Jaké je to být profi fotograf? Jak se stát profi fotograf snadno a rychle
Na sklonku roku je zvykem bilancovat a přemýšlet nad tím, jak se co povedlo či nikoliv. Já bych se rád se svými stránkami přidal. Před pár dny jsme se s kamarády sešli, abychom si pověděli, co se za ten rok s fotoaparátem zvládlo. Někomu se dařilo více, někomu méně. Na čem jsme se však všichni shodli, byl přístup k novodobým „profi fotografům“. Na téma profi fotograf bude tento článek.
Povídání níže berte prosím s rezervou. Rozhodně nechci nikoho urazit nebo se nad někoho povyšovat. Je to pouze náš postoj k některým novodobým profi fotografům.
Jak se stát profi fotograf
Září u středoškoláků, říjen u vysokoškoláků, Vánoce, prázdniny, narozeniny a svátky. To všechno jsou dny, kdy řada z nás, dostává všelijaké dary a dárky. Nejinak tomu je i u mých kamarádů. Ti po přijetí na střední a vysokou školu dostali od svých rodičů první zrcadlovku. Šťastlivci.
Petr, Romana, Martin a Lenka Photography
Jména v nadpisu i textu dále jsou sice smyšlená, ale přeci mají něco společného. Krátce po obdržení své první zrcadlovky se sociální sítě typu Facebook, Instagram, nebo třeba Flickr začínají plnit stránkami. Tyto stránky mají často názvy jako Andy Photography, Jack Photos, Photographer Romana, apod. Schválně se po Vánocích, kolem září / října, či nějakém tom větším svátku, zkuste porozhlédnout po „fejsbůčku“.
Profi fotograf Petr – jak se stát profíkem
Petr byl kluk jako každý jiný. Obstojně se učil. Po škole dováděl venku. Ničím extra nevybočoval. Jako většinu dnešních dětí ho každý den doprovázel moderní smartphone. Tím také často pořizoval fotografie, které pak zveřejňoval na sociálních sítích.
Uplynul nějaký čas a přišly jeho 18. narozeniny. Krátce na to ho oslovila společnost, která ho informovala, že rodiče pilně spořili. Nyní si může vybrat krásných 40 tisíc korun. Většina Petrových vrstevníků si naspořený obnos vybírá do poslední koruny, tak proč jít proti proudu? Tak se na účtu budoucího profi fotografa Petra objevila pěkná suma peněz.
Jenže do čeho investovat? Někteří spolužáci si koupili ojeté vozidlo. Jiní vyrazili na pořádnou dovolenou. Další si koupili solidní počítač. Petr přemýšlel: „Dobrý telefon mám, tablet jsem dostal loni, herní počítač předloni, auto zatím nepotřebuji…“ „Co mě baví a umím dělat nejlépe?“ V tu chvíli se ozval zvuk signalizující nové upozornění na Instagramu. Když ho otevřel, uviděl, že se jeho poslední fotka líbí dalším několika desítkám lidí. V tu chvíli mu hlavou projel nápad: „Chci foťák!“
Fotografické začátky – profi fotograf Petr
Jenže jaký fotoaparát je ten pravý? Petr tedy oslovil rodiče. Ty však v tomto směru neměli vůbec jasno. Tak to zkusil u kamarádů, ale neslyšel nic jiného než statisícové částky za TOP modely a další různé bláboly. Nezbývalo nic jiného než navštívit „osvědčené“ portály jako je Zboží nebo Heureka. Neznaje ničeho, začal prohlížet modely fotoaparátů od 20 do 35 tisíc.
Brzy pochopil, že fotoaparát je jedna věc, ale objektivy jsou věc druhá. Ale jak se v tom vyznat? V tu chvíli narazil na zajímavý model ve slevě – Canon EOS 750D + EF-S 18-135mm IS STM za 22.999,- Kč. „Sláva!“, zaradoval se Petr. „To bude můj budoucí fotoaparát a ještě mi spousta peněz zbude.“ Jak si usmyslel, tak udělal.
Zanedlouho měl na svém stole dvě krabice. Nový fotoaparát Canon s příslušenstvím a zajímavý univerzální objektiv se 7,5× zoomem. Netrvalo dlouho a Petr vyrazil s fotoaparátem a celou rodinou do přírody fotit. Rodiče ochotni svému potomkovi pomoci se do objektivu culili a pózovali, jak bylo třeba. Neznaje žádných kompozičních pravidel a ani co je to expozice, pořídil Petr za jedno odpoledne několik stovek snímků. Fotografie byly foceny různými expozičními režimy. Jednou bylo ostřeno na nos, jednou na oko, jednou úplně jinam. Mladý fotograf zkoušel, co jeho nový fotoaparát dokáže.
