ZOOM
ZOOM, magické anglické slovo, kterému však mnoho lidí stále nerozumí. Český překlad tohoto slova je přiblížení. Nicméně slovo ZOOM se již tak vžilo, že se český ekvivalent prakticky nepoužívá. Je prostě populární používat anglická slova… Nejčastěji se se zoomem setkáte ve spojení s objektivy. Ty se totiž rozdělují na monofokální a tzv. objektivy typu zoom. Kromě jiného se můžete se zoomem setkat i ve spojení s externími blesky. Více v článku.
ZOOM ve spojení s objektivy
ZOOM je jeden z parametrů objektivů. Určuje, zda má objektiv schopnost scénu přibližovat. Tímto přibližováním je myšleno přibližování plynulé a to obvykle zatočením „zoomovacího kroužku“ na objektivu.
Kromě jiných parametrů lze totiž objektivy rozdělit na dva typy:
- monofokální objektivy,
- objektivy schopné přibližovat a oddalovat scénu – jinak řečeno zoomovací objektivy, či ještě lépe – objektivy typu zoom.
Monofokální objektivy
Monofokální objektivy poznáte tak, že je jejich úhel záběru, resp. ohnisková vzdálenost, stále stejná. Jinak řečeno, abyste objekt přiblížili (tzv. „zazůmovali“), musíte se fyzicky k objektu s fotoaparátem přiblížit. Tyto objektivy mají zpravidla pouze jeden otočný kroužek, kterým můžete případně manuálně ostřit. Dřívější objektivy měly ještě druhý kroužek a tím se nastavovala clona objektivu. Dále monofokální objektivy poznáte už z názvu, kde je uvedena pouze jedna ohnisková vzdálenost. Příklad takového objektivu najdete na fotografii níže.
Objektivy typu zoom
Dále existují objektivy se schopností scénu přibližovat. Těmto objektivům se říká zoomovací objektivy, objektivy typu zoom, popř. zoom objektivy. Z názvu je poznáte tak, že mají uvedený rozsah ohniskových vzdáleností (v příkladu níže 18-55 mm). Fyzicky je poznáte podle obvykle dvou otočných prstenců (u moderních objektivů). Jeden ovládá ono přiblížení / oddálení a druhým můžete ostřit. Na objektivu níže se zoomuje tlustým prstencem a příp. ostří prstencem na předním členu objektivu.
ZOOM a externí blesky
Dovolím si jen krátkou vsuvku. Některé externí blesky mají speciální zábleskovou hlavu. Speciální v tom, že se svým pohybem dokáže přizpůsobit ohniskové vzdálenosti objektivu, resp. úhlu záběru. U moderních blesků tento pohyb obstarává vestavěný motorek. U levnějších blesků pak sám fotograf manuálním posunutím hlavy. Takový blesk dokáže světlem pokrýt různé ohniskové vzdálenosti. Kupříkladu blesk Canon Speedlite 600EX II-RT pokrývá ohniskové vzdálenosti 20 až 200 mm. Pokud využijete vestavěnou rozptylovou destičku, bude blesk pokrývat ohniskovou vzdálenost dokonce jen 14 mm. Některé opravdu levné blesky tuto speciální nastavitelnou hlavu nemají a vyzařují světlo pod stále stejným úhlem.
Druhy zoomů
Ve spojení s fotografováním a digitální fotografií se využívá třech typů zoomů:
- optický,
- digitální,
- ořezáním obrazu.
Optický zoom
Jedná se o změnu ohniskové vzdálenosti objektivu. Tato změna se provádí změnou optických členů uvnitř objektivu. Díky této změně lze obraz přibližovat, nebo naopak oddalovat. Jedná se o klasický typ zoomu, který je běžně využíván.
Jak funguje optické zoomování je krásně vidět na konci článku v praktické ukázce dole. Je zde na několika obrázcích vyobrazena scéna fotografovaná na ohniskovou vzdálenost 18 mm až 200 mm.
Digitální zoom
Oproti optickému funguje digitální přibližování trochu jinak. Fotoaparát udělá z původní fotografie výřez podle toho, jak moc chcete scénu přiblížit. Tento výřez pak interpoluje (zvětší) na velikost normální fotky. Při tom se pokusí dopočítat chybějící body, které vznikly zvětšením výřezu. K tomuto dopočítání využívá různé techniky a způsoby, aby zachoval co nejvíce detailů v obraze. Bohužel však ne vždy úspěšně. Má osobní zkušenost je taková, že kvalita fotografie je přijatelná, pokud takto „ukousnete“ cca ⅕ z původní fotografie. Podotýkám, že zvětšit fotografii o ⅕, někdy i o ¼ není zrovna mnoho. Pokud chcete přibližovat více, je to katastrofa. V takovém případě pak dostanete buď rozmazaný snímek, nebo dost „rozkostičkovanou“ fotografii.
Tento způsob přibližování se využívá zejména v levných fotoaparátech. U dražších těl fotoaparátů se digitální přibližování nepoužívá z důvodu snížení kvality obrazu.
Ořez obrazu
Oříznete-li snímek, vypadá po následném zvětšení na obrazovce monitoru / fotoaparátu jako by byl pořízen objektivem s větší ohniskovou vzdáleností. Je to podobné, jako v případě digitálního zoomu. V tomto případě však přijdete o onu uříznutou část a tím se i sníží počet uložených bodů. Jinak řečeno nedochází k interpolaci na velikost klasické fotografie. Ještě jinak řečeno, místo např. 20Mpix fotografie máte najednou pouze 4 Mpix.
Tento způsob přibližování, stejně jako digitální zoomování, nenajdete v dražších pokročilých fotoaparátech. Tento způsob prakticky ještě více degraduje výslednou fotografii tím, že z ní „ukousne“ velký kus obrazu.
Chcete-li dosáhnout lepších výsledků, je tu jedna možnost. Vzniknou „ukousnutou“ fotografii můžete interpolovat (zvětšit) v počítači. Existuje pro to mnoho aplikací a mnoho algoritmů, které vám s tím pomohou. Obvykle pak dosahují o něco lepších výsledků než fotoaparát. Nicméně s optickým přiblížením se to nedá srovnávat.
Výpočet zoomu
Někdy se mi děje jistá věc. Fotografové se mě při pohledu na můj teleobjektiv ptají:
„Tý vado… Jakej to má zoom? To už je asi trochu jinej level, co? A jak moc to přibližuje? Můžu se kouknout?“
Následně se podívám na Canon EF 70-200mm f/2,8 L IS III USM a odpovídám: „ZOOM je necelý 3.“ Následný pohled na udivené fotografy je poté k nezaplacení. Velice často pak debata pokračuje stylem: „Prosím tě a kolik to stálo? Můj kompakt měl přiblížení 30× zoom a stál pár tisíc.“
Jak asi někteří tuší, na příběhu výše je něco špatně. Tím „něco“ je neznalost. ZOOM vyjadřuje poměr mezi nejdelší možnou ohniskovou vzdáleností ku té nejkratší. U výše zmíněného objektivu je to tedy 200 / 70 ≈ 3. Pro objektiv s ohniskovou vzdáleností 18-55 mm odpovídá zoom opět přibližně hodnotě 3. Pro teleobjektiv s ohniskovou vzdáleností 100-400 mm je pak zoom roven hodnotě 4. Monofokální objektiv Canon EF 50mm f/1,8 STM má zoom roven 1.
Tím chci říci, že zoom, resp. jeho hodnota, není zase až tak moc vypovídající. Konstrukčně úplně rozdílné objektivy mohou mít tuto hodnotu velice podobnou. Při tom se může jednat o rybí oko, ale i silný teleobjektiv.
Osobní zkušenost
S pojmem zoom se u začínajících fotografů setkávám velice často v souvislosti s výběrem objektivu pro jejich nový fotoaparát. Výrobci fotografické techniky do nás perou údaje jako ZOOM 3×, 10×, 30×, ale i 50×. Na to samozřejmě mnoho lidí slyší a pak říkají: „Jé, ty máš optickej ZOOM jen 3? To já mám s digitálním 12.“ Tito lidé bohužel nemají vůbec tušení o tom, co vlastně znamená to, co říkají.
Na druhou stranu, kdyby výrobce začínajícímu fotografovi řekl, že objektiv má rozsah 4,3 až 215, tak by jistě nevěděl. Už vůbec by nevěděl, že existuje něco jako úhel záběru, ohnisková vzdálenost, velikost senzoru, přepočet na full-frame či crop faktor. Takže buďme rádi za ten zoom.
Závěrem
Až se při výběru kompaktu setkáte se slovem ZOOM, nyní už budete vědět, co toto slovo znamená. Rovněž budete vědět, co znamená číslo, které toto slovo doprovází. Rovněž se vám bude hodit jedna poučka a to, že je mnohem lepší mít kompakt s optickým zoomem 10× než mít kompakt s optickým zoomem 4× a ve spojení s tím digitálním pak 12×. Věřte nebo ne, ale ten s optickým zoomem 10 bude mít pravděpodobně o dost kvalitnější přiblížení scény. Samozřejmě rovněž záleží na kvalitě provedení objektivu.
Není tajemstvím, že v profesionální sféře se používají objektivy s relativně malou hodnotou zoomu, resp. ZOOM se vlastně ani neuvádí. To je proto, že čím větší je rozsah ohniskových vzdáleností (větší zoom), tím spíše se nepodaří dodržet některé standardy optické kvality. Všeobecně není problém vytvořit pro zrcadlovku objektiv se zoomem třeba 100×. Problém je mít při takovém rozsahu ohniskových vzdáleností rozumnou kvalitu obrazu a velikost objektivu. Takový objektiv by byl nejspíše dosti velký, těžký, měl by zřejmě také špatnou světelnost a to nemluvím o optické kvalitě obrazu. Není tedy výjimkou, že se lidé zbavují objektivů s rozsahem 18-200 mm nebo dokonce 18-300 mm. Poté přechází na objektivy 16-35 mm a 70-200 mm velice často doplněné o monofokální objektivy. Konkrétně na ty s ohnisky 35 mm, 50 mm, 85 mm a 105 mm.
Dovolím si ještě poslední poznámku. Je mnohem snazší vyrobit monofokální objektiv než objektiv typu zoom. Navíc onen zoomovací objektiv je mnohem více náchylný na různá poškození a tím i ztrátu kvality obrazu. To je právě ten důvod, proč se objektivů typů zoom řada fotografů zbavuje a přechází čistě na monofokální objektivy.
O kvalitě objektivů typu zoom a monofokálních se můžete přesvědčit v nezávislých testech například na stránce DxOMark.
Zdravím Petře,
se zájmem jsem si přečetl další ze série zajímavých článků (jako obvykle). Nijak se
k používání „zoomových“ objektivů vyjadřovat nebudu. Ono je to vlastně každého
věc, s čím a jak si fotí. Já objektivy s proměnlivým ohniskem nepoužívám nikdy. A to
ne jen proto, že mi v hlavě už dávno utkvěla věta jednoho významného brazilského
fotografa (jméno už si nepamatuji) “ zoomy jsou zhovadilost a pohodlnost“, ale proto,
že mě to s nimi nebavííí. Fotoaparáty a objektivy jsou neustále chytřejší a proto si fotografové mohou dovolit být hloupější… :-)
V tomto článku šlo především o to vysvětlit, co že je to ono tajemné slovíčko ZOOM. Když jsem chodil ještě na střední školu, tak se mě lidé často ptali, kolik má ten či onen objektiv ZOOM. Já jim v té době nebyl schopen odpovědět, protože jsem taky nevěděl. Měl jsem teleobjektiv, který přibližoval scénu, ale… prostě jsem tápal.
Později jsem zjistil, co zoom vlastně znamená a jak se vypočítává. Mohl jsem poté správně odpovědět. Několik let jsem na tuto otázku nemusel odpovídat. Jenže pak přišla éra „Fotoporaden“ (a to nemyslím jen tady na stránkách, ale především na Facebooku) a odpovídat stále na to stejné bylo únavné. Takhle je to mnohem rychlejší. :D
Ano, souhlasím s Vámi. Proč by si někdo, něco, někde hledal a pátral, když pohodlnější je to napsat na net a se samozřejmostí čekat, že mi někdo samozřejmě odpoví. No a to právě souvisí s tou pohodlností a hloupostí lidí všeobecně. Nechat si vše pěkně a bezpracně naservírovat před hubu a mít
při tom pocit, jak jsem chytrý … :-)