Barevný prostor

Barevný prostor ve fotografii

Barevný prostor je určitý „seznam“, nebo ještě lépe – množina barev, se kterou se dále pracuje. V souvislosti s digitální fotografií se s barevným prostorem nejčastěji setkáte u fotoaparátu, monitoru, editačního programu, tiskárny a skeneru. Může to tedy být například určité množství barev, který je schopen fotoaparát či jiné zařízení zaznamenat či vytisknout. Mohou to být ale i barvy, které může monitor zobrazit. Co to tedy barevný prostor vlastně je a jak s ním pracovat?

Barevný prostor založený na RGB

Barevných prostorů může být více. My se pro tentokrát soustředíme na barevný prostor založený na tzv. barevném modelu RGB. RGB v tomto případě znamená zkratku tří slov (z angličtiny): RED – červená, GREEN – zelená, BLUE – modrá. RGB model se používá jak ve fotoaparátech, tak i u monitorů a televizí. Proto se jím také chci zabývat.

Rozsah barev v barevném prostoru se nazývá barevný gamut. Barevný gamut je vlastně „další“ množina zobrazitelných barev z určitého barevného prostoru. Chcete-li se dozvědět více, doporučuji navštívit WikipediiExterní odkaz.

Barevný prostor sRGB

Jedná se o nejrozšířenější barevný prostor. Podporuje ho mnoho firem zabývající se grafikou, ale i například operační systém Microsoft® Windows®Externí odkaz. Jedná se o jistý standard dnešní doby, protože prostor sRGB dokáže zobrazit mnoho dnešních zařízení. Tento prostor pokrývá cca 35 % všech barev (myšleno těch viditelných). Rozdíl mezi barevným prostorem sRGB a dalšími budou zobrazeny vzápětí.

Barevný prostor AdobeRGB

Za tímto barevným prostorem stojí společnost AdobeExterní odkaz. Oproti barevnému prostoru sRGB má prostor AdobeRGB větší rozsah barev. Konkrétně v oblasti azurových a zelených barev. Měl by být schopen zobrazit cca 50 % viditelných barev. Oproti prostoru sRGB si však s prostorem AdobeRGB mnoho zařízení nerozumí. To proto, že tento prostor disponuje až příliš velkým rozsahem barev. Zařízení je totiž nedokáží plnohodnotně zobrazit.

Rozdíl mezi 35 % a 50 % všech barev (sRGB vs AdobeRGB) se zdá malý. Ve skutečnosti je to však takový rozdíl, že jen málo zařízení dokáže plnohodnotně pracovat s barevným prostorem AdobeRGB. Zejména pak monitory či jiné zobrazovací zařízení mají problém zobrazit 100 % barevného prostoru AdobeRGB. Monitory, které toto dokáží, jsou obvykle velmi drahé.

Barevný prostor Pro Photo RGB

S tímto barevným prostorem přišla firma KodakExterní odkaz. Barevný prostor Pro Photo RGB by měl údajně zvládnout zobrazit lehce přes 90 % viditelných barev. Ačkoliv je tento prostor opravdu obrovský, nikdy se pořádně neprosadil. To proto, že k jeho plnému zobrazení je třeba velice speciálních (a také drahých) monitorů. Nicméně s tímto barevným prostorem se setkáte kupříkladu v programu Adobe® Photoshop®Externí odkaz.

Rozdíly mezi výše uvedenými barevnými prostory

Barevné prostory, resp. rozsahy barev těchto prostorů, se jen těžko názorně ukazují. Naštěstí existuje Wikipedie a její ukázky.

Barevný prostor
Barevný prostor, By The original uploader was Cpesacreta at English Wikipedia [Attribution or CC BY 2.5], via Wikimedia Commons
Na obrázku výše můžete vidět několik barevných prostorů. Tzv. „podkova“, která se nachází pod prostory výše, reprezentuje všechny existující barvy. Nad ní jsou poté vyznačeny různé barevné prostory. Prostor „2200 Matt Paper“ by měl reprezentovat barevný prostor CMYK. Ten využívají tiskárny pro tisk fotografií. Je dokonce menší než prostor sRGB. Pro více informací doporučuji opět WikipediiExterní odkaz. Dále si všimněte barevných prostorů sRGB, AdobeRGB a Pro Photo RGB.

