Ohnisková vzdálenost

Co je to ohnisková vzdálenost?

Základní parametr objektivů je ohnisková vzdálenost. Je to vzdálenost mezi středem čočky a rovinou, na kterou jsou zaostřeny objektivem soustředěné paprsky. Co to ale znamená a proč by to měl fotograf vědět, vám odpovím v tomto článku.

Ohnisková vzdálenost ve fotografii

Ve fotografii určuje poměr velikosti snímače (či filmového políčka) a ohniskové vzdálenosti zorný úhel zachycené scény. Jsem si vědom toho, že takové definice nejsou příliš srozumitelné, tak se to pokusím trochu zjednodušit.

Rozdělení objektivů podle ohniskové vzdálenosti

Velice zjednodušeně lze říci, že objektivy se dělí dle ohniskové vzdálenosti na tři kategorie:

  • širokoúhlé objektivy (ty mají ohniskovou vzdálenost < 50 mm),
  • normální / standardní objektivy (ohnisková vzdálenost je rovna 50 mm),
  • teleobjektivy (mají ohniskovou vzdálenost > 50 mm).

Více o rozdělení objektivů podle ohniskové vzdálenosti v tomto odkaze.

Širokoúhlé objektivy

Používají se nejčastěji pro zachycení krajiny a architektury. Jinak řečeno větších či velkých celků.

Širokoúhlý objektiv Nikkor 14mm f/2.8D ED AF
Širokoúhlý Nikkor 14mm f/2,8D ED AF

Standardní objektivy

Tento typ objektivů má úhel záběru velice podobný úhlu záběru lidského oka (cca 46 °). Při nasazení těchto objektivů na fotoaparát jsou fotografie pro člověka nejpřirozenější. Co se použití týče, jsou často velmi univerzální. Výhodou těchto objektivů je často to, že jsou lehké a drobné (neplatí pro velmi světelné objektivy).

Objektiv Canon EF 50mm f/1.8 STM
Standardní objektiv Canon EF 50mm f/1,8 STM

Teleobjektivy

Jejich úhel záběru je mnohem menší. Mají velkou ohniskovou vzdálenost a používají se především pro fotografování vzdálených objektů. Samozřejmě také při fotografování detailního portrétu a sportu. Můžete s nimi fotografovat i portréty celých osob, ale potřebujete k tomu dostatek prostoru.

Teleobjektiv Pentax SMC DA 300mm F/4 ED (IF) SDM
Teleobjektiv Pentax SMC DA 300mm F/4 ED (IF) SDM

Co znamená úhel záběru a ony stupně?

Úhel záběru je oblast, kterou je schopný daný objektiv pokrýt a přenést z ní obraz na senzor fotoaparátu. Tato oblast se též často uvádí ve stupních. Širokoúhlé objektivy mají tuto oblast velkou (pokryjí velkou plochu). Teleobjektivy velice malou (zobrazí jen malou část toho, co bychom viděli pouhým okem).

Asi nejlépe pojmy úhel záběru a ohnisková vzdálenost vyjadřuje tento obrázek.

Úhel záběru a ohnisková vzdálenost
Úhel záběru a ohnisková vzdálenost, kliknutím zvětšíte

Jak je to s velikostí snímače fotoaparátu

Ohnisková vzdálenost objektivu se uvádí tak, jako by byl objektiv nasazený na fotoaparát se senzorem o velikosti filmového políčka (full-frame). Dělá se to tak z historického hlediska. Tedy donedávna tomu tak bylo. Dnes se situace trochu mění a tím se to jaksi plete.

Například si můžete všimnout, že na některých kompaktech (tedy jejich objektivech) jsou uváděny velice malé ohniskové vzdálenosti. Na mém starém kompaktu byl rozsah ohniskové vzdálenosti 4,6 až 23 mm. Kdyby existoval nějaký takový objektiv pro full-frame zrcadlovky vznikaly by díky němu extrémně širokoúhlé snímky. Jenže takové snímky kompakt vůbec nedělal.

