Maximální kvalita fotografií

Maximální kvalita fotografií

Maximální kvalita fotografií je to, po čem řada fotografů neustále lační. Problém je však trochu v tom, že pro každého fotografa znamená slovní spojení „maximální kvalita fotografií“ něco trochu jiného. Pro jedny je to obraz bez jakýchkoliv známek šumu, pro druhé perfektně ostré fotografie ve všech místech. V podobném duchu by se jistě dalo ještě chvíli pokračovat. Dnes se tedy podíváme na kvalitu fotografií z hned několika pohledů. Mimochodem například takovéto dotazy bylo možné za uplynulý rok najít ve Fotoporadně.

Trápí mě kvalita mých fotografií. I když fotím do RAWu, jejich maximální kvalita se mi stále nějak nezdá, čím to může být?

Maximální kvalita mých fotografií je žalostná. Fotografie jsou často rozmazané, chybí ostrost. Dle rady svých kolegů fotím na manuál. Co dělám špatně?

Rád bych měl fotografie bez šumu. Nicméně i když fotím na citlivost ISO 100 mám po postprocesu pocit, že něco není v pořádku. Šum je patrný na mnoha fotografiích. Koukal jsem se na snímky fotografů na Flickru se stejnou výbavou jako mám já. Mám pocit, že má maximální kvalita fotografií je hodně daleko za autory na tomto serveru. Čím to?

Co mám udělat, aby kvalita mých fotografií dosáhla maxima? Existuje nějaký univerzální návod?

Někteří z vás jistě tuší, že na některé výše uvedené dotazy nelze odpovědět jen pár větami. Problém s kvalitou fotografií je třeba brát trochu více do hloubky.

Maximální kvalita fotografií a šum

V souvislosti s maximální kvalitou fotografií se velmi často řeší právě šum ve snímku. Ten může vznikat různými způsoby (a že jich není málo). Často za něj může:

  • nekvalitní senzor fotoaparátu (snímač obrazu),
  • špatně zkonstruovaný čip fotoaparátu,
  • vysoké hodnoty citlivosti ISO,
  • přehřátý fotoaparát,
  • ale i nekvalitní objektiv,
  • nekvalitní fotografický filtr,
  • dodatečné úpravy v počítači.

Jak vidíte, šum ve fotografii ovlivňuje řada faktorů. Pokud tyto „tvůrce šumu“ budete ignorovat, ona „maximální kvalita fotografií“ pro vás bude nejspíše nedosažitelná. Nyní několik slov k jednotlivým položkám seznamu.

Nekvalitní senzor fotoaparátu

Senzorů / snímačů existuje celá řada. Každý velký výrobce fotografické techniky jich hned několik vyrábí. V mobilech jsou většinou umístěny ty nejmenší z nich. V zrcadlovkách pak ty o velikosti APS-C či full-frame. Všeobecně platí, že čím menší snímač je a zároveň čím více světlocitlivých buněk obsahuje, tím spíše v něm bude docházet k rušení.

Dnes není tak velký problém vměstnat desítky megapixelů na prostor o velikosti špendlíkové hlavičky. Problémem je však to, že výsledný obraz bude spíše jeden velký šum. Děje se tak proto, že světlocitlivé buňky jsou tak blízko u sebe, že dochází k vzájemnému rušení i přetékání náboje. Aby byl tento jev co nejvíce minimalizován, vymýšlí výrobci senzorů různé technologie. Kupříkladu výrobce Samsung nedávno (rok 2018) přišel s technologií ISOCELL PLUSExterní odkaz. Značná část fotografů však nechce čekat na nové technologie. Proto jdou osvědčenou cestou a nedají na své full-frame senzory dopustit. Někteří jdou ještě dále a pořizují si středoformátové fotoaparáty s velkými digitálními stěnami.

Full-frame senzor fotoaparátu Nikon D800
Full-frame senzor fotoaparátu Nikon D800

Možná někoho z vás teď napadlo, že by řešením bylo nefotit na plné rozlišení, ale na nějaké menší. Že když se nebudou využívat všechny světlocitlivé obvody, ale jen část, tak se nebudou vzájemně ovlivňovat. (Ne)máte pravdu. Pokud se rozhodnu ve svém fotoaparátu místo 20 Mpix fotografií pořizovat pouze 8 Mpix fotografie, stane se přibližně toto:

  • šum nejspíše klesne, ale o takovou hodnotu, která je prakticky nepozorovatelná,
  • místo 20 Mpix fotografie, se kterou bych mohl ještě nějak pracovat, budu mít prakticky stejně zašuměnou 8 Mpix fotografii.

Takže tudy cesta jistě nevede. Hold se v tomto případě musíte spokojit s tím, co máte, nebo investovat do kvalitnějšího vybavení. Dobrým ukazatelem, jak si jaký fotoaparát vede, jsou kupříkladu stránky MegapixelExterní odkaz a DxOMarkExterní odkaz. Nicméně i zde platí, že se nelze na stránky ve všem spolehnout a jistě neuděláte chybu, když si vybraný fotoaparát osobně vyzkoušíte.

Špatný čip fotoaparátu

Někteří výrobci fotografické techniky se s tím příliš nepářou. Čipy jejich fotoaparátů nedokáží dostatečně zpracovat příchozí signály ze senzoru. Výsledkem mohou být zašuměné snímky a nebo snímky, které vypadají jak přejeté žehličkou. S tímhle bohužel nemůžete nic dělat. Snad jen vyměnit fotoaparát za lepší.

Čip starších zrcadlovek od Canonu

V dnešní době internetu naštěstí není problém získat ukázkové snímky prakticky z jakéhokoliv zařízení. To vám může pomoci odhalit problémy se senzorem i čipem vašeho vysněného fotoaparátu.

Vysoké hodnoty ISO

Není tajemstvím, že čím vyšší hodnotu citlivosti ISO použijete, tím spíše vzroste i hodnota šumu ve fotografii. Jakou maximální citlivosti ISO můžete použít, záleží na konkrétním fotoaparátu. V dřívějších dobách to byly hodnoty klidně i jen ISO 200 či 400. Dnes (červen 2018) to mohou být i hodnoty ISO 12800 bez toho, aby se šum nějak výrazně projevoval.

Záleží především na senzoru a čipu fotoaparátu. Jak je na tom váš fotoaparát zjistíte díky zkušenostem z focení a nebo si můžete udělat jednoduchý test.

Přehřívání fotoaparátu

Fotíte-li dlouhé, několikaminutové expozice, jistě jste si všimli toho, že se váš fotoaparát zahřívá. Udržet závěrku neustále otevřenou stojí nemálo energie. Stejně tak stojí jisté úsilí a energii zpracovat příchozí signál. Toto všechno ohřívá senzor, resp. čip fotoaparátu. Čím je elektronika uvnitř fotoaparátu teplejší, tím spíše v ní dochází k rušení a zvýšení šumu v obraze.

Aby byly senzor i čip fotoaparátu co nejchladnější, využívá se různých technik. V extrémním případě i speciální úprava fotoaparátu jako na snímku níže.

Astrofotografie a extrémní chlazení
Extrémní chlazení na zrcadlovce Canon. Fotoaparát je upravený pro astrofotografii a všeobecně lepší noční snímky.

Obecně však stačí chvíli počkat a nefotit neustále další a další snímky. Fotoaparát se ochladí a poté můžete pokračovat ve focení.

Nekvalitní objektiv a filtry

S rostoucím počtem megapixelů rostou i nároky na optiku. Je velká chyba nasadit na profesionální tělo fotoaparátu ty nejlevnější objektivy a doufat, že pořídíte úžasné snímky. Starší levné objektivy často nedisponují dostatečnou optickou kvalitou a budou obraz nějakým způsobem degradovat. Podobné je to však i s nekvalitními fotografickými filtry. Ty mohou obraz rozmazat, přidat několik nechtěných odlesků, apod.

Kromě výše uvedeného mohou nekvalitní fotografické filtry snižovat kontrast scény. Aby nevypadala fotografie následně tak „ploše“, je třeba u ní dodatečně zvýšit kontrast. Jenže touto změnou v obraze se ve scéně najednou může zvýraznit i šum, který by jinak nebyl vidět.

Dodatečné úpravy a postprocesing

Některé dodatečné úpravy fotografií v počítači mohou rovněž snímku uškodit a přinést do obrazu nechtěný šum. Děje se tak obvykle ve chvíli, kdy příliš zesvětlujete stíny, přeháníte to s barvami či kontrastem. Datový formát RAW je, na rozdíl od grafického formátu JPEG, v těchto ohledech trochu pružnější. Nicméně ani RAW není všespásný.

Maximální kvalita fotografií a ostrost

Nyní z trochu jiného soudku. Řada fotografů (zejména krajináři a fotografové architektury) chtějí mít své fotografie maximálně ostré s mnoha detaily. Maximální kvalita fotografií pro ně tedy znamená jak nízký rušivý šum v obraze, tak hlavně prvotřídní ostrost. Jak ji ale dosáhnout?

Podobně jako v předchozím případě, záleží samozřejmě na kvalitě vybavení, resp. objektivů. Tzv. „plasťáky“ (levné setové objektivy tvořené z větší části z plastů) se obvykle za kvalitní vybavení považovat nedají. Kvalitní objektiv (ale i filtr) je tedy základ.

Dále velmi záleží na správném ostření, příp. na vhodném použití hloubky ostrosti. Pokud rádi používáte malou hloubku ostrosti, budete muset být při ostření velmi precizní. Máte-li radši proostřené všechny části snímku, budete pravděpodobně využívat hyperfokální vzdálenost.

Chcete-li mít kontrolu nad výslednými fotografiemi, jistě místo fotografování „z ruky“ budete využívat stativ. Ten vám bude velmi nápomocen zejména při focení za zhoršených světelných podmínek.

Na téma ostření pak vzniklo již několik článků, které by vám měly s ostřením pomoci:

Maximální kvalita fotografií a přepaly

Přepaly či úplně černá místa ve fotografii jsou něco, co fotografy obvykle netěší. Není divu, že jsou pojmy jako „vyžraná černá / bílá“ často spojovány s kvalitou fotografií. Jak tedy dosáhnout toho, aby se na fotografiích žádné úplně černé či bílé plochy vůbec nevyskytovaly?

V první řadě to znamená – vykašlat se na automatické expoziční režimy. Ty si dělají prakticky co chtějí. Místo nich je dobré fotit do poloautomatických expozičních režimů, příp. na manuál. Pohledem na histogram fotoaparátu hned zjistíte, zda je / bude fotografie v pořádku.

Maximální kvalita fotografií v nedohlednu | moje Tajemno
Zde se jedná o velmi náročnou scénu co do dynamického rozsahu senzoru. Bez alternativních technik snímání je zde maximální kvalita fotografií prakticky nedosažitelná. Pro případné zvětšení klikněte.

Může se stát, že rozsah stínů a jasů ve scéně bude tak velký, že dynamický rozsah senzoru fotoaparátu nebude stačit. V takovém případě se nejčastěji využívají techniky HDR fotografie či maskování (článek v přípravě).

Osobní zkušenost

Z vlastní zkušenosti vím, že tzv. maximální kvalita fotografií je něco, co se vždy probíralo a ještě dlouho probírat bude. Jenže ona ta maximální kvalita fotografií je vlastně něco, co nelze tak úplně uchopit a dávat jednoznačné rady. Každý si pod tímto pojmem vždy představuje něco jiného. V souvislosti s kvalitou fotografií také někdy píši o šumu, jindy o ostrosti, jindy klidně o kompozici. Pokud bych chtěl někomu dát nějakou osobní radu jak dosáhnout maximální kvality fotografií, shrnul bych to do několika bodů:

  • pokud můžeš – zbytečně nespěchej,
  • najdi si místo pro optimální kompozici,
  • podívej se, jestli máš čistou optiku a všechny filtry,
  • rozlož stativ tak, aby byl co možná nejvíce stabilní,
  • umísti fotoaparát s nasazeným objektivem a příslušenstvím na stativ,
  • snaž se správně zaostřit (ale nespoléhej vždy jen na automatiku),
  • nastav si vhodnou expozici a nebo využij např. techniky HDR fotografie,
  • foť spíše do RAWu a následně si vyfotografované snímky „vyvolávej“ v počítači,
  • nezapomeň na „zákeřnou“ stabilizaci,
  • dodržuj několik zásad pro ostré fotografie,
  • s vyžitím samospouště / kabelové spouště / dálkové spouště exponuj snímek,
  • letmým pohledem zkontroluj snímek včetně histogramu,
  • máš-li nějaké výhrady vůči snímku, pořiď klidně další fotografie s rozdílným nastavením,
  • máš-li pochybnosti o hloubce ostrosti a proostření snímku, zkus změnit clonu (a přizpůsob expozici),
  • v klidu domova vyberte nejpovedenější fotografii a případné nedostatky vyřešte postprodukcí v nějakém editoru.

Co tím chci naznačit? Že fotografie často není jen o zběsilém mačkání spouště. Samozřejmě, že např. při reportážích není obvykle moc času i prostoru na nějaké experimentování. Nicméně reportážní fotografové obvykle již vědí, co a jak mají dělat. Tyto stránky se však zaměřují na běžné začínající fotografy. Proto je důležité některé věci neuspěchat a v klidu si připravit vše potřebné, než začne samotné focení. Žádné zbytečné zbrklosti. Ty pak obvykle vedou k údivu – proč jsou ty fotografie takové „divné“.

Maximální kvalita fotografií a rozlišení

Jistě jste si všimli, že zde nepadla jediná zmínka o rozlišení fotografie / senzoru fotoaparátu. To proto, že dnešní senzory již disponují dostatečným rozlišením. Tím myslím i ty mobilní. Značná část senzorů má rozlišení od 12 Mpix výše. To je dostatečné i pro větší fotografii. Více o rozlišení v samostatném článku o velikosti fotografií. Každopádně věřte, že ani 50 Mpix senzor snímek nezachrání, pokud použijete nekvalitní optiku a filtry.

Závěrem

Maximální kvalita fotografií by měla být určitá samozřejmost pro ty, kteří chtějí opravdu fotit. O to více, pokud chtějí svoje výtvory i někde publikovat či tisknout. Nekvalitních fotografií, díky sociálním sítím, vzniká denně hned několik stovek tisíc. Těch krásných, fascinujících, v něčem unikátních a kvalitních však jen několik stovek… Nebuďte proto jako většina ostatních. Tvořte kreativní snímky, hrajte si s expozicí, zkoumejte nové perspektivy… Nezapomeňte však na kvalitu fotografií. I ona maximální kvalita snímků vás může odlišit od obyčejného „instagramového fotografa“.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.