Fotografové hloupnou

Fotografové hloupnou! Opravdu, a nejen fotografové… Dnešní doba je doba zjednodušování → umělá inteligence, výkonné procesory, pokročilé algoritmy, levné a stále kvalitnější materiály, aj. To, co je dnes možné, bylo dříve takřka nemyslitelné. Toto zjednodušování je nesporně v mnoha ohledech přínosné a pohodlné. Na druhou stranu však skrývá jistá nebezpečí. Jak toto všechno souvisí s fotografy a dnešní fotografií a proč si myslím, že fotografové hloupnou? Začtěte se do článku a dozvíte se více.

Trocha té historie

Psal se rok 2001 a společnost Canon přišla s profesionální digitální zrcadlovkou Canon EOS 1D. Její parametry byly na tu dobu úchvatné. Nynější nadšené fotografy ale asi zrovna neosloví. Ve zkratce:

• 4 Mpix CCD senzor s crop faktorem ×1.3,
• základní ISO 200 až 1600,
• závěrka 1/16000 až 30 sekund, kontinuální snímání 8 sn. /s,
• 5 cm LCD displej, rozlišení 120 tisíc pixelů,
• další extra funkce v tomto fotoaparátu nehledejte.

Dnešní fotograf by si sice mohl říci: „To není vůbec špatné. S tím by se tenkrát dalo fungovat.“ A má vlastně pravdu. Na tu dobu to byla jistě špička. Sice špička, kterou si nemohl dovolit každý, ale ta možnost tu byla. Možná právě proto stále existovala řada fotografů a nebojím se tvrdit, že to byla většina, která fotografovala na film. Nebylo výjimkou používat staré fotoaparáty bez velké elektroniky včetně starých objektivů. Také jsem v té době patřil mezi fotografy vlastnící starý fotoaparát. V mém případě to byla Praktica MTL 50. V té době jsem si mohl o nějaké digitální zrcadlovce nechat jen zdát.

Nicméně focení se starými fotoaparáty nás něco naučilo. Nebylo to úplně zadarmo, ale kdo chtěl, mohl se stát fotografem. Byla třeba „jen“ trocha studia, vlastních zkušeností, občasného okoukávání od jiných a také trocha pokory, ale šlo to. Možná právě proto mnoho fotografů tehdejší i předchozí doby velice rychle poznalo „kouzlo“ expozice. Vzpomínám, jak byly naše fotografické výlety plánovány podle toho, jaký film byl zrovna založený ve fotoaparátu. To je však na dnešní dobu nemyslitelné a v tomhle má moderní digitální fotografie nespornou výhodu.

A nyní zpět do přítomnosti.

Co se za ty roky změnilo?

Menší poznámka na okraj. Canon přišel v roce 2020 se svojí novou vlajkovou lodí v podobě zrcadlovky Canon EOS 1D X Mark III. Ta je nabitá novými technologiemi a dokonce dokáže natáčet videa v rozlišení 5,5K při 60 sn. /s. Cenově je však stále tak vysoko, že si ji mohou dovolit jen někteří profesionálové. Navíc ne všichni dokážou její potenciál plně zužitkovat. Takže zde se za necelých 20 let mnoho nezměnilo.

Nicméně něco se přeci jen změnilo. Za ta léta technologie přeci jen pokročila a lidé objevili kouzlo digitální fotografie. Je dnes zcela běžné vlastnit (bez)zrcadlovku, nebo ji třeba někomu pořídit. Navíc fotit / natáčet fotoaparátem je jistý trend moderní doby, viz jak se stát profesionálním fotografem. Nejde však jen o (bez)zrcadlovky. Digitální fotografie je nyní prakticky všude: tablety, mobily, webové kamery…

Opravdu fotografové hloupnou?

Čím více se digitální fotografie (resp. technologie všeobecně) rozšiřuje, tím spíše se stává samozřejmostí a někdy i nutností. Pokud jste chtěli mít v minulosti krásné fotografie, museli jste pro to nemálo obětovat. Chcete-li stejného cíle dosáhnout dnes, stačí si pořídit fotoaparát, příp. lepší mobil, a „prohnat“ své fotografie filtry.

Každý den tak po celém světě vznikne stovky tisíc fotografií. Můžete se na ně podívat na různých internetových portálech. Já například odkládám „přebytečné fotografie“ pro své kamarády a známé sem a sem. Nehledejte zde žádné profesionální retuše.

Proč si tedy myslím, že fotografové hloupnou? To je totiž tak… Čím více je digitální fotografie naší součástí, tím spíše nemáme vůbec ponětí, jak „to“ vlastně funguje. Jediné, co je dnes třeba k pořízení fotografie je – dotknout se displeje / zmáčknout spoušť. O zbytek se postará technika. Změří hodnotu světla ve scéně, spustí stabilizaci obrazu, vyhodnotí správnou expozici, uloží fotografii na paměťovou kartu, atd. Není to vůbec nic složitého. Čím jednodušší tyto činnosti jsou, tím spíše lidé vůbec netuší, jak řešit související banální problémy. Právě proto mám pocit, že dnešní fotografové hloupnou.

Digitální fotografie je už takovou samozřejmostí a součástí nás všech, že některým lidem úplně otupila jejich smysly. Jak jinak si vysvětlit stále stejné, stále častější a mnohdy dosti stupidní dotazy ve fotografických poradnách? Jak si vysvětlit chování mnoha dnešních uživatelů internetu a nejenom internetu.

Aby lidstvo úplně „nezblblo“

Věřím, že spoustě lidí dnešní technologie vyhovují, protože pro jejich používání není třeba příliš přemýšlet. S fotoaparáty a digitální technikou je to vlastně úplně stejné. Čemu jste dříve museli věnovat čas a nějaké znalosti, to za vás dnes zvládne miniaturní čip o velikosti mince. Na každý druh a styl fotek existují speciální automatické expoziční režimy. Kdyby se to těmto režimům přeci jen náhodou nepovedlo, fotografie se „proženou“ filtry a tím se „vylepší“. Příkladem takových fotografií je recesistická selfie fotka níže.

Na jednu stranu skvělá věc, ale jakmile se objeví něco nečekaného, nějaký problém, jde do tuhého. A jak se dnes řeší problémy? Prostě se zeptáte na sociální síti a chvíli počkáte. Však on se už najde nějaký „aktivní člověk“, který jistě poradí. Jenže se klidně může stát, že místo rady se vám vysmějí, nebo vás dokonce uráží.

Domnívám se, že z tohoto všeho existuje vcelku jednoduchá, i když pro někoho méně pohodlná cesta. Tím je zajímat se. Zjistit si něco málo o tom s čím fotíte, jak se fotoaparát chová a proč to tak dělá. Já vím, je jednodušší zajít na fórum, na Facebook a každý den se ptát na stejné otázky. Pro mnohé čtenáře jsou ale tyto neustále se opakující dotazy dosti únavné. Není se pak čemu divit, že čím více se lidé ptají na stejná témata, tím spíše se jim posléze nebudou líbit odpovědi.

Jste-li začínající fotograf a chcete-li se naučit více než jen úplné základy, klidně zkoušejte. Měňte expoziční režimy, zkoušejte změnit clonu, čas i citlivost ISO a zjišťujte, co to udělalo. Vše si vyzkoušejte! A když vám něco nepůjde, nevzdávejte se. Klidně to zkuste znovu, sežeňte si literaturu, koukněte se na tyto i jiné stránky, zkuste YouTube. Jednoduše se zajímejte! Ano, možná vám to zabere trochu času, ale brzy poznáte, že díky tomu vám půjde práce mnohem lépe.

Něco na odlehčení a trocha té osobní zkušenosti

V textu výše jsem zmínil hloupé dotazy uživatelů internetu a proč mám díky nim pocit, že fotografové hloupnou. Abych toto uvedl na pravou míru, chci vás nyní seznámit s několika takovými dotazy. Rád bych však podotkl jednu věc. Značná část těchto dotazů pochází od lidí, kteří mají svojí stránku, na které se prezentují jako profesionální fotografové. Mají na internetu mnoho ukázkových snímků a někdy dokonce i ceníky pro různé druhy focení. Na co se tito profesionální fotografové nejčastěji ptají + sarkastické odpovědi, které vyřešily problémy, najdete níže. P. S.: Odpovědi nejsou mým výtvorem.

Paměťové karty

„Fotoaparát hlásí, že je karta zamknutá. Chci fotit a ono to nejde. Už jsem zkusila kde co, ale vážně už nevím, co tomu je. Co s tím?“

No bodejť by šlo fotit, když je karta zamknutá proti zápisu. Někdy ten malý zobáček „LOCK“ na SD kartě posunete, ani nevíte jak. Mimochodem vážně jste zkusila všechno? Co se nejprve zaměřit na samotnou kartu…

Rozverné chybové hlášky

„Fotoaparát hlásí chybu a nejde fotit. Co mám dělat?“

Ono by hodně pomohlo, kdybyste napsal, o jaký fotoaparát se jedná a jakou chybu to píše. Mimochodem příště si zkontrolujte, jestli zase nemáte zaplněnou kartu – jako teď (zjištěno samozřejmě dodatečně). Možná vám to poté ušetří spoustu času…

Zlobivý objektiv

„Objektiv neostří. Už jsem zkusila všechno. Vyčistila kontakty, dala do servisu a nic. Prý funguje, ale jak ho připojím k foťáku, tak přestane ostřit. Co je špatně?“

Víte, ono někdy prostě jen stačí přepnout objektiv z MF na AF. Není na tom vůbec nic těžkého. Stačí takový lehký pohyb prstem. Jistě to brzy hravě zvládnete sama.

