Špatná expozice fotografií
Špatná expozice je problém. Na tom se jistě shodneme. Ne vždy však za špatnou expozici může měřící senzor nebo fotoaparát. Není výjimkou, že fotograf na fotoaparátu nastaví „něco“ a špatná expozice je na světě.
Trápí mě špatná expozice snímků. Někdy jsou fotografie exponovány správně, jindy je to katastrofa.
Obvykle fotím za normálního (slunečného dne). Občas se mi stane, že je střed fotografie exponovaný správně, ale zbylá část snímku je příliš tmavá, nebo světlá? Je na vině špatná expozice, nebo je v tom něco jiného?
Pokouším se fotit západy slunce. Většinou se mi však stane, že mám slunce naopak přeexponované. Při posunu několika EV dolů mám zase z okolních stromů a budov jen černé siluety. Může za to špatná expozice?
Špatná expozice – měřící senzor fotoaparátu
V každém moderním fotoaparátu je tzv. měřící senzor. Tento senzor měří množství světla procházejícího objektivem do fotoaparátu. Podle intenzity světla pak nastavuje nebo doporučuje správnou expozici. To je takové nastavení clony, expozičního času a citlivosti ISO, aby byl snímek správně exponován. Slovíčko „správně“ v tomto případě znamená na tzv. 18% šedou. Co je 18% šedá si můžete přečíst v kratičkém odstavečku v článku korekce expozice.
Odstavec výše nemusí být dnes již úplná pravda. Moderní fotoaparáty mají v sobě nahrané jisté „typické scény či scénáře“. Podle výsledků z měření expozice mohou tyto scénáře aplikovat při maticovém měření na nastavení expozice a lehce ji pozměnit. Vesměs pak stále platí, že fotoaparát nastavuje expozici na přibližně 18% šedou.
Fotíte-li v obvyklých denních hodinách a nefotíte-li v tmavých interiérech / exteriérech či na sněhu, vše funguje tak, jak má. Měřící senzor vyhodnotí množství světla ve scéně a následně se poupraví nastavení expozice.
Samozřejmě se může stát, že tento senzor funguje „nějak divně“. Obvykle to poznáte tak, že vaše fotografie jsou najednou příliš světlé, nebo příliš tmavé.
Problémy s měřícím senzorem
Používáte-li manuální, popř. nějaký poloautomatický expoziční režim, je možné, že si za tuto změnu expozice můžete sami. Konkrétně díky nastavení parametrů expozice ale i špatné korekci expozice. Z vlastní zkušenosti vím, že stačí nevědomky zatočit kolečkem na fotoaparátu a korekce expozice výrazně posune expozici úplně jinam.
Funkci senzoru můžete vcelku snadno otestovat, i pokud expozičním parametrům příliš nerozumíte. Přepněte do plně automatického expozičního režimu. Vyfotografujte nějakou členitou scénu bez výrazných světlých či tmavých částí. Kupříkladu ulici před domem. Rovněž zkuste nefotit v protisvětle. Ideálně v denní dobu delší dobu po východu / před západem slunce. Při pohledu na fotografii, nebo ještě lépe na histogram fotografie, pak můžete posoudit správnou funkci měřícího senzoru. Bude-li histogram vypadat obdobně jako ten níže, máte vyhráno.
Pokud bude větší část histogramu úplně vlevo / vpravo, může to signalizovat problém se senzorem. V takovém případě bych doporučoval obrátit se na specialisty. V případě, že nepomohou, vám zřejmě nezbude nic jiného než vyhledat odborný servis.
Špatná expozice – měření expozice
Špatná expozice vlivem vadného měřícího senzoru je věc, která se obvykle nestává. Nicméně i měřící senzor je elektronika a ta se čas od času prostě porouchá. Mnohem častější je však situace, že špatná expozice vzniká nevhodným měřením expozice.
Dnešní fotoaparáty používají obvykle čtveřici způsobů měření expozice:
- celoplošné,
- se zdůrazněným středem,
- částečné,
- bodové.
Mezi jednotlivými způsoby měření expozice jsou rozdíly a to jak v samotném měření expozice, tak ve způsobu používání pro konkrétní situace. Doporučuji si přečíst článek.
Máte-li občasné problémy s tím, že vaše fotografie jsou příliš světlé / tmavé, zkuste se podívat na nastavení měření expozice. Možná pak zjistíte, že máte nastaveno něco, co vám dělá neplechu. Kupříkladu s bodovým měřením je občas „legrace“ a to nemluvím o korekci expozice.
Špatná expozice při fotografování západu slunce
Každý zná fotografie krajinek při východu či západu slunce. Krásné snímky plné zajímavých barev, světel a stínů. Jenže ona to není tak úplně jednoduchá disciplína. Fotit proti slunci se sluncem v záběru přináší řadu problémů. Slunce je totiž silným zdrojem světla a to i tehdy, když vychází a zapadá. Nezřídka se stane, že výsledek takového fotografování končí jinak, než jste si vysnili.
Jeden z důvodů, proč tomu tak je, je dynamický rozsah senzoru. Ten nedokáže pojmout rozsah světel a stínů a tak se může například stát toto:
- slunce a jeho blízké okolí bude jeden velký bílý „flek“. Okolní krajina bude relativně dobře viditelná s většinou detailů a barev.
- Slunce bude exponováno tak, aby se z něj a jeho okolí nestal velký bílý „přepal“. Jenže ze zbytku scény zbude jen černá silueta a sem tam nějaký detail.
- Kombinace výše uvedeného.
Fotografie výše je vlastně HDR fotografie složená z více fotografií s rozdílnou expozicí. Bez HDR by bylo obtížné takovou fotografii pořídit. Nicméně špatná expozice, resp. nevhodná expozice, se při fotografování západu slunce dostavuje celkem často.
Aby špatná expozice nevznikala, doporučuje řada fotografů v takových případech bodové měření expozice na různé části obrazu. Jiní zase celoplošné měření expozice (maticové / zónové / matrix). Já se přiznávám, že se řadím k těm línějším fotografům, kteří spíše více spolupracují s histogramem. Fotím totiž téměř výhradně v celoplošném měření expozice. Vím, jak se můj fotoaparát v takovýchto scénách chová. Proto vím, že kdy je obvykle nutné použít kladnou / zápornou korekci expozice (klidně i o více než 1 EV). Po vyfotografování snímku ihned zobrazím histogram a ověřím, že jsem expozici nastavil správně. Pokud z histogramu poznám malý dynamický rozsah, řeším, co s tím. Obvykle to vyřeším HDR fotografií, příp. filtry.
Osobní zkušenost
Špatná expozice je něco, s čím se více či méně setkává každý fotograf. Jestli si myslíte, že profesionální fotografové nikdy nenastavili expozici špatně, tak se hodně pletete. Pokud znáte dobře schopnosti a možnosti svého fotoaparátu, můžete vykouzlit úžasné snímky. Špatná expozice se pak nedostaví, nebo se její výskyt minimalizuje na jednotky snímků.
Se „špatnou expozicí“ jsem se nejčastěji setkal asi právě v době, kdy jsem objevoval ve fotoaparátu měření expozice. Fotograf s vidinou dokonalých snímků často zkouší různé nastavení, ale výsledek je často pokus-omyl. Špatná expozice se v té době dostavovala často. Někdy totiž nestačí jen přečíst si pár řádků textu. K plnému pochopení je třeba si nastavení vyzkoušet za různých podmínek na různých scénách.
Výše jsem tvrdil, že takové bodové měření expozice může fotografa potrápit. Proč si to myslím chci nyní ukázat na fotografiích níže.
Jak vidíte na fotografiích výše, bodové měření expozice dokáže vážně potrápit. Nicméně pokud svůj fotoaparát znáte a ovládáte, víte, proč tomu tak je. Stejně tak dobře budete vědět, jak nastavit expozici na ty správné hodnoty, které potřebujete.
Závěrem
Dovolím si teď malou rekapitulaci. Překvapí-li vás špatná expozice, je důležité se nezaleknout. Zkuste si zapamatovat tento postup řešení situace:
- podívejte se na scénu – zabírají většinu scény silné světelné zdroje? Nebo je značná část scény před fotoaparátem černá? V tom případě nemusí automatika fotoaparátu fungovat správně. Bude třeba využít korekci expozice / manuální expoziční režim.
- Scéna je normální, ale fotografie jsou špatné? Zkontrolujte si nastavení expozice.
- Zdá-li se nastavení v pořádku, zkontrolujte hodnotu korekce expozice.
- Fotografie stále nevychází tak, jak si představujete? Mohlo by jít o špatné měření expozice, zkuste ho změnit.
- Máte stále problém? Možná se opravdu jedná o problém s měřícím senzorem.
Opět opakuji, že postup výše se jedná o běžný slunečný den a týká se členité scény. Tedy takové scény, ve které se nevyskytují velké bílé / tmavé plochy a silné světelné zdroje. Při focení za tmy, popř. na sněhu, při východech i západech slunce se bude jednat o nestandardní situaci. V těch zpravidla automatika fotoaparátu nefunguje bezchybně. Výsledkem toho pak může být ona špatná expozice.