Matnice fotoaparátu

Matnice fotoaparátu je nemálo důležitá součást dnešních zrcadlovek. Najdete ji ale i ve středoformátových fotoaparátech a u velkých formátů. Dnešní kratší článek věnuji právě tomuto malému kousku plastu či skla. Neopatrnou manipulací totiž není problém matnici zašpinit či jinak poškodit. Pokud už s matnicí musíte manipulovat, buďte k ní velmi opatrní.

Co je matnice

Matnice fotoaparátu je nepatrná plastová či skleněná matovaná destička (z jedné strany). Na tomto upraveném povrchu destičky se rozptyluje světlo, které předtím prochází skrze objektiv. U moderních zrcadlovek se na tuto destičku díváte skrze hledáček fotoaparátu, resp. optický hranol v něm. Požadujete-li názornější zobrazení, doporučuji navštívit Wikipedii.

U velkých formátů se matnice pro změnu vkládá místo fotografické (filmové) desky. Fotograf pak díky matnici může před samotným fotografováním zaostřit a celkově sledovat objekt zájmu. Nyní zpět k zrcadlovkám.

Jak vidíte na fotografii výše, jedná se v podstatě jen o malou destičku s výběžky.

Jaké existují matnice

Matnic je hned několik typů. Nejčastěji se u dnešních zrcadlovek (březen 2018) setkáte s vlastně úplně obyčejnou matnicí. Tato matnice není nijak extra upravená. Slouží především k zobrazování zaostřovacích bodů, popř. dalších údajů. Zná ji každý fotograf fotící skrze TTL hledáček moderních fotoaparátů. Tento typ matnic funguje krásně a v drtivé většině případů bohatě stačí. Nicméně jsou situace, kdy se tak úplně nehodí. Takovými situacemi je například manuální ostření, práce se starými objektivy, nebo třeba astrofotografie.

Na obrázku výše vidíte právě onu klasickou matnici, kterou můžete znát z moderních fotoaparátů. V tomto případě se jedná o matnici zobrazující opravdu velké množství informací. Tento konkrétní typ najdete u fotoaparátu Canon EOS 7D Mark II.

Jiný typ matnice – nejvíce oblíbený z těch ostatních

Kromě klasického typu výše existuje celá řada dalších typů matnic. Asi nejrozšířenější z nich je tzv. matnice s rozděleným obrazem. Ta se výborně hodí, pokud fotografujete za pomoci starých objektivů a využíváte tak manuálního ostření. Samozřejmě si využijete i u moderních objektivů, kupříkladu při makrofotografii.

Na obrázku výše je vidět přibližný vzhled matnice s rozděleným obrazem. Při ostření se neposuzuje ostrost celého obrazu, ale pouze středové části. Zde se světlo totiž láme, a pokud není správně zaostřeno, hrany objektů na sebe uprostřed obrazu nenavazují. Někdy bývá kolem středu také tzv. microprisma.

Další oblíbené typy matnic

Další oblíbený typ matnice je ta s tzv. microprisma. Ta má ve svém středu nebo kolem středu mnoho malých hranolů, resp. doslova mikro-hranolů. Pokud je obraz správně zaostřený, je obraz úplně přirozený bez rušivých prvků. Pokud ale nemáte zaostřeno správně, v místech těchto hranolů jsou vidět jakési tečky. Obraz navíc může mít v místě těchto hranolů dokonce jinou barvu než okolní části obrazu.

Další zajímavou matnicí je matnice s mřížkou. Ta může obsahovat jak microprisma, tak i rozdělený obraz. Navíc je vybavená mřížkou, která má fotografovi usnadňovat kompozici. Mřížka níže je pouze ilustrační, protože existují jak třetinky, tak i zlatý řez, popř. jiné rozložení čar.

Kromě výše uvedených matnic se používala ještě matnice se stupnicí. Ta se hodila při makrofotografii, nebo vědeckou fotografii. Tento typ měl ve svém středu i po okrajích různě velké a široké stupnice.

S dalším typem matnic ve fotoaparátu jsem se již nesetkal. Pouze s jejich různými kombinacemi. Koneckonců moderní technice tyto matnice příliš „nesvědčí“. Proč tomu tak je prozradím níže.

