Barevný prostor

Barevný prostor ve fotografii

Barevný prostor je určitý „seznam“, nebo ještě lépe – množina barev, se kterou se dále pracuje. V souvislosti s digitální fotografií se s barevným prostorem nejčastěji setkáte u fotoaparátu, monitoru, editačního programu, tiskárny a skeneru. Může to tedy být například určité množství barev, které je schopen fotoaparát či jiné zařízení zaznamenat či vytisknout. Mohou to být ale i barvy, které může monitor zobrazit. Co to tedy barevný prostor vlastně je a jak s ním pracovat?

Barevný prostor založený na RGB

Barevných prostorů může být více. V článku se soustředím na barevný prostor založený na tzv. barevném modelu RGB. RGB v tomto případě znamená zkratku tří slov (z angličtiny): RED – červená, GREEN – zelená, BLUE – modrá. RGB model se používá jak ve fotoaparátech, tak i u monitorů a televizí. Z těchto důvodů je pro nás RGB prostor důležitý.

Rozsah barev v barevném prostoru, se kterými ono zařízení dokáže pracovat, se nazývá barevný gamut. Barevný gamut je vlastně další množina barev v určitém barevném prostoru. Monitory určené pro fotografy, grafiky, atd., mají velmi široký gamut. Díky tomu dokáží zobrazit klidně 100 % barev v daném barevném prostoru. Přijde-li vám mé vysvětlení poněkud matoucí a chcete-li se dozvědět více, doporučuji navštívit Wikipedii.

Barevný prostor sRGB

Jedná se o nejrozšířenější barevný prostor. Podporuje ho mnoho firem zabývající se grafikou, ale i například operační systém Microsoft® Windows®. Jedná se o jistý standard dnešní doby, protože prostor sRGB dokáže zobrazit mnoho dnešních zařízení. Tento prostor pokrývá cca 35 % všech barev (myšleno těch námi viditelných). Rozdíl mezi barevným prostorem sRGB a dalšími uvidíte na obrázku níže.

Barevný prostor AdobeRGB

Za tímto barevným prostorem stojí společnost Adobe. Oproti barevnému prostoru sRGB má prostor AdobeRGB větší rozsah barev. Konkrétně v oblasti azurových a zelených barev. AdobeRGB prostor pojme cca 50 % lidmi viditelných barev. Oproti prostoru sRGB si však s prostorem AdobeRGB mnoho zařízení nerozumí. To proto, že tento prostor disponuje až příliš velkým rozsahem barev. Některá zařízení je totiž bohužel nedokážou plnohodnotně zobrazit.

Rozdíl mezi 35 % a 50 % všech barev (sRGB vs AdobeRGB) se zdá malý. Ve skutečnosti je to ale takový rozdíl, že jen málo zařízení dokáže plnohodnotně pracovat s barevným prostorem AdobeRGB. Zejména monitory a jiné zobrazovací zařízení mají problém zobrazit 100 % barevného prostoru AdobeRGB. Monitory, které toto dokážou, jsou obvykle velmi drahé.

Barevný prostor ProPhoto RGB

S tímto barevným prostorem přišla firma Kodak. Barevný prostor ProPhoto RGB by měl údajně zvládnout zobrazit lehce přes 90 % viditelných barev. Ačkoliv je tento prostor opravdu obrovský, nikdy se pořádně neprosadil. To proto, že k jeho plnému zobrazení je třeba velice speciálních (a také drahých) monitorů. Nicméně s tímto barevným prostorem se setkáte kupříkladu v programu Adobe® Photoshop®.

Rozdíly mezi výše uvedenými barevnými prostory

Barevné prostory, resp. rozsahy barev těchto prostorů, se jen těžko názorně ukazují. Naštěstí existuje Wikipedie a její ukázky.

Barevný prostor
Barevný prostor, By The original uploader was Cpesacreta at English Wikipedia [Attribution or CC BY 2.5], via Wikimedia Commons

Na obrázku výše můžete vidět několik barevných prostorů. Tzv. „podkova“, která se nachází pod prostory výše, reprezentuje všechny existující barvy. Nad ní jsou vyznačené různé barevné prostory. Prostor „2200 Matt Paper“ reprezentuje barevný prostor CMYK. Ten využívají tiskárny pro tisk fotografií. Zde se jedná o schopnosti, resp. barevný prostor, matného papíru. Jak vidíte, je dokonce menší než prostor sRGB. Pro více informací doporučuji opět Wikipedii. Nicméně nás teď více zajímají barevné prostory sRGB, AdobeRGB a ProPhoto RGB.

