Režim řízení a sekvenční snímání
Režim řízení. Co to je a co má společného se sekvenčním snímáním? Když jsem před časem psal o skupině tlačítek, narazil jsem na jedno s názvem DRIVE. Slovo drive znamená v angličtině řídit, tak co toto tlačítko asi dělá?
Po zmáčknutí tohoto tlačítka se objevilo staré dobré nastavení sekvenčního focení a samospouště / dálkové spouště. Snažil jsem se pak zjistit, proč je na tlačítku tento nápis. Zjistil jsem však jen to, že Canon toto prostě označuje za tzv. režim řízení. Prý je to přeci jasné.
Pro potřeby stránek budu nadále používat jak pojem režim řízení, tak i sekvenční snímání. To podle toho, jestli budu psát o fyzickém tlačítku / nastavení, nebo přímo o rychlém snímání.
Režim řízení
Canon byl u své zrcadlovky Canon EOS 7D Mark II k fotografům velice štědrý. Přišel s celkem sedmi režimy řízení. Můžete využít fotografování jednotlivých snímků, nebo kontinuální snímání. Můžete si tak vybrat režim řízení odpovídající dané scéně a objektu.
O jaké režimy tedy jde? Jistě je většina fotografů bude znát.
Jednotlivé snímky
Tento režim řízení zařídí, že se po domáčknutí spouště vyfotí pouze jeden snímek.
Jedná se o velice časté nastavení u mnoha fotografů. Zejména pak u těch, kteří nefotí věci v pohybu. Což je v podstatě klasický fotograf, který se nechce přehrabovat v záplavě fotografií.
Rychlé kontinuální snímání
Zde (po úplném domáčknutí spoustě) bude fotoaparát nepřetržitě pořizovat snímky. Tedy dokud bude zmáčknutá spoušť. U výše zmiňovaného fotoaparátu to může dělat rychlost až 10 snímků za sekundu. Fotoaparát to vydrží tak dlouho, dokud se nezaplní vnitřní buffer fotoaparátu a dokud bude paměťová karta stačit ukládat fotografie.
Tento režim řízení si oblíbí zejména ti, kteří fotí věci v pohybu. Tedy sport, reportáže, divokou přírodu, demolice, apod.
Pomalé kontinuální snímání
Tento režim řízení je stejný, jako ten předchozí. Jen s tím rozdílem, že je rychlost snímání pomalejší. V základním nastavení o dost pomalejší. Možná si teď někdo řekne, proč existuje takovýto režim, když ten předchozí může být klidně 3× rychlejší. Je to proto, že ne vždy je potřeba fotit maximální rychlostí. Navíc při této rychlosti trvá o dost delší dobu, než se vnitřní buffer fotoaparátu zaplní. Jinak řečeno – fotoaparát vydrží pořizovat snímky mnohem déle oproti předchozímu nastavení.
Jednotlivé tiché snímání
Tento režim je podobný prvnímu režimu (jednotlivé snímky). Rozdíl je v tom, že pokud fotíte prostřednictvím hledáčku, je snímání jednotlivých snímků tišší.
Tento režim se může hodit ve chvíli, kdy nechcete své okolí rušit cvakáním zrcátka ve fotoaparátu. Nicméně kdo čeká nějaké výrazné ztišení cvakání zrcátka a závěrky, bude zklamaný. Více o tom v článku o hlasitém zrcátku fotoaparátu.
Kontinuální tiché snímání
Tiché kontinuální snímání. Je o něco tišší než rychlé i pomalé kontinuální snímání. Samozřejmě při snímání prostřednictvím hledáčku. Při rychlém, ale tichém kontinuálním snímání, bude rychlost pořizování fotografií kolem 4 snímků za sekundu. Tato rychlost opět platí pro výše uvedený fotoaparát Canon EOS 7D Mark II.
Během snímání s živým náhledem a při snímání videa nebude dostupné tiché snímání. To ani v případě, pokud bude režim tichého snímání nastaven.
Samospoušť s 10 sekundovou prodlevou / dálkové ovládání
Fotografování skrze samospoušť jsem již vysvětloval v samostatném článku – samospoušť. Stejně tak jako focení s pomocí dálkové spouště.
Každopádně je to podobné jako při focení v režimu jednotlivé snímky. Jen s tím rozdílem, že fotografie bude pořízena za 10 sekund po domáčknutí spouště. V případě použití dálkové spouště bude fotoaparát čekat na signál z dálkového odpalovače. Tedy pokud se mezitím sám nepřepne do úsporného režimu.
Samospoušť s 2 sekundovou prodlevou / dálkové ovládání
Stejné jako v předchozím režimu. Jen s tím rozdílem, že fotografie bude pořízena ne za 10 sekund, ale za 2 sekundy po domáčknutí spouště.