První zklamání – profi fotograf Petr
Doma pak přišlo lehké zklamání. Některé fotografie byly rozmazané celkově, jiné špatně zaostřené, některé neodpovídaly barevně. Nicméně některé použitelné byly a to bylo to hlavní! Petr tedy vybral několik nejpovedenějších kousků a pochlubil se jimi na sociálních sítích. Rovněž nezapomněl zmínit, že má novou drahou a super-hyper-skvělou „mašinu“, se kterou teď fotí.
Úspěch byl fenomenální. Každý v jeho okolí chtěl být vyfocen. Každý toužil po nové profilové fotce na sociálních sítích. Vznikalo tak tisíce fotografií měsíčně. Co focení, to stovky fotek. Vždy se nějaká pěkná našla. Netrvalo tedy dlouho a přišlo další rozhodnutí. „Bude ze mě profi fotograf.“ A tak vznikla nová stránka na několika sociálních sítích – Profi fotograf Petr.
Profi fotograf Petr
Výše jste si mohli přečíst jedem z návodů, jak se stát „profi“ fotografem. Tušíte, na co v tomto téměř smyšleném příběhu narážím? Dnešní generace je plná chytrých telefonů, levných zrcadlovek a spoustou lidí, kteří tuto techniku používají a nějakým způsobem ovládají.
V dřívějších dobách, když ještě neexistovala digitální technika, bylo všechno jinak. Když už jste chtěli fotit, skládat modely letadel, bastlit něco z elektroniky…, museli jste se zajímat! Pokud jste chtěli dělat něco opravdu pořádně, nezbylo vám obvykle nic jiného než si o tom hodně přečíst. Samozřejmě také hodně zkusit (a občas bohužel i zničit). Ve fotografii to například znamenalo desítky špatně exponovaných filmů.
Profi fotografem snadno a rychle
Dnešní doba je však v mnohých ohledech jiná. Například to, že fotoaparát umí automatické ostření a to nemluvím o automatickém nastavování expozice. To je nádhera! Člověk dnes nemusí umět takřka nic. Chytré věci se o nás přeci postarají… Stačí jen mačkat spoušť.
Tento stařičký fotoaparát Canon EOS 350D uměl již v roce 2005 takřka vše, co umí dnešní moderní fotoaparáty. Možná sice nebyl tak rychlý a ostřil o něco pomaleji, ale expozici určovat vcelku obstojně. Pro pokročilé fotografy v té době nabídl hned několik expozičních režimů. Takže vlastně to, co dnešní člověk potřebuje.
Nejoblíbenější fotoaparáty
Při své toulce Prahou jsem několikrát narazil na turisty s velice zajímavými fotografickými stroji. Nebylo to nic jiného než velice oblíbená full-frame zrcadlovka Canon EOS 5D Mark III. Aby se neřeklo, tak rovnou s drahým objektivem Canon EF 70-200mm f/4L IS USM. Někdy dokonce s Canon EF 70-200mm f/2,8L IS II USM (stojí kolem 60 tisíc korun). Na tom by nebylo nic špatného. Ale většina těchto fotografů měla expoziční režim nastaven na „zelené autíčko“ tedy plnou automatiku.
Několika těchto lidí jsem se po svém představení trochu váhavě dotázal, proč fotí zrovna touto sestavou. Odpověď často zněla: „Protože mi říkali, že s tímhle se dobře fotí na dálku.“ Ptal jsem se proto dál: „Vidím, že fotíte na automat, zkoušeli jste nějaké jiné expoziční režimy? Co třeba Av?“ Zpět přišla zajímavá odpověď: „Zkoušel jsem to několikrát. Ale fotí to nějak divně. Je to takové světlé / tmavé a divně zaostřené. Ale tady tohle zelený fotí dobře.“ Nedalo mi to: „A máte nějaké webové stránky? Mohu se podívat na vaši tvorbu? Rád bych viděl něco nafocené tímto fotoaparátem.“ No co myslíte, že jsem dostal za odpověď? „Samozřejmě, podívejte se na fejsbůk na stránky Petr Photography.„
Po naklikání stránek mne na sociální síti Facebook čekalo to, co asi každý z vás tuší. Stránka profi fotograf Petr Photography + portfólio společně s pochybným ceníkem.
Kdo je to tedy ten profi fotograf
Abych jen nehýřil negativy, rád bych upřesnil pojem profesionální fotograf, nebo jinak profi fotograf.
Můj názor je ten, že profi fotograf si může říkat ten, kdo se fotografováním živí. Tedy ta sorta lidí, která fotí a bere za focení pravidelně peníze, žold, kapesné… (jak chcete).
Teď mi jistě namítnete, že takový profi fotograf by měl mít i nějakou úroveň. V tom se však s názory rozcházíme. Podle mého ten, kdo se fotografováním živí si může klidně říkat profi fotograf. Nicméně to, že si tak říká, nevypovídají nic o kvalitě odvedené práce. Je tu snad jistý předpoklad, že takový profík by měl dosahovat lepších kvalit.
Kvality takového fotografa je tedy dobré hodnotit dle jeho výsledků, které by měl někde prezentovat. Pokud se vám jeho tvorba líbí, klidně si ho najměte. Pokud jsou jeho fotografie pochybné, ale je velmi levný, je to na zvážení. Chcete mít všelijaké fotky za málo peněz? Nebo dáváte přednost drahému profesionálnímu přístupu?
Jak se doopravdy stát profi fotograf
Je samozřejmě několik cest, tak se stát profesionálním fotografem. Můžete:
- vystudovat fotografickou školu a pokračovat v tom, co vás naučila,
- načíst si mnoho knih, publikací a získané vědomosti uvést v praxi,
- okoukat něco od uznávaných profesionálů v oboru,
- fotit, fotit a zase jen fotit,
- přečíst si celé tyto stránky a všechno si náležitě vyzkoušet (vtip).
Možností je tedy více. Záleží jen na vás, jestli se chcete stát profesionálními fotografy a jakou cestu si zvolíte. Chcete být profi fotograf portrétů? Zkuste se třeba přihlásit na kurz portrétní fotografie. Nebo se chcete stát uznávaný profi fotograf krajin? Pořiďte si vhodné objektivy a vyjděte fotit do přírody. Každopádně každému, kdo se chce stát profi fotograf tímto přeji, aby se mu toto přání splnilo.
Závěrem
Tento článek rozhodně nevznikl proto, aby někoho urazil. Všechna uvedená jména a názvy stránek jsou smyšlená. Věřím, že existují fotografové, kteří i na plně manuální režim dokáží vykouzlit skvělé fotografie. Stejně tak fotografové fotografující pouze kompaktem nebo mobilním telefonem s řádnou dávkou postprodukce, nebo úplně bez ní. Pevně doufám, že ti, kteří si chtějí říkat profi fotograf, to teď nevzdají.
Nicméně nelíbí se mi trend dnešní doby. Ten se teď pokusím vyjádřit menším vtípkem na závěr.
Když mám doma zrcadlovku, znamená to, že bych si měl založit FB stránku Petr PHOTOGRAPHY?
Největší rozdíl mezi profi fotografem a amatérem je ten, že profík musí dělat garantovaný výstup a je za to zaplacen. A proto si s focením nemůže hrát, ale musí fotit na jistotu. A také občas musí fotit věci, které ho nebudou bavit – třeba vyfotit „jak černoši zvládají výpočetní techniku“. Movitý zákazník si vymyslí pitomost a profesionál se toho musí se ctí zhostit.
Kdežto já jako amatér si s tím mohu hrát a klidně udělat lepší fotky. A nebo se mi to nepovede a nikdo mě za nic popotahovat nebude. Profesionál musí mít třeba 2 nebo 3 fotoaparáty sebou a tím minimalizovat riziko, když se něco pokazí. Profesionální fotoaparát je daleko jednodušší a má výrazně odolnější pouzdro. Profesionál fotí téměř vždy na RAW a úpravy fotografií dělá až doma.
Myslet si, že jsem profesionál, když si pořídím dražší fotoaparát, je trochu hloupé.
Super článek. Děkuji .M.
Dobrý den,
děkuji za názor, pochvalu. Přiznávám se, že se jedná o jednu z mála pozitivních reakcí. Drtivá většina přijatých e-mailů jako reakce na článek zněla přibližně takto: „To jako chcete říct, že když se jmenuji XXX Photography, že jako nemůžu bejt profík?“
„Na co si to hrajete? Na nějakýho rádoby fotografa? Já na rozdíl od vás vydělávám focením peníze a ne se jen přiživuju…“
„Co tím článkem jako sledujete? To myslíte vážně? Milej zlatej, já se fotografováním živím, abys věděl.“
A ještě jedna třešnička na závěr. „Abyste jako věděl, tak já už fotím profi 2 roky. Vydělávám slušný peníze a na Insta mám hodně folouvrů. A co jako, že se jmenuju XXX Photography? Máte s tím jako nějakej problém? A taky mám mnohem lepší foťák, než jste tam v tom článku psal. Dej si na mě bacha!!!“
Tak nevím… a to jsem chtěl článkem vyjádřil takový povzdech nad dnešní dobou, kdy je mnoho lidí téměř okamžitě profesionálním fotografem. Výsledek článku jste sama viděla v citacích výše…