Paměťové karty ve fotoaparátech

Paměťové karty jsou záznamové médium, které slouží k ukládání a přenosu dat. V tomto případě tedy hlavně k ukládání vašich fotografií. Samozřejmě lze paměťové karty používat i podobně jako populární „flešky“. Chce to jen vhodnou čtečku paměťových karet, která umí pracovat právě s vaší paměťovou kartou.

Paměťové karty jsou každopádně velice malá, kompaktní a přenosná média s vysokou datovou hustotou. Slouží především jako náhrada pevného disku pro zařízení, ve kterých se disky nemohou použít. Jsou bezhlučná, bez mechanických částí, odolná proti otřesům a nárazům. Vynikají do značné míry solidní mechanickou odolností. Oproti pevným diskům disponují vcelku solidní přenosovou rychlostí a nízkou spotřebou.

Paměťové karty – rozdělení

Na trhu se pohybuje velké množství paměťových karet různých typů. Proto je často těžké se v nabídce vyznat a vybrat ty správné paměťové karty pro váš fotoaparát. V tomto článku se pokusím problematiku kolem karet více přiblížit.

Paměťové karty lze rozdělit podle:

• typu,
• kapacity,
• rychlosti,
• a samozřejmě dle výrobce.

Různé typy paměťových karet (i ty dnes již „zapomenuté“) najdete například v tabulce na Wikipedii.

Paměťové karty a jejich typy

Mezi nejrozšířenější paměťové karty lze aktuálně považovat tyto:

• Compact Flash (CF),
• CFexpress typ A a B,
• CompactFast (CFast 2.0) – spadají též pod Compact Flash karty,
• Secure Digital a Micro Secure Digital (SD, microSD),
• SD Express,
• XQD.

Nejpoužívanější typy paměťových karet jsem označil tučně a to s přihlédnutím na rok 2023. Nicméně, další roky to může být úplně jinak. Karty se v tomto ohledu stále vyvíjí a vývoj nezadržitelně postupuje dál. To samozřejmě platí jak pro kapacity paměťových karet, tak i pro jejich rychlosti. S jejich typy je to pomalejší, ale i ty se postupem času mění. Aktuální trend je takový, že postupně mizí ony CF karty.

Compact Flash (CF)

Populární formát u digitálních zrcadlovek. Karty se dělí do dvou typů (typ I a II), které mají různou tloušťku. Typ I má tloušťku 3,5 mm, typ II pak 5 mm. Jaký typ podporuje právě váš fotoaparát, se samozřejmě dozvíte v manuálu, příp. přímo u výrobce. Každopádně se tento typ paměťových karet vyznačuje vysokou odolností. To díky své robustní konstrukci. Dále vyniká vcelku pěknými rychlostmi (přibližně do 160 MB/s) a velikostmi (do 256 GB). Samozřejmě opět s přihlédnutím na rok 2023.

Vzhledem k ubývající nabídce na českých e-shopech je dost pravděpodobné, že CF karty budou brzy nedostatkovým zbožím.

CompactFast (CFast 2.0)

Novější standard a formát karet, který vychází z karet Compact Flash. Karty CFast, resp. CFast 2.0, jsou určené zejména pro natáčení videa v rozlišení 4K a vyšším. Vyznačují se značnými kapacitami (aktuálně až 512 GB) a velkými rychlostmi čtení a zápisu dat (kolem 520 MB/s). Jsou tedy ideální pro profesionální sféru, kde se pracuje s velkými rychlosti a datovými objemy.

Karty CFast 2.0 jsou názorným příkladem toho, jak se oblíbenost karet postupně mění. Ještě několik let zpět se zdály karty CFast jako ideální náhrada za Compact Flash karty. Dnes (konec roku 2023) se tyto paměťové karty prakticky nedají koupit. Tedy dají, ale jako výprodej skladů a nové se pravděpodobně už asi ani nevyrábí. Možná v nějakých omezených množstvích.

CFexpress

Oproti kartám CFast jsou karty CFexpress na vzestupu. CFexpress je standard pro paměťové karty vyměnitelných médií navržený asociací CompactFlash (CFA). Tento standard využívá rozhraní PCI Express a protokolu NVM express (viz Wikipedie). První verze těchto karet vyšla v roce 2017, druhá v roce 2019.

Díky použitým technologiím disponují tyto karty vysokými kapacitami (klidně i více jak 512 GB) a velmi vysokými rychlostmi čtení i zápisu. Paměťové karty CFexpress se tak hodí do profesionální sféry, kde se pracuje s velkými objemy dat. Jejich nevýhodou je vysoká cena a také trojice velikostí karet. Co do velikosti (tvarového faktoru) se jedná o typy A, B, C. Jaký typ tvarového faktoru používá váš fotoaparát, byste měli zjistit u výrobce. Nicméně typ B odpovídá tvarově i kontakty kartám XQD. Typ C (rozměrově největší) se v aktuálních fotoaparátech nepoužívají. V aktuální technice se tedy setkáte pouze s typem A a B.

Secure Digital + Micro Secure Digital (SD + microSD)

Karty Secure Digital, resp. jejich menší odnož Micro Secure Digital, jsou dnes asi nejpopulárnějšími druhy paměťových karet ve velkém množství zařízení. Především s formátem karet microSD se setkáte v podstatě v téměř každém mobilu a tabletu. Jako ostatní paměťové karty, je tento druh vcelku odolný vůči vodě. Také vcelku solidně odolá magnetickému poli, vibracím a rovněž dosahuje solidních kapacit a rychlostí.

Ačkoliv to tak nevypadá, karta na obrázku výše je pěkně malá „mrška“, která se snadno ztratí nebo vypadne z nemotorných rukou. Paměťová karta níže je zase zatraceně rychlá. Hravě zvládne nahrávání záznamu v rozlišení FullHD, klidně i s 60 snímky za sekundu.

Ačkoliv dosahují tyto paměťové karty též velmi vysokých rychlostí i kapacit, nedá se to s kartami XQD, CFast, CFextress a SD Express příliš srovnávat. Nicméně běžnému fotografovi a kameramanovi klasické SD a microSD karty úplně dostačují.

Secure Digital Express (SD Express)

Paměťové karty SD mají od roku 2018 nový standard. Tím je SD Express. Na první pohled se dá říci, že jde o typickou SD kartu s rozhraním UHS-II (má na zadní straně více pinů). Nicméně není tomu tak a tato karta dosahuje velmi vysokých rychlostí. Teoreticky jde o rychlosti od 985 MB/s až po 3938 MB/s. To v závislosti na specifikaci karty a počtu a typu použitých PCI-Express linek. Kromě tohoto tyto karty poznáte tak, že mají v názvu velké „EX“. Konkrétně hned vedle loga SD.

Paměťové karty SD Express, které využívají k přenosu jednu linku PCI-Express, mají na zadní straně úplně stejné piny, jako SD karty pracující v rozhraní UHS-II. Jenže karty SD Express, které používají dvě linky PCI-Express mají ještě navíc třetí řadu pinů.

Od roku 2018 se k paměťovým kartám SD Express připojily i karty microSD Express. Ty dle specifikací dosahují stejných rychlostí. Nicméně potrvá řadu let, než se tyto paměťové karty prosadí v prvních komerčních produktech. Jinak řečeno, ani koncem roku 2023 si nelze pořídit SD karty pro rozhraní UHS-III, natož pak jakékoliv paměťové karty microSD Express.

Problémy s SD kartami

S paměťovými kartami typu SD, či microSD (nebo miniSD) mohou nastat jisté problémy s kompatibilitou. Zejména u starších či levnějších zařízení nemusí všechny SD karty fungovat. Proč tomu tak je se dočtete v textu níže.

XQD

Stejně jako karty typu CFast 2.0 jsou karty typu XQD velice rychlé paměťové karty. Dosahují rychlostí přes 440 MB/s. Proto se hodí pro natáčení 4K videí s více snímky za sekundu. Stejně tak jsou skvělé pro ukládání velkého množství snímků při kontinuálním snímání. Jak jsem napsal výše, XQD karty mají stejnou velikost a kontakty jako karty CFexpress typ B. Nejsem si jist, jestli to platí všeobecně, ale někteří výrobci tvrdí, že ten či onen model fotoaparátu proto podporuje oba dva formáty karet. Informace opět najdete u výrobce fotografické techniky.

„Neznámé“ a staré paměťové karty

Paměťové karty uvedené níže patří mezi mnohými zapomenuté karty. V dnešní době se prakticky již vůbec nepožívají, a pokud přeci, tak spíše jen „přežívají“. Proto se na ně nechci příliš zaměřovat. V případě zájmu však mohu článek doplnit. Jsou to typy:

• Memory Stick (MS / MSD / MSPD / MSPDX / M2),
• Mini Secure Digital (miniSD),
• Multimedia Card (MMC),
• SmartMedia (SM / SMC),
• xD-Picture Card (xD).

Paměťové karty a jejich kapacita

Paměťové karty dosahují různých kapacit. Od několika set MB až po několik jednotek TB (platí samozřejmě i pro výše neuvedené paměťové karty).

Tzv. Bajt je jednotka množství dat v informatice. Značí se velkým písmenem B. S bajty se používají běžné předpony soustavy SI jako kilo-, mega-, giga-, tera-, atd. Pro úplnost bych dodal, že: 1 kB (kilobajt) = 1000 B, 1 MB (megabajt) = 1000 kB, 1 GB (gigabajt) = 1000 MB…

Člověk by se mohl mylně domnívat, že na velikosti karty nezáleží. Opak je však pravdou. Zejména levnější či starší fotoaparáty nedokážou pracovat s některými paměťovými kartami o vysokých kapacitách. Konkrétně jde o kapacity nad 2 GB, nad 32 GB, příp. nad 2 TB. Více informací v textu níže.

Paměťové karty nemají libovolnou kapacitu. Obvykle mívají kapacitu o určitém násobku. 1 GB, 2 GB, 4 GB, 8 GB, 16 GB, 32 GB, 64 GB, atd. Jak jistě tušíte, jde o mocninu 2^x. Některé paměťové karty s větší kapacitou tento vzoreček přeci jen trochu nabourávají. Kdo ví, třeba se v budoucnu objeví o karty o velikosti 64 + 32 = 96 GB, apod. U operačních pamětí v počítači se toto již děje.

Problémy paměťových karet typu SD / SDHC / SDXC / SDUC

Typ paměťových karet SD (Secure Digital) a microSD vychází ze „starých“ karet typu MMC. Tento typ karet používá starší souborový systém a tak dosahuje kapacity od 1 MB do max. 2 GB včetně. Poznáte je podle malé kapacity a také tak, že v názvu nemají ono HC, XC a UC.

Karty typu SDHC (Secure Digital High Capacity) a microSDHC používají jiný souborový systém. Dosahují kapacit od více jak 2 GB do 32 GB včetně. Maximální velikost jednoho souboru na kartě je „pouhých“ 4 GB. Což může dělat problémy při natáčení dlouhých videí.

Opět trochu jiné je to u paměťových karet typu SDXC (Secure Digital eXtended Capacity) a microSDXC. Oba typy používají opět jiný souborový systém (tzv. exFAT). Jejich kapacity se pohybují od více jak 32 GB až po 2 TB. Dnes jsou již běžné velikosti až 2000 GB, tedy 2 TB. Problém s maximální velikostí souborů s pamětmi typu SDXC už řešit nemusíte.

Existuje i nový formát paměťových karet typu SDUC (Secure Digital Ultra Capacity). Tyto karty využívají také souborový systém exFAT. Jejich kapacity začínají na více jak vysokých 2 TB a končí na teoretických 128 TB.

Souborový systém je označení pro způsob organizace dat ve formě souborů a adresářů na CD/DVD a dalších discích, paměťových kartách, pevných discích, atd. Více o souborových systémech na Wikipedii.

Čtečky karet a SD / SDHC / SDXC / SDUC karty / SD Express

Čtečky karet typu SD si s kartami typu SDHC, SDXC a SDUC neporadí. Stejně tak čtečky SDHC karet si neporadí s SDXC a SDUC kartami. Nicméně s klasickými SD kartami si již poradí. Všechna ostatní zařízení, která umí číst paměťové karty typu SDUC, podporují karty typu SD, SDHC i SDXC. Až budete kupovat čtečku paměťových karet, zjistěte si, zda umí pracovat alespoň s paměťovými kartami typu SDXC. Ideálně tedy i s formátem karet SDUC, pokud takové karty hodláte v budoucnu používat.

Se čtečkami pro paměťové karty SD Express je to trochu složitější. V ideálním případě používejte čtečku, která dokáže využít rychlostní potenciál karty SD Express . Nicméně tento nový typ karty můžete vložit i do čtečky na karty typu SD / SDHC / SDXC a SDUC. V takovém případě karta SD Express ke komunikaci využívá pouze horní piny a její maximální rychlost se sníží na cca 100 MB/s. Kvůli zpětné kompatibilitě je totiž pinově kompatibilní s rozhraním UHS-I (nikoli UHS-II, příp. UHS-III).

Jak velkou paměťovou kartu si mám pořídit?

V dnešní době je pro běžné použití rozumná velikost někde mezi 8 GB až 128 GB. Samozřejmě existují menší i větší paměťové karty (tedy co se týká kapacity uložených dat). Menší jsou podle mě zbytečně malé a větší karty zase až moc drahé (na dnešní dobu). Navíc vycházím z ještě jedné zkušenosti. Když bych ztratil zaplněnou 256 GB kartu s fotkami, byla by to katastrofa! Aneb jak často zálohujete? Když se mi rozbije jedna 32 GB karta z osmi, není to taková pohroma. Navíc uskladnění osmi karet není nic těžkého a složitého.

Ještě bych si dovolil jednu poznámku. S rostoucími megapixely ve foťácích i mobilech roste i datový objem souborů. 20Mpx fotoaparát, vytváří mnohem větší soubory než stařičký 8Mpx fotoaparát. Vezmu si nyní za příklad 20Mpx fotoaparát. Ten vytváří JPEG soubory veliké kolem 10 až 20 MB. Dejme tomu, že fotografie budou mít přesně 15 MB. Pokud chcete vědět, kolik se jich vejde na 8 / 16 / 32 GB kartu, stačí jednoduchý výpočet. 8000 MB karta / 15 MB fotografie = cca 530 snímků. U 16 GB karty je to tedy cca 1050 snímků a u 32 GB karty pak cca 2100 snímků. Kolik snímků na dovolené nafotíte vy? A co teprve na nějaké sportovní akci…

Rychlost paměťových karet

Rychlost je rozhodně důležitý parametr paměťových karet. Obzvláště u těch fotoaparátů, které dokážou zaznamenat mnoho snímků v rychlém sledu, nebo natáčet videa ve velkém rozlišení s velkou snímkovou frekvencí. Kupříkladu Canon EOS 7D Mark II dokáže vyfotografovat až 10 snímků za sekundu ve formátu RAW. Sice to nevydrží dlouho, protože vnitřní paměť vystačí na cca 25 až 30 RAW souborů (údaje výrobce se totiž liší). I tak to při průměrné velikosti fotografie 25 MB dělá něco kolem 250 MB za sekundu! Na to už je potřeba pořádně rychlá karta.

Rychlost paměťových karet zjistíte několika způsoby (dle výrobce či typu karty):

• pomocí tříd,
• pomocí násobků základní rychlosti CD (150 kB/s),
• rovnou pomocí jednotek MB/s.

Rychlost karet pomocí základních tříd

V případě SD karet se používá rozdělení podle rychlostních tříd, tzv. „class“. Číslo třídy vyjadřuje minimální rychlost, kterou karta musí dosáhnout při zápisu a čtení.

Třída	Minimální přenosová rychlost (MB/s)	Vhodné pro
Class 2	2	přehrávače MP3
Class 4	4	levné fotoaparáty
Class 6	6	nahrávání videa v HD kvalitě
Class 10	10	nahrávání videa ve FullHD kvalitě

Je tu ale ještě jedna věc. Některé karty třídy 10, hravě dosahují rychlostí dokonce přes 100 MB/s (například dražší karty od společnosti SanDisk). Vzniklo tedy ještě jedno označení karet a to UHS Speed Class 1 a UHS Speed Class 3. To opět značí minimální rychlost karty, kterou paměťová karta musí zvládnout. U UHS Speed Class 1 je to 10 MB/s a u UHS Speed Class 3 pak 30 MB/s. Tyto tzv. UHS rychlostní třídy vyžadují pro plnou funkčnost sběrnici UHS.

V profesionální technice se mnohdy používají trochu jiné formáty videí a především mnohem větší datové toky než u levných fotoaparátů. Mnohdy se nevyhnete investici do ještě rychlejších karet.

Další rychlostní třídy paměťových karet

Aby toho opět nebylo málo, tak se používají i dvě tři rychlostní třídy. Ta první se jmenuje „Video speed class“. Tedy v překladu třída rychlosti videa. Tato třída se značí písmenem „V“, které doplňuje číslo. Konkrétně jde o značení: V6, V10, V30, V60 a nakonec V90. Číslo na konci opět udává minimální rychlost v MB/s, kterou musí karta splňovat při ukládání videa.

Druhou rychlostní třídou je třída „SD Express Speed Class“. Jak již z názvu napovídá, jedná se o rychlostní třídu, která se týká nových karet typu SD Express. Opět udává minimální rychlost, kterou lze na paměťové karty zapisovat. Tentokrát tedy pouze na karty SD Express. Rychlostní třída se značí písmenem „E“ a číslicí. Aktuálně tedy: E150, E300, E450 a E600. Číslice opět udává minimální rychlost v MB/s.

Poslední rychlostní třída se jmenuje „Application Performance Class“. Ta souvisí se spouštěním a provozem aplikací z paměťových karet. Značí se jako A1, popř. A2. Vyjadřuje minimální počet náhodných operací při čtení a zápisu na paměťovou kartu. Třída A1 musí při náhodném čtení dosahovat rychlosti alespoň 1500 IOPS (operací za sekundu), při náhodném zápisu alespoň 500 IOPS. Rychlostní třída A2 má náhodné čtení na hodnotě alespoň 4000 IOPS, náhodný zápis alespoň 2000 IOPS. Třída A1 i A2 musí zároveň splňovat minimální trvalý sekvenční zápis rychlostí alespoň 10 MB/s.

Rychlost karet pomocí násobku rychlosti CD

V dobách CD (takové to velké a kulaté, co vypadá jako Blu-ray a DVDčko) se používalo trochu jiné značení rychlosti. K určení rychlosti čtení / zapisování používaly násobky základní rychlosti, která činí rovných 150 kB/s.

Pokud na kartě najdete nápis 300× neznamená to nic jiného, než že:

300 × 150 kB = 45.000 kB/s = 45 MB/s.

Podívejte se výše na obrázek karty typu XQD. Její rychlost je na ní vyznačená dvojím způsobem. Nachází na ní nápisy: 2933× a 440 MB/s. Tak si to zkontrolujeme: 2933 × 150 kB = 439.950 kB/s ~ téměř 440 MB/s.

Rychlost karet pomocí MB/s

Nejlepší způsob, jak označit rychlost paměťové karty je – prostě to na ní napsat. Nejlépe v odpovídajících jednotkách. Aktuálně tedy v MB/s, v budoucnu možná v GB/s.

Výrobci paměťových karet

Karty lze samozřejmě třídit i podle jednotlivých výrobců. Mezi ty nejoblíbenější patří společnosti Lexar a SanDisk. Osobně doporučuji nepoužívat neznámé výrobce. Rovněž nekupujte podezřele levné „no name“ karty. Snadno se vám může stát, že se vaše fotografie „vypaří“.

Před hodně roky jsem si koupil dvojici karet od firmy SanDisk. Jednalo se o velikost 2 GB a typ Compact Flash. Používal jsem je u svého fotoaparátu Canon EOS 350D od jeho pořízení. Vlastně až do doby, než jsem získal Canon EOS 50D. Poté jsem karty daroval Pumě, která je používá do dnes v obdobně stařičkém fotoaparátu. Už to je pěkná řádka let… A hádejte co – data z těchto karet se nikdy neztratila. Jen jednou mi počítač hlásil, že je třeba kartu naformátovat. Nicméně tento problém byl rychle vyřešen a data zachráněna.

Kromě výše uvedených paměťových karet rovněž používám dvojici SD karet od společnosti Kingston. Karty fungují již několik let v levném kompaktním fotoaparátu od Nikonu a rovněž bez problému.

Jakou paměťovou kartu koupit pro váš fotoaparát?

Inu, to záleží právě na typu vašeho fotoaparátu. Např. zrcadlovka Canon EOS 7D Mark II má dokonce dva sloty pro paměťové karty. Konkrétně na typ karet CF a SD. Dokáže tedy pracovat s kartami Compact Flash a Secure Digital. Každopádně existuje jedna správná rada. „Pokud si nejste jisti, doporučuji se podívat do manuálu vašeho fotoaparátu, příp. na stránky výrobce.“ Často je typ podporovaných paměťových karet napsaný i na krytce fotoaparátu, která kryje místo se slotem pro paměťové karty. Na stránkách výrobce, nebo v manuálu, se rovněž můžete dozvědět maximální možnou velikost oněch podporovaných karet.

Čtěte manuály a zjišťujte si informace přímo na stránkách výrobce. Není nic horšího, než když si pořídíte drahé a rychlé 64+ GB paměťové karty, které váš fotoaparát ani nenačte.

Závěrem

Ať už si vyberete jakoukoliv kartu, nezapomínejte na několik věcí, se kterými je třeba počítat:

• paměťové karty disponují omezeným počtem přepsání karty (stejně jako např. SSD disky v počítači),
• různé typy použitých čipů mohou mít jak rozdílné ceny, tak i rozdílnou životnost (zejména ty levnější a jménem neznámé nevydrží příliš dlouho),
• ačkoliv jsou karty odolné proti vibracím a dalším vlivům, je mnohem snazší z nich nenávratně smazat data.