Nastavení citlivosti ISO v určitém intervalu

Nedávno do Fotoporadny přišel zajímavý dotaz. Ono to tedy bylo více dotazů, ale vše v jenom obsáhlejším e-mailu. Týkaly se nastavení citlivosti ISO.

Teprve se učím fotit se zrcadlovkou. Pořídila jsem si nový fotoaparát. Zkouším různá nastavení, ale nějak mi blbne nastavení citlivosti ISO.

Našla jsem v menu fotoaparátu nastavení citlivosti ISO v určitém rozsahu. Tak jsem si ten rozsah upravila, ale fotoaparát mi stejně fotí při jiné citlivosti ISO. Co s tím?

V plně manuálním režimu mi citlivosti ISO nějak divně skáče (podle světla ve scéně). Zřejmě mám nějaké porouchané nastavení citlivosti ISO. Jak z toho ven?

Nastavení citlivosti ISO a expoziční režimy

V první řadě je třeba zmínit, že zpravidla není možné nastavovat expozici při plně automatických expozičních režimech. Expozicí myslím samozřejmě expoziční čas, clonu a citlivost ISO. Automatické expoziční režimy (např. portrét, krajina, apod.) určují hodnoty expozice samy. Není do nich možné zasahovat a tím může vzniknout problém s nastavením citlivosti ISO. Citlivost ISO pak často nastavit vůbec nejde. Stejně tak jako jiné hodnoty expozice. Je však možné, že v některých automatických expozičních režimech trochu volnosti mít budete. Zpravidla by to však být nemělo.

Řešením tohoto problému je přepnout do nějakého poloautomatického expozičního režimu, nebo využít manuální expoziční režim.

Nastavení citlivosti ISO v určitém rozsahu

Některé pokročilejší fotoaparáty mají možnost nastavit citlivost ISO v určitém rozsahu. Například od citlivosti ISO 100 do 51200. V tomto rozsahu se pak budete pohybovat jak vy, tak i automatika fotoaparátu. Bude-li nastaven rozsah citlivosti ISO na 200 až 400, tak ISO 100 prostě nenastavíte!

Má-li váš fotoaparát nastavení automatického rozsahu ISO, jistě také najdete možnost nastavit citlivost ISO na volbu Auto.

Rozsahy citlivostí ISO

Toto nastavení, resp. rozsah citlivosti ISO, se projeví téměř při všech expozičních režimech. Jak při automatickém, poloautomatickém, tak manuálním expozičním režimu. Výjimku tvoří „zelené autíčko“  tedy úplná automatika, kde nezměníte prakticky nic. Zelené autíčko se tomuto režimu říká proto, že u fotoaparátů některých značek je místo tohoto zeleného obdélníčku napsáno AUTO zelenou barvou.

Druhý rozsah na obrázku výše se jmenuje automatický rozsah citlivosti ISO. Funguje stejně jako klasický rozsah citlivosti ISO, jen s nastavením citlivosti ISO na Auto. Při volně Auto se pak fotoaparát drží ve zvoleném rozsahu.

Výše uvedené odstavce platí alespoň u fotoaparátů Canon. Mimo úplné automatiky v podobě zeleného autíčka a jiných automatických expozičních režimů (mimo režim  ), vypadá situace asi takto.

Fotograf si v dobré víře nastaví kupříkladu v prioritě clony nějakou hodnotu clony. Fotoaparát (jako vždy) dopočítává expoziční čas tak, aby byla správná expozice. Pokud však fotograf „zapomene“ a nechá nastavenou citlivost ISO na Auto, mohou se dít věci. Konkrétně stačí, aby se do záběru dostala třeba osoba ve svítivých šatech, a automatika začne ISO snižovat. Obdobné to bude, pokud bude část záběru zabírat např. černý pes. To se pak bude pro změnu citlivost ISO zvyšovat. Kromě toho rovněž bude obdobně operovat s expozičním časem. To však může dělat neplechu. Tak či onak se automatika drží vždy v určitém zadaném rozsahu. Tento rozsah automaticky nepřekračuje. Minimálně u Canon EOS 7D Mark II se tak děje.

Manuální expoziční režim a nastavení citlivosti ISO

Když jsem začínal se svojí první digitální zrcadlovkou, byla situace jasná. Po přepnutí do manuálního expozičního režimu bylo nutné nastavit celou expozici ručně. Jenže s příchodem nových fotoaparátů se to jaksi částečně změnilo. Kvůli větší pohodlnosti mnoho fotografů zapíná nastavení citlivosti ISO na volbu Auto. To znamená, že základní parametry expozice (čas a clonu) nastavujete vy dle zvoleného expozičního režimu. Nicméně fotoaparát se stále snaží zvyšováním či snižováním citlivosti ISO expozici korigovat podle sebe. Výsledkem toho všeho je to, že i v manuálním režimu citlivost ISO „poletuje“ sem a tam podle scény.

Z tohoto „problému“ se můžete dostat jednoduchým způsobem. Přejdete do nastavení citlivosti ISO a nastavíte hodnotu jinou než Auto. Fotoaparát pak bude fotit pouze s touto hodnotou a žádnou jinou.

Osobní zkušenost

Nastavení citlivosti nepovažuji za nějaký velký problém. Jenže já jsem vyrůstal ještě v době filmů. V té době platily trochu jiné věci. Třeba to, že když jste věděli, že budete fotit za šera, tak jste si koupili film s citlivostí ISO 800+. Když jste fotili architekturu či krajinky, klidně jste sáhli po filmu s citlivostí ISO 50, nebo 25.

Dnes je však situace trochu jiná. Digitální fotoaparáty umožňují měnit citlivost ISO velice snadno. Navíc rozsah citlivosti ISO je velice velký. Mnohdy můžete nastavit citlivost ISO i přes obrovské číslo 25600.

Při koupi Canon EOS 7D Mark II jsem udělal jednu věc. Pro všechna nastavení citlivosti ISO jsem si vyfotografoval stejnou scénu. Konkrétně tedy od citlivosti ISO 100 až po 51200. To jak pro formát JPEG, tak i pro RAW. Následně jsem z fotografií zjistil, jaká maximální citlivost ISO je pro můj fotoaparát optimální pro ještě nezašuměné snímky. Výsledkem byl určitý maximální rozsah citlivosti ISO, ve kterém velice často fotím. V ojedinělých případech pak volím citlivost ISO větší. To vše v závislosti, jestli fotky půjdou na sociální sítě, nebo zda se budou tisknout.

Doporučení na závěr

Znovu se podívejte na tento obrázek, který jste již viděli výše.

Máte-li podobné nastavení ve vašem fotoaparátu, vřele doporučuji si rozsahy trochu „otestovat“! Vyhnete se tak nepříjemným „překvapením.“ Nyní malý příklad pro výše uvedený fotoaparát Canon EOS 7D Mark II:

• nastavením rozsah citlivosti ISO na 400 až 800 (první rozsah),
• automatický rozsah ISO na 100 až 200 (druhý rozsah),
• vše třeba v expozičním režimu .

Pokud následně fotím, mám možnost nastavit citlivost ISO na Auto, 400 až 800. Pokud potřebuji citlivost ISO ručně změnit, budu se pohybovat v rozsahu 400, 500, 640 a 800. Jakmile ale nastavím citlivost ISO na Auto, bude se citlivost sama nastavovat pouze v rozsahu 100 až 200.

Nepochopením nastavení rozsahu výše pak vede ke zbytečným problémům a komplikacím při focení.

Závěrem

Technika a její možnosti se neustále vyvíjejí a derou se kupředu. To, co bylo dříve nemyslitelné, je dnes běžně ve fotoaparátech. Paradoxně třeba takové nastavení citlivosti ISO na možnost Auto. Člověk by řekl, že to fotografům přeci musí pomoci. Vždyť je díky tomu o starost méně. Jenže ne vždy je právě taková „vymoženost“ vítaná. Nezkušeného fotografa to může velice snadno zaskočit.

Máte-li pocit, že vám citlivost ISO nějak „lítá“, nepropadejte panice. Podívejte se do nastavení citlivosti ISO ve fotoaparátu. Možná, že zjistíte, že je citlivost ISO nastavena přeci jen trochu jinak, než by měla. V opačném případě je tu Fotoporadna.