Jak se fotí Svatojakubská cesta

Svatojakubská cesta

Už jste někdy slyšeli o Svatojakubské cestě? Divil bych se, kdyby ne. Každoročně ji absolvuje statisíce lidí z celého světa. Svatojakubská cesta je název historické sítě dvanácti poutních cest, které vedou ke hrobu svatého Jakuba Staršího. Tento hrob se nachází v katedrále v Santiagu de Compostela ve španělské Galicii.

Dnešní článek nechci pojmout jako zápisky či deník ze Svatojakubské cesty. Chci upozornit na některé úskalí této cesty v souvislosti s fotografováním. Též chci zmínit některé další informace, které se začínajícím „poutníkům“ mohou hodit.

Nutné minimum o Svatojakubské cestě

Pro základní informace doporučuji začít na Wikipedii. Každopádně, jak jsem zmínil v úvodu, Svatojakubská cesta je cíl mnoha osob z celého světa. Protože se historicky jedná o poutní cesty, budu následně všechny účastníky poutě nazývat poutníky.

Správně by měl každý poutník vyjít do Santiaga ze svého domova. Nicméně aby vás oficiálně započítali mezi poutníky, stačí pěšky ujít alespoň posledních 100 km. Každopádně k tomu potřebujete tzv. credenciál. Jedná se o jakýsi průkaz poutníka na Svatojakubské pouti do Santiaga de Compostela (Camino de Santiago). Jde o papírovou „knížečku“, do které v průběhu cesty dostáváte razítka z navštívených míst. Zprvu obvykle stačí jedno razítko denně. Posledních 100 km jsou potřeba razítka dvě. S tímto credenciálem zaplněným razítky se poté vydáte do kanceláře pro poutníky, která sídlí jen pár minut cesty od katedrály. Tam vám credenciál zkontrolují a je-li vše v pořádku, můžete si zažádat o tzv. Compostelu. Jedná se o potvrzení o vykonání pouti.

Katedrála Santiago de Compostela - Svatojakubská cesta | moje Tajemno
Katedrála v Santiagu de Compostela – cíl mnoha poutníků z celého světa. Pro zvětšení klikněte.

S platným credenciálem můžete během pouti využít ubytování v ubytovnách pro poutníky (ve Španělsku a Portugalsku tzv. albergue de peregrinos). Zde dostanete jak potřebné razítko, tak zde najdete i základní sociální zařízení a hlavně střechu nad hlavou při nepřízni počasí. Nicméně není to výlet! Ubytovny mají pevný řád (zejména otevírací dobu). Otevírají se po poledni a uzavírají kolem 22. hodiny večerní. Obvykle vás následující den vyprovodí v 8 až 10 hodin ráno.

Jakou Svatojakubskou cestu zvolit

To je zprvu dost záludná otázka. Do značné míry záleží na vašich možnostech a schopnostech. Někteří opravdu odchází z České republiky ze svého domova, aby za několik měsíců došli do katedrály v Santiagu. Někteří si tuto cestu prodlužují dokonce přes poutní místa v Itálii a pak jim takováto pouť trvá klidně i celý rok. Samozřejmě to jde i rychleji…

Základních tras je 12. Nejkratší začíná na „Fisteře“ (Fisterra), vede přes Muxíi a má vzdálenost cca 114 km. Najdou se ale i trasy, které mají přes 700 km. Je mi jasné, že není v možnostech a schopnostech mnoha lidí absolvovat tyto poutě celé. Ne každý má tolik volného času a finančních prostředků pro zdárné dokončení poutě. Proto se často volí zkrácené varianty mimo jiné také podle toho, kam vás zaveze dálkový autobus, vlak, popř. zaletí letadlo.

Porto - most Ponte de Luís I | moje Tajemno
Naše Svatojakubská cesta začala ve městě Porto v Portugalsku. Pro zvětšení klikněte.

Nezapomínejte, že ať už si zvolíte jakoukoliv trasu, musíte ji zdolat pěšky. Tedy ano, můžete i na kole, ale to byste museli ujet dvojnásobnou vzdálenost, tedy alespoň 200 km. Pro potřeby těchto stránek počítám s variantou, že půjdete pěšky.

Když jdete pěšky, je něco úplně jiného, než když jdete na jednodenní vandr do přírody. Například se běžně dostanete do situací, kdy procházíte vesnicemi, kde kromě malého obchůdku s potravinami nenajdete vůbec nic. To by vlastně nemusel být až takový problém. Jen kdyby měl otevřeno jindy než brzy ráno / pozdě večer a kdyby akceptoval platební karty.

Jinak řečeno se v průběhu poutě dostanete do možná trochu nekomfortních situací, na které je dobré předem myslet. To se ovšem odráží na velikosti batohu a jeho váhy, resp. na množství předmětů a vybavení uvnitř. Dokážete si představit, že budete mít neustále na zádech i nějakou drahou těžkou zrcadlovku a dva, tři objektivy?

Svatojakubská cesta do Santiaga de Compostela

Z vlastní zkušenosti vím, že Svatojakubská cesta se dá zdolat mnoha způsoby. Jedním z nich je nízkonákladová dobrodružnější cesta, kterou jsme absolvovali my (viz text níže). Druhý způsob je takříkajíc „na pohodu“ a vychází o něco dráže. Tento druhý způsob je vhodnější právě pro ty fotografy, kteří cestují s těžkou technikou.

Předpokládám, že s drahou technikou nebudete chtít spát někde pod širákem nebo ve stanu poblíž cesty. To koneckonců ani nedoporučuji. Pokud pořizujete větší počet fotografií a videí, jistě chcete svá zařízení také nabíjet a pravidelně zálohovat.

Pensión Da Estrela - Santiago de Compostela | moje Tajemno
Ne vyloženě atraktivní budova skrývá útulné hotelové pokoje pro dva a více osob. Pro zvětšení klikněte.
Pokoj v poutnické ubytovně - Svatojakubská cesta | moje Tajemno
Menší pokoj v poutnické ubytovně. V tomto spalo 10 poutníků. Na celý pokoj jsou k dispozici 2 el. zásuvky. Pro zvětšení klikněte.

Díky tomu v podstatě eliminujete většinu poutnických ubytoven. Ne, že by v nich nebyly elektrické zásuvky, ale vypadá to tam nějak takto:

  • běžně se jedná o velké místnosti pro 20 až 40 poutníků,
  • rozhodně neplatí, že je zde dostatek elektrických zásuvek,
  • zpravidla nelze vaše drahé vybavení někam bezpečně uschovat,
  • o Wi-Fi si často můžete nechat jen zdát.

Naštěstí existují soukromé ubytovny, které ovšem nemusí sloužit jen poutníkům. Ty jsou zpravidla 2× dražší, než ubytovny pro poutníky. Ty nejlevnější tedy vychází na 10 až 12 € za osobu / noc. Jedná se místnosti pro mnohem menší počet osob (obvykle do 10, výjimečně více). Je zde proto lepší poměr elektrických zásuvek k počtu ubytovaných. Obvykle zde funguje přijatelně rychlá Wi-Fi. Ale hlavně se zde často nachází i různé apartmány pro 2 až 4 osoby (někdy i 6 osob). Též zde často najdete větší boxy, které slouží na uzamknutí vašeho vybavení (doporučuji vlastnit menší zámeček). Tímto bohužel výhody končí. Snad jen, že v některých lepších ubytovnách si můžete objednat za menší poplatek i nějaké to jídlo.

Svatojakubská cesta – hotely a výhody soukromých ubytoven

Chcete-li mít opravdové soukromí a klid, nezbude vám nic jiného, než využít nabídku hotelů. Čím dále od Svatojakubské cesty, tím jsou hotely levnější. Bohužel ne vždy máte sílu se dopravit na okraj velkého města, nebo dokonce do města jiného. Nejlevnější hotely podél Svatojakubské cesty bohužel vychází draho. Nejlevnější vyjde na cca 25 € za osobu / noc. Běžné jsou i ceny 50 € za pokoj pro dvě osoby (vlastní koupelna a sociální zařízení samozřejmostí). V takovém pokoji najdete často rádio, televizi, mnohdy i rychlé Wi-Fi připojení, někdy je v ceně i snídaně. Při své pouti jsme několikrát minuli i hotely s názvem „SPA pro poutníky“. Takový hotelový pokoj vyšel na 85 až 160 €, ale spíše se jednalo o lázně s několika vodními procedurami, masážemi, atd. Za komfort a kvalitu si holt nechávají náležitě zaplatit. Nicméně i sem mířila část poutníků, se kterými jsme často zkřížili cestu.

Batohy před poutnickou ubytovnou - Svatojakubská cesta | moje Tajemno
Před poutnickou ubytovnou nestojí frontu poutníci, ale jejich batohy. Pro zvětšení klikněte.

Výhody hotelů a soukromých ubytoven jsou myslím jasné. Nicméně tato místa často nabízí i další přednosti, oproti klasické městské poutnické ubytovně. Obvykle není problém si zde dohodnout převoz vašeho vybavení do další ubytovny / hotelu. To je obrovská výhoda! Jen si to představte. Ráno vstanete, až se vám bude chtít. Dáte si snídani, podíváte se na předpověď počasí a naplánujete si následující cestu. Na základě toho si připravíte do malého batohu vybavení, něco k jídlu / pití a vyrazíte do předem určeného místa. Líbí se vám místo a chcete zůstat? Není problém, stačí se domluvit a můžete zůstat klidně týden. To v poutnické ubytovně udělat nelze. Hotelu a soukromým ubytovnám navíc příliš nezáleží, v kolik přijdete. Obzvlášť,m když máte místo předem zaplacené. Nejlepší na tom ale je, že v pokoji už na vás čekají vaše cestovní zavazadla.

Naše Svatojakubská cesta

Já a kolegyně jsme ovšem takové možnosti neměli, a proto si zvolili dobrodružnější a relativně krátkou variantu cesty. To, kvůli omezenému času a velmi omezenému rozpočtu. Naše pouť započala koncem léta v Portu v Portugalsku. Tam nás bezpečně dopravilo letadlo. Celkově jsme ušli něco málo přes 240 km. K tomu ještě nějaký ten kilometr navíc směr Fisterra (tzv. konec světa) a Muxíe.

Svatojakubská cesta kukuřičným polem | moje Tajemno
Svatojakubská cesta vede přes mnoho polí, lesů, vesniček i měst. Pro zvětšení klikněte.

Mimo několika málo výjimek jsme přespávali hlavně v ubytovnách pro poutníky. Náš pokoj jsme sdíleli běžně s dalšími 18, ale klidně i 38 poutníky různých národností a pohlaví. Soukromí zde tedy opravdu mnoho nebylo. Tyto ubytovny nejsou vždy plně vybavené. Ve všech jsou záchod a sprchy, ale jen v některých pračky a sušičky. Málokdy jsme narazili i na plně vybavenou kuchyň s hrnci, pánvemi, talíři, skleničkami, lednicí, mikrovlnou troubou, apod. Před odjezdem jsme s tím vším počítali. Naše batohy byly velké a těžké (kolem 17 kg). Na druhou stranu jsme v nich našli vše, co člověk na 3 týdny může potřebovat.

Svatojakubská cesta - Fisterra - Galicia | moje Tajemno
Nultý kilometrovník na tzv. konci světa – Fisterra. Dále už je jen širý oceán. Pro zvětšení klikněte.

Nedovedu si představit, že bych se k tomu všemu vláčel ještě s nějakým těžkým fotoaparátem! Natož, abych uhýbal z cesty více jak pár set metrů, kvůli nějaké zajímavé památce či místu. Společnost mi proto dělal kompaktní fotoaparát od společnosti Canon. Konkrétně Canon PowerShot G7 X Mark II.

Kompaktní fotoaparát je pro tento styl cesty ideální. Je opravdu lehký, skladný a nenápadný. Není problém ho skrýt před očima potenciálních nenechavců. Nosil jsem ho půl dne v obalu zavěšený na krku a nebolela mne z toho záda. Prostě ideální společník.

Jak se fotí Svatojakubská cesta

Svatojakubská cesta je plná různých krásných vesniček a zákoutí. I když vede přes větší města, zavede vás do míst, která byste ve velkém moderním městě nečekali. Stále je co objevovat a co fotit. Jak na samotné cestě, tak i v okolních vesnicích a městech.

Svatojakubská cesta vede přes mnoho poutních míst. V průběhu poutě minete mnoho kostelů, kapliček a dalších náboženských a kulturních prostor. Půjdete skrze pole, lesy, zavítáte do moderních měst, ale i starých vesnic. Narazíte na nově postavené honosné budovy, ale i na stará chátrající stavení. Svatojakubská cesta je opravdu velmi rozmanitá a vlastně ani nezáleží, jestli půjdete vnitrozemím nebo po pobřeží.

Svatojakubská cesta - mušle hřebenatka svatojakubská | moje Tajemno
Díky podobným značkám (mušle hřebenatka svatojakubská) víte, že jdete správně. Najdete je na chodnících, domech, sloupech – všude kolem vás. Pro zvětšení klikněte.

Využijete jak širokoúhlé objektivy, tak teleobjektivy. Osobně si myslím, že Svatojakubská cesta ve vnitrozemí spíše nahrává širokoúhlým objektivům. Ne vždy je zde dostatek prostoru pro silné teleobjektivy. Nicméně své místo zde mají samozřejmě také. Teleobjektivy se nicméně hodí na pobřežních cestách, kde je mnohem více prostoru. Můžete zde fotografovat malebné resorty, staré majáky, přístavy, apod. Též se hodí, pokud se rozhodnete pro cestu po hřebenech hor.

Co se fotoaparátů a dalšího drahého příslušenství týče, tak zde bych se řídil doporučeními v textu výše. Otevřít notebook uprostřed ubytovny plné lidí je podobné, jako přijít do třídy s dotykovým telefonem v době, kdy ostatní vlastní tlačítkový mobil. Často to vzbuzuje až nezdravou pozornost ostatních.

Osobní zkušenost

Je pravda, že naše pouť byla do značné míry dosti dobrodružná. Když jsme ráno, ještě za tmy, opouštěli ubytovnu, nikdo netušil, kde večer složíme hlavu. Na druhou stranu to mělo i několik výhod. Nebyl problém se spalujícím sluncem a ubytovny nebyly při našem příchodu zaplněné.

V průběhu cesty jsme vždy navštívili nějakou tu místní kavárničku, ochutnali zákusky a doplnili tekutiny. Při tom zbylo i dost času prozkoumat internetové průvodce a vyhledat další cíl naší cesty, ale hlavně ubytovnu.

Rozbouřený oceán - Muxía - Španělsko | moje Tajemno
Rozbouřený oceán – Muxía, Galicie, Španělsko. Pro zvětšení klikněte.

Po příchodu do ubytovny následoval takový ten každodenní kolotoč. Koupel, vaření, praní, odpočinek po cestě s těžkým batohem, nebo třeba nákup potravin. Ne vždy máte svá zavazadla na dohled a to ani, když vás je na pouti více. Díky informacím z průvodců jsme s tím před cestou počítali, a proto volili i adekvátní vybavení. Tedy s možností uzamknutí, ale i tajnými kapsami. Každopádně nyní myslím hlavně onen drobný nenápadný kompakt, který mi dělal společnost.

Nicméně bavil jsem se i s několika Jihoafričany. Vybrali si obdobnou trasu jako my, nicméně s jistými rozdíly. Na pouť si vyhradili trojnásobné množství času. Většinou přespávali v soukromých ubytovnách a hotelích. V jednom městě se zdržovali klidně i 3 dny, aby prošli památky, obchody a nějaké ty restaurace. Společnost jim dělala drahá (a hlavně těžká) fotografická technika, o kterou se v průběhu dne dělili s ostatními. Zbytek zavazadel na ně, díky převozu, čekal v dané cílové destinaci. Poutnické ubytovny brali jako jakési „nutné zlo“, když poblíž nebyl nějaký adekvátní hotel.

Menší odbočka k financím na Svatojakubskou cestu

Jihoafričané pořídili v průběhu cesty úžasné fotografie z míst, které jsme v průběhu poutě ani neviděli. Cestu pojali jako jakýsi výlet s přáteli. Když ale přišla řeč na cenu tohoto „výletu“, tak jim i mně spadla čelist.

Naše pouť vycházela každý den na skromných 10 až 15 € (mimo dopravu před / po pouti).

  • 5 € ubytování,
  • 2 až 3 € čaj a zákusek cestou,
  • 3 až 5 € nákup jídla v obchodě (oběd + večeře + snídaně na příští ten).

Toto Jihoafričané nedokázali pochopit. Tak málo? To přeci není možné! A ten těžký batoh, co máte na zádech?! Odkud, že to jste? Kde pracujete? Jak to můžete zvládnout?! Udivení spolubydlící se nestačili divit.

Svatojakubská cesta skončila | moje Tajemno
Naše Svatojakubská cesta právě úspěšně skončila. Byl to skvělý zážitek! Pro zvětšení klikněte.

Oproti tomu jejich pouť vyšla běžně kolem 110 až 180 € za den (bez večerních radovánek).

  • průměrně 60 € za luxusnější hotel,
  • 3 × 3 € čaj a zákusek (běžně za jeden den navštívili 3 kavárny),
  • 2 × 20 až 40 € za oběd a večeři v lepší restauraci,
  • ? € občasné večerní návštěvy barů (prý se na cenu nemám ptát),
  • kolem 10 € poplatek za převoz zavazadel.

Ano, jejich cesta stála desetinásobek té naší. Na druhou stranu měli spoustu času osobně poznat místní krajinu, obchody, restaurace, bary, kulturu všeobecně. Navštívili spoustu míst, pořídili velké množství fotografií a náležitě si vše užili. Nevadilo jim nosit těžkou zrcadlovku, protože se o ní mohli podělit a kromě ní, svačinky, pití a malé lékárničky již nemuseli nosit vůbec nic.

Závěrem

Svatojakubská cesta je úžasná životní zkušenost. Zvládnete ji jak s velkým a těžkým fotografickým vybavením, ale mnohdy postačí i menší kompakt. Stejně tak máte hned několik možností, jak k celé pouti přistupovat. Jestli tak nějak na pohodu, nic neřešit, spát pod širákem a jídlo si vařit na plynovém vařiči. Nebo pohodlněji – přespávat v ubytovnách, zde si i vařit, sem tam si skočit pro něco do obchodu, apod. Anebo se nechat opečovávat v hotelích a vyloženě si to užívat se vším všudy. Ale co by to bylo za pouť, kdyby poutník alespoň trochu netrpěl, že?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.