Expozice

Expozice ve fotografii

Expozice vždy měla na cestě ke kvalitní fotografii klíčové slovo. Přes obrovský pokrok automatických měřících systémů ve fotoaparátech se však u „obtížných scén“ stále nedaří oprostit od nutnosti lidského zásahu při správném určování expozice.

Tento článek věnuji především technicky správné expozici, expozičním režimům ve fotoaparátu, korekcím expozice a pojmům: clonové číslo, expoziční čas, citlivost ISO. Předem upozorňuji, že se zde bude vyskytovat mnoho nových informací a ke konci článku i více odbornějšího textu. Když si nebudete jisti o čem je řeč, vřele doporučuji rokliknout si doprovodné odkazy, které vám jistě pomohou. A pokud by ani to nepomohlo, neváhejte mě kontaktovat.

Co je to expozice

Základem technicky správné fotografie je její správná expozice. To znamená, že snímek by neměl být podexponován (příliš tmavý), nebo přeexponován (příliš světlý). Na snímku by se neměly objevovat bílé přepaly, ale ani pouze černá místa. Expozice je vlastně správné nastavení fotoaparátu pro daný snímek, a je tvořena třemi parametry: expozičním časem, použitou clonou, citlivostí ISO. Expozici je tedy poměrně těžké definovat. Je to vlastně kombinace všech tří parametrů, pomocí kterých můžeme nastavovat zejména výslednou světlost fotografie.

Jak vzniká fotografie

Představte si, že jste na dovolené u moře a vidíte úchvatný západ slunce, který byste si chtěli zvěčnit pomocí fotografie. Zapnete fotoaparát, rozmyslíte si kompozici a jste již rozhodnuti stisknout spoušť. V tu chvíli je světlo procházející objektivem vašeho fotoaparátu, zeslabeno pomocí clony a pokračuje dál k závěrce, která se otevře v okamžiku, kdy stisknete spoušť. Poté na snímač fotoaparátu dopadá po určitou dobu světlo. Tuto dobu nazýváme expozičním časem. Až tento vámi zvolený čas vyprší, závěrka se zavře a snímač podle zvolené citlivosti ISO toto světlo zpracuje a výsledný obraz se vám ukáže na displeji vašeho fotoaparátu a uloží na kartu.

Expozice je tedy definována tzv. trojúhelníkem expozice, který se skládá z expozičního času, clony a citlivosti. Perfektním zvládnutím těchto „pouze“ tří parametrů je základ k tomu, aby se z vás stali dobří fotografové (a mohli pak tato pravidla vědomě porušovat k obrazu svému).

ISO, clona, čas. Základní pojmy nutné k osvojení techniky fotografování.
ISO, clona, čas. Základní pojmy nutné k osvojení techniky fotografování.

Způsob čtení expozičního trojúhelníku:

Nehledejte v tom žádnou vědu. Rozhodně nedávejte někam do prostoru trojúhelníku prst a nepřemýšlejte, jak je to s tím šumem, závěrkou a clonou. Obrázek vyjadřuje, že:

Expoziční čas

Expoziční čas ovlivňuje dobu, po kterou bude dopadat světlo na snímač. Čím delší čas, tím více světla se na snímač dostane, fotografie bude tedy světlejší. Nicméně čím déle bude závěrka otevřená, tím spíše se obraz může před fotoaparátem měnit a tím mohou vzniknout rozmazanější fotografie. Tohoto efektu se často využívá při fotografování krajin a nebo např. v případě fotografie níže. Více v tomto článku.

Dlouhá ohnivá expozice
Dlouhá ohnivá expozice (několik sekund)

Clona a hloubka ostrosti

Clona určuje kolik světla se dostane skrz objektiv na snímač fotoaparátu. Čím je otvor v objektivu větší, tím více světla prochází a tím menší je clona (a naopak – čím menší průměr, tím méně světla a tím větší clona). Více v tomto článku.

Clonové číslo u objektivu Nikon 50 mm f/1.8
Clonová čísla a pohled na clonu u objektivu Nikon 50 mm f/1.8

Citlivost ISO a šum

ISO citlivost udává citlivost senzoru na světlo, resp. míru zesílení signálu ze senzoru. Čím větší bude toto zesílení (čím vyšší bude ISO citlivost), tím se elektronika spokojí se slabším signálem ze senzoru. Bohužel rovněž platí, že čím větší citlivost ISO, tím větší bude i šum na fotografii. Více v tomto článku.

Cesta na hrad Bezděz poničená barevným šumem fotoaparátu | moje Tajemno
Cesta na hrad Bezděz poničená barevným šumem fotoaparátu

Měření expozice

Nyní se dostávám k trochu techničtější části.

Když namáčknete spoušť svého fotoaparátu, obvykle se objeví na obrazovce nebo v hledáčku expoziční čas, clona a někdy i citlivost ISO. Vypůjčíme si jednu fotografii z článku o expozičním čase.

Rychlost závěrky u Canonu
Rychlost závěrky u Canonu

Tyto hodnoty fotoaparát automaticky změří podle tzv. „vnitřní kalibrace“. Fotoaparát je uvnitř nakalibrován na tzv. 18% šedou barvu – více o tom ve článku korekce expozice. Tyto hodnoty se však mohou lišit v závislosti na způsobu měření.

Většina moderních fotoaparátů má hned několik režimů měření expozice. Liší se v podstatě pouze plochou, kterou z celkové scény berou v úvahu pro změření expozice na střední šedou. Navíc se jednotlivé režimy hodí při různých situacích.

Pokud se chcete dozvědět více o měření expozice, navštivte tento článek.

Korekce expozice

Někdy se může stát, že automatika špatně vyhodnotí nastavení expozice. Proto máme možnost ji ovlivňovat funkcí, které se říká kompenzace expozice či mnohem správněji korekce expozice.

Korekce expozice - bílý sníh
Příběh o tom, jak se z bílého sněhu, ze kterého skoro až pálí oči stal obyčejný šedivý sníh. Vpravo snímek po korekci expozice.

Tuto funkci je obvykle nutno aktivovat ve chvíli, kdy fotíte například předměty na sněhu nebo černé objekty typu uhlí. V těchto případech obvykle automatika fotoaparátu nedokáže scénu správně vyhodnotit a musíte provést ruční korekci expozice.

Příklad z praxe

Vím, že expozice je celý velký balík informací a je pro začátečníka těžké se ve všem orientovat. Ze začátku mi nebylo vůbec jasné, proč jsou některé snímky ze stejné scény jednou příliš světlé a jindy příliš tmavé. Za všechno může ta proklatá expozice :D (a automatika ve fotoaparátech). Důsledkem častého focení jsem u svých fotoaparátů vypozoroval jisté způsoby chování automatiky při různých scénách a naučil se je efektivně používat. Bohužel dnes nečekejte přímé příklady, ale jen jednu radu. Pokud chcete proniknout do tajů expozice, nezbývá vám nic jiného než fotit, fotit a zase fotit. Postupem času se výsledek dostaví sám. ;)

Malé cvičení pro vás

Při tomto cvičení nezáleží vůbec na tom, co rádi fotíte, nebo co byste chtěli fotografovat. Důležité je vyjít do ulic / ateliéru / přírody, prostě kamkoliv a fotit své oblíbené motivy.

Vezměte si do ruky svůj fotoaparát a nastavte ho do automatického (P) nebo poloautomatického režimu (Av / TV u Canonu nebo A / S u Nikonu). O těchto režimech se dozvíte více v tomto článku.

Volič režimů u fotoaparátů Canon a Nikon
Volič režimů u fotoaparátů Canon a Nikon

Následně začněte fotografovat své oblíbené scény.

Pokud fotografujete rádi například krajiny, nejprve vyfoťte scénu s vyváženým poměrem světel a stínů. Následně zkuste zaostřit a exponovat na výrazně světlou část (oblaka), poté na výrazně tmavou (např. křoví).

A oč v tomto cvičení vlastně jde? Uvědomit si, jak funguje vnitřní automatika fotoaparátu a jak funguje měření expozice. Díky tomuto cvičení poznáte, co se stane se scénou ve chvíli, kdy zaostříte na hodně tmavé místo či hodně světlé. Podělte se o své zkušenosti do komentářů pod článkem, děkuji. ;)

Rada na závěr

Jak už jste se asi sami mohli přesvědčit, správné nastavení expozice je věda. Čím více jednoduchých či složitějších scén nafotíte (a je jedno, zda v manuálním či plně automatickém režimu), tím lépe expozici porozumíte. Hlavní je se nenervovat a nebát se vyrazit do ulic či ateliéru a fotit. ;)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.