Přepaly při portrétech

Při honbě za co nejrozmazanějším pozadím si fotografové pořizují velice světelné objektivy. Ty dosahují nejnižších hodnot clony klidně i f/1,2 (některé objektivy mají i f/0,95). S takto nízkými clonami se fotografové poté pokouší fotit portréty. Na tom by nebylo nic špatného, jenže…

…jenže jakmile zasvítí trochu více slunce, pozadí se v tu ránu rozzáří. Z krásného rozmazaného pozadí je stane velký bílý přepal. To proto, že fotoaparát nemá už kam „dál“ nastavit expozici. Asi tak jako na fotografii výše. Fotoaparát nastaví obdobnou expozici: citlivost ISO 100, clonu f/1,2, expoziční čas 1/8000 sekundy. Jenže pozadí za modelkou tak svítí, že by bylo třeba nastavit čas 1/32000 sekundy. To však dnešní zrcadlovky jaksi neumí. Snad jen pokročilé bezzrcadlovky.

Tento problém lze řešit různými způsoby:

• fotit při větší cloně (což obvykle nechceme),
• počkat, až přijde nějaký mrak, příp. fotografovat se stínem v popředí i pozadí,
• dodat do popředí trochu více světla, aby světelné rozdíly nebyly tak velké.

Problematika fotografování portrétů za slunečného dne je ve skutečnosti trochu složitější. Jistě by neškodil samostatný článek na toto téma (v budoucnosti bude). Nicméně nyní zpět k přepalům.

Dodáváme světlo

Proč chci proti přepalům bojovat ještě větším množstvím světla? Jednoduše proto, že předpokládám, že nebudete fotografovat portréty za plného slunce bez dalších náležitostí. Z vlastní zkušenosti totiž vím, že v takovém případě obvykle vznikají dva druhy snímků. V prvním případě svítí modelce do obličeje sluníčko, dělá nepříjemné stíny a fotografie je většinou nepoužitelná. V druhém případě je modelka otočená zády ke slunci, takže je:

• pozadí přesvětlené a modelka normálně exponovaná,
• pozadí normální a modelka ze strany k fotografovi tmavá (podexponovaná).

Pokud už bych musel fotografovat za plného slunečního světla portréty v exteriéru, v první řadě bych si pořídil difuzér. Ten bych umístil nad modelku a tím minimalizoval nepříjemné sluneční paprsky a vytvořil příjemný stín. V řadě druhé bych využil odrazných desek, nebo externích blesků s vysokou synchronizací záblesku (HSS). Jak odrazné desky, tak blesky dokáží do obrazu dostat značné množství světla. Tím se vyrovnají rozdíly mezi dříve tmavým popředím a příliš světlým pozadím.

Kdybych si však mohl vybírat, raději bych fotografoval pod mrakem. Nicméně ani tak bych se odrazných desek a blesků nevzdal… O tom však tento článek není, je o přepalech.

Práce se světlem prakticky

K demonstraci jsem si vybral dvojici starších snímků. Před léty jsme fotili pouze s pomocí světla lucerny. Ukázalo se, že i světlo lucerny může být velmi silný zdroj světla. Toto světlo vytvořilo silné přepaly a prostor kolem nedokázalo osvítit úplně tak, jak jsme si představovali.

V levé části snímku je kamarádka Anička osvětlená světlem lucerny. Jak je vidět, ve scéně je značné množství jak tmavých míst, tak i větší přepal v místě s lucernou. Tyto světlé i tmavé části nešlo zachránit úpravami v editoru. Kontrast scény, resp. dynamický rozsah, byl příliš velký.

Dodáním dalšího světla ve směru od fotografa se z části minimalizovaly přepaly v okolí lucerny. Také se zjemnily přechody mezi některými světly a stíny na fotografii. Je to krásně vidět na pravé straně snímku.

Po těchto zkušenostech s lucernou jsme se pro příště rozhodli provádět podobné fotografování za dne. Dodat stíny a barevné světlo do snímku je totiž v editorech snazší a rychlejší než zápasit se světlem lucerny. Obzvlášť uprostřed noci… Byla to ale dobrá zkušenost.

Přepaly v oknech

Zde je situace podobná jako v předchozím případě. Je jedno, jestli potřebujete nafotit byt, nebo fotíte třeba urbex. Obě dvě varianty obvykle dopadají stejně. Často vznikne fotografie s dobře zaostřeným a nasvíceným interiérem, ale jak je v záběru okno, objeví se přepaly.

Nyní máte na výběr z více možností, buď:

• jako v předchozím případě dodáte do interiéru dostatečné množství světla,
• použijete techniku HDR fotografie,
• použijete techniku maskování.

Řešíme přepaly

Jak by vypadal první případ, je jasné. Do interiéru byste museli vhodně umístit trvalá světla, externí blesky, záblesková zařízení, příp. jejich kombinace. Tato zařízení by poté dodala dostatečné množství světla do interiéru. V oknech by již nebyl přepal a bylo by vidět i to, co je za nimi. Velmi silná světla by způsobila, že by to venku vypadalo, jako kdyby byla tma.

V případě druhém jsme si již něco říkali v samostatném článku o HDR fotografii (viz odkaz výše). Dočtete se co HDR fotografie je, co je k ní potřeba a jak vzniká.

Třetí případ velice rádi využívají ti, kteří chtějí mít fotografii pod kontrolou a zároveň umí s fotografickým editorem. Maskování totiž spočívá v tom, že pořídíte obvykle dvě fotografie. Za použití stativu se jedna fotografie exponuje na interiér a druhá na okno. Vzniknou tak dva snímky, jeden s hezkým interiérem a přepaly v oknech. Druhý pak s pěkně vykresleným oknem, ale s velmi tmavým interiérem. Tyto fotografie ve fotografickém editoru spojíte a vymaskujete. Vnikne vám poté fotografie se správně exponovaným interiérem i oknem a hlavně zde nebudou žádné přepaly. Je to vlastně obdoba HDR fotografie, která obvykle vzniká ze 3 snímků (přeexponovaného, podexponovaného a normálně exponovaného).

Přepaly formou odlesků

S přepaly v odlescích se setkáte především tam, kde je vodní hladina, ale i při fotografování lesklých předmětů. Občas se modelky a modelové natolik potí, že se jim na fotografii leskne obličej.

V tomto případě velice dobře pomůže cirkulární polarizační filtr. Ten při vhodném natočení dokáže odfiltrovat většinu nepříjemných odlesků. V odkazu máte příklad s odlesky na vodní hladině.

Když už byla zmínka o lesklých předmětech, existují případy, kdy ani polarizační filtry nepomohou. Kupříkladu při focení produktů, které jsou malé a lesklé si často užijete „legraci“. V takových případech bych doporučil světelné stany (článek v přípravě). Lze v nich vcelku účinně modelovat světlo tak, jak potřebujete.

Přepaly v krajině – na nebi

Při fotografování krajin není výjimkou, že se v nebi objevují přepaly. Zde už nelze vyrovnávat světelný rozdíl mezi nebem a zemí pomocí externích zdrojů světla. Místo toho se na to jde obráceně. S využitím přechodových filtrů můžete účinně ztmavit oblohu.

Rovněž zde můžete využít cirkulární polarizační filtr, techniky maskování a HDR fotografii.

Fotografování nočního města

Vcelku obtížné je fotografování večer. Jde o to, že lampy ve scéně fungují jako bodové zdroje světla. Stejně tak různé osvětlení budov, dokáže vyčarovat četné přepaly. Stáhnete-li expozici (provedete korekci expozice), budou lampy možná přijatelně zářit. Na druhou stranu se z ostatních částech scény stanou černé siluety.

V mnohých případech nejsou lampy příliš rušivé. Při použitím větší clony objektivu navíc ve scéně vytváří i pěkné hvězdičky. V tomto případě případné přepaly často nevadí a tak nějak se s nimi i počítá. Existují samozřejmě situace, kdy je přepalů ve scéně více a bylo by tedy vhodné věc dále řešit.

Řešením je i zde HDR fotografie či pokročilé maskování. Je však nutné počítat s tím, že pro některé snímky již pravděpodobně budete muset využít expozičního režimu Bulb . To samozřejmě znamená, že se bez stativu neobejdete. Blíže se tomuto tématu bude věnovat samostatný článek – Jak fotografovat v noci (článek v přípravě).

RAW jako boj s přepaly

Dalo by se tvrdit, že fotografování do formátu RAW dokáže účinně bojovat s přepaly. Nicméně je to tvrzení takové polovičaté. RAW do sebe dokáže vměstnat více detailů než formát JPEG, který je již zpracovaný ve fotoaparátu. To je pravda. Na druhou stranu ani RAW není vše spásný. Navíc se musí dodatečně v počítači zpracovávat fotka po fotce. To také není vždy pohodlné. Nicméně ano, je to další z možných způsobů, jak s přepaly bojovat.