Archiv štítku: dynamický rozsah

Jedná se o maximální rozsah jasů ve fotografované scéně. Pokud budete fotit krajinu pod mrakem, bude tento rozsah stínů a světel relativně malý. Jakmile však zasvítí sluníčko, hned se situace změní a zvedne se i dynamický rozsah scény.

HDR fotografie

HDR fotografie

Zkratka HDR vychází z angl. High Dynamic Range, což v překladu znamená vysoký dynamický rozsah. Někdy se pro HDR fotografie používá i zkratka HDRI (to „I“ na konci znamená imaging, česky zobrazení).

Jde o fotografie s nezvykle velkým dynamickým rozsahem, které by obvykle nemohly jednoduše vzniknout. Pro ty co nevědí, co je to dynamický rozsah (ať již scény či senzoru), nechť kliknou na patřičný odkaz.

O čem to tedy dnes bude? O HDR fotografiích všeobecně a o tom, jak tyto fotografie vznikají a co k nim potřebujete. Mimo jiné prozradím, kdy je dobré HDR použít a kdy je to naopak zbytečné. Na konci vás seznámím s několika doporučovanými programy pro tvorbu HDR fotografií.

Pokračování textu HDR fotografie

Dynamický rozsah

Dynamický rozsah scény a fotoaparátu

Již několikrát jsem v předchozích článcích zmiňoval pojem dynamický rozsah. Jedná se o maximální rozsah jasů ve fotografované scéně, nebo v možnosti fotocitlivých buněk na senzoru. Z toho plyne, že dynamické rozsahy jsou vlastně ve skutečnosti rovnou dva.

Malý dynamický rozsah senzoru
Vysoce kontrastní scéna, kdy byla expozice měřená na mraky. Dynamický rozsah senzoru nezvládá pojmout celý rozsah scény a proto zde téměř nejsou střední tóny. Pro případné zvětšení klikněte.
Pokračování textu Dynamický rozsah

Barevná hloubka

Barevná a bitová hloubka

Ve svých starších článcích a jistě i v některých budoucích můžete narazit na termín barevná hloubka. Termín barevná hloubka, hloubka barev či bitová hloubka označuje počet bitů použitých pro uložení barvy.

24bitová hloubka barev s cca 65 tisíci barev | moje Tajemno
Ačkoliv je na obrázku výše použitá 24bitová hloubka barev, je zde zobrazeno jen něco málo přes 65 tisíc barev. Např. zde chybí úplně bílá, černá a odstíny šedi. Musíte však uznat, že 24bitový rozsah (cca 16 miliónů barev) se prostě zobrazuje špatně.
Pokračování textu Barevná hloubka

JPEG – vše o JPEG formátu

JPEG – v jednoduchosti je krása

JPEG formát je nejrozšířenějším grafickým formátem ze všech. Tedy v lednu roku 2016, kdy tento článek vznikal, tomu tak opravdu bylo. Vlastně tomu bylo mnoho let před tím a jistě bude i mnoho let poté. Umí do něj fotit každý fotoaparát. Pracuje s ním každý skener, mobil, internetový prohlížeč i veškeré prohlížeče obrázků. JPEG, resp. JFIF (viz Wikipedia), byl vyvíjen především pro publikování na web. Proto je navržen tak, aby měl co nejmenší velikost. Asi i díky tomu dosáhl neuvěřitelné popularity a dnes s tímto formátem dokáže pracovat snad každé odpovídající zařízení / program.

Dnešní článek se proto bude týkat JPEG formátu + doplním několik informací o RAWu.

Pokračování textu JPEG – vše o JPEG formátu

JPEG, nebo RAW

Je lepší JPEG, nebo RAW?

V minulém článku o datovém formátu RAW jsem nakousl vcelku ožehavé téma. Mnozí z vás se mě teď ptají:

Je lepší používat RAW, nebo fotit do JPEG? Vyplatí se do JPEG vůbec fotit? Jaké výhody datový formát RAW má?

Fotit nebo nefotit do RAWu? Otázka, kterou se zabývá nejeden fotograf. Jedna skupina fotografů na tento datový formát nedá dopustit, druhá jej často označuje za zbytečnost. Pravda je ale někde uprostřed. Tento článek se zaměřuje především na pohled řadového fotografa.

Pokračování textu JPEG, nebo RAW