Kde se matnice nachází

Někteří možná potkávají „takové ty blázny“, kteří drží fotoaparát ve výšce pasu a koukají se na něj ze shora. Mnozí tyto fotografy mají za podivíny. Častokrát slyším věty typu: „Jé, koukej na toho …ehm… fotografa. Co to dělá? Jak to fotí? To je směšný, co? Proč takhle fotí?“

Buď je to opravdu podivín, který rád fotí tzv. od boku, nebo je to přeci jen trochu jinak. Pokud fotograf takto fotí, možná v ruce třímá právě onen střední formát, nebo starší fotoaparát se dvěma objektivy.

Některé fotoaparáty totiž nemají hledáček, resp. TTL hledáček, na který jsme zvyklí z dnešních moderních fotoaparátů. Muselo se na scénu dívat ze shora, resp. se takto sledovala matnice. Ta se ukrývá v těle fotoaparátu a je tak více méně odcloněná před slunečními paprsky. Dnešní fotoaparáty to ale mají trošičku jinak.

V moderních fotoaparátech je matnice umístěná nad zrcátkem uvnitř fotoaparátu – viz fotografie výše. Na první pohled se jedná o super místo. Nepřekáží, obvykle na ni nepadá prach, nepřichází do přímého kontaktu s upatlanými objektivy.

Proč se s matnicí vůbec zabývat a jak ji vyměnit

Myslím si, že v drtivé většině případů vás matnice fotoaparátu nemusí vůbec trápit. Za 10 let fotografování jsem matnici řešil pouze jednou. Tehdy byla upatlaná a já ji musel najít, vyndat a vyčistit. Měl jsem štěstí, u fotoaparátu Canon EOS 350D vyndat šla. Jak jsem později zjistil, nejedná se o samozřejmost a některé fotoaparáty ji mají vestavěnou a nevýměnnou. V tomto případě věc dokáže obvykle vyřešit odborný servis. Na druhou stranu, proč matnici vůbec měnit, když funguje správně, nebo ne?

Důvody výměny matnice

Stále si myslím, že si úplně krásně vystačíte s matnicí, která je ve fotoaparátu od výroby. Existují ovšem situace, kdy je výměna matnice přeci jen na zvážení.

Špína a prach

Při práci s fotoaparátem se dříve či později stane, že se do jeho nitra dostane jedna i více prachových částic. Tyto částice mohou doputovat až na matnici fotoaparátu. Na kvalitu fotografie nemá prach na matnici žádný vliv. Vadí ale fotografovi, který fotí skrze TTL hledáček. Při pohledu do něj jsou totiž vidět černé tečky v obraze, které fotografa ruší.

V tomto případě obvykle pomůže fotoaparát vyčistit proudem vzduchu. Prach odlétne ven, nebo někam jinam do fotoaparátu. Tak či onak je tím obvykle problém nějak vyřešený. Tedy pokud ona prachová částečka nespadne na senzor. Zde by se opět musela odstranit. Prach na senzoru již na kvalitě fotografií vliv má.

Mastnota a škrábance

Matnici není těžké upatlat. Stačí neodborně nasazovat objektiv, pustit k fotoaparátu děti, nebo dlouze zkoumat vnitřní části fotoaparátu. Nicméně věřte, že takový otisk prstu není zrovna to, na co chcete v hledáčku při fotografování koukat. V tu chvíli je čas na očistu matnice nebo její vyměnění. Pokud se pustíte do jejího čištění neodborně svépomocí, mohou tím vzniknout škrábance, které již nelze odstranit.

Více o čištění matnice v samostatném článku.

Výměna za jinou

Další důvod, proč matnici vyměnit je, že jste si obstarali nějakou „lepší“. Ať již nějakou z výše uvedených, nebo klasickou (avšak přesnější).

Výměna matnice za lepší

Nyní se vrátím k fotoaparátu Canon EOS 7D Mark II. V manuálu i v menu fotoaparátu se můžete dočíst, že fotoaparát podporuje dva typy matnic. Konkrétně matnici Canon Eh-A a Canon Eh-S.

Canon Eh-A je standardní matnice, kterou je fotoaparát vybavený již od výroby. Velice dobře funguje u méně světelných objektivů od světelnosti f/2,8 a číselně výše. Tomuto typu tedy nedělá problém objektiv se světelností f/5,6 a horší. V takovém případě stále poskytuje rozumně světlý obraz. Nevýhodou této matnice je, že při světelnosti objektivu lepší než f/2,8 nevidíme v hledáčku skutečnou hloubku ostrosti.

Canon Eh-S je tzv. superpřesná matnice. Ta se fotografovi hodí ve chvíli, kdy fotíte s objektivy se světelností f/2,8 a lepší. Kupříkladu s objektivem Canon EF 85mm f/1,2 L II USM. S touto matnicí (ve spojení s vhodným objektivem) máte výhodu také při ručním ostření. Díky světlé matnici a ještě menší hloubce ostrosti dokážete odhalit případné chyby v ostření automatikou. Tato superpřesná matnice má bohužel i své nevýhody. Pokud byste použili objektiv s horší světelností než f/2,8, bude obraz v hledáčku výrazně tmavší. Použití této matnice pro ne příliš světelné objektivy proto postrádá smysl.

Jaký je rozdíl mezi obyčejnou matnici a tou superpřesnou ukazuje tato stránka.

Kleštičky na matnici a další příslušenství

Rozhodnete-li se matnici vyměnit, v první řadě si zjistěte, zdali se matnice vašeho fotoaparátu vůbec vyměnit dá. To zjistíte svépomocí pohledem do nitra fotoaparátu, popř. přečtením si manuálu.

Druhá věc, která se vám v tomto ohledu hodí jsou kleštičky. Některé e-shopy prodávají společně s matnicí také kleštičky, které použijete na výměnu matnice. Díky nim nemusíte na matnici sahat rukou a tím ji upatlat. Dejte si pozor na správné uchycení za k tomu určené výstupky.

Další velice dobrou věcí, která se vám hodí jsou plíšky pod matnici. Ty zajišťují, aby byla matnice umístěná ve správné vzdálenosti od zrcátka. Správnou vzdáleností se rozumí taková vzdálenost, aby obraz v matnici souhlasil s výslednou fotografií. Může se totiž stát, že v matnici bude vše lehce rozmazané, zatímco fotografii bude krásně ostrá a naopak. K tomu slouží plíšky s různou tloušťkou (zlomky milimetru).

Zda nově zakoupená sada s matnicí obsahuje rovněž plíšky s kleštičkami, si ověřte v obchodu, kde chcete novou matnici koupit. Není to vždy samozřejmost.

Čištění matnice

Jak jsem zmínil výše, matnici možná budete vyndávat z fotoaparátu právě proto, abyste ji vyčistili. Existují minimálně 3 způsoby, jak k čištění přistupovat:

• odborná očista v servisu,
• ofukovací balónek společně s utěrkou z mikrovlákna,
• speciální přípravky.

První varianta je asi nejpohodlnější. Na nějaký čas dáte svůj fotoaparát do rukou servisu, který matnici vyčistí. Společně s ní doporučuji rovněž nechat vyčistit i zbylé části fotoaparátu – například senzor. Nicméně něco vás to bude stát. Jednak budete nějakou dobu bez fotoaparátu a navíc to stojí nějaké ty peníze.

Druhá varianta spočívá v tom, že matnici vyndáte a svépomocí očistíte. Nejprve z matnice vyfoukáte viditelné prachové částice. Někdy je třeba použít štěteček, příp. utěrku z mikrovlákna. Tento postup však mnozí nedoporučují proto, že lze matnici snadno poškrábat a upatlat. Poškrábaná matnice je pak v podstatě na vyhození. Samozřejmě, můžete fotit i s poškrábanou matnicí, ale je to při pohledu do hledáčku nepříjemné a rušivé.

Třetí varianta spočívá v nákupu speciálního vybavení. Připravte si isopropanol, tlakový vzduchový čistič ve spreji, tenké lékařské rukavice a několik dalších věcí. Jak poté postupovat se dozvíte v článku o čištění matnice.

Osobní zkušenost

Za 10 let fotografování s Canon EOS 350D jsem se s výměnou matnice setkal pouze jednou. Bylo to proto, že byla zaprášená. Samozřejmě, že jsem k její výměně přistupoval velice nezkušeně a neodborně. Rukou jsem ji „vycvakl“ z místa, kde se nacházela a stále v ruce pak utřel hadříkem. V domnění, že to takto stačí, byla následně vrácená zpět na své místo. Jaké bylo mé překvapení, když byla ještě více „zaprasená“ než před vyndáním.

Velice rychle jsem pochopil, že brát matnici přímo do ruky není dobrý nápad. Nicméně pro následující vyčištění stačilo matnici několikrát přetřít hadříkem. Chvíli to sice trvalo, než se podařilo odstranit všechna prachová zrnka, ale podařilo se. K poškrábání matnice nedošlo.

O několik let později jsem pak asistoval kolegovi s výměnou matnice u jeho fotoaparátu. Měl v té době v oblibě staré manuální objektivy. Sehnal si proto neoriginální matnici. Konkrétně pak matnici s rozděleným obrazem. Několik měsíců z toho byl unesen. Když se pak vrátil k novým objektivům, tato matnice mu byla spíše přítěží. Zaostřit pomocí ní mu totiž trvalo o dost déle než automatice fotoaparátu. Navíc ostření s novými objektivy, dle jeho slov, „nebylo žádný terno“. To vše nakonec vyústilo v to, že si pořídil dvě fotografická těla. Jedno používá s moderními objektivy a druhé (včetně vyměněné matnice) pro staré objektivy.

Doplnění

Výše jsem psal, že vyjmenované „speciální“ matnice (známé ze starých zrcadlovek) nové fotografické technice příliš „nesvědčí“. Já osobně patřím k těm, kteří si ještě pamatují fotoaparáty na film. Konkrétně tedy ty staré fotoaparáty s ještě staršími manuálními objektivy a s matnicí s rozděleným obrazem a microprisma. Při focení s těmito fotoaparáty a matnicemi vše probíhalo tak, jak mělo. Plynulým točením ostřícím kroužkem na objektivu jste za pomoci rozděleného obrazu a microprisma po chvíli zaostřili. Ostřili jste na střed a pak jste případně překomponovávali obraz.

V dnešních moderních fotoaparátech máte mnoho zaostřovacích bodů. Pokud byste ostřili na nějaký jiný než prostřední, nejspíše vám staré matnice příliš nepomohou, spíše naopak. Z toho plyne, že se starými typy matnic je prakticky nutné ostřit na prostřední bod. Navíc moderní objektivy nejsou obvykle přizpůsobeny pro manuální ostření a to celou věc s jinými matnicemi komplikuje. Manuální ostření s moderními objektivy je prostě nepohodlné a lehce se stane, že zaostříte špatně. K čemu je pak fotoaparát za desítky tisíc s mnoha zaostřovacími body a rychlým automatickým ostřením?

Tím chci říci jedno. Máte-li v úmyslu využívat jinou než základní matnici na moderní technice, připravte se na případné problémy. Budete-li používat tyto matnice pro staré objektivy, nejspíše nebudete mít problém žádný. Možná někdy o adekvátním ostřením.

„Staré matnice“ v novém fotoaparátu

Mám jednoho známého, který dlouho fotil na staré fotoaparáty na film a nechtěl se jich vzdát. Nakonec ale moderní technice podlehl. Je to už několik let, co si pořídil svojí první digitální zrcadlovku. Chtěl jít totiž s dobou a fotografování na film a tisk fotografií začalo být ekonomicky nevýhodné.

S novou technikou nebyl příliš spokojen. Jeho nový fotoaparát sice překypoval řadou funkcí, o kterých si mohl dříve jen nechat zdát, ale stále to nebylo ono. „Zaostřovací body jsou fajn, rychlé automatické ostření je vcelku přesné, to jooo…“, říkával. „Stále to však není ono. Ta moderní technika asi prostě není pro mě.“

Nakonec se ukázalo, že funkce moderních fotoaparátů v drtivé většině stejně nevyužije. Navíc se mu stále více stýskalo po starých fotoaparátech. Stýskalo se mu natolik, že si pořídil na všechny své staré objektivy vhodné adaptéry pro provoz na jeho digitální zrcadlovce. Nakonec si vyměnil i matnici.

Jakou měl pak dotyčný radost, když při pohledu do TTL hledáčku uviděl starou dobrou matnici. Byla to přesně ta matnice s rozděleným obrazem, kterou si pamatoval ze starých fotoaparátů.

Pokud se nepletu, tak tato matnice v jeho zrcadlovce funguje do teď.

Závěrem

Článek bych shrnul v několika málo větách. Nemusíte-li, vůbec matnici nevyndávejte. Pokud jste se rozhodli ji vyčistit, dělejte to velmi opatrně. Máte-li pocit, že vám nová matnice pomůže s ostřením u starých objektivů, zkuste nejprve živý náhled se zvětšením scény. Jste-li profesionál používající velmi světelné objektivy, zvažte výměnu standardní matnice za její přesnější a mnohdy světlejší variantu. Mohla by vám pomoci s ostřením na konkrétní části scény.