Unavený akumulátor?

„Fotoaparát píše, že dokáže pořídit 600 snímků. Horko těžko jich vyfotím 200 a pak dojde baterka. Mám fotoaparát reklamovat? Jak se dostanu na těch 600?“

V prvé řadě se vyprdněte na ten neustále zapnutý živý náhled. Také by nebylo od věci přestat fotit jako blázen s nejrychlejším sekvenčním snímáním. A vůbec… Vážně potřebujete mít neustále zapnutý displej na nejvyšší jas? Mimochodem jak dlouho vám vydrží mobil, když v něm budete neustále koukat na YouTube?

Dodávám, že by mohlo pomoci přečíst si článek jak šetřit akumulátor fotoaparátu.

Špindíra

„Na všech fotkách mám takové černé fleky v obraze. Může to být tím, že jsem vyměnil objektiv? Na tom novém žádnou špínu nevidím.“

V první řadě si nechte pořádně vyčistit fotoaparát a pak si přestaňte hrát s objektivy a začněte už pořádně fotit.

Ach ten zatracený manuální expoziční režim

„Přečetl jsem si, že fotograf by se měl učit fotit na manuál. Zkouším na něj fotit už několik měsíců a moje fotky jsou na manuál nějak moc tmavé / světlé / rozmazané.“

V době digitální fotografie pochopí „expoziční trojúhelník“ (v základu) i malé dítě a to velice rychle. Jak je možné, že tuto věc nedokáže pochopit dospělý muž, který se živí fotografováním a to ani po několika měsících? Asi byste se na to focení měl úplně vykašlat…

Začínáme s focením krok po kroku

„Chci začít s focením? Jaký fotoaparát si mám pořídit?“

Zkuste nějaký černý, ale možná že i ten červený by nebyl k zahození. Prostě si nějaký kupte a foťte. Jak jinak se to chcete naučit?

Dodávám, že toto je jedna z nejčastějších otázek ve fotoporadnách vůbec. Téměř vždy jde o to, že lidé chtějí nakoupit fotoaparát i s příslušenstvím v hodnotě do cca 10 tisíc korun. Představy a požadavky na fotoaparát + objektivy jsou většinou takové, že by vše stálo stovky tisíc korun (v lepším případě). V horším případě takový fotoaparát a objektivy ještě nikdo nevymyslel.

Fotografové hloupnou

Výše jste si mohli přečíst několik dotazů a často dost nepříjemných odpovědí. Teď si vážně nedělám srandu, ale tyto či podobné dotazy i odpovědi byly doopravdy převzaty z internetu. Možná si nyní řeknete, že žádný učený z nebe nespadl a jak jinak se dozvědět odpovědi, než že se zeptáte. Na druhou stranu, když už se lidé pasují do role profesionála, odpovědi na otázky výše, by již měli dávno znát. Druhou věcí je to, že tyto otázky jsou velmi často probírány a není tak velký problém je dohledat. Mimochodem toto je nejčastější seznam otázek ve fotografických poradnách:

• Jaký si mám pořídit fotoaparát?
• Jaký objektiv je nejlepší k mému foťáku?
• Jak rychlou kartu si mám pořídit?
• Kolik má závěrka nacvakáno?
• Jaký je nejlepší program na úpravu fotek?
• Jak obnovím zformátovanou kartu?
• Kde koupím fotopozadí?
• Jaká si mám koupit světla do ateliéru?

Tyto otázky jsou tak časté, že do budoucna na řadu z nich budu připravovat článek. Není týden, kdy by ve fotoporadnách nepadly alespoň 3 otázky z výše uvedeného seznamu. Tyto otázky samy o sobě nejsou na první pohled důkazem, že snad fotografové hloupnou. Na druhou stranu se objevují tak často a s takovou pravidelností, že si člověk říká, že je něco v nepořádku.

Mimochodem co si myslíte o nejčastějších otázkách výše? Zvládli byste na takto položené otázky odpovědět bez dalších informací jasně a stručně jednou větou?

