Archiv štítku: barevná hloubka

Barevná hloubka je termín, který se nejčastěji používá v počítačové grafice. Vyjadřuje počet bitů, které slouží k „popisu“ určité barvy v obrázku. Rovněž se můžete setkat s označením: „počet bitů na pixel“. Větší barevná hloubka zvyšuje škálu barev, které mohou být použity ve fotografii.

Nicméně to má i tu nevýhodu, že čím větší je barevná hloubka / hloubka barev, tím větší je datový tok, se kterým se pracuje. Tzv. 1bitová barva (tzv. Mono Color) dokáže popsat dvojici barev – černou a bílou. 4bitová barevná hloubka popíše 16 barev. 8bitová zase 256 barev. Zajímavější pro fotografii je samozřejmě vícebitová hloubka barev. 16bitová hloubka popíše 65 536 barev (tzv. High Color). 24bitová rovnou 16 777 216 barev (tzv. True Color). 32bitová ohromných 4 294 967 296 barev (tzv. Super True Color). Nakonec tu je 48bitová hloubka barev, která popíše 248 = 281 474 976 710 656 = 281,5 biliónů barev (tzv. Deep Color). To už je pěkné množství barev. Možná škoda, že lidské oko nedokáže tolik barev rozeznat…

Proč se automaticky nepoužívá tedy ta největší hloubka barev? Jednak proto, že ne každé zařízení dokáže tolik barev zpracovat, natož zobrazit. No a pak je tu větší datová náročnost. V informatice je totiž snazší popsat černou barvu jako „0“ a čistě bílou barvu jako „1“. Jenže když černou popíšete 48 nulami a bílou 48 jedničkami, neúměrně to zvyšuje onu datovou náročnost. Naštěstí se barva v grafických souborech typu JPEG takto nezapisují a používají poněkud vhodnější zápis barev. Tak či onak platí, že se zvyšující se barevnou hloubkou se zvyšuje i datová náročnost.

V každém případě doporučuji článek na téma hloubka barev zde na stránkách, který vše hezky pěkně vysvětluje. Mimo jiné zde vysvětluji, proč grafický formát JPEG zobrazuje méně barev, než datový formát RAW. Též zde najdete souvislosti s HDR fotografií.

Monitor

Monitor pro fotografy

Jaký monitor je nejvhodnější pro fotografy a tvůrce digitálního obsahu? Je mezi jednotlivými monitory velký rozdíl? Jak je to s panely jednotlivých monitorů? Co znamenají pojmy jako barevný gamut, LUT tabulka, barevná hloubka a další. To všechno čtenáře stránek zajímá.

Je rozdíl mezi monitorem na běžnou práci, filmy, hry, pro fotografy, grafiky a pro filmaře? Chci si občas něco zahrát, ale zároveň bych chtěla monitor vhodný na úpravy fotografií.

Hledám monitor pro fotografy s věrným podáním barev. Potřebuji mít nad barvami naprostou kontrolu. Poradíte?

V podobném duchu by se dalo pokračovat ještě dlouho. Problematika kolem monitorů je nicméně trochu obsáhlejší. Ještě dodám, že začátek článku se týká monitorů pro fotografy a tvůrce video obsahu. Na konci pak najdete i monitory pro jiné příležitosti. Nyní hurá do toho.

Pokračování textu Monitor

EXIF metadata

EXIF metadata ve fotografiích

Zkratka EXIF vychází z anglického výrazu Exchangeable Image File Format. Jedná se o tzv. metadata, která fotoaparát vkládá do fotografií. To platí jak pro obrazový formát JPEG, TIFF, tak dnes i pro datový formát RAW.

Metadata jsou data, která poskytují informace o jiných datech. Více o tom, co to jsou metadata a jak vypadají se dozvíte například na Wikipedii (i s příklady).

V některých programech na úpravu fotografií, ale i ve fotoaparátu, si můžete u svých fotografií všimnout dodatečných informací. Typicky jde o použitou citlivost ISO, ohniskovou vzdálenost, expoziční čas, clonu, nebo třeba typ fotoaparátu. Tyto informace programy vyčtou právě z EXIF metadat, které fotoaparát automaticky vkládá do vyfotografovaných snímků.

Pokračování textu EXIF metadata

Barevná hloubka

Barevná a bitová hloubka

Ve svých starších článcích a jistě i v některých budoucích můžete narazit na termín barevná hloubka. Termín barevná hloubka, hloubka barev či bitová hloubka označuje počet bitů použitých pro uložení barvy.

24bitová hloubka barev s cca 65 tisíci barev | moje Tajemno
Ačkoliv je na obrázku výše použitá 24bitová hloubka barev, je zde zobrazeno jen něco málo přes 65 tisíc barev. Např. zde chybí úplně bílá, černá a odstíny šedi. Musíte však uznat, že 24bitový rozsah (cca 16 miliónů barev) se prostě zobrazuje špatně.
Pokračování textu Barevná hloubka

JPEG – vše o JPEG formátu

JPEG – v jednoduchosti je krása

JPEG formát je nejrozšířenějším grafickým formátem ze všech. Tedy v lednu roku 2016, kdy tento článek vznikal, tomu tak opravdu bylo. Vlastně tomu bylo mnoho let před tím a jistě bude i mnoho let poté. Umí do něj fotit každý fotoaparát. Pracuje s ním každý skener, mobil, internetový prohlížeč i veškeré prohlížeče obrázků. JPEG, resp. JFIF (viz Wikipedia), byl vyvíjen především pro publikování na web. Proto je navržen tak, aby měl co nejmenší velikost. Asi i díky tomu dosáhl neuvěřitelné popularity a dnes s tímto formátem dokáže pracovat snad každé odpovídající zařízení / program.

Dnešní článek se proto bude týkat JPEG formátu + doplním několik informací o RAWu.

Pokračování textu JPEG – vše o JPEG formátu

JPEG, nebo RAW

Je lepší JPEG, nebo RAW?

V minulém článku o datovém formátu RAW jsem nakousl vcelku ožehavé téma. Mnozí z vás se mě teď ptají:

Je lepší používat RAW, nebo fotit do JPEG? Vyplatí se do JPEG vůbec fotit? Jaké výhody datový formát RAW má?

Fotit nebo nefotit do RAWu? Otázka, kterou se zabývá nejeden fotograf. Jedna skupina fotografů na tento datový formát nedá dopustit, druhá jej často označuje za zbytečnost. Pravda je ale někde uprostřed. Tento článek se zaměřuje především na pohled řadového fotografa.

Pokračování textu JPEG, nebo RAW