Čištění senzoru

O čištění senzoru se obvykle začíná diskutovat, resp. uvažovat, když se ve fotografiích začnou objevovat černé tečky či poloprůhledné flíčky. Ať už se fotograf snaží sebevíc, dříve či později se do fotoaparátu dostane nějaký ten prach. Ten se může při troše „štěstí“ usadit na snímacím senzoru fotoaparátu. Jakmile se tak stane, začnou se objevovat jakési černé či poloprůhledné fleky v obraze. Obvykle se jedná o menší poloprůhledná kolečka, která jsou patrná především při fotografování jednolitých ploch (např. modrého nebe). Pokud není zaprášená přední či zadní čočka objektivu, bude se jednat o zaprášený snímací senzor. V tu chvíli je dobré se pustit do čištění senzoru fotoaparátu.

Samotné čištění senzoru však může být i trochu rizikovou záležitostí. Senzor je velice náchylné elektronické zařízení plné světlocitlivých buněk. Nesmí se poškrábat, upatlat, zaprášit, atd. Jinak řečeno se jedná o velice citlivou součást fotoaparátu. Pokud si zničíte senzor, oprava nemusí být vždy možná a pokud možná je, jistě nebude nejlevnější.

V dnešním článku se seznámíte s tím, jakými způsoby se dá senzor fotoaparátu vyčistit a na co si dát při čištění senzoru pozor.

Jak poznat špinavý senzor fotoaparátu

Na fotografii níže můžete vidět důsledek špinavého senzoru fotoaparátu. Jedná se právě o ony černé tečky v obraze. Pro lepší zobrazení doporučuji na obrázek kliknout a zobrazit si ho ve větším rozlišení.

Tyto nečistoty jsou viditelnější především při vyšších clonových číslech. To znamená, že pokud fotografujete portréty s clonou f/1,2, nemusíte si ničeho zvláštního všimnout. Jakmile ale začnete fotit krajiny s clonou f/11 a větší, zaprášení senzoru bude patrnější.

Test senzoru fotoaparátu na prach a špínu

Chcete zjistit, jak ne na tom právě váš senzor fotoparátu? Stačí si udělat jednoduchý test:

• nasaďte na fotoaparát nějaký z vašich objektivů (nejlépe teleobjektiv),
• zapněte manuální expoziční režim,
• nastavte si na fotoaparátu větší clonu (např. f/11 a více),
• rovněž nastavte vyšší čas (např. 2 sekundy),
• citlivost ISO nastavte spíše na nižší hodnoty (aby nevznikal zbytečně šum),
• expozici volte každopádně tak, aby byl snímek spíše tmavší než světlejší,
• začněte fotografovat jednolitou plochu (bílá zeď, modrá obloha bez mraků…),
• během fotografování s fotoaparátem pohybujte,
• výsledek fotografování si prohlédněte v plném rozlišení a 100% zvětšení na počítači.

Několik poznámek k testu výše. Teleobjektivy lépe odhalují zaprášení senzoru. Pokud žádný nevlastníte, můžete tento test provést klidně s jinými objektivy. Dlouhý expoziční čas se využívá k dodatečnému rozmazání obrazu. Zdi totiž obvykle nejsou vždy rovné bez hrbolků a čekat na bezmračné nebe může také „chvíli“ trvat. Na rozmazaném obrazu černé tečky lépe vyniknou. Obraz proto vůbec nemusí být na zeď zaostřen, rozostření je naopak žádanější. Pro ještě lepší zvýraznění teček je dobré zvýšit kontrast fotografie. To snadno provedete v jakémkoliv editoru fotografií na počítači. Následné vyhodnocení fotografie je hračka. Jakmile vypadá fotografie podobně jako na snímku výše, je na senzoru prach.

Způsoby čištění senzoru

V první řadě je třeba vědět, že čištění senzoru fotoaparátu provádí mnoho firem i servisů. Namátkou uvedu například AWH servis, FotoŠkoda, Megapixel. Cenově se tato činnost pohybuje kolem 500 až 1500 Kč (dle typu fotoaparátu). Samotné čištění trvá jen několik málo minut, resp. desítek minut. Pokud se rozhodnete pro nějakou z firem, pravděpodobně vám fotoaparát vrátí nejdříve za pár hodin, ale klidně i druhý den. Některé společnosti jsou vytížené natolik, že vyčištění techniky může trvat klidně týden. To je taky jeden z důvodů, proč někteří fotografové čistí senzory v domácím prostředí.

V podstatě se dá tvrdit, že existují celkem tři způsoby čištění senzoru fotoaparátu:

1. za pomocí vibrací,
2. suché čištění senzoru,
3. mokré čištění senzoru.

Čištění senzoru vibracemi

Nejsnazší způsob, jak vyčistit senzor fotoaparátu od prachu. Funguje na principu rozkmitání „senzoru“ (vrstev před senzorem). Tyto kmity se pohybují v ultrazvukovém pásmu (obvykle kolem 30 tisíc kmitů za sekundu). Díky tomu prach přichycený na senzoru odpadne a následně se zachytí na záchytné desce pod senzorem.

V menu fotoaparátu jednoduše aktivujete volbu s čištěním senzoru a necháte vše na fotoaparátu. Nic víc. Zdá se to až příliš jednoduché, že? Ono to tak jednoduché je, jenže má to několik ale…

Tento systém z počátku funguje v podstatě bezproblémově. Smítka z povrchu senzoru odpadávají a tím je senzor stále čistý. Postupem času se ale najdou i houževnatější částečky prachu, které tímto způsobem vyčistit nejdou. V některých případech je proto nutné toto čištění provést opakovaně za sebou. Někdy ani to bohužel nepomůže. Je proto nutné přistoupit k jiným způsobům čištění senzoru.

V dnešní době prakticky každý fotoaparát s výměnnými objektivy umí vyčistit senzor fotoaparátu. V minulosti to ale nebyla samozřejmost a některé starší fotoaparáty toto čištění neumí.

Čištění senzoru ultrazvukem názorně

V menu fotoaparátu si vyhledáte patřičnou záložku. V případě Canonu se jedná o žlutou záložku s klíčem.

Zde stačí zapnout automatické čištění senzoru – první volba. Toto čištění se automaticky aktivuje při zapnutí a vypnutí fotoaparátu. Tato možnost může někomu způsobit problémy. Po zapnutí fotoaparátu totiž pak chvíli trvá, než můžete začít fotografovat.

Osobně nejčastěji používám druhou volbu. Po její aktivaci se provede čištění senzoru hned. Následně fotoaparát pár sekund pracuje a čistí.

Pokud se rozhodnete pro přímé čištění senzoru suchou či mokrou metodou, aktivujete volbu poslední – ruční čištění senzoru.

Suché čištění senzoru (manuální)

Další možností, jak vyčistit senzor fotoaparátu, je tzv. suchá cesta. Tato technika, resp. způsoby čištění, spočívají ve využití rozličných způsobů očisty senzoru. Obvykle se pro suché čištění využívají tyto nástroje:

• ofukovací balónek,
• stlačený vzduch,
• vysavač,
• štěteček,
• utěrka z mikrovlákna,
• gelová razítka a tyčinky.

Příprava k čištění senzoru

Čištění senzoru provádějte ideálně v bezprašné místnosti. Nevím jak vy, ale já v bytě takovou místnost nemám. Proto čištění provádějte tam, kde není průvan, který by vířil prach. Ideálně tedy tam, kde nejsou otevřená okna a kde někdo neustále necourá.

K čištění senzoru je třeba, aby se v zrcadlovkách zvedlo zrcátko a aby závěrka byla neustále otevřená. To provedete aktivací příslušné položky v menu fotoaparátu. Nicméně tento proces vyžaduje značné množství energie. Je proto více než vhodné, aby baterie ve fotoaparátu byly dostatečně nabité.

Po vyčištění nitra fotoaparátu, vložení nabitých baterií a otevření závěrky se již můžete s klidem pustit do čištění senzoru.

Čištění senzoru ofukovacím balónkem

Ofukovací balónek je na jednu stranu skvělá věc. Díky němu se senzoru nemusíte vůbec dotýkat a proud vzduchu za vás obstará vše potřebné. Stačí fotoaparát natočit bajonetem k zemi, několikrát do něj fouknout a prach z fotoaparátu vylétne ven. Samozřejmě, že takto do fotoaparátu nelze foukat ústy, ale právě za pomocí ofukovacího balónku.

