Blokování AE – blokování expozice

Blokování expozice – blokace AE

Blokování AE, blokování expozice či uzamčení expozice. Tři názvy pro stejnou věc. Společným znakem blokování expozice je označení AE-L (z anglického Automatic Exposure Lock) nebo pro fotoaparáty Canon hvězdička Automatic Exposure Lock. Tu většinou najdete poblíž palce mezi dalšími tlačítky.

Tlačítko blokování expozice
Tlačítko blokování expozice / blokování AE

Blokování expozice se používá především v situacích, kdy je oblast zaostření jiná než oblast, podle které nastavujete expozici.

Co je to ta blokace expozice a co to znamená

V podstatě to velice zjednodušeně znamená, že si fotoaparát na chvíli udrží v paměti údaje o expozici. Toto nastavení pak použije u dalšího snímku či sérii snímků.

Blokování expozice a „rychlé“ panorama
Blokování expozice a „rychlé“ panorama – nejprve jsem zaostřil na kolo, změřil a zablokoval expozici a ono kolo vyfotografoval. Se stále aktivní funkcí blokování expozice jsem ještě vyfotil relativně bílé dveře. Oba snímky pak v počítači snadno spojil. Pro zvětšení klikněte.

Blokování expozice teoreticky

Opakování je matkou moudrosti a jak uvádí oficiální zdroje – manuály k fotoaparátům Canon. Blokování expozice se používá v případech, kdy je oblast zaostření jiná než oblast, na základě které probíhá měření expozice. Také se však používá v případě, kdy chcete pořídit několik snímků se stejně nastavenou expozicí.

Informace K aktivaci funkce blokování expozice je nejprve třeba u fotoaparátu namáčknout spoušť do poloviny a počkat, až změří expozici. Samozřejmě v jeho zapnutém stavu. 😀

Funkce blokace AE / blokování expozice vydrží aktivní jen několik sekund. Například u fotoaparátů Canon je tato doba stanovena na 4 sekundy. Po této době je nastavení expozice zapomenuto a je potřeba provést měření nové.

Hledáček Canon EOS 7D Mark II s červeně zvýrazněnou funkcí blokování expozice
Hledáček Canon EOS 7D Mark II s červeně zvýrazněnou funkcí blokování expozice (ta malá hvězdička vlevo dole)

Je tu však jedna výjimka a to, když tlačítko AE-L či Automatic Exposure Lock místo pouhého zmáčknutí podržíte. Fotoaparát si pak bude pamatovat nastavenou expozici po celou dobu, co je toto tlačítko zmáčknuto.

Blokování expozice prakticky

Asi se vám někdy stalo, že jste fotili objekty u moře. Expozici nastavil fotoaparát správně a nebylo třeba nic řešit. Stačilo jen vhodně zvolit kompozici, dobře zaostřit a fotit. Jenže pak se ozvalo: „A vyfotíš mě taky tady u moře?“ Přítelkyně se už už žene před objektiv… A teď si představte krásnou, opálenou slečnu s nádhernými černými vlasy. Chcete ji udělat radost a zhotovit ji profilovou fotku na FacebookExterní odkaz. Její obličej v hledáčku zabírá značnou část snímku. Jenže ejhle. Nastavení expozice fungovalo správně. Do teď…! Černá barva vlasů zmátla fotoaparát a ten instinktivně prodloužil čas (nebo snížil clonu či zvýšil citlivost ISO). Černé vlasy se náhle staly spíše šedivými a vše okolo přítelkyně se změnilo v doslova „vyžraně“ bílou. Proč tomu tak je jsem vysvětloval již v minulém článku na téma korekce expozice. Nicméně existuje další možnost, jak se tomuto jevu snadno vyhnout.

Blokování expozice - kamení u moře
Tentokrát jsem chtěl fotografii kamení ve vyšším rozlišení. Tento snímek vznikl za použití funkce blokace expozice ze tří fotografií. Pro zvětšení klikněte.

Ano, tušíte správně. Jde o použití blokování expozice. V tomto případě stačí namířit na přítelkyni a namáčknout spoušť. Poté překomponovat scénu a stisknout tlačítko Automatic Exposure Lock či tlačítko AE-L.

Po namáčknutí spouště fotoaparát bleskurychle změří expozici a zaostří. Po zmáčknutí hvězdičky (tedy již po překomponování) však expozici přeměří a výslednou hodnotu si na několik sekund uloží. V případě potřeby na tak dlouho, dokud držíte ono tlačítko. V tu chvíli si ještě chvilku můžete hrát s kompozicí a je to. 🙂

Nápad Podobného efektu docílíte při použití manuálního expozičního režimu. Při něm nastavíte pevný čas, clonucitlivost ISO. Problém ale nastává ve chvíli, kdy otočíte fotoaparátem úplně jinam než byl do teď. To pak obvykle budete potřebovat přenastavit expozici. Jenže v manuálním režimu to může chvilku trvat…

Měření expozice a její blokace

Pokročilý fotograf teď jistě tuší, že díky měření expozice bude s funkcí blokování expozice jistě nějaký problém. Samozřejmě má pravdu. Nebudu vás déle napínat.

Při použití amatérských expozičních režimů (portrét, krajina, macro, sport, aj.) je obvykle používáno poměrové měření expozice a tlačítko Automatic Exposure Lock je nefunkční. Nejde tedy oddělit ostření a měření expozice.

Informace Popis níže je sice odzkoušen na poloprofesionální zrcadlovce Canon EOS 7D Mark II, nicméně funguje u všech fotoaparátů s funkcí blokování expozice.

Při použití poloautomatických expozičních režimů (Priorita clony Priorita expozičního času Automatické nastavení expozice Priorita hloubky ostrosti) s poměrovým měřením expozice (též označováno jako maticové měření) bude uložena expozice z bodu, ve kterém došlo k zaostření. Tuto hodnotu si bude fotoaparát pamatovat stále (dokud je namáčknutá spoušť). Pokud poté, při následné změně kompozice, dojde k výrazné změně expozice, je vhodné použít tlačítko Automatic Exposure Lock, resp. AE-L. Tím se expozice znovu změří.

V podstatě to funguje tak, že po namáčknutí spouště stačí překomponovat scénu a fotoaparát si stále bude pamatovat původní expozici. Pokud expozice nebude vyhovovat, stačí zmáčknout zmíněné tlačítko, resp. tlačítko AE-L. Po jeho zmáčknutí se expozice změří a změní podle aktuální situace.

Blokování expozice a měření expozice v domácím prostředí
Měření expozice v domácím prostředí na balkóně. Při poměrovém měření se po namáčknutí spouště a změně kompozice nic neděje. Při bodovém měření se však expozice může snadno změnit. V případě potřeby klikněte na obrázek pro větší velikost.

Opět při použití poloautomatických expozičních režimů (Priorita clony Priorita expozičního času Automatické nastavení expozice Priorita hloubky ostrosti). Jen s ostatními způsoby měření expozice (se zdůrazněným středem, částečné a bodové). Fotoaparát uloží expozici ze středové části, jenže… Namáčknutí spouště do poloviny zaostří, ale při změně kompozice se rovněž měníhledáčkuhodnoty expozice.

To se může hodit, protože v podstatě nemusíte tlačítko Automatic Exposure Lock, resp. AE-L vůbec používat. Expozice se bude měnit podle aktuálních změn v obraze. Jenže ani to nemusí být výhodou. Představte si, že budete měřit bodově (tedy v samém středu hledáčku). Budete mít zaostřeno na nějaký úplně jiný bod, který chcete sledovat. Najednou se ve středu scény objeví závodník v černém či bílém trikotu a správné nastavení expozice může být fuč. V tu chvíli už se tlačítko Automatic Exposure Lock, resp. AE-L může dost hodit.

Osobní zkušenost

Blokování expozice je funkce, kterou ve svém fotoaparátu příliš nevyužívám. Spíše než tuto funkci používám manuální expoziční režim, na kterém nastavím potřebnou expozici. Pak už jen fotím to, co potřebuji.

Jsou ale situace, kdy si na ní vzpomenu. Např. při focení „rychlých“ panoramat. To proto, že by bez použití této funkce mohl mít každý snímek jinou expozici. Pokud podržíte tlačítko Automatic Exposure Lock, resp. AE-L, bude si fotoaparát původní expozici pamatovat dokud nesundáte prst z tlačítka. Mezitím můžete ostřit, kam jen vás napadne a pořizovat snímků kolik chcete. 😉

Funkci blokování expozice jsem rovněž několikrát využil při závodech kol. Zde jsem zablokoval expozici na místě, kde bych chtěl mít jezdce a následně ho s fotoaparátem sledoval za stálého ostření. Jakmile se přiblížil do požadovaného místa, spustil jsem rychlé kontinuální snímání a bylo… Bylo pak jedno, jestli měl jezdec bílý, žlutý, modrý či černý trikot. Expozice byla nastavená tak, jak jsem potřeboval.

Rovněž se mi funkce osvědčila při fotografování architektury. Možná to znáte – namíříte na část domu a expozice se zdá super. Následně posunete objektiv trochu jinam. Tam je ale trochu jiné světlo a expozice se radiálně změní. Abyste nemuseli manuálně nastavovat expozici, stačí použít tlačítko Automatic Exposure Lock. Je to rozhodně rychlejší a o dost pohodlnější. Navíc se obvykle nachází poblíž palce, takže je vždy připraveno k akci.

Závěrem

Úplně teď chápu všechny ty z vás, kteří si říkají: „Hmm, hezký… Stejně to ale asi nikdy nevyužiji.“ No, nedivím se. Běžný fotograf přeci přijde, zapne foťák, vyfotí… Pak fotoaparát vypne a odchází. Jsou však tací, kteří o této funkci do teď nevěděli. Při tom by jim blokování expozice mohlo dost pomoci a ulehčit trápení s nastavováním expozice.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *