Vše ostré (fotografie)

Chcete mít na fotografii vše ostré? V dnešní době je vidět především opačný trend v podobě totálně rozmazaného až mléčného pozadí. Ne, že by moderní objektivy neuměly trochu více přiclonit. Jen to teď není tak atraktivní. Dnešní fotografové navíc raději fotografují portréty na nízkou clonu, než krajiny na vysokou. Co si budeme povídat – fotografie, na kterých je vše ostré, již příliš „netáhne“. Koneckonců pořídit krásně proostřenou a hlavně poutavou krajinářskou fotografii chce taky více, než jen dobrý objektiv…

Pořídila jsem si nový teleobjektiv Sigma 135mm f/1,8 DG HSM Art pro Canon. Super na portréty, ale když jsem s ním chtěla zkusit fotografovat krajiny, mám menší problém. Ten spočívá především v tom, že na svých fotografiích nejde docílit fotografie, kde by bylo vše ostré. Snad jen při focení velmi vzdáleného objektu.

Jde docílit toho, abych měl na fotografii vše ostré i přes to, že mám blízko sebe v popředí nějaký objekt? A co když fotím makro? Jak u něj docílím snímku, který je krásně proostřený?

Je třeba mít vše ostré?

Ze začátku si dovolím jedno malé zamyšlení. Opravdu je třeba, aby na fotografii bylo úplně vše ostré? Jasně, docela se o tom mluví, občas to i zajímavě vypadá… Jenže v reálném světě rozhodně není vše ostré. Oko také neustále přeostřuje. Jistá neostrost je běžnou součástí našeho života. Některé fotografie dokonce vypadají zvláštně, když jsou úplně všude ostré. Proto vás nyní prosím – nenechte se zblbnout! Jistá neostrost (např. v pozadí fotografie) nemusí vůbec ničemu vadit, ba naopak. Tvořte líbivé fotografie, které mají kouzlo. Nenechte si diktovat, jak mají všechny vaše fotky vypadat. Na druhou stranu buďte pokorní, nechte si poradit a nebuďte k radám arogantní. Arogance opravdu ničemu nepomůže. Zase jsem u toho – foťte, zkoušejte nové věci, učte se, zdokonalujte se, ale i konzultujte, mějte nějaký vzor. Nebojte se toho…

Vše ostré snímky

Pominu-li text výše, může nastat situace, že prostě chcete / potřebujete, aby na vaší fotce bylo úplně vše ostré. Tedy jak popředí snímku, tak jeho pozadí. Nejsnazší způsob, jak toho dosáhnete je, že při fotografování zvýšíte hodnotu clony. Jejím zvýšením sice objektivem projde méně světla, ale popředí i pozadí snímku může být proostřené.

Tento postup však přináší první problémy. Po zvýšení clony je pro udržení správné expozice nutné prodloužit expoziční čas, nebo zvýšit citlivost ISO, příp. oboje. Takže není výjimkou, použití stativu. Každopádně, ani zvýšení clony bohužel nemusí zajistit, aby bylo na fotografii vše ostré.

Druhým problémem může být nízká hodnota maximální clony. Některé objektivy nabízí maximální hodnotu clony „jen“ f/16, jiné i f/32. Nicméně s nejvyššími hodnotami clon přichází ještě jeden problém jménem difrakce obrazu (viz Wikipedia). Díky tomuto jevu může být snímek při vysokých clonách celkově neostrý, resp. méně ostřejší než při použití clony nižší.

Takže co teď? Rozhodně nic nepokazíte, pokud trochu přicloníte. Kolik váš objektiv zvládne, než začne docházet k rozmazání obrazu vlivem difrakce, si musíte vyzkoušet na vašem vybavení sami. Samozřejmě existují i internetová fóra, kde se dozvíte informace o tom, jak to má ten či onen objektiv. Všeobecně by se však dalo říci, že objektivy mají pěkné ostré výstupy v rozmezí f/8 až f/11 (16). Pokud nechcete testovat svojí techniku, můžete zkusit např. stránky DxOMark. Jen zde nenajdete veškeré dostupné objektivy.

Když clona nepomáhá

Může se stát, že i s nejvyšší hodnotou clony nelze dosáhnout totálně ostré fotky. Problémem je hloubka ostrosti. Tu ovlivňuje jak ohnisko objektivu, tak vzdálenost předmětů od objektivu a samozřejmě i clona. V tomto ohledu vám pomůže samostatný článek pod názvem hyperfokální vzdálenost.

V podstatě jde o to, že pokud vlastníte nevhodný objektiv, nebo je popředí přílišně blízko fotoaparátu, nedosáhnete plně ostré fotografie. Nevhodným objektivem nyní myslím především silné teleobjektivy. Abyste u nich měli vše proostřené, je třeba, abyste s nimi ostřili dost daleko a ideálně neměli nic v popředí. V opačném případě vám nemusí pomoci ani maximální clona.

Ideální případ? Fotit mobilem s malým senzorem na nejširší ohnisko a ještě stát dost daleko k nejbližšímu objektu. Ano, teď trochu přeháním, ale ono to tak prostě je. S širokoúhlým objektivem budete v tomhle ohledu mít o něco méně starostí než s teleobjektivem. Na druhou stranu i s velmi silným teleobjektivem lze fotit snímky, které budou všude ostré. Stačí stát dostatečně daleko a nemít v blízkém popředí „něco“.

Další alternativa pro vše ostré snímky

Samozřejmě, že ne vždycky je možné postupovat tak, jak popisuji výše. Tedy vyměnit objektiv, příp. poodstoupit. Taková výměna teleobjektivu za širokoúhlý může pěkně zamávat s výslednou perspektivou obrazu.

Stejně tak při focení makro snímků je problém dosáhnout zcela ostrých fotografií. V obou případech ale můžeme použít jistý trik. Tento trik se nazývá focus stacking. Výraz se do češtiny většinou nepřekládá, v podstatě znamená skládání různě zaostřených fotografií.

Jak jste jistě pochopili, princip focus stackingu je ve skládané fotografii. V podstatě to znamená, že pořídíte několik fotografií s různým místem zaostření. Tyto fotografie se poté musí nějakým způsobem složit do jedné. Někdy to umí sám fotoaparát, jinde k tomu poslouží programy typu Adobe® Photoshop®, nebo třeba Affinity Photo. Jak při skládání snímků postupovat není cílem tohoto článku. Můžete si o tom přečíst v samostatném článku na téma maskování a focus stacking.

Osobní zkušenost

Má osobní zkušenost se opírá o jeden z úvodních odstavců. Myslím si, že není za každou cenu nutné, aby bylo na fotografii vše ostré. Mám rád snímky, kde je hlavní objekt příkladně zaostřený a pokud není zbytek důležitý, ať je klidně rozostřený. Stejně tak nepožaduji, aby fotografie krajiny byla za každou cenu ostrá. Obzvláště ta místa, která se většinou nachází v pozadí scény a často „nejsou tak důležitá“. Na druhou stranu si ale myslím, že ne všechny tyto vzdálené detaily musí být vždy úplně rozostřené. Nějaký náznak např. lesu, hor, apod., bude jistě ku prospěchu celého snímku.

Samozřejmě je tu i jistý problém u makrofotografie. Zde se vyšší cloně prakticky nevyhnete. Cloníte o to více, čím blíže fotografovaného objektu jste, resp. čím více jej máte přiblížený. Nedá se nic dělat, zde se bez focus stackingu jen tak neobejdete. Bez této techniky často nestačí ani maximální clona objektivu a tak se tomu „photoshopování“ jen tak nevyhnete.

Závěrem

Když už se snažíte mít na fotografiích vše ostré, nezapomeňte na dvojici článku. Jeden se jmenuje zásady ostření pro ostřejší fotky a druhý 9 tipů pro ostré fotky. Oba dva řeší trochu jinou neostrost, než o které se píše v tomto článku. Na druhou stranou může být tato dvojice článků velmi přínosná pro dosáhnutí ostrých snímků.