Závěrem

Přemýšlíte co si odnést z textu výše kromě toho, že fotografové hloupnou? Především to, že byste se neměli bát nových technologií. Já vím, možná si teď tak trochu protiřečím. Ale ony ty technologie nejsou vůbec tak špatné, jak to vypadá. Je však více než dobré se o ně zajímat také trochu více do hloubky než je jen „tupě“ využívat. Jen tak dočista „nezblbnete“. Navíc budete připraveni na případné nečekané situace a nebudete se vystavovat posměškům jiných. Proto foťte, zkoušejte, experimentujte. V digitální fotografii nestojí jedna fotka prakticky nic, ale dokáže vás naučit mnoho.

Ještě několik perliček na závěr

Rád bych se ještě podělil o několik zajímavých situací, které se mi za poslední rok několikrát staly. Dokazují bohužel to, jak moc jsou lidé závislí na technologiích a jak si bez nich již nedokážou poradit.

Geocaching

To takhle vedete výpravu do podzemních prostor a hned u vchodu narazíte na čtveřici „zvláštních“ lidí. Stojí v kroužku čelem k sobě a v rukou třímají mobilní telefony, GPS navigaci a něco si mumlají. Koukám na ně, po chvíli oni koukají na mě. Hrobové ticho prolomila až má otázka: „Mohu vám nějak pomoci, pánové?“ Nastalo opět ticho. Hlouček čtyř vědátorů kouká střídavě na sebe, do mobilu, na mě. Poté někdo, asi nejstatečnější z nich, konečně promluvil: „No, my hledáme kešku a nějak nám tu blbne GPS.“ Trochu pobaveně odpovídám: „Následujte mne, není to příliš daleko.“ Proběhl několikaminutový pochod podzemními prostory v hloubce několika metrů pod kopcem.

Bylo vidět, že má skupina čtyř dospělých mužů radost, že narazila zrovna na nás. Cestou se přiznali, že byli opravdu bezradní a celou výpravu chtěli už odpískat. Nebýt nás, jistě by kešku neobjevili. Navíc nikdo jim zřejmě neřekl, že globální polohovací systém GPS ke své funkci potřebuje signál. Ten ale neprojde většími objekty. Kupříkladu v některých vlacích (díky použitým materiálům) máte problém GPS zachytit. Některá zařízení nedokážou určit GPS souřadnice ani v hustším lese (natož několik metrů pod zemí).

Tato příhoda má ještě malou dohru. V místě, kde se nachází ona keška, je skvělé místo pro pořizování různých snímků. Rovněž to bylo místo, kde jsme se s dobrodruhy rozloučili s tím, že jim přejeme šťastnou cestu při dalších pátrání. O to více jsme byli překvapení, když po necelých pěti minutách dotyční přišli zpět s tím, že vlastně neví, kudy kam. Tak jim nezbylo nic jiného, než si projít celý zbývající komplex s námi. K tomu (jako bonus) dostali přednášku o tom, jak prostor vznikal. Holt bez navigace ani ránu…

Geocaching 2

Když už jsem nakousl ten [geokešing] a podzemí, ani byste nevěřili, jaká je občas s těmi fotografy v podzemí legrace. Ono totiž vyfotit něco, co je úplně ve tmě a při tom mít v ruce jen foťáček a malou baterčičku je docela sranda. Fotografové se snaží jednou rukou držet foťák / mobil, druhou hýbají baterkou sem a tam. Tvoří pak šíleně rozmazané snímky, nebo úplně černé. Při focení sama sebe nejprve svítí baterkou na mobil. Poté sami sobě do očí, ale to pak zase nevidí, jak v mobilu vlastně vypadají. Holt fotografové hloupnou, ale někdy je to hodně úsměvné. Při tom by úplně stačilo se na podobnou výpravu vybavit vhodným vybavením a znalostmi.

Navigace

Asi bydlím v začarovaném městě. Není výjimkou potkat „zaseknutou“ dodávku i kamión v protisměru jednosměrky. Na dotaz, co řidič vyváděl a jestli nechce pomoc, dostanu často odpověď: „Mě sem zavedla navigace.“ No jo, to je sice velice pěkné, ale co značky zákaz odbočení a jednosměrná ulice. Ty snad nemají přednost před navigací? Co bychom si bez té moderní techniky počali, že…

Blackout

Blackout je anglický název pro rozsáhlý výpadek dodávky elektřiny. Ani si nedovedete představit, jakou paniku vyvolá takový blackout ve městě s 10 tisíci obyvateli, pokud trvá několik hodin. A teď si představte, kdyby takový výpadek postihl celou republiku a trval by třeba celý týden. Máte doma tolik zásob jídla a pití? Zvládnete si připravit nějakou obživu bez dodávky plynu / vody / elektrické energie? A to nemluvím o tom, že běžné velké řetězce ani neotevřou a podobné to bude i s čerpacími stanicemi…

Zamyslete se prosím nad tím.