Na jednu stranu je to skvělý způsob, jak vnitřní část fotoaparátu zbavit prachových částic. Bohužel je to zároveň nástroj, který okolní prach rovněž pěkně rozvíří. Není tedy výjimkou, že ofukovací balónek nějaký ten prach ze senzoru odkoukne, ale jiný prach foukne dovnitř. Pokročilé balónky jsou navíc vybaveny prachovým filtrem, který těmto událostem pomáhá bránit. Výsledky jsou o něco lepší. Nicméně okolní prach se zpravidla stejně tak rozvíří a klidně se znovu usadí na senzoru.

Dá se tedy čištění senzoru s pomocí ofukovacího balónku doporučit? Ano, dá… počítejte však s tím, že ne vždy to „vyjde“ hned na poprvé. Statisticky vzato se to jistě někdy podaří.

Čištění senzoru stlačeným vzduchem

Tento způsob má obdobné účinky jako v předchozím případě. Proud vzduchu dokonale rozvíří prach ve fotoaparátu (pokud zde nějaký je), ale i v jeho okolí. Navíc se může objevit i několik dalších problémů:

• stlačený vzduch v lahvi je vlastně aerosol (směs kapaliny v plynu),
• vlivem rozdílu teplot dochází ke kondenzaci par,
  • při naklonění nádoby z ní uniká kapalina s teplotou varu kolem -23 °C,
• ani tento vzduch obvykle není dokonale zbaven všech nečistot,
• někdy se dokonce může objevit jistá mastnota, která vytvoří na senzoru film,
• silný proud vzduchu může zapříčinit mechanická poškození.

Čištění senzoru s pomocí stlačeného vzduchu proto spíše nedoporučuji. Nicméně stlačený vzduch se skvěle hodí na čištění počítače, klávesnice, apod.

Čištění senzoru vysavačem

Tento způsob má obdobný účinek jako v předchozích dvou případech. Vzduch je z okolí senzoru vysáván, ale zároveň tím vtahován do prostoru fotoaparátu. Některé nečistoty a prach tím sice dostanete pryč, ale jiné zase vženete do útrob fotoaparátu. Při neodborné manipulaci a vysokém výkonu vysavače může snadno dojít k mechanickým poškozením.

Tento způsob čištění proto určitě nedoporučuji.

Čištění senzoru štětečkem

Čištění senzoru fotoaparátu štětečkem je mnohem efektivnější varianta, než trojice výše uvedených způsobů čištění. Lidé zpravidla používají štětečky na optiku. Tomu není skoro co vytknout. Bohužel jsou štětečky často vcelku hrubé a tvrdé. Lepší variantou jsou speciální štětečky s jemnými vlákénky určené přímo k čištění senzoru. Ty se vyrábí v různých velikostech – podle velikosti senzoru. Jejich nabídka se však na českých e-shopech vcelku mění. Proto zde nezveřejním žádné konkrétní modely.

Štěteček nejprve zbavíte nečistot ofouknutím (např. ofukovacím balónkem) a odmaštěním. Někdo využívá lepivé hmoty (např. různé lepivé papírky). Nicméně může se stát, že vám tyto papírky postupně vytahají všechna vlákna. Navíc je třeba ohlídat, aby se jednalo o papírky, které sami nepouští chloupky. Dále je to již snadné. Spustíte proces čištění senzoru (otevře se závěrka) a následně se dáte do vymetání. To probíhá tak, že štěteček přiložíte na senzor a lehkým jemným pohybem „ometete“ část senzoru. Následně štěteček opět vyfoukáte a opět se pustíte do „metení“. Takto to opakujete tak dlouho, dokud není senzor vyčištěn.

Nevýhoda tohoto způsobu čištění spočívá v tom, že se obvykle nedaří odstranit prach z rohů a okrajů senzoru. Jsou-li na senzoru přítomny měkké nečistoty, může se stát, že je toto metení jednoduše rozpatlá po senzoru. Navíc ne všechny nečistoty se chtějí ke štětečku přichytit a zůstávají tak na senzoru. Toto vymetání chce také trochu citu, zručnosti a hlavně trpělivosti.

I přes některé nevýhody bych čištění senzoru štětečkem spíše doporučil. Připravte se však na to, že ono drobné ometání opravdu trvá. Pokud totiž po každém ometení nebudete ofukovat štěteček, prach budete jen přemisťovat v rámci fotoaparátu.

Čištění senzoru utěrkou

Další velmi účinná metoda čištění spočívá v utření senzoru utěrkou. K tomu se výborně hodí utěrky z mikrovlákna a špachtle. Špachtle proto, že šachta kolem senzoru je obvykle dosti úzká a prostoru zde není mnoho. Utěrku připevníte na špachtli a následně senzor opatrně setřete.

Výhodou je, že tento drobný pohyb prakticky nerozvíří žádný prach uvnitř fotoaparátu. Navíc je toto čištění senzoru fotoaparátu velice efektivní. Nevýhoda nicméně spočívá v riziku poškrábání povrchu senzoru – pokud se zde budou vyskytovat tvrdé a ostré nečistoty. Rovněž může dojít k „rozpatlání“ nečistot (jako v případě použití štětečku). Nekvalitní utěrky zase mohou pouštět chloupky.

Další nevýhodou je způsob čištění. Je totiž podobný, jako při čištění štětečkem. Tyčinkou / špachtlí s utěrkou přejedete po senzoru a poté přejedete zpátky. Poté se ony utěrky zbavíte. Kdybyste ji použili znovu, opět by se jednalo pouze o přemisťování nečistot v rámci útrob fotoaparátu.

Na utěrku samozřejmě nesahejte holou rukou. Natáhne do sebe mastnotu z pokožky, kterou pak rozpatláte po fotoaparátu. Použijte proto gumových rukavic.

I přes jisté nevýhody se jedná o velice dobrý způsob, kterým lze senzor fotoaparátu vyčistit.

Čištění senzoru razítky

Další velmi účinný způsob čištění je za pomoci jakéhosi „razítka“. Jedná se o plastové tyčinky, které jsou zakončeny měkkým materiálem. Tento materiál není ani tak lepkavý, jako přilnavý. Podobá se trochu silikonu. Čištění senzoru s tímto nástrojem pak probíhá následovně:

• očistíte měkký konec razítka,
  • k tomu slouží přiložená silně lepivá plocha / speciální papírky,
• následně přiložíte razítko na senzor nebo jeho část a lehce přitlačíte,
• vyndáte razítko z fotoaparátu a opět ho vyčistíte za pomoci lepkavé části,
• postup výše opakujte, dokud takto neodstraníte všechny nečistoty.

Opět platí, že se v ideálním případě nebudete dotýkat této měkké části rukou. Z vlastní zkušenosti vím, že senzor obvykle vyčistí první, příp. druhé přiložení razítka. Rozhodně není vhodné s razítkem po senzoru šoupat. V tu chvíli by hrozilo nebezpečí poškrábání / upatlání senzoru.

Kromě nutnosti být trochu manuálně zručný a mít cit v prstech, má tento způsob čištění senzoru ještě jednu nevýhodou. Velmi odolné nečistoty, které neleze tímto způsobem odstranit, se mohou ještě více přichytit k senzoru.

Čištění senzoru za pomoci razítka mohu též doporučit.

Mokré čištění senzoru

Nepomůže-li výše uvedené suché čištění, přichází na řadu tzv. mokré čištění senzoru. Metoda je velmi účinná. Odstraní i doslova přilepenou špínu a nečistoty ze senzoru.

Jedná se o podobné řešení, jako je čištění za pomocí utěrky. Rozdíl je ale v tom, že utěrku namočíte do chemického čistícího roztoku. S namočenou utěrkou poté setřete senzor a tím odstraníte i houževnatější nečistoty. Stejně jako v případě suché cesty je tu několik úskalí.

V první řadě to jsou ostré nečistoty, které rovněž mohou poškrábat senzor. Těch je potřeba se předtím zbavit. Následně je třeba myslet na to, že ani zde není dobré se dotýkat utěrek / ubrousků holou rukou. Utěrkou je možné senzor setřít pouze 2× (tedy tam a zpět). Pak je třeba provést výměnu utěrky (tedy v ideálním případě).

Kapalina na čištění senzoru

Na kapalinu, která se používá k čištění senzoru, jsou kladeny velké nároky. Někteří tvrdí, že bohatě stačí kapalina na čištění optiky. Já nicméně preferuji používání speciálních kapalin pro čištění senzoru. Tato kapalina totiž nesmí zanechávat jakékoliv nečistoty na senzoru. Senzor nesmí naleptávat či jinak poškodit. Navíc je vhodné, aby se velmi rychle odpařovala. Samozřejmě by měla mít čistící a odmašťovací účinek. Rovněž nesmí na senzoru zanechávat jakýkoliv film či třeba nějakou mastnotu.

Někdy je třeba po prvním setřením senzoru utěrkou znovu kápnout kapalinu na utěrku a pak opět pokračovat v čištění. Obvykle stačí jedna až dvě kapky této kapaliny před každým setřením senzoru.

Tuto metodu čištění senzoru velmi doporučuji. Aby nevzniklo více škody než užitku, je třeba využívat kvalitní materiály a chemikálie.

Osobní zkušenost

V první řadě chci uvést, že čištění senzoru manuálními cestami provádím opravdu jen výjimečně. Vždy mě k tomu dohnala nějaká „nehoda“ při nenasazeném objektivu nebo nenasazené krytce na bajonetu. V drtivé většině případů si vystačím právě s ultrazvukovým čištěním senzoru za pomoci vibrací. Nyní již samotný postup čištění.

Zjištění problému

Čas od času se stane, že se na fotografiích začnou objevovat černé tečky (zejména při vyšších clonových číslech). Nepatřím k těm, kteří právě na toto čekají, aby poté mohli začít s očistou senzoru. Proto čas od času provádím vlastní kontrolu. Tento test (uvedený na začátku tohoto článku) provádím vlastně vcelku často. Pokud to umožňují světelné podmínky, tak po každém větším focení.

V drtivé většině případů následně zjistím, že je senzor čistý. Pokud tomu tak není, zkusím několikrát za sebou (2× až 3×) provést ultrazvukové čištění senzoru fotoaparátu. Pokud toto čištění senzoru nepomůže, uchýlím se k manuálnímu čištění.

Příprava na manuální čištění senzoru

Přípravu není radno podceňovat. Mám takový rituál, který dodržuji před tím, než začnu fotoaparát kompletně čistit. Tedy alespoň, pokud je dostatek času. Ještě bych měl dodat, že čištění senzoru a vlastně celého fotoaparátu neprovádím ve sterilní a čisté místnosti. Bydlím totiž v docela prašném sídlišti a o značné množství prachu zde není nouze. Stačí mít 20 minut otevřené okno a hned je to na vnitřním parapetu znát.

Nejprve proto v místnosti vyluxuji a vytřu. Koneckonců, ono to jednou za čas neuškodí, že? Do druhého dne již okno neotevírám. Snažím se do místnosti již nevstupovat. Pokud nemusím, nezapínám topení. To vše proto, abych zbytečně nevířil prach, který je už tak rozvířen luxováním. Nechávám ho tedy klesnout. Do čištění senzoru se proto pouštím až druhý den.

• Nabiji baterie do fotoaparátu,
• připravím si osvětlení (mám k tomuto účelu 20W LED),
• vyčlením si dostatečný prostor na pracovním stole,
• na tento stůl následně položím vše, co budu potřebovat:
  • chirurgické rukavice,
  • isopropanol či lékařský benzín,
  • větší skleněnou misku,
  • čistící hmotu,
  • ofukovací balónek a štěteček,
  • větší i menší mikroutěrky,
  • tyčinky se speciálními utěrkami na senzor fotoaparátu,
  • čistící kapaliny na optiku a na senzor,
  • „razítka“ s lepivými papírky,
  • všechny dotčené fotoaparáty se všemi jejich krytkami,
  • preventivně i všechny objektivy a fotografické filtry,
  • stativ.

Následně se mohu s klidem pustit do čištění senzoru a celého vybavení.

Čištění senzoru a celé fotografické techniky

Do vymyté čisté skleněné misky naliji isopropanol, nebo lékařský benzín. V něm následně vykoupu rukavice (které mám již na rukou).

Než zamořím pokoj smradem z isopropanolu, nejprve vyčistím fotoaparát a objektivy zvenčí. K tomu mi skvěle poslouží různé lepkavé hmoty a štěteček.

Optiku čistím rovněž štětečkem a to velmi opatrně. Pokud je špína odolnější, volím mikroutěrky, příp. chemii – viz článek o očistě fotoaparátu. Kontakty objektivu i fotoaparátu vyčistím mikroutěrkou namočenou do isopropanolu. Při čištění kontaktů použiji o dost větší sílu, než na čištění optiky. Následně odkládám objektivy dále a jdu na očistu senzoru fotoaparátu. Před tím si vyměním rukavice, které opět poctivě očišťuji v páchnoucí tekutině.

Buď nechám fotoaparát na stole, anebo ho připevním na stativ do takové výšky, aby mi práce s ním byla pohodlná. Za pomoci razítka, mikroutěrek na špachtli a lepivých papírků odstraním prach z nitra fotoaparátu. Poté v menu fotoaparátu aktivuji volbu pro trvalé otevření závěrky. S čistým razítkem lehce orazítkuji senzor. Je-li špína odolnější, použiji mokrou metodu čištění senzoru. Tzn. cca 2 kapky roztoku na špachtli s utěrkou. Setřu senzor jedním směrem, znovu nakapu cca 2 kapky a utřu směrem opačným. Poté vyměním utěrku a celý proces opakuji jednou až dvakrát.

Po této očistě opětovně provedu test na prach na senzoru. Prozatím se mi ještě nikdy nestalo, že bych musel proces výše opakovat. Vždy jsem si při čištění senzoru vystačil s razítkem a mikroutěrkami na špachtli (někdy s podporou chemie).

Závěrem

Ačkoliv se způsoby čištění senzoru mohou zdát snadné, pro mnohé se jedná o neuvěřitelně složitý úkon a překážku. Ne každý má takový cit v ruce, dostatek času, prostředků a místa pro skladování všeho potřebného vybavení na čištění senzoru. Pokud se tohoto čištění obáváte, možná bude opravdu lepší svěřit svůj fotoaparát nějakému servisu.

Na druhou stranu, pokud se výše uvedeného nebojíte, směle do toho. V podstatě na tom nic není. Pokud budete navíc dodržovat i uvedená pravidla čištění, nebudete s tím mít takovou práci. I když…

Realita kolem čištění senzoru

V textu výše často doporučuji nesahat na aktivní části nástrojů holou rukou. Rovněž doporučuji mít vše odmaštěné a nejlépe bez prachu. Důvod je prostý – připravit si cestu pro snadné vyčištění senzoru. Nyní uvedu několik příhod, se kterými přišli moji kamarádi. Tyto příhody přirozeně vznikly právě z lajdáckého způsobu čištění senzoru.

„Ahoj, prosím tě… Zkouším čistit senzor a stále se mi tam odněkud bere nějaký prach. Ať dělám, co dělám, na senzoru jsou stále nějaké prachové částečky. Po každém fouknutí jsou na různých místech a o různých velikostech.“ Není se čemu divit, když čištění senzoru provádíš v létě venku před chatou a kolem létá pyl.

„Foukala jsem na senzor a asi jsem ho trochu poprskala. Nyní je na něm taková divná skvrna. Nejde však ze senzoru odstranit. Když fotím krajiny, tak je tahle skvrna vidět a dělá takové podivnosti v obraze. Co s tím?“ Co by? Nyní přijde na řadu suchá i mokrá metoda čištění senzoru.

„Zkoušel jsem utřít takovou tou utěrkou od Vietnamců senzor. Víš kterou? Tou, jak mi poslali zdarma k té objednávce obrouček. No a ona asi pelichá a nechává na senzoru takové chloupky. Jak se jich zbavím?“ V první řadě už tuto utěrku nepoužívej a v případě druhém by mohlo stačit razítko či kvalitnější utěrka na špachtli.

„Dbal jsem tvých pokynů, ale nyní mám upatlaný senzor. Vypadá to jako nějaká mastnota. Co dělám špatně? Vezmu takovou tu utěrku, napíchnu ji na špachtli a senzor setřu.“ To je samozřejmě správně. Tedy až na to, že utěrku bereš do upocených rukou. Výsledek je podobný, jako kdybys čistil senzor prstem.