Full-frame fotoaparáty

V předchozích článcích jste si mohli všimnout pojmu jako full-frame, popř. senzor o velikosti kinofilmového políčka. Full-frame je označení digitálního fotoaparátu, který má velikost snímacího senzoru stejnou, jako má kinofilm používaný u klasických (analogových) fotoaparátů.

Velikost filmového políčka u kinofilmu je rovných 36 × 24 mm, což dělá celkovou plochu 864 mm². Například APS-C senzory od Nikonu mají rozměry kolem 24 × 16 mm. Jejich plocha je tak pouze cca 384 mm². To je docela rozdíl, že?

Proč by mě měl full-frame zajímat?

Mnohým fotografům se při vyslovení pojmu full-frame rozšíří zorničky. Leckdo se v tu chvíli zasní: „Jaké by to asi bylo, vlastnit full-frame (bez)zrcadlovku.“ Jsou však tyto fotoaparáty opravdu takovým zlatým grálem pro fotografy? Nebo že by to bylo trochu jinak?

Výhody full-frame senzorů / fotoaparátů

Pokusím se nyní velmi lehce shrnout výhody větších senzorů fotoaparátů.

Obrazová kvalita

Větší obrazový snímač → větší rozestupy jednotlivých fotocitlivých buněk → méně šumu → vyšší kvalita

Takto by se velice zjednodušeně a ve zkratce dala shrnout obrazová kvalita u full-frame fotoaparátů. Velký senzor je sám o sobě velkým předpokladem k technicky dobrém snímku. Samozřejmě záleží na dovednosti fotografa a už vůbec to neříká nic o obsahu jeho fotografií. Každopádně právě velikost senzoru ovlivňuje hodně věcí.

Full-frame fotoaparát má plochu senzoru více než 2× větší než je u APS-C (bez)zrcadlovek. To v praxi znamená, že můžete zpravidla použít vyšší citlivost ISO při stále nízkém šumu. Samozřejmě, že v tomto případě záleží na použitých technologiích daného výrobce senzoru. Kromě toho to ale také může znamenat navýšení rozlišení fotografií. S tímto navýšením jsou spjaty výhody jako:

• možnost větších a kvalitnějších výtisků,
• větší ořezy fotografií,
• a neposlední řadě vyšší obrazové detaily.

Samozřejmě také záleží na kvalitě použitého objektivu. Je hezké, když senzor fotoaparátu dosahuje rozlišení desítek megapixelů. Pokud ale před senzorem bude nekvalitní objektiv (ale klidně i nekvalitní fotografický filtr), fotky nebudou stát za nic.

Nižší zkreslení objektivů

Jak píši v článku o crop faktoru – full-frame fotoaparáty nemají žádný přepočet ohniskové vzdálenosti. Jejich crop faktor je ×1. Širokoúhlé objektivy v kombinaci s full-frame senzorem tolik netrpí soudkovitým zkreslením, jak je tomu například u kompaktních fotoaparátů.

V praxi platí, že pokud nasadíte na full-frame fotoaparát objektiv o ohniskové vzdálenosti 16 mm, dostanete ohniskovou vzdálenost 16 mm. Abyste dosáhli stejného ohniska u APS-C fotoaparátu Canon, museli byste nasadit 10 mm objektiv. Ten už ze své podstaty bude více zkreslovat (kvůli kratšímu ohnisku).

Na trhu najdete i objektivy určené jen pro APS-C fotoaparáty s menším senzorem. U Canonu se například označují EF-S (pro full-frame jako EF, příp. RF). Nikon je označuje zkratkou DX (pro full-frame FX).

U Canonu nejde tyto „S-kové“ objektivy použít na full-frame fotoaparátu. U Nikonu to lze, ale při použití DX objektivů se fotoaparát automaticky „vymaskuje“ do formátu DX. Pokud toto vymaskování ručně vypnete v menu fotoaparátu, může docházet v rozích obrazu ke zčernání.

Malá hloubka ostrosti

Začnu rovnou příkladem z praxe. Chci fotit detailní portrét. Vezmu si APS-C zrcadlovku od Canonu s 50mm (Canon EF) objektivem o světelnosti f/1,8. Tento objektiv se bude na fotoaparátu chovat jako by měl ohniskovou vzdálenost 80 mm (crop faktor je ×1,6). Aby se mi obličej vešel do hledáčku celý, musím o několik kroků poodstoupit.

Poté vezmu do ruky zrcadlovku se senzorem o velikosti kinofilmového políčka. Jakmile na ni nasadím stejný 50mm objektiv, bude se stále chovat jako 50mm. Díky tomu můžu jít k fotografovanému člověku blíž. V praxi pak platí, že čím blíže jsem k focenému objektu, tím nižší je hloubka ostrosti. Tento nepatrný rozdíl může být vcelku výrazný…

U full-frame fotoaparátů tedy dosáhnete nízké hloubky ostrosti snáze než u APS-C fotoaparátů. Ne, že by s APS-C senzorem nešlo dosáhnout nízké hloubky ostrosti. Je k tomu ale obvykle třeba opravdu velmi světelný objektiv. Zde se ovšem projeví cena takového objektivu.

Nevýhody full-frame fotoaparátů

Rozeberu nyní několik nevýhod fotoaparátů s full-frame senzorem.

Cena fotoaparátů

Zavrhujete APS-C senzor a toužíte po senzoru větším? Připravte se, že vám toto rozhodnutí trochu provětrá peněženku. Těla s většími obrazovými senzory jsou několikanásobně dražší než jejich levnější varianty s menším snímačem. Však se také jedná o profesionální těla s cenovkami běžně kolem 50-190 tisíc korun.

Naštěstí existují i řekněme „odlehčené varianty“ fotoaparátů s full-frame senzorem. Jedním takovým je Canon EOS 6D Mark II. Tento fotoaparát nedisponuje takovou rychlostí a funkcemi jako řady 5D a 1D. Na druhou stranu má velký senzor o velikosti kinofilmového políčka. Navíc jeho cena se nyní pohybuje kolem 35 tis. Kč.

Drahý servis

Máte drahý fotoaparát? V případě problémů zaplatíte také drahý servis. Tohle je velká nevýhoda těchto fotoaparátů s velkým snímacím senzorem, bohužel. Na druhou stranu jsou tyto fotoaparáty velmi kvalitní. Návštěva servisu proto není tak častá. Samozřejmě záleží i na způsobu používání techniky.

Drahé objektivy

Kvalitní fotografie nedělá fotoaparát, ale především jeho objektiv. Je bláznovství si pořizovat tělo za desítky / stovky tisíc a mít na něm nasazen základní setový objektiv. Abyste mohli naplno využít kvality fotoaparátů s velkým senzorem, potřebujete též kvalitní objektiv. Ty dnes stojí řádově desítky tisíc korun. Pro představu se nyní bavím přibližně o rozmezí 30 až 80 tisíc korun (rok 2020).

Nutný nákup objektivů

Začínali jste s focením na levnou APS-C zrcadlovku a máte doma hned několik levnějších objektivů? Zřejmě si budete muset pro full-frame fotoaparát pořídit nové. V první řadě jde o to, že některé objektivy do těchto drahých fotoaparátu nepasují (mají jiný bajonet). Druhou věcí je jejich často horší obrazová kvalita. Přeci nekvalitním objektivem nezahanbíte svojí novou profesionální (bez)zrcadlovku.

Nároky na kvalitu optiky

Používáte-li levné objektivy, jistě si brzy všimnete některých jejich vad (vinětace v rozích, soudkovité zkreslení, nepříjemné odlesky, aj.). Po nasazení na fotoaparát s velkým senzorem se tyto neduhy ještě více projeví. Budete-li chtít velkou obrazovou ostrost v celém rozsahu objektivu na celém snímku, nezbude vám, než si za kvalitu připlatit.