Při nasazení takového objektivu na menší / větší snímač se mění úhel záběru. Úhel záběru je pak o něco jiný, takže se na fotografii objeví užší / širší část scény. Efektivní ohnisková vzdálenost se tedy prodlužuje (u menších senzorů), nebo zkracuje (u větších senzorů). Abychom určili ohniskovou vzdálenost objektivu na senzoru jiné velikosti než full-frame, musíme ji přepočítat. K tomu slouží tzv. crop faktor.

Samozřejmě to neznamená, že se objektiv nějakým způsobem „změní“ při nasazení na menší senzor. Jen to vypadá, jako kdyby se jeho ohnisková vzdálenost prodloužila. Proto jsem měl na kompaktu uvedená tak malá čísla, ale úhel záběru byl takový, jako kdyby čísla byla více jak dvojnásobná.

Kde najdu údaj o ohniskové vzdálenosti

Ohniskovou vzdálenost objektivu najdete obvykle vytištěnou přímo na objektivu.

Vezmeme-li si objektiv Nikon 50mm f/1,4 AF-S NIKKOR G, je zde ohnisková vzdálenost vyznačená tučným písmem výše. Její hodnota v tomto případě sedí, pokud bychom objektiv nasadili na full-frame fotoaparát. U objektivu typu ZOOM, např. Canon EF 24-70mm f/2,8 L USM II, je ohnisková vzdálenost vyobrazená rozsahem 24 až 70 mm. Opět za předpokladu, že byste tento objektiv nasadili na full-frame fotoaparát.

Pokud byste použili druhý jmenovaný objektiv od Canonu na APS-C zrcadlovce Canon s menším senzorem, nastala by jistá změna. Po nasazení objektivu byste měli pocit, že ohnisková vzdálenost je najednou větší než v předchozím případě. Efektivní ohnisková vzdálenost by se prodloužila o crop faktor (×1,6). Byla by pak cca 38 až 112 mm. Fyzicky by se samozřejmě ohnisková vzdálenost objektivu nezměnila. Ale v hledáčku by to vypadalo, že je větší.

Osobní zkušenost

Vyšel jsem za město na pole spolu s Canon EOS 50D. K tomu mi sekundoval objektiv Canon EF-S 18-200 mm f/3,5-5,6 IS. Zde jsem následně pořídil sérii snímků s různou ohniskovou vzdáleností, vyznačenou vždy v levém rohu snímku.

Ohnisková vzdálenost prakticky | moje Tajemno
Canon EOS 50D + Canon EF-S 18-200 mm, pro zvětšení klikněte

Jak vidíte, při ohniskové vzdálenosti 18 mm je úhel záběru mnohem větší. Zatímco při ohniskové vzdálenosti 200 mm vidíte jen zlomek celkové scény.

Canon EOD 50D nemá senzor o velikosti filmového políčka. Ohnisková vzdálenost na obrázku výše je vyobrazená bez přepočtu pomocí crop faktoru. Abyste zjistili efektivní ohniskovou vzdálenost pro použitý fotoaparát, je třeba v tomto případě čísla vynásobit ×1,6. Ohnisková vzdálenost 18 mm tedy odpovídá cca 29 mm.

Závěrem

Pro někoho je možná ohnisková vzdálenost nepodstatný pojem. Pro většinu fotografů je to však důležitý údaj. Pamatujte si, že malá ohnisková vzdálenost zobrazuje svět tak nějak více „širokoúhle“. Koneckonců proto se také těm nejširokoúhlejším objektivům přezdívá „rybí oko“. Naopak objektivy s velkou ohniskovou vzdáleností vám dokážou detailně zobrazit i velice vzdálené objekty.

5 komentářů u „Ohnisková vzdálenost

  1. Jsem trochu ztracen :-) Prosim pomohli by jste mi trochu si to ujasnit? Fotim na Analog konkretne Nikon F-401s, nasadim napriklad sklo AF NIKOR 35-70mm 1:3.3-4.5. Pri foceni na manual kdy nastavim clonu na tele na urcitou hodnotu, musi ta hodnota byt v rozmezi ktere udava objektiv? A co objektiv ten nastavim na nejvyssi clonove cislo a ridim clonu ovladanim na tele? Jsem opravdu ztraceny :-)

    1. Dobrý den, to je tak… Část objektivů, které umí obraz přibližovat / oddalovat (s funkcí zoom), mají v názvu často uvedeny dvě clony. Zde f/3,3 a f/4,5. To znamená, že na nejkratší ohniskovou vzdálenost projde objektivem trochu více světla, než na tu nejdelší. Konkrétně, pro ohnisko 35 mm projde světlo odpovídající cloně f/3,3 a pro ohnisko 70 mm pak f/4,5. Pokud se budete pohybovat někde mezi těmito rozsahy, bude tomu pravděpodobně odpovídat i množství světla, které projde skrz objektiv. Prostě bude taky někde mezi těmito clonami. Vsuvka: pokročilejší světelné objektivy mohou mít v celém rozsahu (např. 70-200 mm) světelnost (minimální clonu) f/2,8. V jejich případě je minimální clona stejná pro celý rozsah ohniska objektivu.

      Nicméně nic vám nebrání nastavit clonu vyšší. V takovém případě projde objektivem ještě méně světla, než na tzv. „plnou díru“ (kdy je nastavena nejnižší možná clona). Koneckonců v krajinářské fotografii se i na objektivech s fakt malou minimální clonou klidně přicloňuje na f/9 i více. Jestli se nepletu, tak výše uvedený objektiv má rozsah clon od f/3,3 (f/4,5) po f/22. V tomto rozsahu musí být clona nějakým způsobem nastavena. Nelze nastavit clonu menší než f/3,3 a vyšší než f/22. To je omezeno již z výroby.

      Bohužel v tomto případě nemám zkušenosti s řízením clony objektivu skrze tělo fotoaparátu. Nicméně předpokládám, že pokud toto řízení clony fotoaparát i objektiv podporují, lze to provést. Jinak řečeno, že na objektivu sice bude nastavena pravděpodobně nejnižší clona, ale fotoaparát (před snímáním) nastaví clonu vyšší.

      Nevím, jestli je to tento případ, ale některé objektivy to mají jakože „obráceně“. Když na jednom „kolečku“ nastavíte nejnižší clonu, druhým „kolečkem“ pak nejde otáčet a clonu jakkoliv měnit. Prostě v tomto případě můžete fotit jen na jednu clonu. Ale když na tom prvním kolečku nastavíte clonu nejvyšší, tak druhým lze otáčet od nejmenší clony po největší. Tedy fotit od nejmenší clony po tu nastavenou. Jak je to v tomto případě si nejsem jist (starší Nikony / NIKKORy nevlastním).

  2. Ano , trochu si právě čtu o ohniskové vzdálenosti protože mám poprvé kompakt se záběrem šíře 24mm a jelikož jsem na to nebyl zvyklý , dříve kromě zrcadlovky (14mm) jsem měl vše 28mm a nebo 35mm , tak jsem docela zklamaný fotografiemi které jsem si přivezl z výletu. Šíře záběru je krásná , ale postavy „účastníků zájezdu“ jsou malé , titěrné . Mohl bych si nastavit paměť zoomu po vypnutí , ale fotoaparát pokud se nepokusím přezoomovat mi nezobrazuje informaci o ohnisku které po zapnutí naběhne , takže asi mi nezbývá než po každém zapnutí zazoomovat . Patřím spíše k těm , kdo raději udělají pár kroků kupředu je-li to možné než by zbytečně pořád proháněli optické přiblížení pomocí krokového motorku (zoomu).

    1. To máte ještě dobré, mé kompakty žádný zámek ZOOMu nikdy neměly. Stejně tak nikdy neukazovaly jaká ohnisková vzdálenost je zrovna nastavená. Na druhou stranu mi to nikdy nevadilo. Snažil jsem se s nimi fotit tak, aby se mi fotografie celkově líbila. Až později jsem z EXIFu zjišťoval, jaká že byla expoziceohnisková vzdálenost.

      Jinak je pravda, že s hodně širokými ohnisky se portréty a lidi celkově moc fotit nedají. Ta perspektiva už je tím ohniskem hodně deformovaná. Nedej bože, aby lidi odešli kousek dál od fotografa. Pak prakticky nejsou vůbec vidět.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *