Blokování AE, blokování expozice či uzamčení expozice. Tři názvy pro stejnou věc. Společným znakem blokování expozice je označení AE-L (z anglického Automatic Exposure Lock), nebo pro fotoaparáty Canon hvězdička 
. Tu většinou najdete poblíž palce mezi dalšími tlačítky.
Blokování expozice se používá především v situacích, kdy je oblast zaostření jiná než oblast, podle které nastavujete expozici.
Pokračování textu Blokování AE – blokování expoziceZkratka EXIF vychází z anglického výrazu Exchangeable Image File Format. Jedná se o tzv. metadata, která fotoaparát vkládá do fotografií. To platí jak pro obrazový formát JPEG, TIFF, tak dnes i pro datový formát RAW.
Metadata jsou data, která poskytují informace o jiných datech. Více o tom, co to jsou metadata a jak vypadají se dozvíte například na Wikipedii (i s příklady).
V některých programech na úpravu fotografií, ale i ve fotoaparátu, si můžete u svých fotografií všimnout dodatečných informací. Typicky jde o použitou citlivost ISO, ohniskovou vzdálenost, expoziční čas, clonu, nebo třeba typ fotoaparátu. Tyto informace programy vyčtou právě z EXIF metadat, které fotoaparát automaticky vkládá do vyfotografovaných snímků.
V minulém článku o expozičních režimech jsem narazil na pojem korekce expozice (jinak také kompenzace expozice). V dnešní době je touto funkcí vybaven téměř každý fotoaparát. Od levných kompaktů, přes mobily a tablety až po drahé zrcadlovky. Nejčastěji je označována ikonkou níže a to v menu fotoaparátu, příp. přímo na ovládacích tlačítkách fotoaparátu.
Měření expozice automatikou fotoaparátů je krásná věc, která nám značně usnadňuje a urychluje práci. Bez ní by si fotografování dovedl představit už jen málokdo. Bohužel expoziční automatika není neomylná a za některých podmínek nefunguje tak, jak by se od ní očekávalo. Naštěstí tu máme funkci korekce expozice, která nám v těchto specifických podmínkách dokáže velice dobře posloužit.
Pokračování textu Korekce expoziceVětšina moderních fotoaparátů má několik režimů měření expozice. Liší se v podstatě pouze plochou, kterou z celkové scény berou v úvahu pro změření expozice na střední šedou. Různé režimy se hodí při různých situacích.
V článku vycházím ze zkušeností se zrcadlovkami od firmy Canon a Nikon. Ale nebojte se, ostatní velké společnosti to mají velice obdobně nebo úplně stejně.
Pokračování textu Měření expoziceÚplná automatika, priorita času, priorita clony, manuální režim, expoziční režim… Už jste o tom někdy slyšeli? Víte, co tyto a další pojmy znamenají? Vyznáte se v nich a umíte je používat?
Jak často používáte expoziční volič svého fotoaparátu? Málo? Vůbec? Bojíte se tímto „kolečkem“ otočit? Vůbec se nemusíte bát! V tomto článku se dozvíte, jak to s expozičním voličem vlastně je a osvojíte si expoziční režimy.
Pokračování textu Expoziční režimDigitální fotografie má oproti filmu tu úžasnou výhodu, že okamžitě vidíte, co jste nafotili. Nemusíte čekat, až vám vyvolají film a zhotoví fotografie. Nicméně displej fotoaparátu může někdy klamat a to díky svému nastavení a světelným podmínkám v daném místě. Pro kontrolu vyfocených snímků se proto používá histogram.
Možná vám pojem histogram nahání hrůzu, stejně jako mnoha dalším lidem kolem mě. Přitom nejde o nic jiného než o graf, který zobrazuje rozložení a výskyt jasů ve fotografii. Konkrétně od nejtmavších po nejsvětlejší.
Než vám v článku vysvětlím co je na tomto pomocníkovi tak dobrého, dovolím si ještě jednu větu. Histogram se vyplatí používat!
Pokračování textu Histogram ve fotografiiExpoziční čas, rychlost závěrky nebo doba expozice jsou stejné výrazy pro jednu věc. Je to doba, po kterou je závěrka fotoaparátu otevřená a umožňuje tak světlu dopadat na obrazový senzor ve fotoaparátu. Rovněž se jedná o jeden z parametrů pro nastavení správné expozice.
Čím delší čas, tím více světla se na snímač dostane, fotografie bude tedy světlejší.
Nejčastěji se používají expoziční časy: …, 1, 1/2, 1/4, 1/8, 1/15, 1/30, 1/60, 1/125, 1/250, … sekundy. Obvykle od dlouhých 30 sekund po kratičkou 1/8000 sekundy.
Pokračování textu Expoziční čas