Velikost fotografií

Velikost fotografií a jejich kvalita

Velikost fotografií a jejich kvalita jsou dobrá témata pro nejednu diskuzi. Taková diskuze se vleče klidně dlouhé hodiny. Minimálně v mém okolí se o velikosti fotografií, resp. počtu megapixelů, často mluví. S rostoucím počtem megapixelů roste samozřejmě velikost fotografií a jak slýchávám, tak i kvalita fotografií.

Je tomu ale vážně opravdu tak? Musíte pro větší kvalitu fotografovat do datového formátu RAW, nebo stačí obrazový formát JPEG? Je třeba vždy fotit na největší kvalitu, resp. nejvyšší rozlišení? Není možné k tomu všemu přistupovat trochu jinak? O tom všem v dnešním článku.

Velikost fotografií

Nedělám to příliš často, ale pro lepší pochopení některých souvislostí, se nyní trochu rozepíši. Připravte se proto na trochu delší a pro někoho nudnější povídání.

Pojmem velikost fotografií teď výjimečně nemyslím velikost fotografií na papíře. Myslím tím počet obrazových bodů, resp. pixelů (viz Wikipedie). Od zrodu digitální fotografie totiž velikost fotografií roste. Vše to začalo před léty na pár megapixelech. Dnes se u experimentálních fotoaparátů fotí v řádech jednotek gigapixelů! Ano, čtete správně. Netradiční fotoaparáty jako projekt AWARE Gigapixel Imaging, dokážou fotografovat v rozlišení 2,94 Gpx.

Počet obrazových bodů senzoru = počet pixelů. Tento počet souvisí s rozlišením fotografií, resp. s jejich velikostí. Nicméně vyšší velikost fotografiívyšší kvalita fotografií!

Megapixelová válka

Slyšeli jste někdy pojem megapixelová válka? Tato válka začala s příchodem digitálních fotoaparátů. Jedná se o trochu bláznivou honbu za pixely. Výrobci digitální fotografické techniky se v této „válce“ předhánějí, kdo vyrobí snímací senzor s co možná největším počtem megapixelů. Tato snaha vlastnit „super-senzor“ přinesla dobré, ale i špatné věci.

Full-frame senzor fotoaparátu Nikon D800
Full-frame senzor fotoaparátu Nikon D800 (cca 36 Mpx)

Zpět k velikosti fotografií

Jak je to tedy s těmi megapixely? Je to vcelku jednoduché. Věc se má ve zkratce asi tak, že se bez určitého počtu pixelů neobejdete, nicméně všeho moc škodí. Nyní vysvětlím proč.

Minulost

Vraťme se do dob prvních digitálních fotoaparátů s klasickými full-frame senzory. Velikost fotografií, resp. rozlišení, se u profesionálních zrcadlovek pohybovalo kolem 4 Mpx. Řekněme, že v té době byl ještě tzv. hon za megapixely dobrým počinem. Postupem času však docházelo k jedné věci. Počet megapixelů sice rostl, ale velikost senzoru zůstávala stejná. Z toho plyne, že se součástky musely najednou radikálně zmenšitpřiblížit, aby se na senzor vešly. Jenže se stále menší velikostí těchto součástek (a též mezer mezi nimi) přichází řada problémů. Kromě schopnosti zachytit scénu kvalitně, dochází také k rušení v elektrickém obvodu, které se v obraze projeví jako digitální šum. I samotný světelný foton může za jistých okolností dopadnout na vedlejší „pixel“, resp. část snímacího senzoru. Díky tomu má např. tento jeden pixel trochu jinou barvu či světelnost. No jo, jenže takových fotonů může být samozřejmě mnohem více jak jeden. Problém je tak hned na světě.

Přítomnost

Nyní zpět do přítomnosti (srpen 2017). Všimněte si, že profesionální fotoaparáty většiny výrobců digitálních fotoaparátů používají senzory s rozlišením mezi 20 až 35 Mpx. Stále se nyní bavím o senzorech o velikosti kinofilmového políčka. Proč myslíte, že tomu tak je? Při stávajících výrobních postupech jde totiž o optimální rozlišení senzorů, protože:

  • čip fotoaparátu dokáže toto rozlišení dostatečně rychle zpracovat,
  • moderní počítače se při dalším zpracovávání tolik „nezapotí“,
  • dnešní objektivy dokážou toto rozlišení obstojně zobrazitpřenést na senzor,
  • rušení vlivem velikosti a blízkosti součástek na senzoru dosahuje dobrých hodnot. Tedy takových hodnot, kdy není obraz rušením přílišně degradován.

A teď si představte takový obrazový senzor v mobilu. Ty nejmenší jsou veliké cca 5 × 4 mm. K tomu připočtěte rozlišení 30 Mpx a plastovou optiku. Výsledek? Mobil sice pořídí fotografii o velikosti 30 Mpx, ale při srovnání s fotografií z full-frame fotoaparátu je kvalita snímku z mobilu nesrovnatelně horší. Nicméně, než se dostanu k tomu, proč to tak je a co se s tím dá dělat, musím vysvětlit ještě několik věcí.

Velikost fotografií – rozlišení

Proč je tedy velikost fotografií, resp. rozlišení v megapixelech, tak často diskutovaný pojem? Příčinu hledejme v marketingu jednotlivých společností. 20 Mpx na senzoru je přeci více než 14 Mpx a to je zase více než 10 Mpx. Takže 20 Mpx senzor je automaticky lepší, no ne?

Popravdě? 20 Mpx a více je u (bez)zrcadlovek pro většinu lidí zbytečnost. U mobilu bych se za jistých okolností nebál ani větších rozlišení. O tom ale více dále v textu.

Každopádně, teď vidím ten rozčilený zástup lidí, který říká: „Co to tady ten rádoby fotograf plácá za hovadiny?! To je zase blábol!“ Abych své tvrzení trochu objasnil, vezmu to nyní z trochu jiného úhlu pohledu.

Velikost fotografií na papíře

Velikost fotografií na papíře souvisí s pojmem DPI (viz Wikipedia). Jedná se o údaj určující, kolik bodů se vejde do délky jednoho palce (2,54 cm). Když problematiku kolem velikosti fotografií, rozlišení a pixelů zjednoduším a shrnu, dostanu přibližně toto:

  • 300 DPI se považuje za dostatečně vhodné pro kvalitní tisk,
  • 150 DPI je takové to rozumné minimum pro ještě dobrou fotografii,
  • nicméně i 100 DPI a méně v některých případech stačí.

Nyní se hypoteticky snažím vytisknout velmi kvalitní fotografii o velikosti A4. Při 300 DPI potřebuji rozlišení senzoru alespoň cca 9 Mpx. Jak jsem k tomuto číslu dospěl? Inu…, velikost čtvrtky papíru A4 je dle tabulek 210 × 297 mm. Převedu-li tyto hodnoty na palce, dostanu výsledek přibližně 8,27 × 11,69 in. Tyto hodnoty poté stačí vynásobit hodnotou DPI (tedy 300). Výsledkem je přibližně 2481 × 3507 bodů (tedy pixelů). Pokud tato čísla vynásobím, dostanu se na hodnotu necelých 9 Mpx.

Nedělám si iluze o tom, že každý čtenář a fotograf si nechává své snímky hned tisknout. Nejspíše většina z vás publikuje své snímky na různé sociální sítě. Malý odstavec na téma velikost fotografií na sociálních sítích najdete na konci tohoto článku nad nadpisem Osobní zkušenost.

Velikost fotografií a malé zamyšlení

Na fotografii o velikosti A4 tedy stačí 9 Mpx. Pro velikost fotografií A3 pak cca 18 Mpx a pro velikost A2 potřebujete necelých 35 Mpx. To vše při vysoké kvalitě výstupu 300 DPI. Při takové kvalitě tisku budou vytištěné fotografie velmi kvalitní a to i z bližšího pohledu na ně.

Teď si vezměte takový reklamní billboard na nějaké budově. Víte, jak obrovské rozlišení by bylo pro takto kvalitní tisk potřeba? Raději ani nemyslet. U těchto obřích fotografií se v žádném případě nepoužívá 300 DPI. U velkých billboardů s velikostí 20 až 40 m² se běžně používá DPI v rozsahu nějakých 15 až 30. Jenže podobné je to i u klasických fotografií větších rozměrů.

Vezměte si takový rozměr fotografie A2. To už není žádný malý formát. Vždyť jde o velikost 420 × 594 mm. Na takový snímek se sice můžete dívat ze vzdálenosti několika cm. Můžete tak (pomalu s lupou) obdivovat úžasné detaily snímku. Mnohem pravděpodobnější je situace, že se na takový velký snímek budete dívat hezky pěkně z dálky na nějaké výstavě fotografií. Jenže s rostoucí vzdáleností od fotografie již oko nedokáže jemné detaily tak rozlišit. U velkých formátů tak není problém pořizovat snímky s DPI klidně i 150 a méně.

Kratičká vsuvka – formát A2 při 150 DPI

Velikost papírů A2 je dle tabulek 420 × 594 mm. To je přibližně 16,54 × 23,39 in (palce). Při 150 DPI to pak dělá velikost fotografií, resp. rozlišení, kolem 2481 × 3507 px (pixelů). Celkem tedy opět necelých 9 Mpx. To je oproti původním cca 35 Mpx při 300 DPI rozdíl, co? A víte co je na tom nejlepší? Že když se na tuto fotografii budete dívat ze správné vzdálenosti, tak oko neuvidí rozdíl. Tedy do doby, než člověk přijde k fotografii opravdu blízko. Jenže když bude stát přímo před snímkem, tak to aby si u velkých formátů ukroutil hlavu.

Vážně tedy potřebujeme všechny ty megapixely, když už s 9 Mpx dokážete vykouzlit krásnou a velkou fotografii? Pokud bude fotografie od pozorovatele dostatečně daleko, tak ne, další megapixely nejsou potřeba. Nicméně za chvíli v textu narazím na situaci, kdy se více pixelů bude při fotografování hodit.

Malá vsuvka o dnešních monitorech. Jaké rozlišení používáte? FullHD? To odpovídá cca 2 Mpx. Nebo máte snad nový 4K monitor o rozlišení 3840 × 2160? To je opět něco málo přes 8 Mpx. Toto malé odbočení souvisí s kvalitou fotografií asi tolik, že na malém monitoru s nízkým rozlišením se s fotografiemi pracuje o to hůře, čím větší rozlišení fotografie mají. Obzvlášť, pokud musíte řešit detaily a neustále zvětšovat a zmenšovat obraz.

Velikost fotografií a jejich kvalita

Jak vidíte z příkladů výše – velikost fotografií (její rozlišení) rozhodně automaticky neznamená lepší kvalitu fotografie. V dřívějších dobách toto tvrzení mohlo platit. Dnes (již mnoho let) je situace úplně jiná. Více než počet megapixelů ovlivňuje kvalitu fotografie především kvalitní optika, tedy objektiv. Megapixelů ve fotoaparátech máme totiž více než dost a záleží především na objektivech – kolik detailů dokážou přenést na senzor. Samozřejmě také na senzoru fotoaparátu a samozřejmě také na čipu fotoaparátu, který z tohoto senzoru přijímá signály a ty pak nějakým způsobem zpracovává.

Formát fotografií

S formáty RAWJPEG se rovněž často řeší velikost fotografií a jejich kvalita. První, co fotografa asi napadne je otázka: „Je lepší JPEG, nebo RAW?“ Chtěl bych napsat, že odpověď zní jednoznačně… jenže už z principu to tak jednoznačné být nemůže.

Osobně se k tomu stavím asi takto za předpokladu, že chcete a umíte RAW „vyvolávat“.

  • Fotografujete v místě, kam se už jen tak nepodíváte? Zvažte snímání do datového formátu RAW.
  • Chcete snímky následně ještě nějakým způsobem upravovat a publikovat? V tu chvíli může být formát RAW mnohem vhodnější než JPEG.
  • Fotíte běžnou událost? Nepovažujete fotografie z místa za až tak důležité? Klidně foťte do JPEGu.
  • Fotíte důležitou událost, kde musíte fotografie rychle roztřídit a publikovat? Zkuste kombinaci RAW + JPEG. JPEG můžete poslat na roztřídění a RAW si necháte pro svojí další potřebu.

Přibližně takhle to vidím já. Samozřejmě se s kolegy fotografy často ve svých názorech lišíme. To proto, že každý z nás pracuje trochu jinak. Já zpravidla všechny své snímky ukládám a nefotím jinak než do RAWu. Kolega je „instagramový maniak“, který používá klidně vícero různých filtrů, o kterých ani nevím, že existují a vše fotí do JPEGu a na technickou kvalitu nehledí. Jde mu pouze o líbivost snímku a ta vždy vyhraje před technicky perfektním snímkem. Je to tedy vždy na způsobu vaší práce a potřebách.

Formát a velikost fotografií

Jak už jste asi pochopili, v moderních fotoaparátech se obvykle setkáte s dvojicí formátů: RAWJPEG. Dlouho platilo, že datový formát RAW = maximální velikost fotografií, tedy maximální rozlišení. Následně platilo, že do formátu JPEG je možné ukládat snímky v různém rozlišení a v různé kvalitě. Moderní fotoaparáty v tom trochu dělají chaos. Jak to konkrétně vypadá, demonstruji na fotoaparátu Canon EOS 7D Mark II.

K dispozici mám opět dvojici formátů – RAW a JPEG. Jak RAW, tak i JPEG mají různou velikost fotografií. U formátu JPEG lze pro různé velikosti volit i různou kvalitu fotografií. Onou kvalitou je zde míra komprese snímku, která je vyšší či nižší.

Pro větší názornost jsem narychlo připravil tabulku níže. Přibližná velikost souboru vyplývá z měření společnosti Canon. Reálná velikost se může samozřejmě trochu lišit. Nicméně z vlastní zkušenosti vím, že to v průměru víceméně odpovídá.

Velikost fotografií u Canon EOS 7D Mark II | moje Tajemno
Velikost fotografií u Canon EOS 7D Mark II

Novější formáty fotografií

Původní článek z roku 2017 musím trochu rozšířit. Je rok 2023 a několik málo let se kromě formátů JPEG a RAW používá také formát HEIF / HEIC. Do tohoto formátu fotografují moderní fotoaparáty, mobily a tablety. Také s ním pracují moderní editační programy pro úpravu fotografií a podporují jej i operační systémy Windows, Android a iOS (novějších verzí).

Zkratka HEIF, příp. HEIC, vychází z angl. High Efficiency Image Format, resp. High Efficiency Image Container. Ve zkratce… Samotný formát má blíže formátu JPEG. Několik podstatných rozdílů zde ovšem je. Novější formát umí uložit mnohem více barev. Díky tomu téměř odpadá problém s posterizací (jednobarevné fleky v obraze). Navíc má tento formát pokročilejší komprimaci. Proto je výsledný soubor menší než kdyby byl uložený ve formátu JPEG a to i přes to, že HEIF / HEIC pojme více barev.

Velikost fotografií na sociálních sítích

Musíme fotit vždy v maximálním možném rozlišení? Samozřejmě, že ne. Mnohdy pro vaši činnost stačí rozlišení mnohem menší. Chcete nahrávat fotografie na Facebook, Instagram? Tak věřte, že nepotřebujete ukládat fotografie v plném rozlišení. U fotobank je to ovšem jiné a maximální velikost snímku je naopak vítána.

Nechci nyní zabíhat do detailů. Od toho je na internetu mnoho stránek, které se touto problematikou věnují. Každopádně v roce 2023 sociální sítě jako Facebook a Instagram neukazují fotografie v nějakých závratných velikostech (rozlišení). Facebook i Instagram podporují v „krátkých příbězích“ rozlišení 1080 × 1920 pixelů. To je rozlišení o něco málo větší jak 2 megapixely. Pro samotné příspěvky se používá rozlišení dokonce menší. Tedy mimo Facebook, který za určitých okolností zobrazí i snímek o maximálním rozlišení delší strany 2048 pixelů. U snímků navíc dochází k přeuložení s použitím vyšší komprese, aby snímky nezabíraly tolik místa na disku. Z toho plyne, že je sice pěkné, když má váš mobil rozlišení 200 Mpx, ale Instagram z vaší fotky stejně udělá snímek s rozlišením 2 Mpx.

Rozlišení senzorů v mobilech

Výše v textu jsem zmínil situaci, kdy přemíra pixelů senzoru mobilu může mít i jisté výhody. V první řadě – kdyby šlo pouze o zvyšování počtu pixelů, tak dříve či později výrobci narazí na různé limity. Těmi je nemožnost zmenšování součástek do nekonečna a s tím související i fyzikální zákony. Např. výroba optiky o velikosti několika málo mm nemusí být vůbec možná.

Velké množství pixelů na titěrném snímači zpravidla znamená velmi malý dynamický rozsah senzoru. Aby byly fotografie kvalitnější, výrobci využívají různých technik. Velmi zajímavou je tzv. technika pixel binning. V ní jde o spojování sousedních pixelů na senzoru tak, že se chovají jako jeden pixel. Pixely se spojují v násobcích 2×2, 3×3, 4×4 (dle výrobce, příp. dle nastavení). Tím sice výrazně klesne rozlišení snímku, ale zvýší se dynamický rozsah a poměr signálu k šumu.

Máte-li v mobilu snímač o rozlišení 200 Mpx, který mimo skvěle osvětlený prostor nepořizuje zase až tak úžasné snímky, zkuste otevřít nastavení fotoaparátu. Zpravidla v něm lze aktivovat funkci slučování pixelů (může se jmenovat různě), díky které sice budete mít výsledné rozlišení např. jen 12,5 Mpx, ale s mnohem více detaily na snímku.

Samsung tuto technologii pojmenoval ISOCELL. S nejnovější verzí této technologie souvisí též možnost zachytit HDR fotografii během jednoho snímku. Samsung také zapracoval na mikročočkách na senzoru před každým jednotlivým pixelem + na jejich okolí, díky čemuž na senzor dopadá o něco více světla a fotony nedopadají tak často na nesprávné (vedlejší) světlocitlivé součástky.

Osobní zkušenost

Osobně velikost fotografií příliš neřeším. Patřím mezi tu pohodlnější část populace, která si raději pořídí větší disk. Při fotografování řeším pouze, zda použiji RAW, nebo RAW + JPEG. Fotím-li pro někoho a je potřeba rychlý výběr fotografií, obvykle volím možnost (RAW + S3). Malé JPEG fotografie pak zabalím do archivu a rychle odesílám tam, kde je třeba. Proč to dělám takhle? Jednoduše proto, že v mém případě nikdy nevím, kdy budu jakou fotografii (RAW) potřebovat. Navíc při dnešních cenách a hlavně kapacitách pevných disků mi to nedělá až zas takový velký problém.

Nicméně tak či onak odmítám válku megapixelů. Prostě nemám rád diskuze typu, že:

  • fotoaparát s 24 Mpx dělá mnohem lepší snímky než ten s 16 Mpx,
  • RAW je „na všechno“ mnohem lepší protože tohle a támhle,
  • pro velké formáty fotografií potřebujete maximální rozlišení, apod.

Rozhodně nechci nikomu bránit používat maximální velikost fotografií. Tímto článkem poukazuji na fakt, že ona honba za megapixely je často úplně zbytečná. Koneckonců velcí výrobci fotografické techniky to vědí, ale marketing a peníze z prodejů jsou jiná věc… Místo megapixelů (kterých je dnes dostatek) se soustřeďte na kvalitu objektivů. Právě objektivy dnes ovlivňují nemalou část kvality fotografií. Jejich vhodným výběrem a správným používáním můžete docílit opravdu krásných snímků. To vše bez ohledu na velikost fotografií, tedy rozlišení. Toho je dnes již nadbytek.

Na kvalitě optiky záleží

O tom, že někdy může být přemíra megapixelů i na škodu se před léty přesvědčil můj kamarád a kolega. Nepamatuji se, k jaké zrcadlovce se dostal. Vím však, že měla až příliš mnoho megapixelů (přes 45). Jediný objektiv, který tu dobu měl k dispozici, byl nějaký základní 50 mm f/1,8 první generace. Jaké pak bylo jeho zklamání, když pozoroval výstup z půjčené profesionální full-frame zrcadlovky. Pamatuji si, že mi tenkrát volal a říkal mi: „Mám asi problém s foťákem. Ty snímky i při nejnižší citlivosti ISO tak jako divně šumí.“ Tenkrát byla na vině optika a příliš mnoho megapixelů. Optika jednoduše „neprotlačila“ dostatečné množství detailů a velké rozlišení senzoru pak bylo úplně na nic. Když tento objektiv nasadil na nějaký 12 až 16 Mpx fotoaparát, byly výsledky úplně někde jinde. Zajímavé, že?

Webhosting

Když si vezmu tyto stránky… Čas od času zde publikuji nějaké fotografie. Velikost fotografií je zde málokdy větší než 2 Mpx. Proč? Protože kdybych je sem dával v maximálním rozlišení, tak by se na ně, kvůli jejich velikosti, mnoho lidí nekoukalo. Nemluvě o datové a paměťové náročnosti velkých snímků. Navíc by se mi webhosting pěkně prodražil kvůli neustálému dokupování volného místa…

Pro potřeby stránek úplně stačí menší a značně komprimované snímky. Snímky jsou možná rozměrově menší, ale stále čitelné a pro většinu situací to tak bohatě stačí. Tím narážím na to, že některé weby používají snímky v plné velikosti, které sice některé fotografy jistě potěší, ale na slabších zařízeních (levné mobily) ve spojení s pomalým internetem je to k zlosti. Běžný „konzument“ nechce čekat dlouhé sekundy, až se mu načte nějaká stránka, na které je někde mezi textem pár obrázků.

Závěrem

Vrtalo vám při čtení tohoto článku hlavou, k čemu jsou vlastně dobré všechny ty megapixely, když nejsou často vůbec potřeba? Asi největší důvod, proč fotit s vyšším než potřebným počtem megapixelů je kvůli ořezu fotografií. Samozřejmě mimo velmi kvalitních tisků především velkých formátů fotografií. Nicméně, teď uvedu menší příklad s ořezem snímku.

Snažíte se například vyfotit letícího čápa. Spustíte kontinuální snímání a fotíte jako blázen, protože se vám čáp pohybuje v hledáčku sem a tam. Když pak prohlížíte vyfocené snímky, častokrát dojdete k závěru, že je třeba fotografii z jakéhokoliv důvodu trochu oříznout. Zde se uplatní vyšší počet megapixelů. Kdybyste takto ořízli např. 9Mpx snímek, mohli byste se dostat třeba jen na 2 Mpx. To už je na kvalitní tisk fotografie hodně málo. Jenže se senzorem o rozlišení řekněme 30 Mpx máte i po ořezu k dispozici mnohem více megapixelů.

Na závěr mám ještě jednu radu. Pokud se rozmýšlíte nad koupí nového fotoaparátu, pamatujte, že nejde o velikost fotografií. Rozlišení mají dnešní fotoaparáty více než dost. Jde především o optiku a také o funkce fotoaparátu. Na to byste se měli zaměřit!

18 komentářů u „Velikost fotografií

  1. Dobrý den, prosím v tabulce u jednotlivých rozlišení je vždy kulatý čtvrtkruh a zubatý čtvrtkruh. Jaký je v tom rozdíl? Dekuji.

    1. Dobrý den,
      velice zjednodušeně jde o kompresi dat. Nastavení na kulatý čtvrtkruh vytváří větší snímky, protože výsledný obrázek obsahuje více detailů. To znamená, že ztrátová komprese JPEG souborů je spíše nízká. Zubatý čtvrtkruh naopak značí větší ztrátovou kompresi dat. Díky tomu má výsledný obrázek méně detailů. Na druhou stranu tyto soubory nezabírají tolik místa na paměťové kartě.

  2. Dobrý den, mám uložené fotky v jpg na externím disku. Zhruba po 10 letech od jejich pořízení jsem zjistil, že jsou jakoby zašuměné a málo ostré. Existují nějaká pravidla pro dlouhodbé uložení fotek. Děkuji za odpověď.

    1. Dobrý den, nedošlo-li k poškození externího disku, nebo k úpravám fotografií, tak se data nezměnila. Jinak řečeno – fotografie budou na disku v takové podobě, v jaké byly před deseti lety uloženy. Je-li disk poškozen, zpravidla se fotografie nenačte vůbec, nebo jen z části. Nezaznamenal jsem případ, že by se fotografie po problému disku samovolně rozmazala, nebo zašuměla.

      Dívám-li se na své staré fotografie ze stařičkého Canon EOS 350D, také mám pocit, že tenkrát vypadaly lépe. Na druhou stranu je to vážně jen pocit. Tento fotoaparát jsem používal se základními setovými objektivy a při citlivosti ISO přes 400 již docela šuměl. Tehdejší výstupy nemohu s dnešní fotografickou technikou snad ani porovnávat. Ale na tu dobu to bylo něco! Obzvláště, když mé okolí fotilo digitálními kompakty nevalné kvality. Oproti nim to byly naprosto úžasné fotky.

      Co se týče pravidel pro archivaci dat… Tak asi tolik, že byste se měl řídit doporučení výrobce disku ohledně teplot, vlhkosti, nárazů, apod. Všechna důležitá data abyste měl pravidelně zálohovat.

  3. Dobrý den, takový problém se kterým si nevím rady.
    dnes jsem nahrál do PC fotografie ze dvou různých fotoaparátu. Ve Windows jsem klikl na fotku pravým, dal vlastnosti, podrobnosti a do kolonky autor jsem napsal své jméno.
    fotografie které měla 10MB se po vložení autora zmenšila na 2MB. toto se děje u všech fotografií do kterých přidám autora nebo komentář nebo další. Všechny změní velikost více než o polovinu. Nevíte čím to je a jestli dochází ke ztrátě kvality?

    1. Dobrý den,
      bez mučení se přiznávám, že s tímto problémem jsem se ještě nesetkal. Pro zajímavost jsem zkusil udělat vlastní test. Z JPEG souboru velikého 16 MB rázem zmizel necelý 1 MB jakýchsi dat. Fotka z mobilu o velikosti 4 MB se po tomto úkonu pro změnu zvětšila o necelý 1 MB. Nicméně oba tyto obrázky jsem poté srovnal a dal zobrazit rozdíly – žádný rozdíl. Každopádně takto velký rozdíl velikostí jsem nezaznamenal, ať jsem takto zkusil upravil jakýkoliv soubor. Máte-li zájem, pošlete mi prosím obě dvě verze fotografií na e-mail uvedený v kontaktech těchto stránek. Rád bych se na to podíval a pokusil se to osobně zhodnotit. Děkuji.

      1. super. zkoušel jsem to stejné na starých fotografiích a ty byly beze změny.
        pro jistotu jsem teď udělal celý reinstal Windows 10. Protože mi tam už nesedělo více věcí. za chvíli pošlu.fotografie

  4. Dobrý den,

    mám malý problém se zobrazováním fotografií.

    Na mém PC jsem v PSP upravil fotografie, 300 DPI, rozměry různé, ale např. 7500×5000 při velikosti 11 MB a ve všech prohlížečích (Bridge i normální Windows Photo Viewer) jsou fotky krásně ostré.
    Problém je, že jakkoli je přenesu do jiných PC (přes uložto, uschovnu i flash-disk), prvních pár sekund je fotka ostrá a poté se rozpixeluje. Při přiblížení na detail se v jistou chvíli zaostří, ale po oddálení je opět rozpixelovaná. Čím by to mohlo být?.. rozlišení displaye i jiné parametry obou (i dalších) PC jsou stejné..

    Děkuji za radu.

    1. Dobrý den,
      obávám se, že tento konkrétní problém bych musel vidět, protože si to jaksi nedokáži ani představit. Jestli chcete, můžete mi na e-mail (viz kontakty zde na stránkách) poslat nějaký ukázkový problematický soubor a zkusíme se dopátrat problému. Osobně jsem se s tímto nesetkal. A to i když čas od času pošlu poněkud „nadrozměrné fotky“, nikdy k něčemu podobnému nedošlo. Jinak řečeno bylo jedno, jaká velikost fotografií byla, šlo spíše o formát uložení snímku. Výjimku snad tvořily staré televize, které nedokázaly snímky ve větším rozlišení vůbec zobrazit – ani se o to nepokusily. Jinak třeba takový prokládaný PNG se také neotevře všude… V jakém formátu fotografie takto posíláte?

    2. Jde o licence formátu kompresních algoritmů jinak řečeno pro ty co to neví . Když tu fotografii pojmenujete autorem tak se musí s tím pojmenováním znovu uložit jenže v té chvíli se uloží licencovaným kodekem co je v tu chvíli ve Windows pokud je fotografie dost stará a Windows mají k dispozici shodný kodek nepoznáte rozdíl problém nastává v okamžiku kdy kodek souvisí s licencí výrobce mobilu nebo fotoaparátu a Windows tímto konkrétním kodekem z důvodu patentu nemohou disponovat nebo ho prostě nemají instalován i , když je třeba zdarma . Výsledná fotografie bude více méně skoro stejná jen velikosti se budou lišit . Někdy se může stát že výsledná fotografie se bude dokonce jevit lepší nebo horší i to se může stát . Jak vidíte svět je trochu složitější než jste si mysleli . Samostatnou kapitolou pak je vyvolávání RAW a nebo ukládání fotek někam do Messenger , Skype , nebo odesílání přes poštovního klienta kde dost často dochází z důvodu úspor datového toku k automatické kompresi . Proto se doporučuje fotografie před odeslání balit například do zip , nebo rar balíčkovače , aby nedošlo k poškození . :) Doufám že vám to pomohlo je toho více , ale nechci sem napsat knihu na téma digitální formáty :)

  5. Jen jediný dotaz…
    na 24Mpx snímači, zapnu-li ukládání do 6Mpx technicky, se obraz nasnímá 24Mpx a pak se softwarově v fotáku přepočítá a uloží v 6Mpx a nebo se čip přepne přímo do 6Mpx a tedy má své „výhody“ 6Mpx snímače s stejnou plochou— tedy by měl mít menší šum ?

    myslím si že pravdou je za A tedy že změna Mpx je provedena softwarově následně, nikoliv přímo v čipu

    1. Dobrý den,
      může nastat to či ono. Máte-li 24 Mpix senzor a chcete ukládat do 6 Mpix, čip fotoaparátu může skrze svoje algoritmy obraz zmenšit. Matně si vzpomínám, že to tak měly některé fotoaparáty v mobilech. Nicméně se domnívám, že se spíše setkáte s druhým případem, že z 24 Mpix nebudou aktivní všechny buňky senzoru a využije se jen těch cca 6 Mpix. Nečekejte však nižší šum (a pokud ano, tak opravdu nepatrně). Důvodem je to, že jednotlivé buňky senzoru jsou stále stejně velké. Je tedy prakticky jedno, jestli na 24 Mpix senzoru využijete 24 Mpix nebo 1 Mpix. Velikost buněk bude stále stejná a s tím i jejich případné nevýhody.

  6. Velice pěkně napsaný článek, pro mě srozumitelné a přehledné. Děkuji za informace :-)

    1. Dobrý den,
      děkuji za pochvalu. Články vznikají svépomocí z vlastních zkušeností a poznatků. Stránky jsou primárně určeny pro mé kamarády a známé, kteří začínají s focením. Na základě toho se snažím přizpůsobovat obsah, aby byl pokud možno přehledný a srozumitelný.

  7. No, zatím žádný komentář a tak je to „opět“ na mě.
    Petře, za mě máte 1* :-). Jednoduše a srozumitelně
    vysvětlena tato „problematika“ okolo rozlišení foťáků…

    1. Žádné námitky a připomínky? :D Čekal jsem nějaké hádky.

      Snad pokaždé, když se setkám s některými kolegy fotografy, tak mě přesvědčují, že nejlepší fotografie jsou pořízené nejlépe za pomoci gigapixelového senzoru a měly by být vytištěny při 600 DPI.

      Na druhou stranu přiznávám jednu věc. Když jsem si teď nechával tisknout panorama, tak jsem už předem počítal s tím, že ačkoliv jeho rozměry budou hodně přes metr, tak k němu lidé budou chodit blízko. Proto jsem do skládal z mnoha fotografií. Rozlišení výsledného snímku bylo také enormní. I počítač se zapotil. Několik hodin jsem na něm v podstatě nemohl nic pustit. :D

      1. Mohu ale potvrdit, že výsledek je vynikající :) Osobně jsem panorama viděl a oněch kolik? 150Megapixel? se zblízka ukázalo jako né zcela zbytečných a čtení detailů hned dělalo snímek mnohem zajímavějším a velmi zábavným a člověk může jen objevovat detaily, které ho zabaví na několik možná i desítek minut. :)
        Jirka

        1. Je pravda, že to panorama bylo úchvatné a to i při bližším pohledu na fotografii. Samotná fotografie měřila na délku skoro metr a půl, téměř metr na šířku. Na druhou stranu bylo třeba kvůli tomu pořídit několik desítek fotografií v několika řadách a sloupcích a následně je složit do jedné výsledné fotografie. Počítač dostal tentokrát docela zabrat, ale povedlo se.

          Zajímavé však je, že kdyby se na tuto fotografii lidé dívali z obvyklé vzdálenosti (pro tento formát), stačila by jedna jediná fotografie o několika málo megapixelech.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *