Interní blesk ve fotoaparátech

Interní neboli vestavěný blesk (angl. built-in flash) najdete takřka ve všech fotoaparátech. Výjimku tvoří snad jen ty nejlevnější a nejdražší fotoaparáty. U nejlevnějších se šetří samozřejmě na ceně a u těch nejdražších se předpokládá využívání externích blesků. K čemu se blesk používá a co je o něm třeba vědět? Více v článku.

Kde interní či vestavěný blesk najdeme

Jak již bylo v úvodu řečeno. Interní blesk najdete takřka ve všech fotoaparátech. Není výjimkou mít „blesk“ v tabletu nebo mobilním telefonu. Přeci jenom to dává smysl. Výrobci fotografické techniky se snaží, abyste jejich výrobky využívali kdykoliv a kdekoliv. Tak vyšli uživatelům vstříc bleskem či přídavným světlem (nejčastěji vysoce svítivou LED diodou).

V dřívějších dobách se používaly například zábleskové žárovky. Před rokem 1900 dokonce „bleskový“ hořčíkový prášek. Dnes se masově používají elektronicky řízené xenonové výbojky. Nicméně u mobilů či tabletů se často setkáte s tzv. LED bleskem. Jedná se o jednu či skupinu více vysoce svítivých LED světel, které se na chvíli rozsvítí. Nejedná se tedy o blesk v pravém slova smyslu.

K čemu je vestavěný (interní) blesk

Blesk se všeobecně používá k dodání určitého množství světla do scény. Je jedno jestli se jedná o blesk vestavěný nebo externí. Oba dva typy se používají na to samé.

Pokaždé, když se elektronice fotoaparátu nebo vám zdá, že potřebujete světlo, přijde na řadu blesk a nebo jiné zdroje světla. Ne vždy je možné právě ony jiné zdroje světla použít. Pokud má váš fotoaparát vestavěný blesk, máte alespoň částečně vyhráno. :)

Provedení vestavěných blesků

U jednodušších fotoaparátů – kompaktů, je vestavěný blesk umístěn na přední části fotoaparátu. V drtivé většině někde v prostoru nad objektivem nebo vedle něj.

U složitějších fotoaparátů se obvykle jedná o blesk výklopný, který najdeme výhradně na vrchní straně fotoaparátu. Cožpak o to. Teoreticky by mohl být klidně i na boku, ale focení by pak bylo do značně nepohodlné.

Parametry blesku

Kromě konstrukce blesku jsou neméně důležité i jeho parametry:

• směrné číslo blesku,
• dosah blesku,
• barevná teplota
• a doba nabíjení.

Některé fotografy také zajímají další údaje jako:

• světelný výkon,
• doba záblesku hlavního blesku,
• zda blesk umí vysokorychlostní synchronizaci
• a doplňky a příslušenství blesku.

Nyní krátce rozepíši jednotlivé parametry blesku.

Směrné číslo blesku

Směrné číslo blesku je vzdálenost v metrech, na kterou je blesk schopen osvítit scénu, aby došlo ke správné expozici. Tedy za určitých podmínek. Více o směrném čísle blesku a jeho dosahu v samostatném článku.

Barevná teplota blesku

Tzv. teplota chromatičnosti světla (barevná teplota) blesku se obvykle pohybuje kolem 5500 K (Kelvinů). Pro změnu této teploty se používají kreativní filtry, které se vkládají před hlavní zábleskovou hlavu. V případě interního blesku se takové filtry v podstatě nedělají. V případě „divných barev“ doporučuji fotit do datového formátu RAW.

Doba nabíjení blesku

Velice důležitý údaj pro řadu fotografů rychle se měnících akcí, popř. při práci v ateliéru. Jedná se o dobu od posledního odpálení blesku, za kterou je blesk znovu schopen fungovat. Obvykle se tyto doby pohybují od 2 sekund do klidně 10 sekund. Hodně to ovlivňuje kvalita a kapacita zdroje elektrické energie (obvykle akumulátor fotoaparátu nebo baterie). Samozřejmě záleží také na síle záblesku. Čím silnější, tím déle je třeba nabíjet.

Světelný výkon blesku

Tento údaj většinou není u blesků příliš uváděn. Lze z něj sice odvodit směrné číslo a dosah blesku, ale výrobci dnes většinou uvádějí jednoduše směrné číslo. Proto se tím nyní nebudu zabývat.

Doba záblesku hlavního blesku

Blesky (tedy ty externí) ne vždy mívají jen jeden blesk. Nicméně většinou se udává pouze doba záblesku hlavního (většího) blesku. Obvykle se pohybuje kolem 1/1000 sekundy. Studiové záblesky (článek v přípravě) dokážou dosáhnout klidně i kratších časů a přitom dodat stejné množství světla do scény. Také docela výrazně topí a někdy je třeba aktivní chlazení.

Synchronizace blesku

Vestavěné, ale i externí blesky mají jeden neduh a tím je tzv. synchronizační čas mezi fotoaparátem a bleskem. Tento čas udává, jaký nejrychlejší čas můžeme použít při focení s bleskem. U Canon EOS 7D Mark II je tento čas stanoven na 1/250 sekundy. U jiných fotoaparátů to může být klidně ještě kratší čas.

Zkusili jste někdy vyfotit snímek s bleskem při expozičním čase např. 1/2000 sekundy? Dopadlo to nejspíše tak, že značná část fotografie byla značně tmavá a někde v ní byl osvětlený pruh, že? Za to může pohyb lamel závěrky. Aby takové fotografie nevznikaly, pokročilejší blesky podporují tzv. vysokorychlostní synchronizaci HSS.

Nicméně více o synchronizaci blesku společně s podrobnějším výkladem této funkce najdete do budoucna v připravovaném článku.

Vysokorychlostní synchronizace blesku

Informace o Vysokorychlostní synchronizaci blesku stejně jako o synchronizaci na 1. či 2. lamelu budou obsaženy v připravovaném článku.

Doplňky blesků

Doplňky a příslušenstvím k bleskům budu rozebírat zase někdy příště (článek v přípravě). To už by bylo pro tento článek až moc. :)

Interní vestavěný blesk

Jak jste již asi pochopili, takový interní, vestavěný blesk asi nikdy nebude disponovat výkonem blesku externího nebo dokonce zábleskového zařízení (článek v přípravě). Je to dáno jistým kompromisem. Vestavěné blesky se nabíjí z baterií fotoaparátu. Kdyby byly tyto blesky příliš výkonné, nepořídili byste příliš fotek, nebo by se kvůli bateriím musely kompakty radikálně zvětšit. Nemluvě o velikosti samotného blesku. Větší svítivá plocha blesku = větší rozměry kompaktu, příp. zrcadlovky.

Směrné číslo vestavěných blesků se pohybuje obvykle kolem hodnoty 12 +/- pár bodíků. Již z toho mimo jiné plyne, že při použití nekvalitních objektivů s vysokou světelností bude dosah blesku minimální. Na většinu obvyklých snímků to však běžnému fotografovi stačí.

Nevýhody vestavěného blesku

O tom, že použití vestavěného blesku „vysává“ energii z baterií již víte. Stejně tak, že blesk samotný má vcelku mizerné směrné číslo a tedy i výkon. Je tu ještě jedna nevýhoda… vlastně dvě. Jedna z dalších nevýhod je tzv. problém červených očí.

Tento jev je výraznější o to více, čím blíže je zdroj světla objektivu. Vzniká tak, že se světlo blesku odrazí od vnitřní části oka člověka či zvířete a vrátí se zpět do senzoru.

Proti tomuto jevu se dá bojovat dvěma způsoby. Umístěním blesku co nejdále od objektivu (proto jsou některé blesky tak vysoko). Druhou variantou je pak předblesk před samotným focením. Tím se oko „stáhne“ a efekt červených očí se eliminuje nebo odstraní úplně.

Asi již poslední nevýhodou vestavěného blesku je problém se sluneční clonou. Některé objektivy jsou rozměrnější nebo mají větší sluneční clonu. Ta pak překáží světlu a vestavěný blesk může mít problém.

Bezpečnost a interní blesk

S vysouvacím či výklopným bleskem přichází i důležitá otázka bezpečnosti. Nechci váz zdržovat různými příběhy a strašit, co všechno se vám může stát. Jen si při vyklopeném blesku dávejte pozor. Jak na samotný blesk, tak na fotoaparát a samozřejmě i na sebe.

Osobní zkušenost

Interní blesk ve fotoaparátu samozřejmě používám. Zejména pak v kompaktních fotoaparátech. Na zrcadlovce Canon EOS 7D Mark II však již příliš ne. Důvodem je to, že obvykle používaný objektiv Canon EF-S 17-55mm f/2,8 IS USM má relativně velkou sluneční clonu. Ta při použití blesku obvykle dost cloní a na fotografii pak vzniká v dolní části snímku tmavá či černá část.

Myslím si, že malý vestavěný blesk (tím myslím i populární LED „blesky“) má v dnešních fotoaparátech svoje místo. Ačkoliv přední výrobci fotografické techniky dnes stále pracují na lepších objektivech. Zkouší nové optické konstrukce, zpřesňují výrobu a testují nové materiály… Většině lidí je to fuk. I kdyby se vyráběly objektivy pro zrcadlovky se světelností pod f/1.0, stále tu budou malé kompakty. Právě ty kompakty, mobily a tablety s levnými plastovými čočkami a ne moc dobrou světelností. Už kvůli nim si myslím, že vestavěný blesk zůstane zachován.

Rozhodně se nemusíte bát vestavěný interní blesk používat. Je pravda, že někdy blesk scéně zrovna nepomůže, nicméně to není důvod se ho vzdávat úplně. Jak správně používat blesk povím příště (článek v přípravě).

Závěrem

Dnešní fotoaparáty disponují ohromnou hodnotou citlivosti ISO. Příkladem např. bezzrcadlovka Sony α7S III. Ta zvládá především natáčet s citlivostí ISO 409600. Solidní hodnota, že? A to nemluvím fotoaparátu Nikon D5 s citlivostí přes 3 milióny. Kamera Canon ME20F-SH má maximální citlivost ISO dokonce 4 miliony.

I tak je někdy vhodné, či dokonce nutné si fotografovanou scénu přisvítit. Ať již s pomocí interního, nebo externího blesku, či zábleskového zařízení (článek v přípravě). Ať si vyberete jakékoliv zařízení na dodání světla, počítejte s tím, že vestavěný blesk bude mít vždycky menší výkon. Osvítí tak jen malou plochu před vámi a ještě relativně blízko.

Pokud chcete vestavěný blesk používat a zatím se tak neděje, protože vám přijde, že blesk vám fotografie „kazí“, počkejte si na připravovaný článek. Bude o tom, jak používat interní blesk (článek v přípravě).