Jak vidíte, barevný prostor Pro Photo RGB je opravdu obrovský. Dokáže pojmout opravdu ohromné množství barevných odstínů. Jistě jste si také všimli, že přesahuje onu „podkovu“ reprezentující reprodukovatelné barvy. Díky tomu má barevný prostor Pro Photo RGB cca 13 % tzv. imaginárních barev, které vlastně neexistují.

Barevný prostor ve fotoaparátu

Pokročilé fotoaparáty mají možnost vybrat si ten barevný prostor, do kterého má fotoaparát fotit. V tuto dobu (květen 2018) jsou k dispozici prakticky „jen“ dva barevné prostory. Těmi jsou sRGB a AdobeRGB.

Barevný prostor lze vybrat skrze menu fotoaparátu (článek v přípravě). Názorně je to zobrazeno na snímcích níže.

Barevný prostor v menu fotoaparátu | moje Tajemno
Barevný prostor v menu fotoaparátu Canon EOS 7D Mark II
Barevný prostor sRGB ve fotoaparátu | moje Tajemno
Výběr barevného prostoru pro focení. Zde vybrán barevný prostor sRGB.

ICC profily

ICC profil (barevný profil) je datový soubor. ICC barevné profily přesně popisují každé zařízení z pohledu barevné reprodukce. Tyto informace mohou být využity pro přesnou reprodukci či zobrazení barev na daném zařízení. ICC profily využívají monitory, tiskárny, skenery a další zařízení.

ICC profily slouží k převodu mezi barevnými prostory RGB a CMYK a k zajištění barevné shody při reprodukci barev. Jak se s ICC profily pracuje se dozvíte příště (článek v přípravě).

Převod mezi prostory

V případě dvou rozdílných RGB prostorů, popř. barevných prostorů všeobecně, dochází k tzv. barevnému přemapování. Snaha je totiž taková, aby barvy z fotoaparátu byly co nejblíže barvám na monitoru počítače. Pokud obě dvě zařízení dokáží pracovat s plným barevným prostorem sRGB, je vyhráno. Pokud toto zařízení nedokáží, bude třeba barvy tzv. přemapovat. Během přemapování bude prakticky vždy docházet k menším či větším barevným odchylkám. Ve valné většině jsou však rozdíly natolik malé, že jsou prakticky nerozeznatelné.

Kalibrace barev

V souvislosti s barevnými prostory a ICC profily se taktéž často mluví o kalibraci barev monitoru. Při výrobě monitorů jsou monitory kalibrovány. Díky tomu zobrazí fotografie ve správných barvách, při správném jasu a odpovídajícím kontrastu. Může se však stát, že monitor bude špatně nakalibrován a nebo, že se postupem času barvy tzv. „rozjedou“. V tu chvíli je více než vhodné provést kalibraci barev.

Kromě monitoru lze kalibrovat i tiskárnu. Kalibrace tiskárny i monitoru pak slouží k přesné reprodukci fotografie. Pokud jsou obě dvě zařízení správně nakalibrována, po vytištění fotky bude obraz prakticky totožný s tím na monitoru.

Kalibraci monitoru pak můžete provádět dvojím způsobem. Pomocí kalibrační sondy a tzv. podle oka. V případě barevné kalibrace tiskárny se vytiskne testovací obrazec, který pak sonda „oskenuje“ a vyhodnotí. Více o kalibraci barevpřipravovaném samostatném článku.

Osobní zkušenost

S mojí první digitální zrcadlovkou jsem zprvu neměl vůbec pojem o tom, že nějaký barevný prostor vůbec existuje. Netrvalo to dlouho a v menu fotoaparátu (článek v přípravě) byla nalezena známá dvojice: sRGB a AdobeRGB. Na základě tohoto „nálezu“ začalo pídění po tom, co to ten barevný prostor vlastně je. Po přečtení a přeložení několika textů jsem došel k závěru, že barevný prostor AdobeRGB musí být zákonitě lepší. Všude se totiž píše o tom, kolik barev pojme a jak je vlastně skvělé ho používat.

Jenže ejhle! První focení do barevného prostoru AdobeRGB bylo spíše zklamání. Fotografie na monitoru byly méně kontrastní a barvy spíše mdlé. Stejný problém se vyskytoval i po vytištění fotografií. Pro dosažení ucházejících barev bylo třeba fotografie vcelku výrazně upravovat a tím klesala celková obrazová kvalita. Často poté docházelo, při fotografování do obrazového formátu JPEG, k posterizaci částí snímku. Jinak řečeno fotoaparát sice na barevný prostor AdobeRGB připraven byl, ale všechna další zařízení nikoliv.

Několik rad a doporučení

S příběhem výše souvisí i mé první doporučení. Pokud máte alespoň základní přehled v problematice tzv. color managementu (správě barev), doporučuji využít barevný prostor AdobeRGB. Můžete tak z fotografií získat maximum barevných informací a pokud je dokážete následně správně zužitkovat, máte vyhráno. Rovněž doporučuji barevný prostor AdobeRGB využívat, pokud všechna vaše zařízení tento prostor podporují. Ideálně tedy fotoaparát, monitor, fotografický editor i tiskárna. V opačném případě doporučuji využívat barevný prostor sRGB.

Barevný prostor sRGB doporučuji využívat rovněž v situacích, když nevíte, co se s vašimi fotografiemi bude dále dít. Tím myslím především situace, kdy si vás někdo objedná a snímky pak dále někomu posíláte. Je totiž dost pravděpodobné, že dotyčný vezme vaše fotografie a nechá si je vytisknout kupříkladu v nějakém kiosku na počkání. Značnou část takovýchto pracovišť vůbec nezajímá nějaký barevný prostor nebo ICC profily. Navíc obsluha ne vždy ví, že něco takového existuje. Fotografie jsou pak vytištěny s ohledem na barevný prostor sRGB a výsledkem jsou obvykle nekontrastní fotografie s mdlými barvami.

Závěrem

Barevný prostor sám o sobě, se může mnohým začínajícím fotografům zdát jako nějaká velká alchymie. Se základními znalostmi tomu však být vůbec nemusí. Pravdou je, že jistý zmatek do toho všeho vnáší i samotní výrobci různých zobrazovacích zařízení.

Pokud si nyní vezmu samotné monitory. Značná část z nich dokáže více méně úspěšně zobrazit celý barevný prostor sRGB (to ale není ani v roce 2018 vždy podmínkou). Nemluvě o tom, že ne každý monitor je vždy z výroby správně barevně nakalibrován. A to nemluvím o dnešních mobilech a tabletech. Snadno se pak může stát jedna věc…

Představte si, že jste profesionální fotograf. Fotíte v maximální rozlišení, do RAWu a využíváte barevný prostor AdobeRGB. Pravidelně kalibrujete monitor, využíváte ICC profily, máte nakalibrovanou tiskárnu. Vyfotíte zakázku, všechny snímky bravurně upravíte, některé snímky rovnou i vytisknete a všem se líbí. Líbí se jim však jen do chvíle, než je rozešlete e-mailem. Po otevření a shlédnutí dostáváte reakce typu: „Hele, ono je to nějaký mdlý.“ „Ty barvy jsou nějaký do zelena.“ „Mě se zdají spíše do červena.“

Problém s barvami

V čem je problém? Je bláhové si myslet, že každý ve vašem okolí má prvotřídní zobrazovací zařízení. Většina lidí využívá k prohlížení fotografií mobily. O něco méně lidí pak tablety a ještě o něco méně monitory. Z nich jen část vlastní monitor, který dokáže využít barevný prostor sRGB ze 100%. Ještě o něco méně lidí vlastní monitor s barevným prostorem AdobeRGB. Opravdu jen zlomek z těchto lidí, má svůj monitor či zařízení barevně nakalibrované.

Je tedy zcela běžné, že se fotografie v každém ze zobrazovacích zařízení, zobrazují malinko jinak. Někde jsou více kontrastní, někde méně, jinde mají přesné barvy, jinde barevný nádech. Pokud své fotografie necháváte tisknout, resp. je vystavujete, určitě doporučuji se tzv. color managementem zabývat více. Pokud cílíte na internet (FacebookExterní odkaz, InstagramExterní odkaz, aj.), není třeba barevný prostor příliš řešit. Tedy abych byl přesný – bude lepší vše přizpůsobovat barevnému prostoru sRGB, který podporuje drtivá většina zařízení.

Ani tak se však nelze vyhnout problémům s rozdílným zobrazením fotografií na různých zařízeních. To už však jen těžko ovlivníte.

2 komentáře u „Barevný prostor

    1. To může být klidně možné. Nicméně pro většinu „obyčejných“ fotografů a všeobecně lidí (kteří nemají ponětí o barevném prostoru) obvykle platí, že nejlepších výsledků dosáhnou skrze základní barevný prostor sRGB. S jiným barevným prostorem mohou mít jisté problémy. Kupříkladu při odesílání fotografií klientovi, při tisku, apod.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.