Kondenzovaná voda
Kondenzovaná voda dokáže fotografa potrápit klidně úplně stejně jako utopený fotoaparát. Ať už se jedná o zkondenzovanou vodu na povrchu či uvnitř fotografického vybavení, může způsobit pěknou neplechu. Nejčastěji se s ní setkáte v zoologických zahradách nebo v období zimy. Jinak řečeno – při změně teplot a přechodu mezi suchým a vlhkým prostředím.
Při vstupu do pavilónu opic se mi zamlžil fotoaparát. Nemohl jsem delší dobu fotit. Kondenzovaná voda mi to znemožňovala. Dá se s tím něco dělat, aby se toto nestávalo?
Fotila jsem venku v zimě svojí kamarádku. Když jsme se poté šly ohřát do restaurace, fotoaparát byl značně orosený. Kondenzovaná voda se objevila i v objektivu. Pokusila jsem se fotoaparát i s objektivem vysušit. Teď však objektiv nefunguje. Co mám dělat?
Otřel jsem z fotoaparátu i objektivu vodu, která na vybavení zkondenzovala. Poté jsem započal focení, ale krátce na to jsem zjistil, že kondenzovaná voda je i uvnitř fotoaparátu i objektivu. Najednou se fotoaparát vypnul a už nenaskočil. Musím do servisu nebo chyba někde jinde?
A pak, že je kondenzovaná voda „v pohodě“ a fotoaparátu neublíží…
Kondenzovaná voda a fotografická technika
Kondenzovaná voda je samozřejmě prevít, co si budeme povídat. Voda dokáže degradovat kontakty, ale klidně i zkratovat elektroniku. Kupříkladu externí blesky mají ve svých útrobách ukryté velké kondenzátory. Akumulátory v zrcadlovkách mají zase velké kapacity. Když se tyto kondenzátory nebo akumulátory zkratují, může z toho být nepěkná podívaná.
Věřte proto, že taková oxidace / degradace kontaktů může být ještě docela příjemná věc. Špatnou součástku, příp. znehodnocenou část tištěného spoje, vám v servisu většinou vymění. Dojde-li však ke zkratu, mohou být následky fatální.
Ne všichni výrobci mají svá zařízení dostatečně chráněná. Týká se to často levných blesků „cizích značek“ (než je značka fotoaparátu), ale i neoriginálních baterií.
Kondenzovaná voda na povrchu
Kondenzovaná voda na povrchu fotografické techniky není až tak velký problém. Vypadá tak, že se váš fotoaparát, objektiv, filtry… jednoduše orosí menšími či většími kapkami vody. Stane-li se tak v ZOO, stačí jednoduše několik minut počkat. Rovněž může pomoci opatrně setřít vodu nějakou savou utěrkou. Jde-li ale o situaci, kdy se vracíte se zmrzlým fotoaparátem uprostřed zimy domů, zde bych byl opatrnější. V tomto případě totiž proces ohřívání a kondenzace vody trvá přeci jenom déle. Více v osobní zkušenosti ke konci článku.
Pokud patříte k těm, kteří potřebují vodu ze svého přístroje ihned odstranit, počínejte si opatrně. Pokud budete moc hrrr, příp. nepoužijete savý materiál, není výjimkou, že se kondenzovaná voda dostane do nitra fotografické techniky. Děje se tak v okolí ostřících a zoomovacích kroužků na objektivu. Kromě toho také v okolí bajonetu. Samozřejmě ke vniknutí vody může dojít i v prostorách pro vkládání paměťových karet a akumulátorů / baterií. Proto si počínejte opravdu opatrně.
Kondenzovaná voda uvnitř fotoaparátu
Je bláhové si myslet, že se kondenzovaná voda vždy nachází pouze na povrchu fotografické techniky. Samozřejmě se může objevit i uvnitř objektivů, fotoaparátů, prostě jakékoliv fotografické techniky. Pravdou naštěstí je, že ji uvnitř obvykle není takové velké množství.
Za 10 let fotografování se starým neutěsněným fotoaparátem Canon EOS 350D jsem problém s kondenzovanou vodou uvnitř fotoaparátu nezažil. Ano, objevovala se. Sem tam fotoaparát schytal i dešťovou sprchu. Nicméně stačilo počkat několik minut (někdy i desítek minut) a voda se sama odpařila. Žádné zoxidované kontakty, žádné zkraty, vše fungovalo tak, jak mělo.
Na druhou stranu kolega takové štěstí neměl. Po jednom zimním focení byl nedočkavý a vyndal doma z brašny promrzlý fotoaparát příliš brzy. Ihned se na něm začala objevovat kondenzovaná voda, resp. malé kapky vody. Vzal proto fotoaparát do ruky a pokoušel se čímsi vodu utřít. Při tom na techniku tlačil, co šlo a otáčel „zběsile“ objektivem. Kondenzovanou vodu ale nějakou dobu prostě nešlo setřít, protože se objevovala znovu. Po pár minutách zjistil, že voda pronikla i do nitra objektivu. Zde mu po odpaření zůstal jakýsi tenký film, který musel být odstraněn až v servisu při čištění techniky. Voda se totiž smísila s povrchovými nečistotami.
Jak s vodou uvnitř fotoaparátu
Je třeba zmínit, že problém s kondenzovanou vodou uvnitř fotoaparátu se týká i utěsněných fotoaparátů a objektivů proti vlhkosti! S utěsněným vybavením můžete do jisté míry bezpečně pracovat klidně i za deště. Nicméně proti přechodu zima → teplo, je i utěsněná technika krátká.
Při vysychání techniky mají paradoxně výhodu neutěsněné objektivy a fotoaparáty. Vlhkost uvnitř těchto přístrojů se totiž snadněji „vyvětrá“. Utěsněné fotoaparáty / objektivy si vlhkost drží delší dobu v sobě (pokud už se tam dostane). Nicméně i u nich lze postupně kondenzovanou vodu dostat pryč. Trvá to ale klidně i o několik hodin déle.
Pravděpodobně vás napadlo fotoaparát nechat dýchat odstraněním krytky / objektivu z bajonetu. To je samozřejmě jedna z dalších možností, jak odvětrávání pomoci. Tento postup bohužel většinou přiláká prach, který se usadí uvnitř fotoaparátu.
Samozřejmě se zde celou dobu „bavíme“ o menším množství kondenzované vody. Jakmile fotoaparát „utopíte“ a v jeho nitru je vody více, doporučuji ihned navštívit servis.
Osobní zkušenost
Jak se z textu výše dá poznat, kondenzovaná voda mě trápí především v ZOO a pak v zimě. V ZOO je situace příjemnější. Kondenzovaná voda se objeví na povrchu fotoaparátu, objektivu a filtru. Než se odpaří, trvá to přibližně 10 až 20 minut. Tuto dobu obvykle věnuji průzkumu místa, kdy tipuji, odkud a co budu za chvíli fotit. Jinak řečeno se jednoduše kochám. Fotoaparát mi přitom stále visí na krku. Každých několik minut ho zkontroluji, jestli na něm přeci jen není vlhkosti až moc. V případě, že ano, utřu jej do maličké savé utěrky, kterou obvykle nosím sebou. Přibližně za 15 minut po vstupu do pavilónu (se zvýšenou vlhkostí) se pouštím do focení.
Zákeřná zima
Zima mi vždy přidělává vrásky na čele. Letos jsem fotil několik hodin při teplotách kolem -20°C. Dost nízká teplota na to, abychom s fotoaparátem vcelku solidně vymrzli. Nicméně i zde se mi osvědčil jednoduchý postup co dělat po skončení fotografování (ještě venku):
- vyjmout baterie / akumulátor z fotoaparátu,
- rovněž vyjmout i paměťové karty,
- umístit baterie i karty do spodních kapes bundy, kde není takové teplo a vlhkost,
- fotoaparát s objektivy a dalším vybavením ponechat v brašně.
Při návratu domů obvykle nějakou dobu čekám, než si paměťové karty a baterie z bundy vyndám. Přibližně hodinu. To obvykle stačí a na kartách ani bateriích není známka po vlhkosti. I tak je poté nechám doschnout na suchém a větraném místě. Tyto necelé 2 hodinky stačí k tomu, abych se najedl, příp. rozmrznul ve vaně. Následně pustím kopírování fotografií do PC.
Fotoaparát nechávám uzavřený v brašně do druhého dne. Vyrovnání teplot a kondenzace vody u něj totiž trvá značnou dobu (řádově hodiny). Pokud vybavení ponechám takto uzavřené v brašně, proces schnutí trvá velice pozvolna. Kondenzovaná voda, resp. zvýšená vlhkost, je samozřejmě i v tomto případě přítomná. Nicméně nenapáchá prakticky žádné škody, jako kdybych fotoaparát doma ihned vyndal z brašny ven. Mimochodem fotoaparát s objektivem nechávám i tak cca 2 hodiny „proschnout“ (po jeho vyndání z brašny – druhý den po focení). Po jeho vyndání se ihned nepouštím do nějakého čištění nebo dalšího focení.
Proč vyndávat baterie a paměťové karty
Necháte-li fotoaparát v brašně společně s kartami a bateriemi, nejspíše se jim do druhého dne také nic nestane. Nicméně kdyby přeci jen bylo vlhkosti více, kondenzovaná voda by dokázala obsah brašny poškodit. Navíc se chcete obvykle co nejdříve dostat k vyfoceným snímkům. To však jaksi bez otevření brašny nejde. Jenže jakmile brašnu po focení v zimě otevřete, ihned se zde objeví kapičky vody kvůli výraznému rozdílu teplot. Je-li brašna kvalitní a je-li zavřená, nedochází v ní k tak výraznému kondenzování vlhkosti na povrhu techniky. Fotoaparát se jen velmi pozvolna ohřívá a kondenzovaná voda nedělá žádné problémy. Každopádně pamatujte na několik bodů níže.
- Do brašny nevidíte.
- Přijde-li na zkrat, dozvíte se to, až začne „něco“ smrdět.
- Dojde-li ke vznícení techniky, pravděpodobně jste přišli o uloženou techniku.
- Pokud k ničemu výše nedojde, k fotografiím se dostanete až příští den při vyndávání fotoaparátu z brašny. Čím větší zima při focení, tím déle je třeba zde techniku nechat.
Pokud karty a baterie vyjmete ještě venku, ke zkratu ve fotoaparátu nedojde. Nemá k němu jak dojít. Možná jsem paranoidní, ale pro jistotu vkládám baterie do spodních kapes, kdežto paměťové karty do kapsy na prsou.
Bu-bu-bu!
Přijde vám, že vás zbytečně straším? Možná to tak je. Věřte však, že kondenzovaná voda může napáchat neplechu a také se to již několikrát stalo. Každý rok u svých známých na Facebooku čtu příspěvky typu:
Pls, potřebuji pomoc. Vrátili jsme se od moře a máme zamlžený objektiv foťáku. Co máme dělat? Nejde skrz to fotit.
Kondenzovaná voda mi „zašpinila“ vnitřek objektivu. Fotografie jsou nyní takové mázlé, jak se toho zbavím?
Po focení v zimě mi u fotoaparátu přestaly fungovat dvě tlačítka. Nevíte, co se mohlo s foťákem stát? Nikde jsem s ním netřísknul. Mohla by za to kondenzovaná voda? Fotoaparát se po příchodu domů značně orosil.
Nelze v počítači a ani ve fotoaparátu načíst paměťovou kartu. Při tom jsem s ní před několika hodinami normálně fotila venku v zimě portréty. Fotky se normálně ve foťáku ukazovaly. Ale jak jsem přišla domů a strčila kartu do čtečky, karta se nenačítá v počítači a už ani ve foťáku. Po příchodu na ní byla kondenzovaná voda, ale tu jsem utřela. Co s tím?
Co k tomu dodat? Kondenzovaná voda je prostě prevít. Obzvlášť když se dostane do techniky kde ničí kontakty a degraduje tištěné spoje. Při tom by stačilo přistupovat ke své technice trochu opatrněji a svědomitěji.
Závěrem
Co vzkázat závěrem? Snad jen to, že i zde platí, že není dobré jednat zbrkle a neuváženě. Kondenzovaná voda na povrchu vybavení se do pár minut vypaří sama. Kondenzovaná voda uvnitř fotoaparátu však potřebuje na vypaření čas (hodiny). Je-li vlhkosti uvnitř fotoaparátu více, může vysychání trvat i několik dnů. Ani tak není zajištěno, že se uvnitř vybavení nic nekalého nestane. Při objevení nějaké zvláštnosti po sušení, není od věci navštívit co nejdříve servis.
V říjnu jsem byl na Kanárech – ostrov Tenerife. Teplota vzduchu cca 30 stupnů po celý den, slunečno stále A: oceán vcelku dost divoký – vlny cca od 2 m celý týden. Fotil jsem burácející moře – pokud možno ZOOMEMa z větší vzdálenosti.Občas jako-by mrholilo od moře.Foták jsem chránil bud ve fotobrašně na zip a nebo alespon přikrytý kšiltovkou, když byl ven z fotobrašny chvilku. Fotil jsem i při výletu -trochu prašném na Pico de Taide přes 3 700m.n.m.Použitá fototechnika : Nikon D 7200 a kinofilmový F 80. Fototechnika fungovala spolehlivě po celý týden. Asi za měsíc po návratu domů , Nikon F 80 kinofilmový – jednou po dalším focení najednou při zpětném převíjení filmu se zasekl , přestal fungovat – i s novými baterkami je prostě zcela nefunkční.Stisknutí tlačítka nijak nereaguje na nic Ač jsem Nikon čistil opatrně hadříkem i hned po příjezdu domů…..kdy ješět nějaký krátký čas byl stále funkční.Nyní po odšroubování objektivu zjištuji, že na dosedací ploše bajonetu na tělu fotopřístroje jsou krupičky vody- jinak nikde…..Takže jsem asi přišel o Nikon F 80 – digitál Nikon D 7200 funguje normálně…Protože jsem zvyklý spousty desetiletí i na kinofilm, budu nějaký, nejlépe stejný shánět ve foto- bazaru.TKŽE VLHKO A ZVLÁŠT SE SLANOU VODOU JE VELMI RIZIKOVÉ. Chránil jsem fotáky co to šlo.
Dnes jsem si povšiml orosené čočky, naštěstí jen vršku, povrchu přední cocky,avsak tato čočka je přece chráněna dlouhé roky a stale UV filtrem trvale nasroubovanym.
Nejhorší však je,ze naposledy jsem fotil pred deseti dny a od te doby je fotak ulozen v zavřené fotorasne az konecne dnes pri foceni si toho náhodou všímám.
Filtr jsem odšrouboval , čočku zlehoucka osusil z nouze růžkem svetru a filtr našrouboval zpět a fotil dál. Jědná se o kinofilmový NIKON F 80 – OBJEKTIV ZOOM 28-105 , 3,5-4,5 -KTERÝ BYL ULOŽEN VE FOTOBRAŠNĚ CELÝCH cca 10 dní v prostředí činžákového bytu v koutě k tomu určeném. Před těmi 10 dny jsem FOTIL CCA 3 hodiny, kde jsem opakovaně zakládal 4 x další kinofilm a dál fotil NÁMRAZU NA ZMRZLÝCH Kamenech jak macrosnímky ,tak celkový pohled na zakouti Tiché Orlice stojíc na zmrzlém kameni v řece v , byl jsem velice blízko vodnímu toku celé tři hodiny, sám promrzlý -na kost- ač mně vlastně zima nebyla jako nikdy mně není při focení nikde ani za celý den.
Poté následovala cca 6 km chůze zasněženou krajinou na pozdní oběd do restaurace již stále se zapnutou fotobrašnou až do ted.
Doufám, že se fotáku nic nestalo – ted jej dám kousek od radiátoru ústředního topení na nějakou chvilku -pro jistotu jen spíš.
MÁM ALE TAKÉ DOTAZ – JAK ZACHÁZET S NIKONEM TÉTO ZNAČKY A S NIKONEM D 7200 PŘI POBYTU 15 DNÍ U MOŘE V SICÍLII , PÁR METRŮ OD PLÁŽE UBYTOVÁN. V MINULÉM I PŘEDMINULÉ,M ROCE JSEM BYL VŽDY 15 DNÍ U MOŘE -V ITÁLII CCA 300 MEETRŮ NAD MOŘEM V KOPCI NA HOTELU – VŽDY JSEM MĚL FOTOTECHNIKU V TAŠCE – IGELITCE ZABALENOU , NEBO VE FOTOBRAŠNĚ TAMRAC NA ZIP ZAVŘENOU S PÁR STARŠÍMI SÁČKY SILIKAGELU – PŘÍMO K MOŘI JSEM SE NSAŽIL NECHODIT S FOTÁKEM AVŠAK NA LOD JEDNOU PŘECEJEN PO CELÝ DEN JSEM FOTÁK MÍT MUSEL . LETOS MNĚ OPĚT ČEKÁ MINIMÁLNĚ JEDEN CELODENNÍ VÝLET NA LODI S FOTÁKEM A TÉŽ DO PRAŠNÉHO PROSTŘEDÍ PŘI VÝSTUPU NA ETNU- PROSÍM PORADTE JAK NEJLÉPE FOTOTECHNIKU OCHRÁNIT. Také se mi stala záhadná věc při výstupu na Vesuv před rokem když najednou Nikon f 80 začal ukazovat – automatický režim naprosto nesmyslné údaje expoziční at jsem kamkoliv fotak zamířil -byl tenkráte v červenci vlahý vánekač cca 28 stupnů celsia, v nadmořské výšce cca 1200 metrů a výš, kolem prašné prostředí od jemných zbytků lávy- povrch cesty jako škvárové hřiště v povětří.Za nějaký čas se automatika na fotáku UKLIDNILA A OPĚT SE FOTILO BEZ NEJASNÝCH PROBLÉMŮ S EXPOZICÍ. NENÍ MI DOSUD JASNÉÍ CO SE TENKRÁT S FOTÁKEM CCA PŮL HODINY PŘECHODNĚ DĚLO….PROSÍM NAPIŠTE MI NĚCO OSPRÁVNÉM SKLADOVÁNÍ FOTÁKU NIKON D 7200 A NIKON F 80 A JEJICh ZÁKLADNÍMI OBJEKTIVY NIKON 18-140 a 28-105 V PROSTŘEDÍ VYSOKÉ VLHKOSTI U MOŘE A NA MOŘI NA LODI zda satčí ochrana v igelitce či zip fotobrašny. Děkuji za všecky informace – i zda vyjmout baterie a akumulátory s fotáků a karty – preventivně vyjmout též večer při uskladnění u moře večer na hotelu. S díky Pavel Komůrka,DiS.z rnu nIOKLio
Dobrý den, je mi jasné, že kondenzovaná voda, resp. orosený fotoaparát, dokáže vystrašit. Je to pár dní zpět, kdy jsem absolvoval výstup na jednu z místních hor. Byl příšerný vítr! Takový, že mi při jeho nárazu fotoaparát spadl z batohu (kde byl položený) rovnou do sněhové závěje. Když jsem po několika minutách přišel k místu, kde by se měl fotoaparát nacházet, byla zde jen spousta sněhu a fotoaparát nikde. Fotoaparát byl vysvobozen ze sněhu a ještě chvíli s ním bylo fotografováno. Poté byl uložen do brašny a ta následně do batohu. Předtím byl zbaven paměťové karty i obou akumulátorů. Po návratu domů byla ledová brašna vyndána z batohu a hned se na ni objevila kondenzovaná voda. Byla proto umístěna do teplé místnosti, kde se stále něco děje a vzduch v ní cirkuluje. Netrvalo dlouho a kondenzovaná voda zmizela. O několik hodin později byla brašna otevřena a v ní se nacházel stále promrzlý fotoaparát i s objektivem. Téměř ihned se též orosil. Byl proto položen na stůl v téže místnosti a přenechán svému osudu. Po chvíli i z něj zmizela veškerá kondenzovaná voda, ale pro jistotu zde zůstal do druhého dne. Jen ať se trochu aklimatizuje a „provětrá“. Druhý den s ním bylo fotografováno znova a vše perfektně fungovalo.
A teď k dotazu. Zrcadlovky Nikon (ale i jiné) nepotřebují žádné zvláštní zacházení při pobytu u moře. Přímořská vlhkost této technice vlastně moc nevadí. Se svým starým neutěsněným fotoaparátem Canon EOS 350D jsem absolvoval 14 dní u moře a naprosto bez problémů. Foťák se mnou byl všude – při focení mušlí na plážích, dokonce na lehátku v moři. Též v dešti (schovaný pod bundou), samozřejmě i na lodi. Jediný problém, se kterým jsem se setkal, byl nepříjemný drobný písek. Ten se dostane prakticky všude. Objektivy jsem proto měnil nejčastěji v pronajatém apartmánu, než abych je měnil na pláži. Fotoaparát nebyl prakticky vůbec uložen v nějaké brašně, nebo jiném obalu. Byl namotaný na ruku, nebo kolem krku. Písek, který zůstal na technice, byl koncem dne trpělivě odstraňován štětečkem a stlačeným vzduchem.
Z dlouhodobého hlediska však může být slané přímořské prostředí (+ písek) přeci jen problém. To z toho důvodu, že vykrystalizovaná sůl může poškodit elektronické součástky, příp. se může technika poškrábat. Neoprenové obaly (jako ochranu) nedoporučuji ani k moři a ani k sopce. Jemný písek se obvykle dostane skrze tyto obaly k technice a po sundání obalů je technika poškrábaná. Nejlevnější, ale velmi funkční ochranou je uzavíratelný plastový sáček vepředu přichycený ochranným filtrem objektivu + sluneční clonou. K takto ochráněné technice se drobný písek nedostane, a pokud ano, bude ho minimum a určitě nepoškodí techniku.
Takže ve zkratce – neměnit objektivy v nevhodném prostředí (pláže, sopky a jejich okolí). Ideálně je měnit v klidné místnosti, kde nefouká jak blázen klimatizace a nevíří prach. Fotoaparát uchovávat v brašně a vyndávat ho jen, když potřebujete fotit. A pokud se obáváte drobného písku, chránit fotoaparát např. levnými igelitovými sáčky, které jsou vhodně utěsněné.
Co se týče podivné určování expozice, tak zde bohužel nemohu nějak odpovědět, protože neznám konkrétní chování.