Hmotnost a rozměry

Objektivy pro APS-C fotoaparáty jsou obvykle lehčí a rozměrově menší než objektivy pro full-frame fotoaparáty. To samozřejmě platí i o tělech fotoaparátů. Profesionální zrcadlovka s bateriovým gripem, k tomu jeden širokoúhlý + jeden teleobjektiv? Hned máte zátěž klidně přes 5 kg. Noste si to celý den na rameni, krku či v ruce. Do toho si připočítejte ještě váhu stativu. Když takhle vyrazíte na celodenní výlet, chce to také něco k jídlu a pití. Ejhle, hned jste na krásných 10 kilogramech minimálně.

Tuto nevýhodu naštěstí trochu zmírňují bezzrcadlovky, které nejsou tak velké, jako zrcadlovky. Na druhou stranu ale není toto zmenšení tak výrazné, jak by se mohlo zdát. Některé jejich objektivy jsou sice titěrné, ale jiné jsou prakticky stejně velké, jako objektivy určené pro zrcadlovky.

Jaký full-frame fotoaparát vybrat?

Ačkoliv není tabulka kompletní, můžete skrze tento odkaz navštívit Wikipedii. Najdete zde jednotlivé full-frame fotoaparáty (zrcadlovky) – jak vznikaly postupem času. Tedy alespoň nějakou starší verzi končící v roce 2017.

Osobní zkušenost

Full-frame fotoaparát byl pro mě do značné míry opravdu „zlatým grálem“. Snil jsem o něm od mého prvního digitálního fotoaparátu (s malým senzorem). Najednou se mi tento fotoaparát objevil v ruce a já trochu znejistil.

V té době jsem příliš nefotil ani portréty a ani rozsáhlé krajinky. Má „specializace“ se týkala zejména focení kulturních akcí a sportu. Tedy sportu z dálky. Tudíž nebylo prodloužení ohniskové vzdálenosti vlivem crop faktoru na škodu. Již po hodině intenzivního fotografování mi bylo jasné několik věcí. Musím začít hodně posilovat, nebo si pořídím nějakou lehčí bezzrcadlovku. Váha u těchto fotoaparátů a jejich objektivů je opravdu značná.

Pak jsem se dozvěděl, kolik „můj“ půjčený full-frame fotoaparát stojí. Kolik stojí náhradní díly včetně čistění fotoaparátu. Jak je to s objektivy… Že není úplně dobré fotit těmi levnými… a další a další věci. Nakonec vyhrála APS-C zrcadlovka. Dnes by to možná byla nějaká pokročilejší bezzrcadlovka. Koneckonců třeba taková Sony α7R IV nevypadá vůbec špatně.

A teď mě lidi ukamenují. Budou remcat, že APS-C senzory nejsou tak kvalitní, že více šumí, atd. Co naplat. Je to na každém. Já to cítil tak, že full-frame zrcadlovku nevyužiji. Jiní to mohou vidět úplně naopak a na nic menšího než tzv. 35 mm by v životě nefotografovali… Znám i jednotky fotografů, co nedají dopustit na svůj středoformát. Ti se se svým fotoaparátem za stovky tisíc full-frame senzorům jen smějí.

Závěrem

Full-frame fotoaparáty a pro ně určené objektivy přináší kromě několika zásadních výhod i jisté množství komplikací. S těmi je dobré počítat ještě dříve, než si drahou zrcadlovku koupíte. Je tedy důležité zvážit všechna pro a proti.

Full-frame fotoaparát doporučím každému fotografovi, který se fotografováním živí, nebo dokáže naplno využít jeho potenciál. Naopak nedoporučil bych ho amatérským fotografům, pro které by se takovýto kousek „železa“ mohl rychle stát drahou „zbytečností“. Těm bych raději doporučil APS-C zrcadlovku s kvalitním objektivem.

Zeptejte se sami sebe: „Co nejčastěji fotím a využiji potenciál full-frame fotoaparátu?“ Pokud máte pochybnosti, zkuste si raději vybrat jiný fotoaparát.

Ještě jedno zamyšlení na konec. Máte pojištěnou vaši fotografickou techniku?