Staré objektivy

Staré objektivy na nových fotoaparátech

Staré objektivy zažívají v posledních letech určitý rozmach. Těmito objektivy nemyslím nějakou starou verzi moderních objektivů se starými motorky a pomalým ostřením. Jsou tím myšleny objektivy, které používali vaši otcové, dědové a pradědové. Poctivý kus „železa“ s manuálním ostřením a manuální clonou. Právě tyto staré objektivy dnes zažívají určitý BOOM. Pro jejich vlastnosti jsou fotografy dodnes vyhledávány. Ti se je pak snaží propojit s moderními fotoaparáty. Někdy úspěšně, někdy nikoliv. A o tom bude dnešní článek.

Rád bych ještě upozornil na fakt, že problematika starých objektivů na nových zrcadlovkách je rozsáhlejší. Je těžké vše obsáhnout do jednoho kratšího článku tak, aby to bylo všem hned jasné. Na druhou stranu vícero článků by také moc nepomohlo, protože by to „zasekalo“ stránky klidně na 3 měsíce. Takže se toho nebojte a hurá na to.

Staré objektivy – představení

Co jsou ony staré objektivy? Pro někoho to mohou být první verze moderních objektivů. Nicméně jak bylo psáno v úvodu, v tomto případě to budou objektivy mnohem starší. Jak takový starý manuální objektiv kupříkladu vypadá se můžete přesvědčit na fotografii níže. Jde o objektiv Helios 77M-4 MC. Konkrétně jde o objektiv s ohniskovou vzdáleností 50 mm a nejnižší clonou f/1,8. Ano, i takové pěkné kousky byly dříve vyráběny.

Objektiv Helios
Starý manuální objektiv Helios

Když už jsem nakousl ten Helios… Spíše než objektiv výše vám bude známější či dostupnější objektiv Helios 44. Jedná se o kousek s ohniskem 58 mm a clonou f/2. Je určen pro bajonet, resp. patici M39 nebo M42. Patice M42 je (zdá se) častější, resp. častěji se vyskytuje na různých e-shopech. A proč jsem si vybral právě tento objektiv? Protože je u fotografů pro své vlastnosti často vyhledávaným kouskem „železa“. Konec konců zkuste si na Google vyhledat fotografie pořízené tímto objektivem. Možná, že budete překvapeni.

Staré objektivy Helios 44M-2 | moje Tajemno
Staré objektivy Helios 44-2 různého stáří, pro zvětšení klikněte
Informace Objektiv nemá bajonet. Vzhledem k závitům na objektivu se objektiv pro připojení k fotoaparátu musí šroubovat.

Patice pro staré objektivy

Z textu výše by se mohlo zdát, že staré objektivy nemají objektivový bajonet, ale závity o různých velikostech. Bohužel, není tomu úplně tak. V dřívějších dobách se vyskytovaly objektivy, které bajonet měly. O tom ale za chvíli. Patice, ale konec konců i staré bajonety, jsou vlastně takovým prvním kamenem úrazu. Neznalý fotograf vidí inzerát „Prodám Helios 44-2 pro Canon“ a už ho za 300 až 400 Kč objednává. Jakmile mu však přijde, čeká ho nemilé překvapení. Objektiv do fotoaparátu jednoduše nepasuje. Nepasuje ani do Nikonu, Pentaxu dokonce ani do Sony. Prostě nepasuje nikam. Jak z toho ven?

Adaptér pro staré objektivy

Abyste mohli použít staré objektivy na nových zrcadlovkách, potřebujete nějaký adaptér. Jaký? To zjistíte především podle velikosti závitu. Asi nejčastěji se budete setkávat se závity M39 nebo M42. Nemá-li váš objektiv závity, bude se jednat o nějaký starý bajonet. Dále musíte vědět, jaký má váš moderní fotoaparát bajonet. Podle toho všeho bude třeba obstarat adaptér / redukci.

Měření závitu na starém objektivu Helios | moje Tajemno
Měření závitu na starém objektivu Helios 44-2. Ono fakt vychází přibližně 42 mm. Pro případné zvětšení klikněte.

Aby to nebylo tak jednoduché, je třeba zmínit další možné varianty bajonetů u starých objektivů. Kromě nyní již známých patic M39 a M42 je jich celá řada.

Různé typy bajonetů a patic starých objektivů

Můžete se setkat např. s bajonetem pro:

  • systém Pentacon Six,
  • Exakta,
  • Altix,
  • Braun Paxette.

Máte pocit, že vaše staré objektivy nezapadají do rozměru M39 či M42, nebo mají nějaký „divný“ bajonet? Zkuste využít GoogleExterní odkaz a zadat do něj některý z výše uvedených systémů uchycení. Věřím, že se na základě obrázků podaří najít ten správný. Nalezení vhodného adaptéru pak bude jistě hračka. Nebo možná ještě lepší varianta – dnes již dokonce existují různé databáze starých objektivů. Často stačí do vyhledávače napsat celé jméno objektivu a hned zjistíte, pro kterou patici či bajonet se vyráběl. Nyní jen krátce k výše uvedeným systémům uchycení na fotoaparát.

Pentacon Six

Bajonet Pentacon Six se v minulosti používal na německých středoformátových zrcadlovkách Pentacon Six. Dále ho bylo možno najít též na ruských středoformátových fotoaparátech. Příkladem budiž známý objektiv Flektogon 50mm, f/4 (známý díky radioaktivnímu Thoriovému sklu).

Exakta bajonet

Jedná se o dříve velmi rozšířený bajonet především u německých objektivů. Myslím, že existovalo několik verzí tohoto bajonetu, nicméně z pohledu upevnění na moderní fotoaparáty nemají rozdíly vliv.

Bajonet Altix

Rovněž bajonet používaný u německých objektivů. Pamatuji si, že s instalací do zrcadlovky byl trochu problém. Jestli se nepletu, tak bajonet Altix měl průměr 43 mm (i s výstupky). A jak na potvoru nebyl k dispozici žádný vhodný adaptér. Proto se bajonet na objektivu musel pilníčkem nepatrně opilovat a následně vlepit do adaptéru. Existovala i druhá (a myslím, že mnohem lepší) varianta spočívající v upilování hran závitů adaptéru. Naštěstí stačilo upilovat jen kousek. Objektiv se poté vložil, resp. spíše narazil do adaptéru. Pak už stačilo pouze zkontrolovat rovnoměrné dosednutí, natočit správně objektiv a bylo to. Objektiv se poté zafixoval nějakým druhem lepidla, nepamatuji se přesně.

Možná to teď vypadá hrozně, ale fakt to fungovalo. Vlastně to funguje do dnes. 😀 Bohužel nejsem velkým sběratelem starých objektivů. Nemohu je vám tedy přímo ukázat. Nicméně vyhledávače to zvládnou velice snadno za mě. 😉

Braun Paxette

Některé fotoaparáty Paxette měly výměnné objektivy. Ty neměly bajonet, ale klasický závit o velikosti M39. Jejich registrovaná vzdálenost je však jiná než v případě objektivů Leica (rovněž určené pro patici M39). Proto nejsou objektivy pro Paxette kompatibilní s objektivy M39 pro Leicu. Moderní zrcadlovce to však nevadí.

Závit M39 známý též jako L39

Velice rozšířená patice. Využívala se na německých a ruských objektivech. Když zůstanu u Německa, tak jej využívaly především objektivy, resp. fotoaparáty Leica. Adaptéry pro závit M39 jsou z nějakých nepochopitelných důvodů o dost dražší než M42. Není proto úplně od věci pátrat po redukci M39/M42 (jedná se o takové malé kolečko). S touto redukcí pak našroubujete objektiv do adaptéru s M42 závitem.

Závit M42

Dnes asi nejčastější závit dřívějších objektivů. Na bazarech se setkáte s mnoha objektivy, které jsou určeny právě pro tuto velikost závitu. Protože je tato patice tak oblíbená, přidávám i reálný vzhled adaptéru na fotografii níže. Tento konkrétní adaptér je dělaný pro uchycení M42 objektivů na moderním bajonetu Canon EF.

Adaptér M42 na Canon EOS | moje Tajemno
Adaptér M42 na fotoaparáty Canon EOS

Jak vidíte, není to nic složitého. Vlastně jde jen o kus oceli, hliníku či jiného kovu. V podstatě by se adaptér mohl vytisknout na 3D tiskárně z plastu a možná by i chvilku fungoval.

Ostatní bajonety

Dále bych měl zmínit další (starší) systémy pro připojení objektivů k fotoaparátům. Tyto značky používaly svoje vlastní starší bajonety a tak není velký problém najít vhodný adaptér. Jedná se o známé značky jako je Mamiya, Pentax, Minolta, Olympus, atd. Některá další označení pro staré bajonety známých značek najdete také na této stránce.

Tímto se omlouvám, ale není v mé moci zjistit všechny typy bajonetů a patic pro staré objektivy. Máte-li něco na doplnění, klidně mě kontaktujte a já článek doplním o další užitečné a zajímavé informace. Stejně tak rád ochotně přijmu případné fotografie bajonetů, patic či starých objektivů a ty sem pak umístil. Samozřejmě s vaším svolením.

Typy adaptérů pro staré objektivy

Velmi-velmi-velmi zjednodušeně by se dalo říci, že existují dva typy adaptérů – klasický a s čipem. Klasický adaptér je opravdu jen kus kovu, do kterého se nějakým způsobem vsadí objektiv (našroubuje či zacvakne). Celek se poté klasicky zacvakne do bajonetu moderního fotoaparátu.

Adaptér M42 na Canon EF s čipem | moje Tajemno
Adaptér pro objektivy s paticí M42 na Canon EF/EF-S s čipem

Adaptér s čipem je stejný kus kovu jako v předchozím případě. Je však navíc vybaven menším čipem a vodivými plochami v místě pro kontakty fotoaparátu s moderními objektivy. Protože veškeré staré objektivy jsou manuální, tzn. nemají autofokus, je třeba ostřit ručně. Čip se pak stará o to, že pokud fotograf správně zaostří, fotoaparát pípne, popř. zobrazí světelnou signalizací správné zaostření.

Problém s ostřením u starých objektivů

Jak již bylo zmíněno – staré objektivy nemají autofokus. Stejně tak budete muset manuálně nastavovat clonu objektivu. Nicméně nebojte se. Manuální ostření je mnohem pohodlnější než u moderních objektivů. U starých objektivů se setkáte s mnohem delším ostřícím rozsahem. Jinak řečeno musíte udělat hodně otoček rukou, abyste se z jednoho konce rozsahu dostali na druhý. To už moderních objektivů jaksi neuděláte.

Druhým problémem je samotná matnice fotoaparátu. Ta je u nových fotoaparátů konstruována pro zobrazení mnoha informací, ale ne pro manuální ostření. Snadno se vám proto stane, že nezaostříte přesně tam, kam byste chtěli. V tom vám však pomůže moderní živý náhled Live View. Konkrétně živý náhled ve spojení s přiblížením fotografované scény. Případně můžete matnici vyměnit za vhodnější pro manuální ostření.

Problém s adaptéry

A opět jsou tu možné komplikace, které mnohé fotografy odradí před koupí starých objektivů. Začnu rovnou u onoho čipu na adaptéru. Čip může být pro někoho super věc. Můžete s ním ostřit klasicky přes hledáček s namáčknutou spouští a jakmile správně zaostříte, fotoaparát vydá signál. Super! Jenže u Canonu se můžete setkat s minimálně 2 verzemi čipů. Pro starší procesory od Canonu (myslím že DIGIC 4 a starší). Pro procesory DIGIC 5 a novější. Ruku na srdce, kdo z běžných fotografů zjišťuje, jaký procesor „tluče“ ve fotoaparátu, který si zrovna chce koupit? Já neznám žádného. Jak je to u adaptérů jiných značek mi však není známo. Věřte však, že se obejdete i bez slavného čipu.

Na druhou stranu existují i takové čipy, které očividně fungují jak na starých, tak novějších fotoaparátech. Nevím, co za čip je v mém adaptéru, ale fungoval ve 3 fotoaparátech správně. Konkrétně v Canon EOS 350D, Canon EOS 50DCanon EOS 7D Mark II. Jedná se o fotoaparáty s procesory / čipy DIGIC II, DIGIC 4 a DIGIC 6. Kdo ví…

Problémy s paticí M42

Vrátím-li se zpět k objektivům pro patici M42 (jakožto asi nejčastější). Nemalou „legraci“ si můžete užít s objektivy s přepínači A/M. Novější objektivy pro patici M42 mají mechanismus ovládání clony často řešený s pomocí kovové tyčky. Jedná se vlastně o takový kolíček, který se nachází na zadní straně objektivu. Pokud je objektiv nastaven na manuál „M“, můžete clonovým kolečkem točit a tím přímo měnit clonu objektivu. To je dnes ideální stav. Pokud však máte objektiv nastaven na automatiku „A“, při točení clonovým kolečkem se nic neděje. Clona se nastaví až ve chvíli, kdy je zmáčknuta ona kovová tyčinka.

Aby toho nebylo málo, tak některé „novější objektivy“ jsou konstruovány tak, že nemají možnost přepnout mezi A/M. Jsou vyrobené tak, jako kdybyste měli natrvalo nastavenou automatiku. To samo o sobě nemusí vadit, ale jakmile chcete zaclonit, máte smůlu! Abyste mohli použít vyšší clonu, je třeba si obstarat speciální adaptér. Konkrétně s tzv. „límečkem“. Jedná se o nepatrně rozšířený lem adaptéru, který dokáže zatlačit kolíček do objektivu. Díky tomu můžete využívat vyšší clony než té nejnižší.

Na závěr ještě jedna „legrácka“. Máte-li opravdu starý objektiv, který nemá žádný kolíček, tak ho obvykle na adaptér s límečkem správně nenašroubujete. Onen límeček prostě překáží. Některé staré objektivy byly navíc konstruovány tak, že lehounce přečnívaly dovnitř těla fotoaparátu. Navíc s takovým objektivem na adaptéru s límečkem nelze ostřit na nekonečno. Kdo se v tom má pak vyznat, že?

Adaptéry a vhodný bajonet

Do teď jsem psal o starých objektivech a jejich paticích a objektivových bajonetech. Nemalou pozornost musíte však věnovat i bajonetu vašemu modernímu fotoaparátu. Proč? Však se podívejte na stránku o bajonetech. Zde zjistíte, že i moderní fotoaparáty mají hned několik bajonetů.

Teď si představte, že si takhle pořídíte starý objektiv s adaptérem pro bajonet Canon EF-M. No jo, ale máte fotoaparát Canon EOS 80D. Ten však má bajonet typu Canon EF / EF-S. Jinak řečeno jste vyhodili peníze za adaptér pro Canon EF-M bajonet.

Jak připojit starý objektiv přes adaptér do fotoaparátu

Dejme tomu, že jste překonali úvodní problémy. Máte před sebou nějaké staré objektivy a k nim i patřičné adaptéry vhodné pro váš fotoaparát. Co teď? Nyní stačí vzít starý objektiv a připevnit na něj adaptér. To uděláte tak, že ho buď přišroubujete a nebo upevníte na bajonet. Záleží na objektivu a adaptéru. Adaptér s objektivem pak zacvaknete do bajonetu vašeho moderního fotoaparátu. Nyní již můžete v klidu začít fotografovat, ledaže by přišly další komplikace.

Staré objektivy Helios 44M-2 | moje Tajemno
Staré objektivy Helios 44-2. Vlevo je starší Helios s nasazeným adaptérem s čipem na Canon EF/EF-S. Vpravo pak novější Helios se sluneční clonou, adaptérem pro Nikon bez optického členu a krytkou. Pro případné zvětšení klikněte.

Další komplikace a problémy starých objektivů

Tímto bych rád zmínil ještě dvojici možných problémů, které vás mohou potkat, pokud chcete k fotografování využít staré objektivy.

Poničení zrcátka a jeho mechanizmu

Některé staré objektivy jaksi vyčnívají / přečnívají do těla fotoaparátu. To může u některých fotoaparátů udělat pěknou neplechu. Máte-li fotoaparát typu zrcadlovka, není od věci změřit si vzdálenost k zrcátku. Mohlo by se vám totiž stát, že by při focení zrcátko narazilo do objektivu a zaseklo se. V extrémním případě by mohlo dojít k poškození zrcátka samotného nebo jeho mechanizmu.

Nemáte-li zrcadlovku, ale tzv. bezzrcadlovku, rovněž si zjistěte vzdálenost senzoru od bajonetu. Pokud byste narazili na výrazně přečnívající objektiv, klidně by mohl zničit snímací senzor vašeho fotoaparátu. Naštěstí se zde pohybujeme snad jen v teoretické rovině. Vzhledem k malé vzdálenosti senzoru od bajonetu je zde větší prostor pro vhodné adaptéry / redukce. Představa zničení senzoru by vás proto nemuselo zase tak trápit.

Nikon a ostření na nekonečno

Nevím, jak je to u ostatních značek, ale Nikon má u některých starých objektivů o jeden problém navíc. Tím je nemožnost ostřit na nekonečno. Jinak řečeno jste odkázáni fotit blízké objekty. Někdy tak blízké, že nezaostříte dále než na několik centimetrů před objektiv. Můžete se s tím smířit a nebo využít redukci s optickým členem. Díky této redukci můžete ostřit na nekonečno. Má to však své ale! Tento optický člen je bohužel často vytvářen z nekvalitního skla a tak jsou výsledné fotografie opravdu tragické.

Pokud se u Nikonu nechcete smířit s ostřením na krátkou vzdálenost nebo s optickým členem, je tu další rada. Můžete se porozhlédnout po starých objektivech Nikkor. U nich byste neměli mít problém. Navíc se můžete setkat se starými objektivy, u kterých lze relativně snadno vyměnit jejich koncovka. Stačí mít po ruce koncovku KP-A/N pro bajonet od Nikonu. Asi jednou z posledních možností je využít nějaký středoformátový objektiv s vhodnou redukcí. Problém s ostřením na nekonečno mít poté nebudete. Stejně tak zmizí problém s nárazem zrcátka do objektivu.

Nemyslete si, že Canon nemá problémy s ostřením na nekonečno. Zatím mi nikdo takový objektiv nepůjčil. Nicméně se ke mě doneslo, že i Canon občas potřebuje adaptér s optickým členem. Údajně u některých starých skel Canon s FD bajonetem. Bez něj prý také není možné ostřit na nekonečno. Ještě, že dnes existuje tolik webových stránek, které konkrétní problémy konkrétních objektivů zmiňují i s možností řešení.

Staré objektivy a malé shrnutí

Stále váháte, jestli si staré objektivy pořídit? Sestavil jsem pro vás menší seznam, který by vás mohl nasměrovat tím správným směrem.

Výhody starých objektivů

  • lze je pořídit za velice příznivé ceny, někdy i zdarma
  • skvělá dostupnost – v e-shopech a na půdách jich je stále hromada
  • nemají v sobě elektroniku, která by se mohla rozbít
  • fotilo se s nimi dávno před tím, než jste se narodili 😀 něco vydrží
  • většinou jsou konstruovány pro hrubší zacházení, jen tak se nerozbijí
  • často mají zajímavý bokeh (článek v přípravě)
  • manuální ostření je mnohem příjemnější a plynulejší
  • pro své vady jako jsou různé deformace obrazu, odlesky a reflexe jsou vyhledávaným zbožím

Nevýhody starých objektivů

  • jsou těžké
  • někdy mají doslova plesnivou vnitřní či vnější optiku
  • lamely clony mohou po letech zatuhnout
  • nemají stabilizaci
  • mimo experimentální řešení nemají žádný autofokus
  • ne vždy chtěné odlesky, reflexe a deformace obrazu
  • bez signalizace zaostření mimo adaptéru s čipem
  • problém s ostřením přes klasickou matnici
  • některé staré kusy objektivů stojí stejně jako nové auto
  • pro jejich použití je nutné koupit vhodný adaptér

Osobní zkušenost

Myslím, že strašení už bylo dost. Co se mě týče, tak však přiznávám, že se mi do starých objektivů příliš investovat nechtělo. Viděl jsem sice úžasné fotografie starými objektivy na FacebookuExterní odkaz, ale stále jsem se toho všeho trochu bál. Jednou to ale přijít muselo. Objednal jsem si starý objektiv Helios za nějakých 250,- Kč. Jedná se o ten starý a oprýskaný kousek, který jste mohli vidět na fotografiích výše. Tím to vše začalo.

Nějakou dobu to trvalo, ale díky eBayExterní odkaz  se vedle objektivu Helios 44-2 objevily ještě dva adaptéry. S čipem a bez čipu a to za krásných 135,- Kč oba. V České republice by adaptér s čipem stál klidně více, než kolik jsem dal za Helios.

Teď jsem měl před sebou adaptéry, objektiv a starý Canon EOS 50D. Nebudu vás napínat. Po našroubování objektivu do adaptéru jsem zjistil, že objektiv nepřečnívá. To byla první dobrá zpráva. Druhá pak, že adaptér s čipem vážně funguje a při správném zaostření fotoaparát pípne. Juch! 😀 Co však nefungovalo podle předpokladů byly ony „slavné kroužky“. Právě můj koupený Helios je znám tím, že s ním jdou dělat velice zajímavé fotografie. Kupříkladu zde: http://www.ondra-uhlir.cz/2013/08/24/fenomen-jmenem-helios/Externí odkaz Jenže já vážně nemohl přijít na to, jak tam ty kroužky dostat. O tom ale zase jindy. Tak či onak, starý objektiv na nové zrcadlovce fungoval krásně. Manuální ostření a nastavování clony byly sice „nové“ zkušenosti, ale jinak vše probíhalo dobře.

V některých ohledech se však považuji za tvora poněkud líného a ani teď tomu nebylo jinak. Po vyzkoušení objektivu pádil honem rychle do poličky, aby ho vystřídala moderní varianta. Přeci jenom autofokus je autofokus

Staré objektivy názorně

Někteří odpůrci starých skel tvrdí, že stará skla dělají nepěkné odlesky a vůbec se pro dnešní focení nehodí. Já tvrdím, že za určitých okolností to samozřejmě pravda být může. Nicméně stará skla někdy naopak dokáží moderní objektivy dokonce i překonat.

Abychom si udělali alespoň malou představu, s kolegou jsme si připravili jeden malý test. Fotografování probíhalo na sklonku dne. Společnost nám k tomu dělal stativ a starý známý Canon EOS 7D Mark II. Kromě jiného jsem byli vybaveni arzenálem objektivů. Za staré objektivy to byla dvojice Helios 44-2. Za nové kousky pak Canon EF 50mm f/1,8 II a Canon EF 50mm f/1,8 STM.

Podmínky focení

Pokusili jsme se pořídit fotografie mé maličkosti a kolegy v rychlém sledu. Nicméně slunce se průběžně schovávalo za strom, panelák, popř. za mrak. Proto mají fotografie přeci jenom trochu jinačí barvy. Ale o barvu teď zase tolik nejde. Navíc není problém provést její vyvážení. Expozice fotografií je uvedena nad samotnými snímky v textu.

Staré objektivy

První fotografie byla pořízena v podstatě prvoplánově někde uprostřed městského parku v České Lípě. Fotilo se částečně v protisvětle a to konkrétně objektivem Helios 44-2. Expozice: expoziční čas 1/80 sekundy, clona f/2, citlivost ISO 100.

Staré objektivy - Helios 44-2 | moje Tajemno
Staré objektivy – Helios 44-2 a moje maličkost, pro zvětšení klikněte

Abych odlišil jednotlivé objektivy, pro druhý Helios (o něco novější) jsem si nasadil na hlavu pomocnici pro pozdější rozlišení fotek. Jedná se tedy opět o Helios 44-2. Expozice: expoziční čas 1/80 sekundy, clona f/2, citlivost ISO 100.

Staré objektivy Helios 44-2 | moje Tajemno
Opět starý objektiv Helios 44-2. Tentokrát o 15 miliónů větším sériovým číslem. Pro zvětšení klikněte.

Jak vidíte, tak fotografie jsou prakticky stejné. Ono se to také dalo čekat. Nicméně jak si asi povedou moderní objektivy?

Moderní objektivy

Jako první moderní objektiv jsem použil starší sklo Canon EF 50mm f/1,8 II. Stejně jako v předchozích případech jsme se s kolegou snažili zaostřit manuálně. Nutno dodat, že v tomto případě to bylo o dost problematičtější. Holt nové objektivy nejsou na manuální zaostřování příliš stavěné. Expozice: expoziční čas 1/80 sekundy, clona f/1.8, citlivost ISO 100.

Novější objektiv Canon EF 50mm f/1.8 II | moje Tajemno
Zde zástupce novějšího objektivu. Konkrétně pak Canon EF 50mm f/1.8 II. Pro zvětšení klikněte.

Druhým zástupcem moderní techniky byl pak relativně nový objektiv Canon EF 50mm f/1,8 STM. Expozice: expoziční čas 1/80 sekundy, clona f/1.8, citlivost ISO 100.

Nový objektiv Canon EF 50mm f/1.8 STM | moje Tajemno
Novější objektiv Canon EF 50mm f/1.8 STM. Pro zvětšení klikněte.

Tak a teď všechny 4 fotografie otevřete a srovnejte je. Jsou v podstatě skoro stejné. Některé jsou možná trochu jinak barevnější. Některé více či méně rozmazanější. Co si ale budeme povídat. Fotit v zimě portréty bez pořádné zimní bundy a rukavic… to je pěkně blbej nápad. Ještě k tomu ostřit manuálně. 😀 Každopádně si obrázek o starých a nových objektivech udělejte sami.

Závěrem

Staré objektivy ve vás nemají vzbuzovat hrůzu a obavy! Vůbec se jich nebojte. Máte-li možnost a chcete-li si zkusit s nimi pracovat, rozhodně to zkuste. Jejich ceny nebývají tak vysoké a tak vám jejich koupě nenabourá rozpočet. Na druhou stranu si před koupí samotného objektivu a adaptéru zkuste zjistit pokud možno co nejvíce informací. Není nic hloupějšího než bezmyšlenkovitě objednat první objektiv + adaptér a následně zjistit, že k sobě nepasují. Vlastně, že ani adaptér nějak úplně nesedí ve fotoaparátu.

Focení v městském parku v České Lípě | moje Tajemno
Tato fotografie již tak úplně nespadá pod kategorii staré objektivy. Byla totiž pořízena objektivem Canon EF 50mm f/1,8 II. Pro případné zvětšení klikněte.

Příběh výše se stal mému kolegovi. Objednal si krásný Trioplan 50 mm f/2,9. Nechtěl, ale čekat až mu přijde a tak si na Nikon rovnou objednal adaptér pro M42. No jo, jenže tento kousek byl vyráběn na bajonetu Exakta. Měl tedy sice objektiv, ale adaptér mu byl k ničemu a musel shánět nový. Bohužel, jak už to však bývá. S novým adaptérem se poté těšil na skvělé snímky. Nadšení však opadlo ve chvíli, kdy zjistil jednu podstatnou věc. Pro slavné „kroužky“ je totiž třeba určitého nastavení a situace. Bez toho to prostě nepůjde. Od té doby starými objektivy nefotí.

Focení v městském parku v České Lípě | moje Tajemno
A protože jsem veselá kopa, nechal jsem se zvěčnit či znemožnit ještě jednou. Tentokrát před jedním stromem s pomocí externích blesků, které mi blikaly někde za zády. Použitý objektiv byl stejný, jako v předchozím případě. Pro zvětšení klikněte.

Na závěr bych rád poděkoval kamarádovi a sběrateli Romanovi, který mi s článkem hodně pomohl. Především co se týče starších typů bajonetů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *