Základní rozdělení objektivů
Na žádost čtenářů vychází dnešní článek na téma základní rozdělní objektivů. Konkrétně jde zejména o rozdělení dle tzv. ohniskové vzdálenosti. Proč právě tak? Jak uvidíte v textu níže, k tématu „rozdělení objektivů“ lze přistupovat různě. Článek by se proto nafoukl do obřích rozměrů. Abyste ale o možné další rozdělení nepřišli, vydám v následujcícíh měsících další články, které na dnešní text navážou, resp. jej doplní.
Rozdělení objektivů všeobecně
Rozdělit objektivy jde samozřejmě podle více kritérií, např. podle:
- ohniskové vzdálenosti a úhlu záběru,
- světelnosti,
- vnitřního i vnějšího provedení,
- bajonetu,
- způsobu ostření,
- velikosti přední čočky (předního členu objektivu),
- použití,
- a jistě by se ještě několik možných rozdělení objektivů našlo…
Ačkoliv jsem slíbil, že se soustředím hlavně na rozdělení dle ohniskové vzdálenosti a úhlu záběru, zlehka zmíním i několik výše uvedených témat.
Rozdělení objektivů dle ohniskové vzdálenosti
Co je to ohnisková vzdálenost jsem psal již dříve. V případě potřeby si rozklikněte odkaz na toto téma v seznamu výše. Ve stejném článku již menší rozdělení objektivu existuje. Text sice čtenáře navnadil, ale je dosti obecný a bylo by dobré věci uvést na pravou míru. Každopádně doporučuji si oprášit znalosti a starší článek si alespoň zběžně přečíst. Zároveň bych vás rád pozval na novější článek s prostým názvem objektivy. Zde se dozvíte více o tom, z čeho se objektivy skládají, jak je to s fotografickými filtry apod.
V podstatě se dá říci, že objektivy se dle ohniskové vzdálenosti dají rozdělit na ty s pevnou (neměnnou) ohniskovou vzdáleností a na ty s proměnnou ohniskovou vzdáleností (nejčastěji označované jako objektivy typu ZOOM).
Objektivy s pevnou ohniskovou vzdáleností
Jedná se o objektivy, které mají neměnnou ohniskovou vzdálenost. Též se označují jako monofokální. Výhody či nevýhody teď necháme stranou – konkrétně v samostatném článku.
Objektivy s proměnným ohniskem (ZOOM objektivy)
Jde o objektivy, se kterými můžete tzv. „zoomovat“. Tudíž přibližovat a oddalovat fotografovanou scénu bez toho, abyste fyzicky museli někam chodit.
Rozdělení objektivů dle úhlu záběru
Podle ohniskové vzdálenosti se objektivy dají rozdělit hned do několika skupin, na:
- rybí oko (cca 6–16 mm),
- ultra-širokoúhlé (cca 14–24 mm),
- širokoúhlé (cca 24–35 mm),
- střední/základní (30–100 mm),
- normální (50 mm),
- teleobjektivy (100–300 mm),
- super-teleobjektivy (> 300 mm).
Rozsah berte s rezervou, tedy spíše orientačně. Zejména u širokoúhlých objektivů se rozsahy překrývají. Při procházení internetových stránek a publikací o focení jsem totiž zjistil, že si kdekdo rozsahy přizpůsobuje podle potřeby. Pro základní přehled toto rozdělení bohatě stačí.
Rybí oko
Extrémně širokoúhlé objektivy, které úmyslně deformují perspektivu. Mají extrémní úhel záběru (kolem 180°, ale někdy i 220°). Obraz z nich pak může, ale nemusí vyplňovat celou plochu snímače. Některé objektivy proto vytváří obraz do kruhu. Hloubka ostrosti u nich bývá tak veliká, že se mnohdy nemontuje ani obvyklé automatické zaostřování.
Ultra-širokoúhlé a širokoúhlé objektivy
Jedná se o širokoúhlé objektivy, které tolik nedeformují perspektivu. Rozhodně ne tolik, jako objektivy typu rybí oko. 14mm ultra-širokoúhlý objektiv deformuje perspektivu méně než 15mm fisheye objektiv. Mají velmi velký úhel záběru – zachytí tak mnoho ze scény před fotografem.
Střední/základní objektivy
Základní objektivy již lehce potlačují dojem perspektivy. To v podstatě znamená, že vzdálené předměty ve scéně se zmenšují oproti realitě jen málo, nebo vůbec. Scéna v hledáčku je pak více „placatější“. Často zde najdete vysoce světelné objektivy, které mají velice malou minimální clonu. Ty se pak využívají především tam, kde je třeba malá hloubka ostrosti.
Normální objektiv
Někdy rovněž označován jako „základní“ objektiv (ano, plete se to s těmi objektivy výše). Jedná se o ohniskovou vzdálenost objektivu kolem 50 mm. Zorný úhel takového objektivu totiž odpovídá přibližně zornému úhlu lidského oka. Pro úplnost bych dodal, že u full-frame fotoaparátů je nejpoužívanější normální objektiv 50 mm. Nicméně, ohniskové vzdálenosti mezi přibližně 40 a 58 mm jsou také považovány za normální.
Teleobjektivy a silné super teleobjektivy
Teleobjektivy disponují velkou ohniskovou vzdáleností a velice malým zorným úhlem. Do značné míry potlačují perspektivní dojem. Jak je patrné z výše uvedeného – značně přibližují scénu. Také mají solidní hmotnost. Použití stativu bývá často nutností.
Rozdělení objektivů podle bajonetu
Rozdělit objektivy lze samozřejmě i podle bajonetu. Bez správného bajonetu nemůžete objektiv na vašem fotoaparátu použít. To ale již každý ví… a kdo ne, ať se podívá na článek o bajonetech.
Zpravidla existují dvě skupiny společností. Jedna, která vyrábí veškeré objektivy pro sebe. No a pak samozřejmě druhá skupina společností, které vyrábí objektivy pro ostatní.
Mezi první skupinu společností bych řadil např. známý Canon a Nikon. Obě společnosti své objektivy konstruují tak, aby vyhovovaly jejich fotoaparátům. Druhou skupinou je např. společnost Sigma. Kromě svých fotoaparátů a objektivů vyrábí i objektivy pro společnosti jako je Canon, Nikon, Sony a další.
Rozdělení objektivů podle použití
Neméně důležité je také rozdělení objektivů dle jejich použití. Všeobecně platí, že každý objekt a každou scénu můžete fotografovat úplně libovolným objektivem. Existuje ale několik doporučení, která pomohou posunout vaše fotografie ještě o kousek dále. Vznikla proto tabulka obsahující vhodné ohniskové vzdálenosti pro určitý druh objektu či scény.
| Scéna | Nejvhodnější objektiv | Vhodný objektiv |
|---|---|---|
| interiér | ultra-širokoúhlý objektiv 20 mm | 28 mm |
| reportáž | širokoúhlý objektiv 24-35 mm | širokoúhlý objektiv |
| budovy | tilt-shift objektiv | širokoúhlý objektiv |
| portrét (hlava a ramena) | 135 mm | 85–200 mm |
| sport | 100–300 mm | teleobjektiv |
| sport z dálky | alespoň 400 mm | alespoň 300 mm |
| zvířata z dálky | alespoň 500 mm | 200–400 mm |
| makro | makroobjektiv | mezikroužky, předsádky |
Záměrně neuvádím krajinu, která se fotí jak širokoúhlými objektivy, tak i teleobjektivy a tak nelze určit typicky vhodný objektiv.
Osobní zkušenost
Rozdělení objektivů není žádná velká věda. Zprvu v tom je samozřejmě docela zmatek, ale to se postupně změní. Zejména ve chvíli, kdy si ujasníte, co a jak chcete fotit. Na některé věci vám stačí úplně základní setový objektiv, a to klidně po celou dobu životnosti fotoaparátu.
Já ze začátku vůbec nevěděl, co bych si přál, jestli vůbec něco (tedy, čím bych měl ideálně fotit). Sám jsem zprvu vcelku dlouho objevoval limity setových objektivů a zvykal si na digitální techniku. Vše se změnilo po akci s názvem Setkání fotografů. Zde jsem nejprve fotil svým fotoaparátem a základními setovými objektivy, ale později jsem zkusil vypůjčené objektivy. Bylo to úplně něco jiného. Jak, co se týká rychlosti ostření, tak i ostrostí a kvalitou snímků. Když se tehdy někdo bavil o rozdělení objektivů, vnímal jsem to tak, že se jedná o objektivy na blízko a na dálku. Postupem času se mi dost rozšířily obzory a nyní vím, že objektivy lze rozdělit mnoha způsoby.
Závěrem
Možná si teď po přečtení tabulky výše říkáte: „Ten člověk se zbláznil?! To přeci nemůže být pravda.“ Tabulka výše je jen doporučení pro některé typické scény. Pamatujte, že každou scénu můžete fotografovat úplně libovolným objektivem.
Zkoušeli jste fotit divokou zvěř na širokoúhlý objektiv? Jak to dopadlo? Zvířata utekla či odletěla dříve, než jste se jen přiblížili, viďte… Naopak taková reportáž se dá fotit i teleobjektivem. Zkuste to.
Pro ty, kteří v objektivech ještě nemají jasno, vzkazuji: „Hrajte si, zkoušejte, experimentujte!“ Jen tak můžete objevit sami sebe a tedy svůj styl ve fotografii. Pokud nemáte zrovna na nový profesionální objektiv, zkuste starší (manuální) alternativy s adaptérem pro váš fotoaparát. Takové objektivy lze kolikrát pořídit doslova za pár stovek.