Jak vidíte, barevný prostor ProPhoto RGB je opravdu obrovský. Dokáže pojmout opravdu ohromné množství barevných odstínů. Jistě jste si také všimli, že přesahuje onu „podkovu“ reprezentující reprodukovatelné barvy. Díky tomu má barevný prostor ProPhoto RGB cca 13 % tzv. imaginárních barev, které vlastně neexistují.

Barevný prostor ve fotoaparátu

Pokročilé fotoaparáty mají možnost vybrat si ten barevný prostor, do kterého má fotoaparát fotit. V tuto dobu (květen 2018) si můžete vybírat ze dvou barevných prostorů. Těmi jsou sRGB a AdobeRGB.

Barevný prostor lze vybrat skrze menu fotoaparátu. Jak na to – vidíte na obrázcích níže.

Barevný prostor v menu fotoaparátu | moje Tajemno
Barevný prostor v menu fotoaparátu Canon EOS 7D Mark II
Barevný prostor sRGB ve fotoaparátu | moje Tajemno
Výběr barevného prostoru pro focení. Zde vybrán barevný prostor sRGB.

ICC profily

ICC profil (barevný profil) je datový soubor. Tyto profily přesně popisují každé zařízení z pohledu barevné reprodukce. Tyto informace se tedy využívají pro přesnou reprodukci a zobrazení barev na daném zařízení. ICC profily využívají monitory, tiskárny, skenery a další zařízení.

ICC profily slouží k převodu mezi barevnými prostory RGB, příp. mezi RGB a CMYK. Hlavně ale slouží k zajištění barevné shody při reprodukci barev. Jak se s ICC profily pracuje? Pomocí správy barev. O něco více se tedy dozvíte v článku o kalibraci monitoru a ICC profilech.

Převod mezi prostory

V případě dvou rozdílných RGB prostorů, popř. barevných prostorů všeobecně, dochází k tzv. barevnému přemapování. Snaha je totiž taková, aby barvy na monitoru byly pokud možno přesné tak, jak je zachytil fotoaparát. Když obě dvě zařízení pracují v plném barevném prostoru sRGB / AdobeRGB, je vyhráno. Pokud toto nedokážou, je třeba barvy tzv. přemapovat. Během přemapování dochází prakticky vždy k menším či větším barevným odchylkám. Ve valné většině jsou však rozdíly natolik malé, že jsou prakticky nerozeznatelné.

Kalibrace barev

V souvislosti s barevnými prostory a ICC profily se taktéž často mluví o kalibraci barev monitoru. Výrobci monitorů své monitory při výrobě kalibrují. Díky tomu zobrazí fotografie ve správných barvách – při správném jasu a odpovídajícím kontrastu. Občas se stane, že monitor není správně kalibrován, resp. může být nedostatečně kalibrován. Není také neobvyklé, že se postupem času barvy tzv. „rozjedou“. V tu chvíli je více než vhodné provést kalibraci barev.

Kromě monitoru lze kalibrovat i tiskárnu. Kalibrace tiskárny i monitoru pak slouží k přesné reprodukci fotografie. Když jsou obě dvě zařízení správně kalibrována, po vytištění fotky bude obraz prakticky totožný s tím na monitoru.

Kalibraci monitoru můžete provádět dvojím způsobem. Pomocí kalibrační sondy a tzv. podle oka. V případě barevné kalibrace tiskárny se vytiskne testovací obrazec, který pak sonda „oskenuje“ a vyhodnotí. Více v článku na téma kalibrace monitoru.

Osobní zkušenost

S mojí první digitální zrcadlovkou jsem zprvu neměl vůbec pojem o tom, že nějaký barevný prostor vůbec existuje. Netrvalo to dlouho a v menu fotoaparátu jsem nalezl známou dvojici: sRGB a AdobeRGB. Na základě tohoto „nálezu“ jsem se pídil po tom, co to ten barevný prostor vlastně je. Po přečtení a přeložení několika textů jsem došel k závěru, že barevný prostor AdobeRGB musí být zákonitě lepší. Všude se totiž píše, kolik barev pojme a jak je vlastně skvělé ho používat.

Jenže ejhle! První focení do barevného prostoru AdobeRGB bylo spíše zklamání. Fotografie na monitoru byly méně kontrastní a barvy spíše mdlé. Stejný problém se vyskytoval i po vytištění fotografií. Pro dosažení atraktivnějších barev jsem fotografie vcelku výrazně upravoval a to na úkor celkové kvality snímku. Často poté docházelo, při fotografování do obrazového formátu JPEG, k posterizaci částí snímku. Jinak řečeno, fotoaparát sice do barevného prostoru AdobeRGB fotí a je na něj připravený, ale moje další technika rozhodně připravená není, resp. tehdy nebyla.

Několik rad a doporučení

S příběhem výše souvisí i mé první doporučení. Pokud máte alespoň základní přehled v problematice tzv. color managementu (správě barev), doporučuji využít barevný prostor AdobeRGB. Můžete tak z fotografií získat maximum barevných informací. Obzvlášť, pokud je dokážete následně správně zužitkovat. Rovněž doporučuji barevný prostor AdobeRGB využívat, pokud všechna vaše zařízení tento prostor podporují. Ideálně tedy fotoaparát, monitor, fotografický editor, příp. i tiskárna. V opačném případě doporučuji využívat barevný prostor sRGB.

Barevný prostor sRGB doporučuji využívat rovněž v situacích, když nevíte, co se s vašimi fotografiemi bude dále dít. Tím myslím především situace, kdy si vás někdo objedná na focení a snímky pak dále někomu posíláte. Je totiž dost pravděpodobné, že si dotyčný vaše fotografie nechá vytisknout kupříkladu v nějakém kiosku na počkání. Značnou část takovýchto pracovišť vůbec nezajímá nějaký barevný prostor a ICC profily. Navíc obsluha ne vždy ví, že něco takového existuje. Fotografie jsou pak vytištěny s ohledem na barevný prostor sRGB. Kdyby tomu tak nebylo, výsledkem mohou být nekontrastní fotografie s mdlými barvami.

Závěrem

Barevný prostor sám o sobě, se může mnohým začínajícím fotografům zdát jako nějaká velká alchymie. Se základními znalostmi tomu však být vůbec nemusí. Pravdou je, že jistý zmatek do toho všeho vnáší i samotní výrobci různých zobrazovacích zařízení.

Pokud si nyní vezmu samotné monitory. Značná část z nich dokáže víceméně úspěšně zobrazit celý barevný prostor sRGB (to ale není ani v roce 2018 vždy podmínkou). Nemluvě o tom, že ne každý monitor je vždy z výroby správně barevně nakalibrován. A to nemluvím o dnešních mobilech a tabletech. Snadno se pak může stát jedna věc…

Představte si, že jste profesionální fotograf. Fotíte v maximální rozlišením do RAWu a využíváte barevný prostor AdobeRGB. Pravidelně kalibrujete monitor, využíváte ICC profily, máte nakalibrovanou tiskárnu. Vyfotíte zakázku, všechny snímky bravurně upravíte, některé snímky rovnou i vytisknete a všem se líbí. Líbí se jim však jen do chvíle, než je rozešlete e-mailem. Po jeho otevření dostáváte reakce typu: „Hele, ono je to nějaký mdlý.“ „Ty barvy jsou nějaký do zelena.“ „Mně se zdají spíše do modra.

Problém s barvami

V čem je problém? Je bláhové si myslet, že má každý ve vašem okolí prvotřídní zobrazovací zařízení. Většina lidí využívá k prohlížení fotografií mobily. O něco méně lidí pak tablety a ještě o něco méně monitory. Z nich jen část vlastní monitor, který dokáže využít barevný prostor sRGB ze 100 %. Ještě o něco méně lidí vlastní monitor s barevným prostorem AdobeRGB. Opravdu jen zlomek z těchto lidí, má svůj monitor a další zařízení barevně nakalibrovaná.

Je tedy zcela běžné, že se fotografie v každém ze zobrazovacích zařízení, zobrazují malinko jinak. Někde jsou více kontrastní, někde méně, jinde mají přesné barvy, jinde barevný nádech. Pokud své fotografie necháváte tisknout, resp. je vystavujete, určitě doporučuji se tzv. color managementem zabývat více. Pokud cílíte na internet (Facebook, Instagram, aj.), není třeba barevný prostor příliš řešit. Tedy abych byl přesný – bude lepší vše přizpůsobovat barevnému prostoru sRGB, který podporuje drtivá většina zařízení.

Ani tak se však nelze vyhnout problémům s rozdílným zobrazením fotografií na různých zařízeních. To už bohužel jen těžko ovlivníte.

2 komentáře u „Barevný prostor

    1. To může být klidně možné. Nicméně pro většinu „obyčejných“ fotografů a všeobecně lidí (kteří nemají ponětí o barevném prostoru) obvykle platí, že nejlepších výsledků dosáhnou skrze základní barevný prostor sRGB. S jiným barevným prostorem mohou mít jisté problémy. Kupříkladu při odesílání fotografií klientovi, při tisku, apod.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.