JPEG – vše o JPEG formátu

JPEG – v jednoduchosti je krása

V lednu roku 2016, kdy tento článek vznikal byl formát JPEG nejrozšířenějším obrazovým formátem ze všech. Tak tomu bylo mnoho let před tím a jistě bude i mnoho let poté. Umí do něj fotit každý fotoaparát. Pracuje s ním každý skener, mobil, internetový prohlížeč i veškeré prohlížeče obrázků. JPEG, resp. JFIFExterní odkaz byl vyvíjen především pro publikování na webu a proto je navržen tak, aby měl co nejmenší velikost.

Dnes se zaměřím především na formát JPEG a doplním několik informací o RAWu.

Velikost JPEG souboru

Již několikrát jsem zmínil, že JPEG používá ztrátovou kompresi dat. Opakování je tedy matka moudrosti.

Informace Ztrátová komprese znamená, že se originální data ze souboru nepatrně degradují přímo ve fotoaparátu a tím je docíleno razantní snížení velikosti.
Naproti tomu bezztrátová komprese značí, že data jsou za použití algoritmů zmenšeny. Nejsou ale degradovány a tudíž zpětně neztrácí obsažené informace.

Čím více je obraz komprimován, tím má menší velikost, ale také tím ztrácí svojí původní kvalitu, resp. drobné detaily. Není to však jen komprese uvnitř JPEG souborů, která dnešním fotografiím škodí. Jsou to kupodivu i samotné fotoaparáty. To především díky vnitřní redukci šumu. Není to sice pravidlo u všech modelů fotoaparátů, ale všeobecně platí, že čím větší citlivost ISO byla použita, tím více fotoaparát odšumuje. To se však týká formátu JPEG. U formátu RAW toto neplatí.

Na druhou stranu poskytuje formát JPEG hned několik výhod:

  • je jednoznačně menší než jakýkoliv jiný formát, na kartu či disk se jich vejde mnohonásobně více než například RAWů,
  • s JPEG fotkou lze ihned pracovat – tisknout z fotoaparátu, publikovat na webu, zobrazit v televizi, mobilu, tabletu…,
  •  obrázky JPEG lze zobrazit prakticky ve všech prohlížečích.

A to nemluvě o tom, že:

  • fotografie vzniká již ve fotoaparátu, není třeba dalších úprav,
  • zapisují se na paměťovou kartu rychleji,
  • mají výborný poměr kvalita/datový objem.

Vliv kvality JPEG na velikost souboru

JPEG tedy využívá ztrátovou kompresi dat. Díky ní má tento formát souborů výborný poměr kvalita/datový objem. Jak je to tedy s tou kompresí fotek?

Vliv JPEG komprese na výsledný obraz
Vliv JPEG komprese na výsledný obraz, foto: Kamila Matoušková

Na ukázkovém obrázku výše (lze rozkliknout) byla nastavena různá kvalita JPEG souboru. 100% (124 kB), 80% (25 kB), 60% (18 kB), 40% (14 kB), 20% (11 kB) a 1% (7 kB). Rozdíl mezi 100% a 80% kvalitou JPEG není na první pohled až tak patrný, ale jejich velikost se výrazně liší.

Tak či onak si myslím, že pokud si JPEG fotografie archivujete, nemá cenu používat jinou než 100% kvalitu JPEG souboru. Vycházím z dnešní ceny pevných disků. Publikujete na internetu a trápí vás omezený prostor? Doporučuji nastavit kvalitu souboru někde mezi 70%-100% v závislosti na typu fotografie/obrázku.

Další rozdíly mezi JPEG a RAW

Datový formát RAW již znáte (a pokud ne, doporučuji kliknout na uvedený odkaz). Kromě již uvedeného je tu však ještě jeden rozdíl.

Formát JPEG dokáže pracovat pouze s 8-bitovou hloubkou barev. Sice to celkem dělá cca 16 milionů barev, ale z toho je jen a pouze 256 odstínů šedi. RAW obvykle pracuje s vyšší bitovou hloubkou a zpracovává tak obraz 12-bitově nebo 14-bitově dle použitého čipu ve fotoaparátu. Rozdíl ve zpracování je pak opravdu markantní. 12-bitový obraz teoreticky obsahuje již 68 miliard barev a z toho už 4096 odstínů šedi. U 14-bitového souboru je to již 16384 odstínů šedi, o počtu barev snad ani raději psát nebudu. Díky tomu má RAW mnohem větší dynamický rozsah než formát JPEG.

JPEG vs RAW - ukázka detailů u JPEGu a u RAWu
Tam, kde již JPEG zobrazuje pouze bílý flek, tam se v RAW souboru mnohdy ještě nacházení nějaké další obrazové informace. Pro zvětšení klikněte.

Právě díky větší bitové hloubce je datový formát RAW mnohými považován za svatý grál fotografů. Díky většímu rozsahu barev dokáže mnohdy zachránit fotografii od přepalů, podpalů nebo od ošklivé posterizace. Ta vzniká například při fotografování oblohy. Toto všechno formát RAW dokáže bez znatelné ztráty kvality.

Informace Možná vás napadlo: „Proč jsem o dva odstavce výše zmiňoval počet černobílých odstínů?“ Odpověď je jednoduchá – abych poukázal na to, jak malý rozsah barev má 8-bitový JPEG oproti 14-bitovému RAWu. Vezměte si, že modrá obloha také není jen čistě jeden barevný flek. A co třeba krásná pleť nalíčené modelky? Pokud nebudete mít dostatečný rozsah barev a ještě budete chtít fotografii dále upravovat brzy zjistíte, že to nebude možné. Na přechodech se budou tvořit barevné fleky a vše se bude tak nějak slévat v různě velké skvrny stejných barev. To vše však neznamená, že není možné pořídit kvalitní fotografii ve formátu JPEG, kterou pak ještě budete chtít dále upravovat. 😉

Kdy fotit do JPEG a kdy do RAW?

Můj názor je v tomto samozřejmě subjektivní a nemusí se slučovat s názory ostatních fotografů. Nicméně si myslím, že nebudu daleko od pravdy, když budu tvrdit, že:

Používám RAW, když…

  • Potřebuji maximální obrazovou kvalitu se zachování co nejvíce detailů,
  • pořízené snímky chci dále upravovat,
  • fotím expozičně náročnou scénu (např. mnoho temných či světlých ploch),
  • kvůli možnosti neomezených úprav zdrojového souboru (z jednoho RAWu mohu udělat libovolný počet JPEG souborů bez ztráty kvality původního souboru),
  • vím, že se na fotografované místo dlouho nebo již nikdy nepodívám. Nebo fotím neopakovatelnou scénu, kterou bych si rád uchoval v co největší kvalitě.

Používám JPEG, když…

  • Fotky již nechci dále upravovat nebo pouze minimálně,
  • fotografie potřebuji co nejdříve odeslat dále (např. do novin),
  • fotím nedůležité záběry, ke kterým se již nebudu vracet. Např. nafocené tiskové materiály, dokumentační záběry, fotky z mnohých dovolených, veškeré nepodstatné záběry, aj.
Zámecká zahrada, Ploskovice | Canon EOS 350D
Zámecká zahrada, Ploskovice | Canon EOS 350D | foceno do JPEG formátu. Tmavé rohy fotografie se tenkrát zdály jako super věc. S odstupem času už si to nemyslím. Původní JPEG soubor byl však nahrazen tímto a tak se hold „nedá“ nic dělat.

V čem tedy vlastně upravovat fotografie?

Úprava JPEG fotografií lze v mnoha desítkách, spíše stovkách, programů pro to určených. Je jich v podstatě „celý internet“.

Mezi ty nejznámější v České republice patří nejspíše tyto:

V čem upravovat RAW se opět můžete dočíst v předchozím článku.

Závěrem

Formát JPEG patří mezi stálice na celosvětové síti internet. Měl mnoho předchůdců i potencionálních nástupců (např. formát JPEG 2000). V dnešní době se do popředí derou další a další formáty jako BPG. Ten je ve srovnání s formátem JPEG mnohem pokrokovější. Tak či onak s námi JPEG ještě několik let bude a měli bychom mu věnovat pozornost. Stejně tak však i jeho nástupcům.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *