Histogram ve fotografii

Histogram a jak ho používat

Digitální fotografie má oproti filmu tu úžasnou výhodu, že okamžitě vidíte, co jste nafotili. Nemusíte čekat, až vám vyvolají film a zhotoví fotografie. Nicméně displej fotoaparátu může někdy klamat a to díky svému nastavení a světelným podmínkám v daném místě. Pro kontrolu vyfocených snímků se proto používá histogram.

Možná vám pojem histogram nahání hrůzu, stejně jako mnoha dalším lidem kolem mě. Přitom nejde o nic jiného než o graf, který zobrazuje rozložení a výskyt jasů ve fotografii. Konkrétně od nejtmavších po nejsvětlejší.

Histogram
Klasický histogram

Než vám v článku vysvětlím co je na tomto pomocníkovi tak dobrého, dovolím si ještě jednu větu. Histogram se vyplatí používat!

Jak histogram správně číst?

V dnešní době dokáže zobrazit histogram téměř každý fotoaparát (snad jen kromě těch nejlevnějších). Pokud jste u nějakého vyfoceného snímku podívali na jeho histogram, vypadal pravděpodobně jako fotografie níže.

Rozložení jasů na vyfoceném snímku nebo ve scéně
Rozložení jasů na vyfoceném snímku / ve scéně

Co znázorňují šipky a co je to dynamický rozsah?

Jak jsem psal v úvodu – histogram je graf, který ukazuje rozložení a výskyt jasů v obraze. V jeho levé části se nachází černá barva a tmavé odstíny, vpravo pro změnu světlé odstíny a čistě bílá barva. Uprostřed pak střední tóny… tedy ty mezi čistě černou a bílou. Čím větší je sloupeček, tím více daného odstínu se ve scéně vyskytuje.

Dynamický rozsah

Dynamický rozsah senzoru je velmi jednoduše řečeno schopnost zaznamenat rozdíl mezi nejsvětlejším a nejtmavším místem fotografie. Čím menší dynamický rozsah senzor má, tím spíše bude mít problém s uložením fotografované scény. Jinak řešeno se ve scéně budou objevovat vyloženě černá místa, příp. přepaly. Naopak opravdu velký dynamický rozsah senzoru nebude mít problém se zachycením například západu slunce a blízkého popředí.

Co ta černá a bílá?

Představte si, že zapomenete z fotoaparátu sundat krytku a vyfotíte snímek. Fotografie bude úplně černá. Kdybyste se podívali na histogram této fotografie, uviděli byste asi toto.

Histogram černé barvy
Histogram černé barvy

Je tomu tak proto, že jediné, co v obraze je je jen černá barva. Proto je v levé části histogramu svislá čára, která směřuje až na samý vrchol grafu. Čistě bílá barva by se v takovém grafu nacházela zcela vpravo.

Histogram a snímek z praxe

Na fotografii níže můžete kromě panenky „obětované“ Panožroutovi vidět také histogram fotografie. Jak je vidět, nejsou na něm téměř žádná úplně černá místa (na grafu úplně vlevo). Na snímku nejsou ani žádná úplně bílá místa (na grafu úplně vpravo). Místo toho je zde značné množství středních tónů. Zdá se tedy, že automatika fotoaparátu zachytila fotografii bez podexponování či přeexponování fotografie. Skvělá práce!

Histogram fotografie na snímku
Histogram fotografie na snímku

Pokud vás nezaujal histogram, ale lokalita, kde na stromech visí panenky, napište mi. Domluvíme se na prohlídce tohoto zajímavého místa.

Panožrout, tedy drak Panožrout, který dříve létal po Libereckém kraji se nyní nachází na Polevsku, okres Česká Lípa. Samým čekáním na panny zapustil kořínky a nakonec se z něj stal statný strom.

Jak histogram správně používat

Umět číst v histogramu je vlastnost, která se hodí při jakémkoliv fotografování. Letmým pohledem na graf zjistíte, zda není vaše fotografie příliš tmavá či zda v ní nejsou „vyžrané“ bílé fleky.

Sledovat histogram se hodí při:

  • posuzování správné expozice fotografie,
  • posuzování kontrastu snímku,
  • překročení dynamického rozsahu senzoru.
Histogram s podpaly a přepaly
Histogram s podpaly a přepaly – pro zvětšení klikněte

Jak je vidět výše, podexponovaný snímek má značnou část jasů přesunutou právě do levé části histogramu. Přeexponovaný snímek se blíží pravé části histogramu. Technicky správně exponovaná fotografie má nejvyšší podíl jasů právě kolem střední části grafu.

Co je RGB histogram – barevný histogram

Do teď jsem vám ukazoval pouze jasový histogram. Ten vzniká sloučením tří základních barev – červené, zelené a modré, které se označují jako RGB (z anglického red, green, blue).

Protože klasické senzory pracují s RGB barvami, má každá z nich svůj vlastní histogram. Ten lze v pokročilejších fotoaparátech zobrazit.

RGB histogram - jednotlivé složky barev se následně slouží do starého známého jasového histogramu
RGB histogram – jednotlivé složky barev se následně slouží do starého známého jasového histogramu

Více informací o barevném histogramu můžete najít na Wikipedii.

Praktické příklady histogramů a jak je číst

Nyní jsem si připravil malou ukázku za pomocí fotografického editoru.

Histogram OKScéna, jak ji zachytila automatika fotoaparátu. Žádné přepaly, žádná vyloženě černá místa.Histo OK
Podpal | histogramNa snímku se již vyskytují černá místa. Fotografie je tedy podexponovaná.Podpal
Přepal | histogramSnímek je přeexponovaný. Histogram je tedy zvýšený na své pravé straně.Přepal
malý kontrast | histogramTakto se na histogramu projevuje nízký kontrast scény.malý kontrast
velký kontrast | histogramZde je scéna příliš kontrastní, nebo má váš fotoaparát malý dynamický rozsah senzoru.velký kontrast
Praktické příklady a ukázky histogramů

Osobní zkušenost

Přiznávám, že jsem histogramu zprvu příliš nedůvěřoval a raději jsem se řídil tím, co jsem viděl přímo na displeji fotoaparátu. Postupem času se mi stal výborným pomocníkem, který mě vždy upozorní na zcela černá místa a přepaly na fotografii.

Často ho používám tak, že po vyfocení prvního snímku zkontroluji histogram i fotku samotnou přímo ve fotoaparátu. Případně rychle upravím expozici a pokračuji ve snímání dané scény. Při větší změně fotografované scény postup opakuji. Tento již naučený způsob focení mi nezabere více než tři sekundy času. Tyto tři sekundy dokážou mnohdy zachránit celou sérii snímků.

Snažím se vyhnout snímkům, které mají na histogram příliš vlevo nebo úplně vpravo (podpaly a přepaly). Pokud senzor nedokáže rozsah všech světel a stínů zaznamenat, využívám k tomu HDR fotografii. Díky ní lze dostat do fotografie téměř neomezený dynamický rozsah scény. To i přes to, že by toho za normálních okolností nebyl senzor fotoaparátu schopen.

Závěrem

Nastavte si na svém fotoaparátu zobrazení histogramu. Po každém pořízeném snímku si jej prohlédněte. Jedině praxe vás totiž naučí rozeznat chybnou expozici za pomoci histogramu.

Na závěr bych rád zmínil ještě jednu velice důležitou a podstatnou informaci. Histogram není samospasitelný a neslouží k hodnocení kvality snímků, ale k odhalení chyb, které nejsou na displeji vidět. Díky němu můžete své snímky posunout opět o krůček dál.

2 komentáře u „Histogram ve fotografii

  1. Dobrý den,

    pro mě, jako začínajícího fotografa (mám 4 měsíce Canon 7D Mark ii), je tento web fascinujícím světem informací. Hlavně je napsaný jazykem srozumitelným a laikům pochopitelným. Díky moc za informace a trpělivost pokračovat v tomto projektu. Mohu se zeptat na příspěvek s názvem “násobná expozice” ? Nikde jsem ho nenašel, a rád bych tuto možnost focení také zkusil :-)

    Děkuji předem za informaci.

    1. Zdravím a děkuji za pochvalný komentář – snažím se, co to jde. :) Je pravda, že článek s názvem „násobná expozice“ doposud nevznikl a tudíž není k dohledání. Důvodem je to, že tato funkce není mezi mými známými příliš využívána, příp. ji nemají ve fotoaparátu vůbec. Resp. zatím jsem nezaznamenal přílišný zájem o fotografování skrze násobnou expozici. Každopádně ve zkratce k této funkci. Násobná expozice umožňuje sloučit ve Vašem fotoaparátu 2 až 9 snímků do jednoho. Momentálně nejsem schopen říci, kdy na toto rozšíření / funkci přijde řada. Osobně jsem spíše zastánce slučování fotografií v nějakém editoru. Nicméně s článkem se do budoucna počítá (pravděpodobně však letos nevznikne).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *