrcadlovku vím, že k výpočtu bezpečného času musím použít koeficient 1,6. V hlavě či na papíře si pak dosadím do výše uvedeného vzorečku vzorečku: 1 / 2 × 200 × 1,6 = 1/640 sekundy. Výsledkem je tzv. „bezpečný čas“, který bych měl lehce udržet v ruce a při tom pořizovat stále ostré snímky. Při následném pohledu do hledáčku fotoaparátu jsem viděl rychlost závěrky 1/1000 což byl dokonce čas ještě rychlejší, než doporučený. Pokud bych ale takové štěstí neměl, stačilo zvýšit ISO, snížit clonu nebo použít stabilizaci či stativ.

Cvičení pro vás

Tentokrát mám pro vás rovnou dvě cvičení. První ukáže rozdíl mezi dlouhým a krátkým časem. Druhé cvičení pak procvičí vaše nervy. :)

Krátce či dlouze?

Udělejte si jeden den volno a vyjděte se svým foto vybavením ven do přírody. Najděte si zajímavé místo s tekoucí vodou, které by stálo za vyfotografování. Nastavte si vyšší clonu (např. f/9-11) a pokud možno co nejnižší hodnotu ISO. Tím docílíte toho, že expoziční čas se značně prodlouží. Vyfotografujte místo. Následně zvyšte hodnotu ISO o několik stupňů, popř. použijte nižší hodnotu clony a vyfotografujte místo po druhé. Rozdíl by měl být patrný i v malém hledáčku fotoaparátu.

Nápad Při focení s velkou clonou a nízkou hodnotou ISO se nejspíše nevyhnete použití stativu, aby obraz nebyl úplně rozmazaný. Pokud stativ nemáte, použijte nějakou pevnou podložku fotoaparátu (kámen, kořen, skálu). Foťte nejlépe s časovou spouští nastavenou např. na 10 sekund.
Pokud i s vysokou hodnotou clony a s nízkým ISO dosahujete krátkých časů mám tak také radu. Umístěte před objektiv nějaký z neutrálně šedých ND filtrů, které scénu ztmaví a tím prodlouží čas expozice.

Jaký čas ještě udržím v ruce?

Druhé cvičení začíná stejně. Opět vyjděte se svým foťákem ven. Tentokrát ale nemusíte zrovna do přírody, ale klidně můžete zůstat venku před barákem nebo si udělejte procházku na náměstí.

Vezměte si foťák a připevněte k němu svůj oblíbený objektiv. Například základní 18-55 mm. Nastavte ZOOM na největší přiblížení, tedy na 55 mm, zaměřte se na nějaký objekt, který vám padne do cesty. Nezkoušejte to moc na lidech, nemají to příliš rádi. Nastavte si, dle vzorečku, bezpečný expoziční čas. Ten se v tomto případě bude pohybovat kolem 1/250 – 1/125 sekundy a vyfotografujte předmět. Fotografujte samozřejmě z ruky. Následně čas prodlužujte a zkuste stejný předmět vyfotografovat např. s časem 1/60 sekundy a klidně i 1/30 či déle. To vše při vypnuté stabilizaci. Následně se doma při přiblížení 1:1 podívejte, jak se bude měnit ostrost fotografie při různých časech.

Informace Při prodlužování času bude zapotřebí měnit použitou clonu nebo ISO. Čím delší čas, tím menší bude třeba citlivost ISO, popř. tím větší bude clona. Pokud toto za vás neudělá fotoaparát sám, tak na to pamatujte.
Tentokrát je jedno, že se mění clona nebo ISO, nejdůležitější je čas a ostrost snímku.

Stejný postup si rovněž vyzkoušejte na stejném objektivu při největším oddálení. V našem případě při ohniskové vzdálenosti 18 mm a uvidíte co se stane.

Připomínám vzoreček (crop 1,5 u zrcadlovek od Nikonu a 1,6 u těch od Canonu, samozřejmě mimo Full-frame zrcadlovky):

čas [s] = 1 / 2 × ohnisková vzdálenost × crop faktor

V některým ze žlutých čtverečků výše jste si mohli všimnout, že se obvykle používá vzoreček „čas [s] = 1 / ohnisková vzdálenost × crop faktor“. Tento vzoreček doporučuje i řada fotografů. Má zkušenost je však taková, že u objektivů s větší ohniskovou vzdáleností toto prostě nestačí. To ani nemluvím o některých svých známých, kterým se prostě klepou trochu více ruce. Pokud se vám můj vzoreček zdá příliš přísný, doporučuji vám jakékoliv časy mezi oběma vzorečky.

Rada na závěr

Čím delší ohniskovou vzdálenost objektivu zvolíte, tím kratší čas budete potřebovat, aby byla fotka z ruky ještě ostrá.

Pokud toužíte po ostrých fotkách, pracujte s krátkými hodnotami expozičního času.

Chcete-li se kreativně odlišit, používejte delší čas. Ale pozor, aby fotografie nebyly pouze rozmazané.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.