Režim řízení a jeho nastavení
Už víme, jaké režimy řízení Canon EOS 7D Mark II má, ale jak je to s jejich nastavením?
Nastavit správný režim řízení není žádná velká věda. Na fotoaparátech Canon máte několik možností. Jedna z nich je najít tlačítko s označením DRIVE.
Toto tlačítko se může nacházet například hned vedle stavového displeje.
Druhá možnost je najít starý známý znak pro sekvenční / kontinuální snímání (výše). Tento univerzální znak se často nachází i na fotoaparátech jiných výrobců.
Celkové nastavení je pak snadné. Můžete ho měnit skrz tlačítka, popř. přes otočný volič. Nastavení pak můžete vidět na zadním LCD displeji, v TTL hledáčku fotoaparátu a na stavovém displeji. Výše se můžete podívat, jak tento výběr vypadá v menu.
A takhle to vypadá, pokud se snažíte změnit režim řízení skrze Q tlačítko na LCD displej fotoaparátu. V tuto chvíli můžete měnit nastavení skrze otočný volič. Také můžete zmáčknout tlačítko SET / OK a tím vstoupit do výběru (viz obrázek ob tento výše).
Sekvenční snímání
Sekvenční snímání je vlastně trochu nepřesné označení. Správně bychom asi měli používat pojem kontinuální snímání. Sekvenční snímání je totiž vlastně záznam nějakého děje v sériích více snímků za sebou. Klidně takto můžeme zachytit růst stromu snímek po snímků každým dnem celý rok. Nicméně zpět k funkcím fotoaparátu a k režimům řízení.
Jednotlivé snímky vs kontinuální snímání
Jak už název napovídá, režim řízení jednotlivé snímky funguje tak, že můžete pořídit vždy jen jeden snímek. Myšleno po domáčknutí spouště. Zatímco při režimu kontinuálního snímání pořídíte snímků hned několik. Kolik, záleží na fotoaparátu a paměťových kartách. Výhodu mají moderní fotoaparáty s rychlými čipy a velkou vnitřní pamětí ve spojení s rychlými kartami.
Kolik snímků lze pořídit v jednom sledu?
To opravdu záleží na velikosti bufferu fotoaparátu a rychlosti karty. Řekněme, že čím menší fotografie budou foceny a čím rychlejší karta bude použita, tím více fotografií lze pořídit. Pokud budete fotit v režimu RAW + JPEG při 10 snímcích za sekundu, budete mít problém i při rychlé kartě. Každopádně u jednoho fotoaparátu můžete v jenom sledu pořídit třeba 10 fotografií, v jiném klidně 50. Doporučuji se podívat na stránky výrobce fotoaparátu, kde se dozvíte více.
Dnešní SD karty (červen 2017) mají maximální rychlosti při specifikaci UHS-I kolem 100 MB/s. Jenže takový 20Mpix RAW soubor může mít klidně 30 MB. JPEG obrázek v plné kvalitě má klidně 15 MB. Celkem to tedy dělá 45 MB dat. Při rychlosti snímání 10 snímků za sekundu je to rovných 450 MB/s. Na to byste potřebovali SD karty UHS-III a ty se ještě nevyrábí (květen 2021). Každopádně až se vyrábět budou, tak se připravte na pořádnou rychlost. Maximální rychlost sběrnice je totiž 624 MB/s. Reálné rychlosti budou jistě sice menší, ale zase ne o moc.
Ještě, že existují karty CFast 2.0 a XQD s rychlostmi právě přes 400 MB/s. Tyto karty ale nenajdete v běžných fotoaparátech, nýbrž jen v některých profesionálních. Mimochodem až budou hotové karty se specifikací CFexpress, to bude teprve hukot! Jejich rychlosti se mají pohybovat konkrétně od 1 GB/s do 8 GB/s (dle dalších parametrů). Pokrok holt nelze zastavit.
Další důležitá omezení při rychlém snímání
10 snímků za sekundu při sekvenčním, resp. kontinuálním snímání, se může zdát málo. Nicméně na zrcadlovku je to úctyhodné číslo. Není tomu tak dávno, co běžné zrcadlovky dosahovaly rychlosti „jen“ kolem 5 sn. /s. Kdo ví, jak na tom budou fotoaparáty za 10 let.
U fotoaparátu Canon EOS 7D Mark II existují jistá omezení této maximální rychlosti. Tato omezení platí i pro některé ostatní fotoaparáty.
Chladno a nedostatečně nabitá baterie
Je-li chladno, mohou mít některé fotoaparáty problém. Například taková závěrka se v extrémních mrazech může i poničit. Stejně tak mechanizmus zrcátka může být pomalejší než obvykle. Nemluvě o rychlosti ostření. Toto všechno ovlivňuje zima.
Podobné je to s bateriemi a akumulátory ve fotoaparátu. Rychlé kontinuální snímání spotřebuje o dost více elektrické energie než při focení jednotlivými snímky. Pokud je elektrické energie nedostatek, může se to promítnout v rychlosti snímání.
Použití blesku
Při focení s bleskem může též dojít ke zpoždění kontinuálního snímání. Fotoaparát může čekat, dokud se blesk nenabije. Rychlost kontinuálního snímání může tak mnohonásobně klesnout. Klidně na 1 snímek za sekundu, ale i méně.
Vysoká clona objektivu
Některé objektivy jsou takříkajíc pomalé. Tím teď nemyslím při zaostřování (i když tam taky), ale při nastavení vysoké clony. Jinak řečeno – chvíli to trvá. U focení jednotlivými snímky to není patrné. Jakmile ale zapnete kontinuálním snímání a ještě s nejvyšší rychlostí, může se rychlost clony projevit. Nejsem schopen říci, o kolik se takové snímání prodlouží. To záleží na každém objektivu. Také nemusí dojít k žádnému zpomalení…
Stabilizace
Zapnutí stabilizace může rychlost kontinuálního snímání rovněž nepatrně zpomalit. U některých objektivů se proto její zapnutí nedoporučuje. Tedy pokud chcete dosáhnout maximální rychlosti pořizování snímků.
Jedná se například o objektivy Canon EF:
- 300m f/4L IS USM,
- 28-135mm f/3,5-5,6 IS USM,
- 75-300mm f/4-5,6 IS USM,
- 100-400mm f/4,5-5,6L IS USM.
Rychlost závěrky
Rychlost závěrky má také nezanedbatelný vliv na rychlost snímání. Je bláhové si myslet, že budete fotit s rychlostí 10 sn. /s při mizerných světelných podmínkách. Tedy ono to půjde, ale nečekejte žádné zázraky.
Manuál výše zmíněného fotoaparátu tvrdí, že rychlost závěrky pro dodržení 10 sn. /s by měla být alespoň 1/1000 sekundy.
AI Servo AF
Při inteligentním průběžném automatickém zaostřování může být kontinuální snímání nižší. To záleží na fotografovaném objektu a použitém objektivu. To proto, že na některé objekty se už z jejich povahy docela dost špatně ostří. O tom jsem však psal několikrát. Jeden z posledních článků je tento.
EOS iTR AF
Canon EOS 7D Mark II je vybaven pokročilým systémem sledování objektu EOS iTR AF. Toto sledování se do té doby instalovalo jen do opravdu drahých profesionálních zrcadlovek Canon.
Pro představu. Tento systém ostření rozpoznává obličeje i barvy objektů. Zaostřený objekt si pak dokáže předávat mezi všemi 65 ostřícími body. Ani krátkodobé zakrytí objektu neznamená jeho ztracení. Fotoaparát čeká, až se objekt objeví a pokračuje v jeho sledování – předávání AF bodům.
Při zapnuté funkci EOS iTR AF klesne rychlosti snímání, při dodržení všech ostatních podmínek, na cca 9,5 sn. /s.
Osobní zkušenost
S režimem řízení se jako fotograf potkávám relativně často. Konkrétně tedy v závislosti na tom, co fotím. Jedná-li se o nějakou obyčejnou společenskou událost, obvykle rychlé kontinuální snímání ani nezapínám. Stejně tak při fotografování přírody (pokud to není zrovna ta divoká příroda). Portrét v ateliéru při kontinuálním snímání asi také lepší nebude, ba naopak. Na druhou stranu při focený rychlých dějů kontinuální / sekvenční snímání využívám v podstatě neustále. Taková demolice komínu focená dostatečně rychle je velice pěkná podívaná. Stejně tak různé závody, divoká příroda nebo taková reportáž…
Závěrem
Pokud jste do teď nevěděli, jak to někteří ti fotografové dělají, že jejich zrcadlovky fotí jeden snímek za druhým, nyní už víte. Může za to režim řízení. Všechny fotoaparáty mají režim řízení jednotlivé snímky. Ne však každý má režim samospoušť, nebo kontinuální snímání. Ještě méně fotoaparátů má pak režim řízení dálková spoušť. Pamatujte na to, až budete hledat výše zmíněnou ikonku či tlačítko pro režim řízení.
Zdravím Vás Petře,
máte vzácný dar, jak popsat a vysvětlit i celkem nezáživné funkce, které se skrývají v
útrobách fotoaparátů. Myslím si, že i tento článek musí pochopit i naprostý fotografický trumbera.
Můj přístup k sekvenčnímu snímaní je prakticky nijaký. Nepoužívám ho, a asi nikdy
používat nebudu. Nejen proto, že si myslím, že závěrka je při tomto snímání extrémně
zatěžována. No a také proto, že si myslím, že to není až tak košér, vybrat ze série 20 snímků pořízených sekvenčně ten nejlepší. Já osobně si více cením dobré fotografie pořízené jednou expozicí. Ale proti gustu žádný dišputát, každého svobodná volba…
PS ten systém ověřování je dost složitý, poznat na maličkých snímečcích požadované, je někdy obtížné. Nebylo by možné použít nějaký jednodušší systém?
Dobrý den,
jsem rád, že je článek čitelný i pro trumbery. :D Ono je to někdy vážně těžké lidem vysvětlit „k čemu to je a jak to použít“.
Můj osobní přístup ke kontinuálnímu snímání je, že ho určitě neodsuzuji. Kdyby jej lidi nějakým způsobem nepotřebovali a nepoužívali, tak ani nebude přítomen v dnešních fotoaparátech. Co si budeme povídat, dokáže značně ulehčit práci nejednomu fotografovi.
Co se týče ověřování komentářů k článkům. Tento způsob je zřejmě nejpřijatelnější. Před nasazením této ochrany se různí roboti pokoušeli nahrát cca 10-50 komentářů denně k různým příspěvkům. Po této kontrole je denní stav 0. Dřívější kontrola spočívala ve vyřešení lehkého početního příkladu. Prolomena roboty byla během prvního dne nasazení. Tento způsob od Google využívá jisté „reputace“ návštěvníků. Já kupříkladu mám a využívám účet od Google a při návštěvě podobných cizích stránek většinou nic vyplňovat nemusím. Chápu však, že je to mnohdy nepříjemné na něco klikat, popř. opisovat. Rád bych použil něco uživatelsky přívětivějšího, ale zatím opravdu nevím co. Měl jsem tu nasazené i zdánlivě lehčí opisování různých slov z fotek. Často se však stávalo, že to přečíst prostě nešlo. Takže bylo třeba to zkusit opsat třeba na 4x. Vážně nevím… :( Nějaké návrhy pro WordPress web?
Dobré odpoledne,
ano, máte naprostou pravdu, je to někdy hodně nesnadné vysvětlovat někomu něco, co je z jeho pohledu nepochopitelné :-)…
Já také nic z toho, co mají ve výbavě dnešní moderní fotoaparáty neodsuzuji, protože je spousta fotografů určitě používá a využije. Já mám
alespoň tu možnost je nezapínat a nepoužívat. I když by na druhou stranu bylo skvělé, kdybych měl možnost u výrobce si daný model nechat „očesat“. Zadal bych si v objednávce, že nechci video, sekvenční snímaní, GPS, ViFi,
automatiku a dalších možná pět věcí a s radostí sledoval, jak cena zrcadlovky padá s 30,000 na krásných 15,000 kaček. Bohužel je to jen mé zbožné přání,
skutečnost je jiná :-).
A to ověřování komentářů mě až tak moc nevadí, když tu něco sesmolím
jen jednou za čas :-)…
..pri fotografovaní dynamických športových akcii jednou expozíciou by ste si neodniesli domov ani jednu kvalitnú snímku…
Pavol: to snad nemůžete myslet vážně, myslíte si, že jsem až takový
neumětel, že nedokážu vyfotit ani jednu sportovní (dynamickou) fotku
i ručně ostřenou, která by byla kvalitní? Nevím, zda je pro vás dost
dynamický basketbal, nebo hokej. Já z takového utkání přinesu tak
30 snímků a po selekci mi zůstane tak 6-7, které vyhoví jak kompozicí,
motivem, emocí i technickou kvalitou. Určitě bych se neplácal po rameni,
jaký jsem dobrý fotograf, když bych tam sekvenčně napráskal 500-600
fotek a z nich vybral 50-60 „nejlepších“. Tak takových fotek bych si nevážil.
Samozřejmě chápu, že když někdo, kdo se focením živí, např. sportovní
fotoreportér, musí s takových akcí přinést určité množství použitelných
fotek. Ale já nic nemusím, já jen můžu :-)…
Dobrý den, já zase používám sekvenční snímání často, ať k focení dětí např. na dětském dni u manželky ve škole, ale hlavně když se jezdila rally Krkonoše. Tam si to bez tohoto systému nedovedu představit a to jsem tenkrát měl Canon 20D. Dnes mám 90D a je to paráda. Přeji dobré světlo.