Monofokální objektivy vs zoom objektivy

Možná jste si koupili novou zrcadlovku a nyní řešíte, jestli si pořídit monofokální objektivy, příp. ty s funkcí přiblížení (zoom). Pro ty, kdo neznají pojem monofokální objektivy – jedná se o objektivy s pevným ohniskem. Jinak řečeno nemůžete zatočit „kolečkem“, aby se vám scéna v hledáčku přiblížila, ale musíte k fotografovanému objektu přijít blíž.

Dnešní článek obsahuje základní srovnání mezi těmito druhy objektivů z pohledu amatérského fotografa.

Zoom objektivy

Objektivy s možností přiblížení obrazu nazýváme někdy také zoom objektivy, příp. zoomovacími objektivy. Bezpečně je poznáte už z jejich názvu, protože ten obsahuje rozsah ohniskových vzdáleností objektivu. Příkladem budiž Canon EF-S 17-55mm f/2,8 IS USM.

Tato „skla“, resp. tyto objektivy, jsou velmi univerzální. Zejména pro možnost přiblížit a oddálit obraz bez toho, abyste museli s fotoaparátem někam chodit. To se hodí nejenom při fotografování portrétů, ale i focení reportáží, budov, krajinek. Zoom objektivy mají uplatnění prakticky kdekoliv vás napadne.

Tato výhoda je však vykoupena i několika nevýhodami. Objektivy jsou o něco větší a těžší, než monofokální objektivy. Je to dáno tím, že při zoomování se optická soustava posouvá a tak je potřeba ji vyčlenit nějaké místo. Optická soustava je též zpravidla komplikovanější, než v případě monofokálních objektivů. Za to může též nutnost provádět korekce obrazu v celém rozsahu ohniskových vzdáleností objektivu. Těmito korekcemi myslím vinětaci, chromatickou aberaci, zkreslení objektivu, apod. Navíc se takový objektiv může při nechtěném nárazu snáze porouchat. Poslední věc se týká zejména těch objektivů, které se při zoomování vysouvají a otáčejí.

I přes tyto nevýhody jsou tyto objektivy velice populární a je hloupost se jim vyhýbat.

Monofokální objektivy

Při fotografování mě přátelé občas prosí, abych jim půjčil svůj fotoaparát. Když tak učiním, často mi na mém monofokálním objektivu kroutí ostřícím kroužkem a děsně se diví, že to vůbec nepřibližuje. Když jim pak vysvětlím, že zoom se ovládá nohama, velmi se diví.

Na příhodě výše je vidět, že monofokální objektivy jsou přeci jen méně univerzální. Na druhou stranu mají mnoho kladů. Kupříkladu jejich optická soustava je o dost jednodušší, než u objektivů typu zoom. Z toho často plynou menší rozměry i nižší hmotnost objektivu.

Co do optické kvality jsou monofokální objektivy velice lákavé. Jejich méně složitá optická konstrukce lépe využívá korekcí obrazu a dosahuje tak často velmi dobrých výsledků. To však samozřejmě neplatí všeobecně pro každý monofokální objektiv. Více o vámi vysněném objektivu napoví recenze a testy. Všeobecně se však dá říci, že opticky jsou monofokální objektivy stejné či lepší než objektivy typu zoom.

Monofokální objektivy vs zoom objektivy

Když už jsem nakousl onu optickou kvalitu hrající pro monofokální objektivy, je tu ještě jedna věc. Tou je světelnost objektivu. Díky jednodušší a snazší konstrukci dosahují monofokální objektivy velmi vysokých světelností – klidně i f/1,2. Některé speciální objektivy mají světelnost dokonce menší než f/1,0. Na druhou stranu objektivy typu zoom obvykle končí u světelnosti kolem f/2,8 a horší. Tento rozdíl se pak projevuje na hloubce ostrosti. Monofokální objektivy díky tomu mohou dosahovat mnohem menší hloubky ostrosti.

Je pravda, že i monofokální objektivy se světelností f/1,2 jsou rozměrnější. Pokud se však budete pohybovat v rozsahu f/1,8 až f/2,8, jsou tyto objektivy docela kompaktní. Tedy rozhodně o dost kompaktnější, než alternativa u zoom objektivů.

Dnes se již dá s klidem tvrdit, že pro každý zoom objektiv existují i monofokální objektivy podobných ohniskových vzdáleností. Kupříkladu výše uvedený objektiv Canon EF-S 17-55mm f/2,8 IS USM. Místo něj můžete použít mnoho zajímavých alternativ, např.:

• IRIX 15mm f/2,4
• Sigma 20mm f/1,4 DG HSM Art
• Canon EF-S 24mm f/2,8 STM
• Sigma 30mm f/1,4 DC HSM Art
• Canon EF 35mm f/1,4 L II USM
• Canon EF 40mm f/2,8 STM
• Canon EF-S 60mm f/2,8 Macro USM

Všechny uvedené objektivy jsou sice super, ale problém nastane ve chvíli, kdy vám zvolené ohnisko nevyhovuje. Pak je třeba provést výměnu objektivu za vhodnější. To je přesně ona (ne)univerzálnost, o které jsem psal v úvodu. A to nemluvím o váze – pokud byste chtěli nosit všechny tyto objektivy u sebe.

Monofokální objektivy vs zoom objektivy v praxi

Je třeba opět zdůraznit, že ne vše, co bylo výše napsáno, platí stoprocentně. Dost také záleží, o jaký typ objektivu a fotoaparátu se jedná.

Jedná-li se o objektivy pro full-frame fotoaparáty (hlavně zrcadlovky), budou objektivy dosti rozměrné. Jejich alternativy pro APS-C senzory, příp. pro bezzrcadlovky, budou o něco menší a lehčí. Krásně je to vidět na těchto objektivech od Canonu:

• Canon EF 24mm f/2,8 IS USM (se stabilizací, délka ~56 mm, cena ~14 tis. Kč),
• Canon EF-S 24mm f/2,8 STM (bez stabilizace, délka ~23 mm, cena ~4 tis. Kč),
• Canon EF 24mm f/1,4 L II USM (bez stabilizace, délka ~87 mm, cena ~39 tis. Kč).

V textu výše byla zmíněna lepší obrazová kvalita u monofokálních objektivů. Jistě by se nyní hodilo nějaké přímé srovnání na testovací scéně. Nevlastním však tolik objektivů a testovací obrazce. Ale jistý ukazatel bych tu měl. Schválně se podívejte na stránky DxOMark. Zde si stačí vybrat váš fotoaparát (nebo jemu podobný) a následně se objeví seznam testovaných objektivů. Všimněte si, že se objektivy typu zoom nachází ve spodní části hodnocení (řazeno dle DXOMARK score). To ledacos vypovídá o kvalitě monofokálních objektivů a objektivů typu zoom.

Osobní zkušenost

Nedalo mi to a provedl jsem menší statistiku. Analyzoval jsem EXIF metadata z několika desítek tisíc fotografií, které jsem za ty roky vyfotografoval. Zajímal jsem se o použitý úhel záběru, resp. o ohniskové vzdálenosti u zoom objektivů. Následně byly výsledky rozděleny podle použitých objektivů. Monofokální objektivy nebyly do této statistiky započítány. Vyšlo mi z toho přibližně toto:

• při použití širokoúhlého objektivu (do 50 mm):
  • 40 % snímků bylo pořízeno na nejširší ohnisko či velmi blízko němu,
  • 45 % snímků bylo vyfotografováno na nejdelší ohnisko,
  • 15 % fotografií vzniklo někde „uprostřed“;
• při použití teleobjektivu (při rozsazích od 50 mm do 400 mm):
  • 20 % snímků vzniklo na nejkratším konci ohniska,
  • 15 % snímků na nejdelším konci,
  • 65 % fotografií někde mezi nejkratším a nejdelším rozsahem objektivů;
• 75 % všech fotografií bylo pořízeno na ohniska do 50 mm.

Co z této statistiky vyplývá? Především to, že nablízko bych se klidně mohl zbavit horšího objektivu typu zoom a mohl si pořídit vhodnou monofokální variantu. Např. Canon EF 24mm f/1,4L II USM by velmi dobře posloužil.

Je zajímavé, že když jsem si od kolegy vypůjčil jeho 3 tisíce fotografií ke stejnému účelu, výsledek dopadl podobně. Fotí objektivem Nikon 18-55mm f/3,5-5,6 G AF-P DX VR. 35 % snímků pořídil na nejkratší ohnisko a 40 % na nejdelší. Zbytek pořídil někde mezi. Těžko soudit dle dvou fotografů, ale hádám, že výsledky ostatních amatérských fotografů budou obdobné. Každopádně někomu bude vyhovovat zoomovací objektiv, jiný bude mít jen monofokální objektivy. Já osobně vlastním oba druhy objektivů a střídám je dle místa a podmínek pro focení.

Závěrem

Ačkoliv z textu výše spíše vyhrávají monofokální objektivy, určitě se tím nenechte negativně ovlivnit. Jasně, mají své výhody (rozměry, hmotnost, cenu, aj.), ale i jisté nevýhody. Já jsem naopak za své zoomovací objektivy rád. V některých situacích si nedokážu představit, že bych je neměl a místo nich bych musel používat monofokální objektivy. Řeč je třeba o takové dřevárně. Vážně si nedovedu představit, že bych pobíhal s monofokálem po lese a fotil všechny ty skupinky bojujících. Na druhou stranu, kdybych měl fotit pouze jednotlivce, příp. menší skupinu dobrodruhů, monofokálním objektivům bych se nebránil. Je to tedy o možnostech, schopnostech, znalostech a zkušenostech.